Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/aZCahpwdZa

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Dokončené povídky StarGate Speciály: Velikonoce v galaxii Pegasus

StarGate Speciály: Velikonoce v galaxii Pegasus


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Jednoduše, líbí se vám speciály :D

Ano :D
14
93%
Ne :(
1
7%
 
Celkem hlasů : 15

deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
No hlavně z Daedala a už se zase směju při vzpomínce na Kvasira který říká to je ale žrádlo :D :D :D :D to je asi nejlepší hláška ve všech povídkách :D :D :D teda ono to není hláškou ale tím kdo jí řekl :D

kasparova655365 Uživatelský avatar
Administrátorka
Administrátorka

Příspěvky: 1805
Bydliště: Šumperk
Pohlaví: Žena
Skype: kasparova.martina1

Odpovědět s citací
 
coldvel: Děkuji mockrát :D No, týmy tam budou všeobecně smíšené :D A následující část bude........ :D
daedalos: No jo, hlášky dají alespoň něco do toho :D
Svatyně pro všechny, to není jen tak prázdné slovo
Obrázek


kasparova655365 Uživatelský avatar
Administrátorka
Administrátorka

Příspěvky: 1805
Bydliště: Šumperk
Pohlaví: Žena
Skype: kasparova.martina1

Odpovědět s citací
 
...že by byl díl teď?
Zdravím všechny čtenáře,
dnes jsou to přesně tři roky, co jsem se sem přihlásila. :D Je mi velkou ctí vám sem dát pokračující speciál. Doufám, že se vám bude líbit a zanecháte pod ním komentář. Ráda bych vás i poprosila, abyste hlasovali v anketě :)
Takže přeji krásné čtení

Bojová cvičení, part 2

Jídelna
Mezitím Sharon rychle po splnění zkoušky přiběhla do jídelny, kde Paul hustil Kevinovi do hlavy pravidla šachů.
„Jak vám to jde?“
„Blbě. Nerozeznám už ani královnu od krále“, odpověděl Kevin.
„Z toho si nic nedělej, máme ještě tři čtvrtě hodiny tě to doučit“, řekla Sharon a pomalu dávala figurky na svá místa.
„Sedni si bokem a sleduj, jak my dva budeme hrát proti sobě. Každý svůj tah musíš pečlivě promyslet. I to se hodnotí. Budou tě sledovat a zapisovat si každý tah. Za každý správný se ti přičtou dva body, jestli uděláš špatný tah, tak ti odečtou pouze jeden. Tvým hlavním úkolem je soustředit se na to, jak bys udělal králi „šach-mat“. Nebo také můžeš skončit „patem“. Když vyhraješ nad soupeřem, získáš ke svému skóru dalších dvacet bodů. Když bude remíza, oba dostanete po deseti bodech. Když prohraješ, nedostaneš nic. Budeš pokročovat dále se svým skórem“, řekla Sharon a začala hrát proti Paulovi.
„Nevíte, proti komu hraji?“ zeptal se Kevin.
„Náhodou víme. Půjdete proti Lorneovi, Teyle, Reynoldsové a Naomi, se kterou jsme se domluvili, že jakmile budete hrát proti sobě, udělá remízu“, odpověděl Paul.
„Ale to je podfuk. Mě se nechce podvádět“, řekl Kevin.
„Ale to není podvádění, je to jen o domluvě“, řekl Paul.
„Já si s ní ještě o tom promluvím“, řekl Kevin, protože chtěl hrát podle pravidel a nepodvádět.
„Dobře, jak chceš“, řekla na to Sharon a pohnula s první figurkou.
„Dobrý tah, ale nedělal bych ho“, řekl Kevin, protože tušil Paulův další tah. Během několika minut oba řekli: „Pat.“
„Dobrá hra“, řekl Paul.
„Proti komu vlastně hrajete vy dva?“
„Já proti Kleinmanovi, Beckettovi, Monroeovi a Zelenkovi, který je mimochodem blázen do šachů“, odpověděla s úsměvem Sharon.
„Proti Meyersové, Kellerové, Chuckovi a Stuartovi“, odpověděl Paul.
„Zajímavý. Ale mě stejně zajímá, jak na tom budou Asgardi“, řekl Kevin s úsměvem, když je viděl za sebou, jak tam spolu mluví o příhodě s M9kou, která se jim vymknula kontrole. Všichni tři se zasmáli, když na ně pohlédli.
O několik minut později, jakmile všichni skončili, se dozvěděli výsledky druhého kole, které byly:
Obrázek


12:55
Šachy jsou v plném proudu a výsledky jsou zatím zajímavé. Jelikož zatím všechny soutěže skončily v předstihu, tak začali o něco dříve. Krom toho, že Radek vyhrává všechny turnaje, tak se zatím nic zajímavého neděje. Momentálně Kevin Marks hraje s Naomi Robbins, která se mu snaží pomoci, ale on nechce. Má k tomu i své důvody, když vyhrál zatím dva turnaje ze čtyř. Třetí teď hraje a čtvrtý na něj čeká.
McKay si to právě rozdává s Kvasirem, který je pro něj až moc chytrý. Vždy, když měl příležitost, dal Rodneymu šach.
„Kvasire, mám jednu otázku… Jak mám nad vámi zvítězit?“ zeptal se zoufale Rodney. Kvasir se usmál a pokračoval ve hře, kterou měl skvěle rozehranou.
Sharon zrovna hrála proti Radkovi, který doposud vyhrál všechny turnaje.
„Radku, vy se v tom nějak vyžíváte. Já jen zírán“, řekla Sharon při tahu, který ji téměř dostal k blízkosti krále.
„Dnes mám šťastný den. A jak se daří zatím vám?“ zeptal se Radek, když uhnul s králem a dostal se z dosahu její královny.
„Zatím jsem vše vyhrála a nehodlám to překazit“, odpověděla Sharon, která se rovná Radkovi.
„Pěkný tah. Ale ne až tak moc dobrý“, řekl Radek a posunem jednou figurkou se dostal k jejímu králi. Chtěl už říci „šach-mat“, jenže Sharon pohnula z další figurkou a Radkovy šance na výhru pomalu klesaly.
Mezitím ostatní pomalu dokončovali své třetí turnaje. Kevin si s Naomi potřásal rukou, když nad ní zvítězil o jediný bodík. A to ani nemuseli podvádět.
„Tak teď mi povězte, proč plukovník Emerson chtěl, abych to udělala tak, že bychom měli remízu?“ zajímalo Naomi.
„Protože ze začátku jsem si nemohl vzpomenout ani na pravidla hry. Když jsem viděl, jak ti dva proti sobě jen tak hrají, vzpomněl jsem si na to, jak mě to kdysi učil děda. Byli to krásné vzpomínky. Kdyby žil, tak bych mu šel osobně poděkovat“, řekl Kevin.
„Musel to být skvělý muž. Určitě by byl na vás pyšný“, řekla Naomi.
„To ano. Ale teď bychom měli pokračovat. Čekají nás poslední zápasy a já teď musím najít Lornea“, řekl Kevin a vstal ze židle.
„Přeji hodně štěstí. Ale toho máte zřejmě dost“, řekla Naomi a podala mu ruku. Po potřásání oba odešli od stolu a šli k jejich soupeřům, kteří už na ně čekali.
„Lorne. Jak se vám zatím daří?“ zeptal se Kevin a posadil se proti němu.
„Marksi. Zatím průměrně. Můžeme začít?“
„Jistě. Tak začněte, jste na tahu“, odpověděl s úsměvem Kevin.
„Zdá se mi to, nebo vás někdo vyměnil a sleduje mě tu skrytá kamera?“
„Mohu vás ujistit, že osoba, která před vámi sedí, je mé skutečné já“, odpověděl Kevin.
Pro ostatní byla škoda, že nevidí hrát Asgardy proti sobě. Bylo by to zajímavý.

13:05
Pomalu už se přibližoval konec a soupeři už pomalu začínali dávat svým soupeřům „šach-mat“ nebo „pat“. Největší smůlu v této hře měl Ronon, jelikož neměl zájem se ji naučit. A tak mu dokonce i soupeři radili, aby dostal alespoň nějaký bodík. Jakmile Emerson s Evansovou skončili, rychle běželi za Marksem, který se povaloval na schodech v jídelně.
„Tak co?“ zeptali se oba zároveň. Marks chtěl udělat napínavou chvilku a tak ze sebe nevydal ani jeden zvuk.
„Musím to z tebe páčit, nebo to řekneš dobrovolně?“ zeptala se Sharon, když už nevěděla, jak to z něj dostat ven. Kevin se podezřele smutně zatvářil a Sharon hned nato: „Takže jsi to projel? No, vyčítat ti to stejně nemůžeme ve tvém stavu.“
„Že ty všemu hned uvěříš?“ zeptal se úsměvem Kevin a Sharon ho hned začala plácat, kam to jen šlo.
„Já tě uškrtím. Nejdříve sténáš, že si nic nepamatuješ a pak z tebe vyleze, že ti to šlo dobře. Takže jak jsi dopadl?“
„Tři vítězství a jedna remíza“, odpověděl Kevin a Sharon ho poplácala ještě více.
„Neumlaťte ho tolik, poručíku. Ještě nás čeká terén a boje“, řekl Paul.
„Nebojte, pane. Budu ho mlátil pokaždé, kdy bude tvrdit pravý opak.“
„Prosím, přestaň. Jinak ze mě zbude akorát mrzák, který od včerejška do rána trávil čas na záchodě s hlavou nad záchodem. Takže ze mě vstaň. Máme jen deset minut na přípravu.“ Sharon z Kevina slezla a všichni tři šli na předem připravená místa pro jejich transport na mýtinu.

13:15 - Mýtina
Všechny tři skupiny byly připraveny na mýtině. Všichni měli na sobě neprůstřelnou vestu a v rukou drželi intary, kterými se budou trefovat do ostatních. Skupiny byly tentokrát utvořeny podle jejich lokality. Odysseyská skupina pod vedením plukovníka Emersona byla první skupinou. Daedalská skupina pod vedením plukovníka Caldwella byla druhá skupina a třetí skupina pod vedení doktorky Weirové byla Atlantská. Všechny tři skupiny stojí v řadě za sebou a před nimi stojí poručík Laura Cadmanová a Amelia Banksová, které jim právě vysvětlují pravidla další disciplíny.
„Každý máte přidělené intary, kterým jsme upravili barvy, abychom mohli rozeznat, kdo koho trefil. Každý má sedm životů. Ten, který bude sedmkrát trefen, končí a přijde sem za námi. Když někdo někoho trefí, dostává body podle toho, kam ho trefí.“ Obě dvě se zasmály, protože pomyslely na jednu a tu samou věc.
„A kolik je bodů, když někoho trefím do zadku?“ zeptal se někdo z mužů z Odysseyské skupiny. Ten někdo byl rozhodně Marks, protože plánoval pomstu. Všichni vyprskli smíchy a čekali na odpověď.
„Trefa do hlavy, srdce a zadku je za nejvíce bodů. Přesněji dvacet. Zbylé trefy jsou za deset. Stačí vám tato odpověď, majore?“ odpověděla na jeho otázku Cadmanová, která se přitom také nevydržela smát.
„Děkuji, stačí“, odpověděl Kevin a pohlédl na Sharon, která nevěřícně vrtěla hlavou.
„Co ty zamýšlíš?“ zeptala se tiše Sharon.
„Co myslíš? Někteří mě něco dluží a tak jim to oplatím. A mezi nimi je i doktor McKay, který mi tehdy vrtal do všeho, co jsem měl na starost. No a teď přišla ta správná chvíle mu to oplatit“, odpověděl taktéž tiše.
„Tak jo. Celý terén je vyznačen, takže se nemůže stát, že se dostanete za vyznačené území. Máte tolik zásobníků, že vám vystačí na celé dvě a půl hodiny. Jelikož ve všech třech skupinách je stejný počet lidí, tak je ještě rozdělíme. Tentokrát si skupiny rozdělíte sami. V každé skupině bude pět lidí. Vaší výhodou bude to, že můžete komunikovat s tou druhou. Takže můžete s druhým týmem plánovat všelijaká přepadení. To je zatím ode mne vše. Běžte se připravit na svá místa“, řekla všem instrukce Cadmanová a s Banskovou odešli k postavenému stanu, kde budou všechny sledovat. Každý má totiž na přilbě kameru, takže zjistí koho, kdo zrovna trefil. Je celkem třicet kamer, třicet obrazovek a třicet důstojníků, kteří sledují určitého soutěžícího.

Tým SGO-1 pod vedením plukovníka Paula Emersona se skládá z těchto členů: major Kevin Marks, poručík Sharon Evansová, doktorka Naomi Robbins a Kvasir.
Tým SGO-2 pod vedením kapitána Carla Bindera se skládá z těchto členů: kapitán Catherine Womacková, doktorka Amanda Glave, doktor Mark Browder a doktor Martin Anderson.
Tým SGA-1 pod vedením doktorky Elizabeth Weirové se skládá z těchto členů: major Evan Lorne, Teyla Emmagan, doktorka Jennifer Kellerová a doktor Radek Zelenka.
Tým SGA-2 pod vedením podplukovníka Johna Shepparda se skládá z těchto členů: Ronon Dex, seržant Chuck, doktor Rodney McKay a doktor Carson Beckett.
Tým SGD-1 pod vedením plukovníkem Stevenem Caldwellem se skládá z těchto členů: kapitán Dave Kleinman, poručík Mark Stuart, doktor Peter Monroe a doktorka Lindsey Novaková.
Tým SGD-2 pod vedením kapitána Pat Meyersové se skládá z těchto členů: kapitán Megan Cooperová, Hermiod, doktor Alan Stanley a doktorka Kate Reynoldsová.

Všechny týmy byly připraveny na svých stanovištích a čekaly jen na startující signál, který byl vidět během několika vteřin. Po vypuštění světlice se všichni začali hýbat.
Plukovník Caldwell se svým týmem chtěl zaútočit na tým plukovníka Emersona. Ti ale šli po týmu podplukovníka Shepparda, kde byl McKay, se kterým má Marks nevyřízené účty.
„Jdeme na věc“, řekl Emerson a všichni přilehli k zemi, aby je postupující týmy neviděly.
„Určitě nás budou chtít obklíčit. Všechny nohy k sobě“, řekl Marks. Kvasir si mezitím upravil intar podle sebe, aby ho mohl uchytit do rukou. I přesto, že si ji upravil, dozorčí zkoušky nezakročili, jelikož toto nebylo zakázáno.
„Neviděli jste někde McKaye?“ zeptal se Marks a vzal si žvýkačky, které nabídl i svým spoluhráčům.
„Jo, viděl. Je asi sto metrů před námi. Chcete si zastřílet?“ zeptal se Emerson a uvolnil Marksovi místo, aby měl dobrý výhled.
„Pomsta bude sladká“, řekl Kevin a pomocí dalekohledu, který si přidal na intar, zaměřil McKaye.
„No tak se mi otočte, ať mám přímé trefy.“ McKay moc Shepparda neposlouchal a tak dělal vždy pravý opak toho, co říkal. V jednu chvíli se otočil čelem na Shepparda a tím dal Marksovi krásnou šanci, kterou hned využil. Marks zaměřil intar na jeho zadek a hned několikrát po sobě po něm vystřelil. Trefil jak zadek, tak i hlavu a záda.
„Tři pro tebe, nula pro McKaye“, řekla Sharon a Kevin se usmál. Mezitím McKay poskakoval, jelikož ztratil tři životy za sebou.
„McKayi, kolikrát vám budu říkat, že se máte držet při zemi?“ okřikl ho Sheppard, který se schovával za stromem.
„Tak pardón“, omluvil se přihlouplým hlasem McKay.
Mezitím se tým plukovníka Caldwella přibližoval k týmu plukovníka Emersona, který už je očekával.
„Pamatujete si na ten výcvik, kdy se nám nechtělo nic dělat a nemohli jsme se soustředit?“ vzpomněl si Marks na okamžik, kdy byl první výcvik na Odyssee.
„Jo“, odpověděl Emerson a dále následovalo: „Máte ji tady?“
„To si pište, že ji mám. Mezitím mě kryjte“, odpověděl Marks a vytáhnul z kapsy MP3ku, kterou připojil na vysílačku.
„SGO-2, tady Marks. Písničky na přání“, řekl do vysílačky a pustil písničky, které jim pouštěl přímo přes vysílačku do ucha. Všichni se usmáli, když jim začala hrát písnička Eiffel 65 – Blue, která je hned dostala do parády. http://www.youtube.com/watch?v=68ugkg9RePc
„Děkuji“, ozvala se z vysílačky Womacková, která tuhle písničku měla nejraději.
„Rádo se stalo“, odpověděl Marks a hned na to zahlédl vedle sebe Caldwellův tým.
„Tak to ne“, řekl Paul a všech pět začalo po nich střílet.
Mezitím Elizabethin tým se vydal na tým SGD-2, který šel rovnou po nich. Teyla se v lese dobře orientuje a tak šla vpředu, aby mohla krýt zbytek týmu.
Týmy SGO-1 a SGO-2 operují zároveň. Takže když si najdou určitý cíl, jdou ze všech stran. A právě teď se chystali na tým plukovníka Caldwella, který na ně právě zaútočil.
„Kleinman. Toho si podám taky“, řekl Marks a zamířil na Kleinmana, který se schovával za stromem.
„No tak vylez. Přineseš mi k padesáti bodům další body.“ Jako by Bůh vyslyšel jeho přání a splnil mu ho. Kleinman na chvilku vykukl zpozad stromu a Marks zmáčknul „kohoutek“ a trefil ho rovnou do čela. Marks vyprsknul smíchy, když Kleinman padnul na záda.
„Dobrá trefa“, pochválil se sám a pokračoval v odplatách. Kdyby mohl, tak by na jeho seznamu byl Emerson, jenže s ním momentálně musí spolupracovat. Takže zavzpomínal na dalšího a tím byl Hermiod, na kterého čekal i Kvasir.
„Kvasire? Chcete být poctěn a trefit se první?“ zeptal se Kvasira, který s poctou kývnul hlavou.
„Takže dalším cílem je major Lorne.“

15:55
Pomalu už se blížil konec a polovina soutěžících byla vyřazena. Mezi prvními byl rozhodně vyřazen McKay. Hned za ním je doktor Carson Beckett, doktorka Lindsey Novaková, poručík Mark Stuart, doktor Peter Monroe, doktorka Jennifer Kellerová, doktor Radek Zelenka, doktorka Elizabeth Weirová, doktorka Amanda Glave, doktor Mark Browder, doktor Martin Anderson, seržant Chuck, kapitán Megan Cooperová, doktor Alan Stanley a nakonec doktorka Kate Reynoldsová. Těchto patnáct už čekalo ve stanu, kde sledovali zbytek. Mezitím se už pomalu sčítaly body a bylo to celkem zajímavý. Zbylé týmy se teď mohly seskupit a jít na zbylé. Největší převahu má Odysseyská skupina, ve kterých je sedm členů. U zbylých dvou jsou po čtyřech.
„Tak jo, jaký plán?“ zeptala se Sharon.
„Nás je sedm a jich osm. Přímý útok?“ napadlo Paula.
„Mám něco lepšího. Kdo bude dělat volavku?“ zeptal se Kevin.
„Kdo má z vás nejvíce životů?“ zeptal se Paul.
„Všichni po sedmi krom Bindera a Womackové“, odpověděl Kevin.
„Volavku budu dělat já s Evansovou. Vy ostatní budete krýt Markse“, rozhodl Paul a všichni šli na svá místa. Kevin si dal intar na záda a vylezl na strom, odkud měl krásný výhled na ostatní. Právě přemýšlel nad tím, po kom půjde prvně. Nejblíže byl Ronon s Teylou, kteří se se svojí skupinou blíží přímo na ně.
„Takže Ronon“, řekl pro sebe Kevin a začal hledat svůj cíl, který zamířil. Kevin nebyl sám, kdo vylezl na strom. Naomi Robbins vylezla na další strom, kde ona zaměřila Teylu.
„Jsme připraveni“, řekl Kevin do vysílačky.
„Rozumím. Jdeme na věc“, odpověděl nazpátek Paul a se Sharon se vydali vpřed. Kevin zaměřil intar na Rononovu hlavu a Naomi na Teylininu hlavu. Oba ukázali palce, že jsou připraveni a mohli začít se útokem.
„Můžeme“, řekl Kevin a oba začali se střelbou, která byla podle očekávání přesná.
„Mám Ronona. Už končí.“
„Teyla taky. Kolik už asi máme bodů?“
„Jestli dobře počítám, tak já mám kolem tří set. To je tak, že vždy mířím na hlavu a na zadek“, odpověděl Kevin a zaměřil tentokrát na Shepparda.
Mezitím plukovník Emerson s poručíkem Evansovou šli na lov plukovníka Caldwella a kapitána Kleinmana, kteří byli pořád u sebe a kryli si záda.
„Na tři“, řekl tiše Paul a začal odpočítávat.
„A proč ne hned?“ zeptala se Sharon a začala se střelbou na kapitána Kleinmana, který hned dostal pár slušných ran do hrudi.
„Kapitán končí“, řekla s úsměvem Sharon.
„Steven taky. Ten mě na Zemi zabije, až budeme mít zasedání velitelů“, řekl Paul a vydali se k Meyersové, která se s Hermiodem skrývá před Kvasirem a Womackovou a Binderem.
„Sheppard končí.“
„Našla jsem Lornea. Padesát stupňů doprava od Shepparda“, řekla Naomi.
„Mám ho. Teď.“ Oba byli dobře koordinovaní, takže bylo pro ně lehké někoho najít.
„Kde jste se tak dobře naučila střílet?“ zeptal se Kevin.
„Kdybych vám to řekla, nevěřil byste mi“, odpověděla Naomi.
„Myslíte? Tak kdo vás učil?“
„Táta. Je generálem u letectva a momentálně pracuje s generálem O’Neillem“, odpověděla Naomi.
„Takže major generál Christopher Robbins je váš otec?“
„Ano. Znáte ho?“
„Jo. Jednou mě nechal po škole, když jsem s klukama řádil po celé škole “, odpověděl Kevin.
„Počkat… To jste byl vy, kdo dělal s Peterem a Johnem ty lumpárny na holčičích záchodech a šatnách?“
„Jop, to jsme byli my. Na ten den se nedá zapomenout. I na to, jak jste šla žalovat“, rýpnul si Kevin a pomalu slízal dolů, když o Meyersovou a Hermioda se postaral zbytek.
„A jak vy víte zase tohle?“
„Mám své zdroje. A obzvlášť to bylo nápadné, když jste tam byla a přitom nejste voják“, řekl Kevin a oba se připojili k ostatním, kteří už slavili dopředu.
Všichni soutěžící se shromáždili ve stanu, kde jako první dostali výsledky z třetího kola, které byly:
Obrázek

„Právě teď vám začíná pauza, takže se můžete začít přesunovat zpátky na Atlantidu. Výsledku z této disciplíny budou vyvěšeny v průběhu pauzy“, řekla Banksová a všichni po odevzdání intarů se nechali přenášet zpátky na Atlantidu, kde mají hodinovou a půl pauzu na oběd či odpočinek před poslední disciplinou.

17:00
Atlantida – Jídelna

Po celé jídelně se to hemžilo soutěžícíma, kteří se rozhodli před bojem obědvat a pak se rvát s plným žaludkem. Mezitím si plukovníka Emersona „podával“ pěkně Caldwell, který si s ním chce vyřídit účty za terén.
„Jak to děláš?“ zeptal se Steven.
„Kdybys svou posádku honil každý druhý den po celé lodi, nedopadli byste takhle“, odpověděl Paul.
„To mi chceš říci, že tohle všechno trénujete na lodi každý druhý den?“
„Jop. Musíš je více mučit a přidávat jim za to prémie. Pro to udělají všechno“, odpověděl Paul a odešel za ostatníma soutěžícíma z Odyssey, kteří sedí na schodech a dávají si malé občerstvení.
„Co po vás plukovník Caldwell chtěl, pane?“ zeptala se Naomi.
„Chtěl vědět, jak vás motivuji k takovým dobrým výsledkům“, odpověděl Paul.
„Nevíte, kdy budou vyvěšeny z té poslední části? Chci vědět, o kolik jsem se posunul“, Kevin se přitom usmál, jelikož skoro všechny trefoval do zadku nebo do čela.
„Typuji, že o dost. Když jsem šel kolem Kleinmana, stěžoval si, že ho trošku pálí čelo. A McKay nemohl ani sednou na zadek. Typuji, že ho hodně bolí“, řekl Paul.
„Pomsta splněna. Ale teď mě omluvte, jdu se vyspat, dokud mám ještě čas“, řekl Kevin, vstal ze schodů, na kterých všichni seděli, a odešel z jídelny do neznáma kam.
„Nechcete se někdo zeptat, kdy budou ty výsledky? Jsem zvědavá na svoje střelecké výkony? A na výkony Kevina, jelikož jsme se vsadili“, zeptala se Sharon.
„Ale…“ řekla s úsměvem Naomi a pak se zeptala: „A o copak?“
„To nesmím říci.“
„Už jste to nakousla, takže chceme zbytek“, řekla Naomi a „našponovala“ uši.
„Tak jo, ale pošeptám vám to do ucha.“ Sharon se přiblížila k Naomi, která po chvilce šeptání do jejího ucha vyprskla smíchy. Pohlédla na ni a nemohla věřit svým uším, protože to, co jí právě řekla, byla „bomba“.
„Řeknete nám to, nebo to bude tajemství?“ zeptal se Paul.
„Tajemství“, řekly obě zároveň a pak vyprskly smíchy.
„Hele, už jdou s výsledky“, zahlédl Carl jdoucí Cadmanovou. Naomi popostrčila Sharon, která hned potom šla s Paulem podívat se na výsledky, které byly tentokrát zajímavější. Jakmile Cadmanová odešla, Sharon rychle hledala sebe a Kevina. Dlouho to netrvalo, jelikož výsledky byly takové:
Obrázek

„To není možný“, vyhrkla ze sebe Sharon, když našla Kevina na prvním místě a sebe hned za ním. Nevěřícně zírala na výsledky a v duchu si říkala, že se neměla vsázet.
„Výborně. Já věděl, že se na vás tři dá spolehnout“, pochválil je Paul.
„No, poručíku. Sázku jste prohrála“, řekla s úsměvem Naomi a Sharon tomu přikývla. Hned potom šla shánět Kevina a oznámit mu, že vyhrál. Ale cena výhry byla pro něj přímo boží.

17:25 – Tělocvična
Pauza se už schylovala ke konci a všichni soutěžící se shromažďovali v tělocvičně, kde proběhne poslední disciplína celé soutěže. Jelikož vojáci jsou silnější než doktoři, tak doktoři budou zvlášť a vojáci také. Jako první začíná podplukovník Sheppard, plukovník Emerson a plukovník Caldwell. Bojuje se každý s každým. Takže ti tři si „střihli“ kámen, nůžky, papír. Podplukovník Sheppard odešel bokem a nechal Emersona a Caldwella ve středu místnosti.
V další tělocvičně, kde jsou doktoři, jako první začíná doktorka Weirová, doktorka Robbins a doktorka Reynoldsová. Také si „stříhly“ a tentokrát opustila střed Weirová.
Všichni byli v pohodlném oblečení, aby jim při boji nic nezavazelo. Plukovníci Emerson a Caldwell si tímto bojem mohou mezi sebou vyřídit účty. Oba byli připraveni ve středu místnosti a poručík Cadmanová jim to odstartovala.
„Tři, dva, jedna… Můžete.“ Jako první začal s útoky Paul, jelikož byl jak ve věkové výhodě, tak i v bojových technikách.
Robbins a Reynoldsová byly také připraveny na první zahajující kolo v bojích.
„Připravte se. Tři, dva, jedna… Teď“, odstartovala je Banksová, která se dlouhodobě věnuje Kickboxu. Naomi začala s útoky jako první, jelikož bojovat ji naučil táta.
Steven už od začátku byl zdrcený, jelikož po pár minutách skončil na zemi a boj tím skončil.
„Plukovník Caldwell prohrál, vítězem tohoto kola se stává plukovník Emerson“, oznámila Cadmanová. Paul se na Stevena usmál a nabídnul mu ruku, aby mu pomohl vstát ze země. On ji přijal a pak jeden druhého poplácal po zádech.
„Teď půjde na řadu major Lorne, major Marks a kapitán Kleinman, jelikož teď bojovali plukovníci Emerson a Caldwell, tak aby si odpočinuli. Prosím, abyste všichni tři přistoupili“, oznámila Cadmanová. Bylo překvapujícím, že vystoupil pouze kapitán Kleinman s majorem Lornem. Všichni se najednou začali otáčet kolem sebe a hledali Markse, který se nějakým způsobem vypařil.
„Neviděli jste někdo majora Markse?“ zeptala se Cadmanová.
„Půjdu se po něm podívat“, ozvala se Sharon a odešla z místnosti. Mezitím Cadmanová poprosila Kleinmana a Lornea, aby šli bokem a mohli tak dát přednost dalším.
„Než se najde Marks, tam ať přistoupí Ronon Dex, kapitán Binder a kapitán Cooperová.“ Všichni tři přistoupili ke Cadmanové a začali se „stříháním“. Během několika vteřin padlo třikrát papír, kámen i nůžky. Až na počtvrté byli všichni rozlišní a tak Cadmanová vyhlásila další dvojici. Ve středu zůstal Binder a Cooperová. Ronon se smutnou tváří, že nemohl být první, popošel bokem a bude čekat až na další kolo.
Mezitím u doktorů to začínalo být zajímavé. V prvním kole se Naomi utkala s Reynoldsovou a boj byl velice zajímavý. Skončilo to remízou. Další byli na řadu McKay, Glave a Monroe. McKay se modlil, aby nemusel jít stejně jako Kvasir a Hermiod. Ti jediní se nemuseli zúčastnit bojů. Modlení se mu vyplatilo, jako první jde Glave a Monroe.
Sharon hledajícího Kevina bloudila po Atlantidě. Po několika bloudících minutách ho našla na balkóně, jak chrní na lehátku. Sharon přišla k němu a zařvala mu do ucha: „VSTÁVAT!“ Kevin se jí leknut a spadnul na zem na tvrdý.
„Co…? Co…?“ nechápavě se rozhlížel kolem sebe, než se podíval na Sharon, která byla na něj naštvaná.
„Ty pacholku, jsi na řadě“, okřikla ho. Kevin jen máchnul rukou a lehl zpátky na lehátko.
„Kevine, závisí na tom osud našeho života.“
„Se mnou nehneš. A ten sex v noci platí. A za další nebudu se mlátit s ženou“, řekl Kevin a otočil se k ní zády.
„Tentokrát se nepereš s ženou, ale buď proti Kleinmanovi nebo Lorneovi.“
„To je mi jedno. A proti Kleinmanovi nejdu, protože proti němu mi nebude stačit ani fialový pás v karate. A víš proč? Protože on má zelený.“
„Já tě tam dostanu. Klidně i násilím“, řekla s úsměvem Sharon a odešla. Kevin nechápavě pohnul rameny a pokračoval v relaxování. Takové relaxování trvalo jen pár minut, než se Sharon vrátila. Ale nepřišla sama, vrátila se i s Rononem, který na její příkaz si hodil Kevina na rameno a šel s ním do tělocvičny.
„Ronone! Pusť mě! Sakra, tak mě pusť!“ Kevin na něj řval, ale Ronon na to nereagoval.
„Sharon, řekni mu něco“, prosil ji, ale ona ho poplácala po jeho hebké tváři a odpověděla mu: „Já tě varovala.“ Kevin svěsil ruce i hlavu dolů a nechal se nést Rononem.
V tělocvičně mezitím skončil další zápas. Tentokrát mezi Chuckem a Womackovou. Zápas překvapivě skončil remízou. Všichni najednou ztichli, když uslyšeli Marksův hlas. Dveře se najednou otevřely a dovnitř přišla Sharon následována Rononem, který na rameni nesl Markse, kterého položil na zem na žiněnku.
„Děkuji“, řekl tvrdým hlasem Kevin a sednul. Neměl ani moc času na odpočinek, jelikož si to už k němu namířil Kleinman, který ani nečekal na odstartování.
„Ježíši“, stačil říci Kevin, když mu najednou kolem hlavy prolítla Kleinmanova noha. Kevin rychle vstal na nohy a začal se bránit útokům z podání Dava.
„Kapitáne, to se na mě tak zlobíte, že jsem vás trefil do čela, nebo za co to teda je?“
„To jste byl vy?“ zeptal se Dave.
„A sakra. To jsem zase něco řekl“, řekl Kevin dost hlasitě, jelikož se Dave více naštval a šel po něm. Naštěstí Marks krom karate uměl i dobře boj na blízko pěti způsoby. Dave uměl pouze karate, ale tím, že má v něm zelenou pásku, tak dokáže díky výcviku předvídat jakékoliv útoky z podání Kevina. Krom jednoho, který Kevin cvičil sám na Odyssee se Sharon. Kevin se odrazil nohy od země, udělal přemet dopředu s kotoulem ve vzduchu a pak dopadl za Kleinmana s tím, že ho kopnul do zad a on spadl na zem. Byl to tvrdý kop, po kterém už nemohl vstát ze země. Cadmanová k nim přišla a oznámila: „Vítězem se stává Marks.“ Kevin po těchto slovech padnul na zem jak deska. Sharon šla k němu a hned se ho zeptala: „Jsi v pořádku?“
„Jen mi křuplo v zádech při tom kotoulu ve vzduchu“, odpověděl Kevin a Sharon mu tak musela pomoci vstát. Přitom vstávání všichni zaslechli velké křupnutí, které všem navodilo husí kůži.
„O-ou“, vyšlo z Kevina. Sharon na něj strachy pohlédla a říkala si, co se děje a on ji najednou rychle políbil. Všichni, co to viděli, překvapivě otevřeli ústa.
„Já tě uškrtím“, řekla Sharon a začala ho fackovat, tak jak předtím.
„Přestaň“, řekl s úsměvem Kevin a pak dodal: „Teď jsi na řadě ty.“
„No jo, vlastně. Hehe“, uvědomila si to Sharon a zůstala ve středu místnosti, kde přišli za ní poslední dva z trojíce, Teyla a kapitán Meyersová.
Mezitím u doktorů se dostali k samému konci. Hned po posledním boji budou boje rozhodující o pořadí. Teď proti sobě bojovala doktorka Kellerová a doktorka Novaková. Obě si byly rovni a tak to nakonec skončilo remízou.

18:35
Po dlouhých napínavých minutách se schyluje pomalu ke konci. Doktoři už dávno skončili a jejich pořadí bude vyvěšeno v jídelně. Vojáci mají ještě jedno kolo, kterým se rozhodne o vítězi.
Momentálně se všichni soutěžící jak vojáci, tak i doktoři shromažďovali kolem poslední dvojíce a začali vsázet na vítěze. Na jedné straně místnosti motivoval Ronon s Johnem Teylu, která vyhrála doposud všechny zápasy. Jejím soupeřem bude Marks, který doposud měl lehký soupeře, které mu vylosovali.
„Zaujměte svá místa“, řekla Cadmanová. Sharon políbila Kevina na povzbuzení a pak ho uvolnila ze sevření.
„Zvládneš to“, povzbudila ho ještě těmito slovy a on na to odpověděl: „Já se nerad biji s ženy.“
„A co se mnou? Hned jsi šel po mně.“
„Od tebe vím co čekat, ale od Teyly nevím. Vždyť ona porazilo Ronona“, odpověděl Kevin.
„A ty jsi předtím porazil Shepparda. Ty na to máš, jen se musíš soustředit. Když tak uděláš ten druhý nácvik“, řekla Sharon.
„O jakém druhém nácviku to mluví?“ zeptal se John.
„Nemám tušení“, odpověděl Ronon. Kevin mezitím přišel blíže k Sharon a pošeptal jí do ucha: „Já nechci skončit se zlomeninou.“
„Vždyť víš, kde jsi předtím udělal tu chybu. Zkus vynechat ten kotoul ve vzduchu a prostě jen nohy vymrštíš nahoru a dostaneš se za ni. Pak už to bude lehký ji dostat na zem“, tiše mu podala instrukce na jeden z dalších bojových cviků, které spolu cvičí. Kevin pohlédl na Teyla, pak zpátky na Sharon a nakonec na to kývnul hlavou.
„Tak už běž.“ Kevin s Teylou si podali ruce a Cadmanová tak mohla zahájit poslední boj o vítězství. Jako první s útoky začala Teyla, která na něj šla nejdříve zlehka. On se zatím pouze bránil do té doby, než přitvrdila. Od té doby to začalo být zajímavý. V jednu chvíli si oba podkopávali nohy a tím to teprve začalo.
„Může to skončit remízou?“ zeptal se Kevin.
„Ne, bude pokračovat do té doby, než jeden z vás skončí“, odpověděla Laura.
„Skvělé“, řekl na to Kevin, když dostal od Teyly pěstí do obličeje.
„Mladá dámo, to bolelo.“ Teyla se usmála a pokračovala dál, ale Kevin se už naštval, jelikož ho to už nebavilo, a tak při dalším jejím útoku ji chytnul za ruku, otočil se a přes rameno ji hodil na zem. Při skutečném boji proti nepříteli by i kopnul do břicha, ale to neudělal, jelikož je to jen hra. Teyla už nemohla stejně jako Kevin, ale ona ležela na zemi a Kevin jen taktak stál na nohou. Deset vteřin měla Teyla na vstátí, ale to nestihla. Cadmanová vystoupila vřed a řekla: „Vítězem bojů se stává major Kevin Marks.“ Kevin máchnul rukou a padl na zem jak dřevo před Teylu, která udýchaně ležela.
„Gratuluji“, řekla Teyla a podala mu rukou.
„Děkuji.“ Oba si potřásali rukou a pokračovali v relaxování.

19:25 - Jídelna
Všichni hosti a osazenstvo Atlantidy se sešli v jídelně, ze které se momentálně nešlo hnout, jelikož byla zcela plná. Soutěžící ještě neví, kdo na kterém místě je. No, kromě jednoho, který už byl zcela jistý.
Kevin seděl se Sharon kolem stolu a popíjeli teplý lesní čaj. Zrovna, když se chtěli napít, je vyrušil plukovník Caldwell s kapitánem Kleinmanem, kteří chtěli něco vědět. Plukovník Emerson byl poblíž, tak se k nim připojil.
„Můžeme se vás na něco zeptat, majore?“ zeptal se Caldwell.
„Jistě. Klidně se i posaďte, místa je u tohoto stolu poměrně dost“, odpověděl Kevin. Všichni tři přisedli ke stolu a Kevin se Sharon a Paulem čekali, co z těch dvou „vyjde“.
„Vážně jste byl večer opilý, nebo jste to jen hrál? Ptám se, protože při takovém výkonu mě to nějak nesedí“, zeptal se Caldwell. Kevin se pár vteřin smál, než začal s vypravováním.
„Pil jsem alkohol, ale abych pravdu řekl, byl ředěný. Já měl celou dobu čistou hlavu, jen o tom nikdo nevěděl. Popravdě ten čas strávený na záchodě bylo jen díky tomu, že mně to nechutnalo. Jinak to vše bylo nahraný. Ani ti dva to nevěděli“, vysvětlil jim to Kevin a znova se napil čaje. Sharon a v podstatě všichni čtyři na něj zírali s otevřenou pusou.
„To my chceš říct, že to všechno byla jen komedie?“ zeptala se Sharon a Kevin s úsměvem kývnul hlavou.
„Nikdo o tom nevěděl a já chtěl zjistit, jaké budou vaše reakce, když jsem to všechno tentokrát hrál. Bylo to celkem zajímavé, obzvlášť ty motivace. Ale stejně, v té střelnici a v kajutě jsem to nehrál. Po tom běhání mě vážně bylo na zvracení.“
„A co ty předchozí dva roky?“ zeptal se Paul.
„To jsem byl vážně opilý. To mi budete muset věřit. A stejně, tehdy jsem skončit desátý a šestý“, odpověděl Kevin.
„Já tě uškrtím.“ Sharon do něj žďuchla a on si ji dal na stehno a hopsal s ní.
„Nevíte někdo, kdy budou vyhlašovat výsledky? Já chci vědět, kolikátá jsem“, zeptala se Naomi, která seděla hned u dalšího stolu. Paul pohlédl na hodinky a odpověděl: „Už by je měli vyhlašovat.“
„A co ty šachy?“ zajímalo ještě Sharon.
„S šachy jsem vážně nelhal. Ale hned, když začala hra, jsem si vzpomněl na dědu, jak mě to učil. Byla to nejlepší vzpomínka, kterou na něj mám a tak jsem to zkusil tak, jak mě to učil. Pak už to šlo samo“, odpověděl Kevin.
„Už jdou“, řekl Paul, když zahlédl Cadmanovou s Banksovou.
„Pojďte za mnou“, oslovila oba plukovníky Weirová. Paul i Steven vstali ze židlí a šli za Elizabeth na vyvýšenou podlahu, kde byl také připraven řečnický pult a za ním byl postaven stůl, na kterém byly odměny pro soutěžící. Kevin pohlédl na Sharon a vstal ze židle.
„Kam jdeš?“ zeptala se tiše.
„Pojď se mnou. Stejně vím, kolikátý jsem a na nějaký ceremoniál nejsem“, odpověděl Kevin a spolu se Sharon se vytratili z jídelny.
„Přeji krásný večer dámy a pánové, milí hosté. Nastal ten správný okamžik vyhlásit vítěze třetího ročníku Bojových cvičení. První tři obdrží trofeje a k tomu poukázku na dovolenou, kterou si mohou kdykoliv vybrat. A také jim to bude hradit armáda. Než předám slovo naším organizátorkám, chtěla bych Vám poděkovat, že jste se této akce zúčastnili. Pro někoho bylo něco obtížnější, pro někoho to byla na oplátku zábava. Doufám, že na tento den budete hodně dlouho vzpomínat v dobrém, a že se další rok setkáme znovu. Děkuji“, po Elizabethiném proslovu všichni začali tleskat. Jakmile Elizabeth odešla od pultu, přišly k němu Cadmanová a Banksová.
„Ráda bych poprosila o absolutní ticho, protože začneme s vyhodnocováním. Na třetím místě s pěti set sedmdesáti šesti body se umístila poručík Sharon Evansová. Poručíku, prosím, abyste sem za námi přišla“, vyhlásila třetí místo Laura. Problém byl v tom, že Sharon jaksi nikde nebyla.
„Poručíku, jste tu někde?“ zeptala se Laura.
„Před chvílí odešla“, ozval se někdo z davu.
„Dobrá. Cenu jí pak předá plukovník Emerson“, usoudila Laura.
„Na druhém místě s šesti set dvaceti osmi body se umístila doktorka Naomi Robbins. Doktorko, pojďte sem za námi.“ Šťastná Naomi přišla za Amelií, která ji vyhlásila. Amelia držela v rukou stříbrnou sošku spolu s poukázkou na dovolenou, které tak mohla předat nové majitelce.
„Gratulujeme. Prosím, abyste tu ještě zůstala a stoupla si vedle vašeho velitele“, řekla Laura.
„Nyní tu máme vítěze. Na prvním místě s osmi sty jedenácti body se umístil…“ na chvilku bylo v jídelně ticho, než Laura s Amelií řekly: „Major Kevin Marks.“
„Majore, prosím, abyste se nám sem ukázal“, řekla Laura. Naomi se uchechtla, jelikož věděla, kde jsou oba dva.
„Marks tu také není. Je s Evansovou“, řekla s úsměvem Naomi.
„Ti dva nám to dělají schválně“, řekla Laura mimo mikrofon a rychle musela improvizovat.
„Zdá se, že dva naši hosté si zřejmě museli někam odskočit. Ale to nevadí. Ceny teda předáme plukovníku Emersonovi, který jim je zanese“, řekla Laura.
„Toto nejsou jediné ceny, které tu dnes rozdáváme. Ještě se určují místa zvlášť. Nejlepší soutěžící z každé skupiny. První můžeme vyhlásit skupinu od Odyssey, která zaplnila první tři místa v celkovém. Takže dostávají navíc prémii, dvacet procent svého platu navíc“, řekla Amelia.
„Teď bych ráda poprosila, aby sem za námi přišla Teyla Emmagon, Ronon Dex a podplukovník John Sheppard. V tomto pořadí se umístili naši hrdinové z Atlantidy. Vám odměnu vybírala doktorka Weirová, která vám ji chce také předat. Doktorko.“ Elizabeth měla připravené tři krabice, ve kterých byly ceny. První cenu předala Teyle, jelikož je za Atlantidu první.
„Děkuji, Elizabeth“, poděkovala Teyla a po převzetí krabice ji otevřela. Ve vnitř byly zbrusu nové hole, pro trénování. Jako další přišel za ní Ronon. Pro něj bylo těžké něco vybírat, ale Elizabeth si poradila. Předala mu krabici a on ji po poděkování otevřel. Neměl slov, když ji otevřel. Ve vnitř měl nejmodernější zbraně, které se na Zemi nacházely. Jako další byl na řadu John.
„Děkuji“, řekl John a rychle se dal do otvírání.
„Ano!“ vykřikl, když v krabici našel věci pro hraní golfu.
„Děkuji“, řekl John a všichni po rozbalení svých odměn odešli i s Naomi zpátky ke stolům.
„Jako další je tým z Daedala. Prosím, aby sem přišla doktorka Kate Reynoldsová, Hermiod, a doktor Peter Monroe. To jsou doktoři hrdinové, kteří zachraňovali Daedalus“, vyhlásila poslední skupinu tohoto týdne. Pro ně měl Caldwell připravený speciální dárek, jelikož věděl, kolikátí dopadli. Přišel ke všem třem a z kapsy vytáhnul poukázku na týdenní dovolenou. Po poděkování od všech tří šel k řečnickému pultu a řekl: „Pro ostatní z mé posádky mám také překvapení. Každý druhý den bude od sedmi hodin rozcvička.“ Paul se zasmál a počkal na Stevena, který k němu přišel.
„Opičáku“, řekl Paul.
„Na závěr bychom se s Vámi chtěli rozloučit. Přeji krásný zbytek dne a děkujeme“, řekla Laura a všichni začali tleskat. Paul mezitím vzal odměny svých důstojníků a šel na Odysseu, jelikož tušil, kde budou.

19:50
Odyssey – Marksova kajuta

Plukovník Emerson tiše přišel do Marksovy kajuty, kde spolu se Sharon spali na posteli. Jejich ceny položil na pracovní stůl a pak se při pohledu na ně usmál. V duchu si řekl: „Odvedli jste dobrou práci. Oba. Jsem rád, že vás tu mám.“ Po tomto odešel z kajuty a zavřel za sebou dveře.

8:00
Brzy ráno se dala Odyssea na zpáteční cestu do Mléčné dráhy a Daedalus zůstal zaparkován na Atlantidě, jelikož návrat mají až za tři dny.


Všichni soutěžící nakonec byli rádi, že se mohli takové akce zúčastnit. Je to zážitek, na který nezapomenou.

Konec


Jinak pro zajímavost: rozložení na poslední boje u vojáků
Obrázek


Výsledková listina po pátém či-li posledním kole
Obrázek


A rozdělení lidí v šachů
Obrázek



Tak, co říkáte na speciál?? :D
Naposledy upravil kasparova655365 dne 24.12.2014 11:22:23, celkově upraveno 2
Svatyně pro všechny, to není jen tak prázdné slovo
Obrázek


coldvel Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 832
Bydliště: Stratis a občas Litomyšl
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
skvělý mně nejvíce líbilo jak Ronon odnes Márkse :D
Gosh, I'm proud of you, gentlemen.
So what do you say we speed this thing up, hmm?
Are you with me?
All right, then.
Let's get this thing over and done with.
Let's put the hurt on Jerry.
Let's pitch in.
Let's raise the mission count to 35.
35 it is, gentleman.
We're gonna win this thing.
We're gonna win this fucking thing.

posedlík Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1061
Bydliště: Atlantis převážně Ústí nad Orlicí
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
nemám slov :bravo:

kasparova655365 Uživatelský avatar
Administrátorka
Administrátorka

Příspěvky: 1805
Bydliště: Šumperk
Pohlaví: Žena
Skype: kasparova.martina1

Odpovědět s citací
 
Děkuji moc, vám oběma... Moc jste mě potěšili :D

posedlík: Právě na ty slova čekám :)
coldvel: Jsem moc ráda, že se ti to líbilo :)

Edit: Přidala jsem nové názvy speciálů :D
Svatyně pro všechny, to není jen tak prázdné slovo
Obrázek


kasparova655365 Uživatelský avatar
Administrátorka
Administrátorka

Příspěvky: 1805
Bydliště: Šumperk
Pohlaví: Žena
Skype: kasparova.martina1

Odpovědět s citací
 
Lidi, mně raní, daedalos zapomněl na pokračování :cry: :cry:

Jinak názvy nových speciálu, které nevím, kdy vydám.... :)
Pravda nebo fikce
Mikuláš aneb přitrhlý vtip
Vánoce tak, jak jste je ještě nezažili

Jestli do listopadu nebude "Pravda nebo fikce" tak automaticky se přesouvá a bude "Mikuláš aneb přitrhlý vtip" :D Pak by následoval "Vánoce tak, jak jste je ještě nezažili" a pak až teprve "Pravda nebo fikce" :bye: :bye:

Přeji krásně poslední dva dny prázdnin :D

PS: Prosím, hlasujte v anketě!!! :)
Svatyně pro všechny, to není jen tak prázdné slovo
Obrázek


deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Nezapoměl neboj se jen se mi nechtělo psát komentář,Jo a je blbost aby nejlepší tým byl ten z Odyssey když jedinej tým kterej měl věčinu lidí často v nasazení byl ten z atlantidy.

kasparova655365 Uživatelský avatar
Administrátorka
Administrátorka

Příspěvky: 1805
Bydliště: Šumperk
Pohlaví: Žena
Skype: kasparova.martina1

Odpovědět s citací
 
Oky :) Proto oni byli v terénu vyřazeni jako poslední, jelikož je nenapadla střelba ze stromů, na který vlezla Naomi s Kevinem, kteří tím dostali obrovskou výhodu. A takové tréninky, v uvozovkách, měli skoro každý měsíc při povinném cvičením. Všichni musí být klasifikovaní v terénu...
Naposledy upravil kasparova655365 dne 30.8.2013 18:23:41, celkově upraveno 1
Svatyně pro všechny, to není jen tak prázdné slovo
Obrázek


deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Jo to vím a letci maj velice náročný teréní výcvik protože když je setřelí je věčí pravděpodobnost že je to na nepřátelskem území než doma.

Shayla Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 355
Bydliště: Atlantis, příležitostně Praha
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
*představuje si Rodneyho jak běží závod* :rflmao: :rflmao: :rflmao:

Dobře, až budu mít čas, tak si to přečtu celý :)
Obrázek
Carson Beckett 4ever ღ
Moje povídka
E=MCkay

kasparova655365 Uživatelský avatar
Administrátorka
Administrátorka

Příspěvky: 1805
Bydliště: Šumperk
Pohlaví: Žena
Skype: kasparova.martina1

Odpovědět s citací
 
:D

Tak ty už ses vrátila? :)
Svatyně pro všechny, to není jen tak prázdné slovo
Obrázek


Shayla Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 355
Bydliště: Atlantis, příležitostně Praha
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Neeee, spadlo se mnou letadlo a tohle je jen automaticka zprava :rflmao:
Obrázek
Carson Beckett 4ever ღ
Moje povídka
E=MCkay

kasparova655365 Uživatelský avatar
Administrátorka
Administrátorka

Příspěvky: 1805
Bydliště: Šumperk
Pohlaví: Žena
Skype: kasparova.martina1

Odpovědět s citací
 
Třeba, že jsi její dvojče a právě si tu ze mně vystřeluješ :rflmao:
Svatyně pro všechny, to není jen tak prázdné slovo
Obrázek


Shayla Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 355
Bydliště: Atlantis, příležitostně Praha
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Tak urcite :D
Btw, koukni sem na posledni prispevek:
 http://sga-project.com/forum/viewtopic.php?f=33&t=9389
Obrázek
Carson Beckett 4ever ღ
Moje povídka
E=MCkay

kasparova655365 Uživatelský avatar
Administrátorka
Administrátorka

Příspěvky: 1805
Bydliště: Šumperk
Pohlaví: Žena
Skype: kasparova.martina1

Odpovědět s citací
 
Já vím, už jsem se na to mrkla a právě přemýšlím nad tím :D
Svatyně pro všechny, to není jen tak prázdné slovo
Obrázek


kasparova655365 Uživatelský avatar
Administrátorka
Administrátorka

Příspěvky: 1805
Bydliště: Šumperk
Pohlaví: Žena
Skype: kasparova.martina1

Odpovědět s citací
 
Zdravím po dlouhé době u speciálů :)

V pátek na Mikuláše vyjde speciální díl místo normálního dílu u Shipsu, který se posouvá o týden později :D Speciál jsem právě teď dopsala, takže se nemusíte bát, že by nevyšel. Jinak bude vydán kolem 18:00 :)

Přeji krásný zbytek dne :) :bye:
Svatyně pro všechny, to není jen tak prázdné slovo
Obrázek


deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Ale ty chceš vidat v neděli Ships (já chci bejt Jedi bych tu teď přitom mával rukama abych měl jisototu.)

kasparova655365 Uživatelský avatar
Administrátorka
Administrátorka

Příspěvky: 1805
Bydliště: Šumperk
Pohlaví: Žena
Skype: kasparova.martina1

Odpovědět s citací
 
I kdybych mohla, tak nemohu. 16.díl není dopsán, ještě mě chybí hodně stránek, které budu teprve dopisovat.


Edit: I když se Mikuláš chodí ve čtvrtek 5.6., tak speciál bude vydán 6.12. (v pátek), jelikož jsem tam stanovila tento datum. Doufám, že se zlobit nebudete :)
Svatyně pro všechny, to není jen tak prázdné slovo
Obrázek


kasparova655365 Uživatelský avatar
Administrátorka
Administrátorka

Příspěvky: 1805
Bydliště: Šumperk
Pohlaví: Žena
Skype: kasparova.martina1

Odpovědět s citací
 
Zdravím všechny čtenáře,
vím, že jsem psala, že speciál vyjde až zítra 6.12., jenže dneska mám tak skvělou náladu, že jej vydám teď.

Přeji šťastného Mikuláše a hezké čtení. Prosím o zanechání malinkého komentáře, zda-li se vám díl líbil nebo ne.
:bye: :bye:

Mikulášské překvapení aneb přitrhlý vtip

Je pátek 6. prosince, den, kdy všichni slaví Mikulášský den. SGC, Daedalus i Odyssey jsou i přes svátky v provozu, takže základní posádky musely jít do práce. To také znamenalo, že se celý den budou nudit. Nezbývá jim nic jiného, než si vymyslet nějakou zábavu.

SGC
Brzy ráno si plukovník Samantha Carterová pozvala do své pracovny Teal’ca, doktora Daniela Jacksona a generála Jacka O’Neilla, který se za nimi z Washingtonu přijel podívat. Carterová měla pro všechny tři velké překvapení, které skrývala až do té doby, než všichni přišli. Jakmile všichni byli přítomni a usedli ke stolu, který měla v pracovně, Sam odešla od stolu a šla ke skříni, ze které vytáhla čtyři připravené kostýmy.
„To snad ne,“ vyšlo ze všech tří.
„A proč ne? Je Mikuláš, čas na pořádnou pařbu.“ řekla na to Sam.
„Pařbu? Kam byste chtěla jít strašit?“ zeptal se Jack.
„Nejsme tu sami a myslím, že bychom mohli navštívit pár kamarádů, kteří mají malé děti. Ještě řekněte, že když jste byl mladý, že vás to nelákalo?“
„Lákalo, ale podívejte se na nás,“ odpověděl Jack. Sam pohlédla nejdříve na Teal’ca, který byl ze všech nejstarší, pak na Jacka, Daniela a nakonec na sebe. Trochu odstrašující případ, ale to bylo jedno.
„Myslím, že máme na to ten správný věk, pane. A může se k nám přidat i generál Landry.“ řekla Sam.
„A za co se převlečeme?“ zeptal se Daniel.
„Já bych byla anděl, Teal’c by byl čert, vy, pane, vy byste byl Mikuláš a ty Danieli, ty bys byl náš dozorčí u alkoholu,“ odpověděla Sam. Daniel najednou vyprsknul, jelikož jí zrovna moc nerozuměl.
„K čemu dozorčí? Na Mikuláše chodí jen Mikuláš, čert a anděl.“ řekl Daniel.
„Nějak tě musíme zabavit a tak budeš s námi chodit… Jestli chceš, můžeš být další čert.“ řekla Sam a Daniel už raději nic neříkal.
„Ticho znamená souhlas, takže budeš čertem,“ rozhodla Sam a všem porozdávala kostýmy.

Odyssey
Plukovník Paul Emerson s podplukovníkem Kevinem Marksem a majorem Jane Marksovou se nachází v zasedací místnosti, kde se všichni tři nudí. Krom deseti členů posádky byli všichni na Zemi, kde slaví Mikuláše se svou rodinou. Jane Marksová, Kevinova sestra, hopsala bratrovi na stehně a přemýšlela, co budou dělat.
„Já se tak příšerně nudím,“ prohlásila Jane.
„Zvykej si. Tak to bude vždy o svátcích.“ řekl jí na to Kevin.
„Ale to není fér. Proč my? Ostatní jsou doma a slaví. Jestli mi někdo řekne, že tu budu i o Vánocích, tak se mnou nepočítejte. A s Kevinem taky ne, plánuji totiž rodinné Vánoce.“ tím dala Paulovi ultimátum. Paul i Kevin se zasmáli, jelikož věděli, že na Vánoce jsou všechny lodě v hangárech a veškerá posádka má dovolenou.
„O Vánoce se nemusíš strachovat. Ty slavíme všichni doma. To bylo ve smlouvě, kterou jsem jak já, tak i ty podepisovali. Příště čti pořádně smlouvy, než je podepíšeš.“ zasvětil Jane.
„To jsi mi mohl říct dříve, brácho,“ zabručela Jane a vstala z Kevina. Začala pochodovat po místnosti a přemýšlela, co pro zbytek dne budou dělat. Po pár vteřinách se zastavila a s podezřelým úsměvem se obrátila ke dvěma sedícím důstojníkům, kteří se zděsili, když viděli ten její výraz v obličeji.
„Na co myslíš?“ zeptal se okamžitě Kevin.
„Pamatuješ si, co jsme děli, když tobě bylo sedmnáct a mě patnáct?“
„To snad ne! Na to zapomeň!“ Kevin hned protestoval, jelikož už věděl, co ji napadlo.
„O čem to vy dva mluvíte?“ zeptal se nechápající Paul.
„O tom, jak my dva jsme ještě s jedním spolužákem chodili na Mikuláše. Já byl čert, Jane byla anděl a Kamil byl Mikuláš. Byla to sranda, až do té doby, než jsme se všichni zřídili. Byste nevěřil, co jsme provedli.“
„Už dostávám tu představu,“ řekl Paul a nechal Kevina dopovědět happy-end: „Já byl ve třetím a Jane v prvním ročníku na vojenské škole. Nudili jsme se natolik, že jsme si vyrazili až k samotnému řediteli. Nakonec to skončilo tím, že jsem si s ním připil a pak se generál převlíkl za Mikuláše. Chodil s námi po škole strašit. Byli dva Mikuláši a jeden anděl s čertem.“ Paul vyprsknul smíchy stejně jako Jane, pro kterou to tehdy byl zážitek.
„Jenže za to jsi mohl ty.“
„Tys mě k tomu donutila.“
„Má tu někdo kostýmy?“ zeptal se náhle Paul. Kevin s Jane na něj překvapivě pohlédli.
„Mám je doma, pane,“ odpověděla s úsměvem Jane, jelikož tušila, co teď přijde dál.
„Tak běžte pro ně. Uděláme si malou veselku a pozveme i pány a dámu z Daedala. Myslím, že se tam taky nudí.“
„Za pět minut jsem zpátky,“ řekla při odchodu Jane.

Daedalus
Plukovník Caldwell a majoři Dave Kleinmanem a Pat Meyersová měli to stejné „štěstí“ jak na Odyssee a museli sloužit. Všichni tři byli ve svých kajutách, kde na počítačích hráli buď karty, nebo šachy. Pat s Davem hráli karty online a bavili se přitom dobře, jelikož skoro vždy vyhrála Pat. Oba měli na spodních lištách spuštěný chat, přes který spolu komunikují.
„Jak to dělá?“ zeptal se sám sebe Dave. Byl opřený o opěradlo křesla, na kterém seděl. Po zavrcení hlavou jí napsal: „Jak to děláš?“ Během pár vteřin mu přišla odpověď: „Mám na to talent. Učil mě to táta. :D“ Dave zoufale zakňučel a s křeslem se otočil zády k laptopu. Během dvou minut zazněl v jeho kajutě zvonek. Rychle pohlédl na laptop, kde nic nebylo napsáno, a pak šel ke dveřím. Po otevření dveří na něj bafla Pat, která byla převlečena za anděla. Dave by ji málem ani nepoznal, kdyby se k němu nepřiblížila a nepleskla ho po zadku.
„Sluší ti to,“ pochválil její vkus na převleky.
„Pro tebe taky něco mám, ale musíš jít se mnou.“ Pat už byla od Stevena informována o tom, že se přidají k Paulovi, Kevinovi a Jane. Chytla ho za ruku a táhla ho s sebou až k sobě do kajuty, kde vysel na skříni čertovský převlek.
„Čert? A kdo bude Mikuláš?“
„Zkus hádat.“
„Caldwell?“ vyhrknul ze sebe Dave jméno, které ho napadlo jako první.
„Bingo. Takže se převleč, čekají na nás důstojníci z Odyssey. Prý se tam příšerně nudí jako my tady, takže se jdeme pobavit.“
„Oni znají něco jako nudu?“ zajímalo Dava.
„Zřejmě jo,“ odpověděla Pat a sedla na postel a čekala, až se Dave převlíkne. Pro ni to bylo velice záživné, když se před ní začal vysvlékat. Poznamenala na něm svaly, které měl všude, kde mohly být. Začala myslet na jednu určitou věc, ale musela se kontrolovat, jelikož ve službě je to zakázáno. Stačila jen chvilka a už se neovládla. Než se Dave stihl převléci do kostýmu, „vyjela“ po něm Pat. Jelikož se to oběma moc líbilo, tak s tím nechtěli přestat.
Muž oblečený v Mikulášském kostýmu šel chodbou, která vedla k obytným prostorům. Po krátké cestě zastavil před dveřmi, které vedly do ubytovny jednoho důstojníka. Zazvonil a čekal na otevření dveří. Po dvou minutách čekání se dočkal otevření dveří, za kterými stála Pat s rozcuchanými vlasy.
„Pane.“
„Meyersová, co to máte s vlasy?“ zeptal se Caldwell.
„Hoplá. Na ty jsem zapomněla. Omluvte mě na chvilku… A pojďte dál.“ Pat rychle zaběhla do koupelny a Steven přišel k Davovi, který si oblékal kožich čerta.
„Majore, vy mi svádíte důstojnice,“ řekl tiše, aby jej Pat neslyšela.
„Ono to je spíše naopak, pane,“ opravil ho Dave. Steven s úžasem v obličeji se zasmál a pak zavrtěl hlavou.
„To jsou dneska lidi.“ Pat během chvilky přišla zpátky, tentokrát učesaná a zeptala se: „Můžeme?“
„Jistě. Moc vám to sluší.“ Pochválil ji také Steven a vydali se na cestu.

Odyssey
Paul s Jane a Kevinem čekali na příchod Stevena, Pat a Dava, kteří se objevili v transportní místnosti.
„Vítejte na Odyssee,“ přivítal je Paul v Mikulášském převleku.
„Paule, jsi to vážně ty?“ Steven by ho málem v tom převleku nepoznal.
„Ano, jsem to já. Tebe bych v tom převleku málem taky nepoznal.“
„Za kým půjdeme prvně?“ zeptal se Steven. Paul pohlédl na Kevina, který odpověděl: „První zastávka je SGC.“
„Souhlasím,“ přikývnul tomu Steven a všichni stoupnuli na transportní desku a nechali se přenést do SGC.

SGC
Všech šest se objevilo v SGC v transportní místnosti, kde kupodivu byl pouze jeden důstojník, který na ně zíral s vykulenýma očima.
„Můžeme?“ zeptal se Kevin.
„Můžeme,“ odpověděli poslušně všichni a vyrazili na lov vybraných důstojníků.
Jako první byl na seznamu velitel základny, jelikož se tak dohodla Jane s Paulem, aby si Kevin zase přiťuknul s generálem. I když byl zásadně proti tomu, tak šel s nimi. Steven, Dave a Pat šli na lov generála O’Neilla, jelikož věděli, že přijel na návštěvu.
Sam, Daniel, Teal’c a Jack byli převlečeni do svých kostýmů, které jim propůjčila Sam. Sam jako anděl vypadala přímo božsky. Teal’c s Danielem vypadali až moc jako čerti. Bylo to až moc přesvědčující, že by je Sam s Jackem vůbec nepoznali. Jack si právě přidělával vousy, když na dveře někdo zaklepal.
„To zřejmě bude Landry,“ řekl Jack a šel otevřít. Když otevřel přepážku, uviděl před sebou stojícího Mikuláše.
„To je nějaký vtip? Carterová, neměl být Landry čertem?“ zeptal se Jack.
„Já také nejsem Landry,“ řekl divným hlasem Mikuláš, aby nešlo poznat, kdo ve skutečnosti v kostýmu je.
„Carterová?“ Jack pohlédl na Sam, která k němu přišla.
„Kdo jste?“ zeptala se Sam, která to také nevěděla.
„Mikuláš, čert a anděl,“ představil všechny Mikuláš. Jack zavrtěl hlavou a opřel se o přepážku.
„Moment,“ ozval se Daniel, který jednoho z nich poznal. Přišel k nim blíže a zeptal se: „Pat Meyersová, že? Ale vás dva fakt nevím.“
„Ale já už teď jo. Caldwelli, co to máte na sobě?“ zeptal se Jack.
„To bych se taky vás mohl zeptat, pane,“ odpověděl normálním hlasem Steven.
„Pravda. A kdo je ten třetí?“ zeptala se Sam.
„Dave Kleinman,“ představil se rovnou Dave, aby dlouho nemuseli hádat.
„Tak vás bych v tom nečekala,“ řekla s úsměvem Sam.
„Kde najdeme generála Landryho?“ zeptal se Steven.
„Je ve své kanceláři, kde se převléká za čerta,“ odpověděl Jack.
„Takže ho najdou správně,“ řekl Steven.
„Kdo?“ zajímalo všechny.
„Paul s Kevinem a Jane jsou tu taky. Byl to totiž jejich nápad jít sem a strašit.“ odpověděl Steven.
„Tak ty tři bych tady vážně nečekala. Typuji, že se pořádně nudili, jinak by se do takového nepustili.“ řekla Sam.
„Přesně tak. Půjdeme za nimi?“
„Vzhůru za Landrym,“ zavelel Jack a šel jako první s holí v rukou ke generálu Landrymu.
Mezitím ke generálu Landrymu vpadl Mikuláš za doprovodu čerta a anděla.
„No, to mě podržte,“ vydal ze sebe Paul, když viděl Landryho. Kevin vyprsknul smíchy a musel si sednout do křesla, jelikož tato situace se podobně stala, když ještě chodil na vojenskou školu.
„Tak tohle je na mě moc. Že to byla Sam, koho to napadlo?“ zeptal se rovnou Kevin.
„Jak vy to víte?“ zeptal se Landry.
„Když něco takového napadne Jane, tak i Sam. V tom jsou obě stejný.“ odpověděl Kevin.
„Tak tohle se povedlo,“ řekla Jane a sedla Kevinovi na kolena.
„Jo, povedlo. Kam jste měli v plánu jít? Ještě řekněte, že za mnou?“ zeptal se Landry.
„Jo, šli jsme za vámi, pane. A Steven s Pat a Davem šli za generálem O’Neillem.“ odpověděl Paul.
„Takže i ti tři z Daedala jsou do toho zapojeni?“
„Ano, pane. Jste už hotov?“
„Jen si přidělám na zadek ocas a můžeme,“ odpověděl Landry, když v rukou držel čertovský ocas.
„Chcete s tím pomoci, pane? Já už dávno vím, jak na něj.“ nabídl se Kevin, že mu pomůže.
„Když budete tak hodný, podplukovníku.“ Jane nejdříve musela slézt z Kevina, aby mohl jít k Henrymu a pomoci mu přidělal ocas. Zrovna, když mu ho přidělával, někdo zaklepal na dveře a vstoupil do Landryho kanceláře. Všechny Mikulášské skupinky se sešly.
„No to se pro dnešek povedlo,“ řekl Kevin, když mu přidělal ocas na zadek.
„Kevine?“
„Sam.“
„Neříkal jsi mi ještě doma, že se do ničeho takového nepustíš?“
„Za to může Jane,“ svedl to hned na Jane, která naštvaně stála se založenýma rukama na prsou.
„Vždycky vše vyžvaníš, pane kvejkale.“
„Já? Ty máš co říkat.“ Sam si zakryla rukou tvář, jelikož za tuto jejich hádku může ona.
„To jsem zase něco řekla. Vy dva, může být mezi vámi příměří?“
„Ne!“ řekli oba zároveň. Kevin nabručeně odešel z kanceláře stejně jako Jane. Oba šli jiným směrem.
„Kam šli ti dva?“ zajímalo Landryho.
„Jsou nabručení, tak to šli rozdýchat,“ odpověděla Sam.
„Tak co uděláme?“ zeptal se Jack.
„Já půjdu smířit ty dva a vy zatím můžete začít strašit,“ odpověděla Sam a vydala se hledat ty dva.
„Tak za kým půjdeme?“ zeptal se Paul, který zůstal osamocen, jelikož jeho společníci někde zmizeli.
„Ani nevím. Chtěli jsme se vystrašit navzájem a jaksi to skončilo takhle. Kolik tu je lidí?“ zeptal se Steven.
„Zůstalo tu jich asi dvacet,“ odpověděl Henry.
„Tak pojďme, jdeme si připít s ostatníma,“ řekl Steven.
Kevin vyjel výtahem až do posledního patra a vyšel ven z komplexu SGC. Byla tma a zima. Jedině, co ho teď hřálo, byl kožich čerta, který měl na sobě.
„Zimaaaaa,“ řekl „kosou“ Kevin a navodila se mu husí kůže. Po chvilkovém mrznutí pohlédl na oblohu, kde mohl zahlédnout několik set tisíc hvězd. Na několik z nich už i byl.
„Nechceš jít dovnitř a přestat trucovat?“ zeptala se ho Jane, která také mířila napovrch. Kevin na ni pohlédl a ona se o něj opřela.
„Pěkná obloha.“
„Ano, to je. Přeji ti šťastného Mikuláše, bráško.“
„Tobě taky, sestřičko,“ řekl Kevin. Za nimi se objevila Sam, která do rukou vzala sníh a uplácala si kouli. Jakmile si udělala i druhou, postupně je po nich hodila. Kevina i Jane trefila do zad.
„Pojď k nám,“ pobídla ji Jane a Sam k nim přišla a z druhé strany se opřela o Kevina.
„Měli bychom jít za ostatními, ne?“ zeptala se po chvilce Jane.
„Jo, přece jen to byl tvůj nápad,“ odpověděl Kevin a usmál se na sestřičku. Jane rychle vzala do rukou sníh a hodila ho po něm.
„To jsi dělat neměla,“ řekl Kevin a začal po ní také házet sníh.
„Bráško, to studí!“ kvičela Jane.
„Počky. Jeden z nás tu ale je téměř suchý.“ Kevin s Jane pohlédli na Sam, která tušila, co je právě teď napadlo.
„Na to zapomeňte, já utíkám,“ řekla stylově Sam a vyrazila k přepážce, která vedla zpátky do komplexu. Kevin s Jane si nabrali do hrsti sníh a běželi hned za ní.
Sam rychle utíkala chodbami SGC. V jednu chvíli potkala první Mikulášskou skupinu pod Caldwellovým vedením.
„Zdravím, plukovníku. Nevíte o nějakém úkrytu?“ zeptala se Sam.
„O žádném nevím. Proč se ptáte?“ zeptal se Caldwell a v dáli zahlédl běžícího Kevina s Jane.
„Omluvte mě, musím zdrhnout. Být vámi, tak taky zdrhám.“ varovala je rovnou Sam a pokračovala v útěku.
„Uhněte!“ volal z dálky Kevin. Daedalská Mikulášská skupina tedy uhnula a nechala proběhnout Kevina s Jane.
„A mě máte co říkat, kdo tu někoho svádí, pane,“ řekl Dave.
„On je jiný level. Takže pokračujeme v cestě.“
Po několika seběhnutých schodech potkala Sam zbylou skupinu.
„Carterová, co tu děláte?“ zeptal se Jack.
„Zdrhám před těma dvěma,“ odpověděla Sam a skrčila se, jelikož Kevin po ní právě hodil sněhovou kouli.
„Marksi, to si budete uklízet!“ řekl Henry.
„Od toho tu máte uklízečky, ne?“ odpověděl a hodil další. Tentokrát se trefil do „Černého Petra“, přímo do Landryho.
„A sakra. To nebylo na vás, pane.“
„To jsem viděl.“ Landry sebral sníh ze země a hodil ho zpátky po Kevinovi.
„Hele, řekl jsem, že to nebylo na vás, pane.“ Sam stojící za Henrym vyplázla jazyk na Kevina, který si od Jane půjčil sněhovou kouli, jelikož mu už došli.
„Sam…“
„Ano?“ Stačila jen chvilka a Kevin se jí trefil koulí přímo do výstřihu.
„ÁÁÁ. Kevine! To studí!“ Kevin se rozesmál a nemohl s tím přestat.
„Skvělá trefa, brácho.“ Oba si plácli, když hlavní úkol splnili.
„Tak pro dnešek je konec s koulováním, ne?“ zeptala se Sam, když si vydělávala sníh z podprsenky.
„Vždyť sis o to koledovala, drahoušku.“
„Jistě, drahý,“ řekla na to Sam a šla ke Kevinovi.
„Co budeme dělat?“ zeptala se Jane.
„No, jedna věc mě napadla,“ ozval se Paul, a když se na něj všichni podívali, dopověděl svou myšlenku: „Pojďte všichni za mnou.“
Paul při cestě k transportní místnosti zavolal i zbylou skupinu a tak se tam všichni se šli. Všichni stoupli na transportní desku a nechali se přenést na Odysseu.

Odyssey
Když po krátkých minutách došli do jídelny, zašel si Paul pro jednu věcičku, která je většinou na lodích zakázána.
„Myslím, že pro dnešní noc můžeme udělat výjimku,“ řekl Paul a začal všem nalévat víno.
„Přeji šťastného Mikuláše.“ Všichni se usmáli a každý s každým si přiťuknul a připil si.
„Tak za rok zase,“ ozvala se Jane a všichni ji najednou okřikli: „Jen to ne.“ Najednou se v jídelně začal rozeznívat smích.
„Co bychom to zabalili a šli domů? Přece jenom je Mikuláš.“ navrhnul Paul.
„Souhlas. Zaparkujte v hangárech a vzhůru domů. Rád bych se na zítra vyspal.“ rozhodl Landry a znovu se napil vína.
„Tak to přeji dobrou noc. A ty, brácho, směr domů. Mám pro tebe překvapení. A ty taky, Sam.“ zavelela Jane a táhla za sebou oba dva.
„Dobrou noc,“ zaznělo od obou táhnoucích důstojníků, než zmizeli někde v chodbách.
„Dnešek byl skvělým dnem. Doufám, že to za rok bude stejný.“ řekl Paul.
„To já taky… To já taky.“ souhlasil Steven a nechal Dava s Pat jít domů. Jediný Paul, Steven, Henry a Jack zůstali v jídelně a popíjeli zbylé víno, které jim zůstalo.

Jakmile všichni přijeli do svých domovů, začali oslavovat rodinného Mikuláše.

End


Krásného Mikuláše přeji
Naposledy upravil kasparova655365 dne 06.12.2013 18:07:48, celkově upraveno 1
Svatyně pro všechny, to není jen tak prázdné slovo
Obrázek


posedlík Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1061
Bydliště: Atlantis převážně Ústí nad Orlicí
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
vynikající díl :bravo: jaký překvapení :hmmm:

kasparova655365 Uživatelský avatar
Administrátorka
Administrátorka

Příspěvky: 1805
Bydliště: Šumperk
Pohlaví: Žena
Skype: kasparova.martina1

Odpovědět s citací
 
Děkuji, posedlíku :D No, překvapení z mé strany a taky, že se nakonec všechny skupiny pěkně setkaly :)
Naposledy upravil kasparova655365 dne 06.12.2013 15:15:15, celkově upraveno 1
Svatyně pro všechny, to není jen tak prázdné slovo
Obrázek


coldvel Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 832
Bydliště: Stratis a občas Litomyšl
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
dobrej díl :D
Gosh, I'm proud of you, gentlemen.
So what do you say we speed this thing up, hmm?
Are you with me?
All right, then.
Let's get this thing over and done with.
Let's put the hurt on Jerry.
Let's pitch in.
Let's raise the mission count to 35.
35 it is, gentleman.
We're gonna win this thing.
We're gonna win this fucking thing.

endysek Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 305
Bydliště: Jindřichův Hradec
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
supr díl :bravo:

kasparova655365 Uživatelský avatar
Administrátorka
Administrátorka

Příspěvky: 1805
Bydliště: Šumperk
Pohlaví: Žena
Skype: kasparova.martina1

Odpovědět s citací
 
Děkuji mockrát, oběma :D
Svatyně pro všechny, to není jen tak prázdné slovo
Obrázek


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Dokončené povídky

cron