StarGate Ships - S02E20 : Konec utrpení, část 2

[Aiwendill]

Neoficiálna reakcia:

Toto je spoiler!!!:

takže naša záškodnícka práca sa vyplatila a Ferrari bolo oslabené. Nech žije Red Bull

Oficiálna reakcia:
čo už...

To se uvidi

[kasparova655365]

Aiwendill: Red Bull dává křídla A Ferarri jde do pekel!!

Ferrari udelalo rozumny krok.jeste rozumejsi by bylo kdyz bude fin jednicka a spanel dvojka. priznej si ze massa nesplnil ocekavani do nej vkladane a neprekrocil svuj stin. a vubec pristi rok to bude zabava pro duchodce,ale s formuli to uz nema co spolecneho - obsah 1600 ccm.
to radsi nascar.

A jinak je ot jestli vubec je dalsi dil hotov k vydani a to stim massou smlouzi jako zaminka proc nevydat
na ty modilky uz se vcelku tesim
takze massa nemassa sup sem s pokracovanim

[kasparova655365]

Ráda bych, ale mám špatnou zprávu, jestli do večera dostanu horečky, jelikož mám silnou rýmu a je mi na zvra...., tak nevím, jestli další díl v neděli vydám
A Massu mám tak či onak ráda

To rači nezkoušej bejt nemocná už jsi mě naštvala dnes

[kasparova655365]

Za dnešek mohlo Ferrari... A na nedělí záleží, jak mi bude, protože teď na korekci a psaní nemám náladu a na pokračování mě to nemyslí... Jedině, že bych se něco pokusila spatlat v tělocviku, mamka mi napsala omluvenku, takže dvojhodinovku prosedím Takže, budu se snažit



Edit: Massa začíná jednat o sedačku u Lotusu

[kasparova655365]

Zdravím všechny čtenáře,
nedělní ráno je tu a tak vám sem dávám další část. Doufám, že se bude líbit, jak ty předešlí, a že jej dobře ohodnotíte. Takže přeji krásné čtený a komentujte.

Epizoda 11 : Archa Pravdy, part 3

Celestis, Ortus Mallum, les
Vala s Tominem stáli u útesu, ze kterého měli krásný výhled do krajin. Tomin se nad něčím zapřemýšlel a Vala si toho všimla.
„Jsi v pořádku?“ zeptala se Vala.
„Přemýšlel jsem, co tohle místo vlastně je“, odpověděl Tomin.

Prostor, Celestis, Odyssey
Pan Marrick doposud stál poblíž Asgardského jádra a čekal, až Marks opustí místnost s jádrem, ke kterému se chce za každou cenu dostat. Když Marks po hodinové práci opustil místnost, Marrick hned po jeho odchodu opatrně šel ke dveřím, které byly zamčené. A bez přístupové karty se tam nedostane. Jakmile Marrick stoupnul k nástěnnému panelu, vytáhnul z kapsy další kartu, která tentokrát patřila jinému důstojníkovi na palubě. Kartou projel přes čtečku karet a panel změnil barvu z červené na zelenou. Hned potom se otevřely dveře. Marrick je za sebou zavřel a zamknul. Pak šel k Asgardskému panelu, na kterém otevřel přední panel, ve kterém byly krystaly. Jeden z hlavních krystalů uchopil a položil jej na panel. Z uniformy pak vytáhnul vlastní krystal, který byl odlišný od ostatních. Krystal vložil do panelu a zavřel ho. Marrick zmáčknul na kámen a začal něco hledat v Asgardské databázi.
Jane stála u boční obrazovky spolu se Sam, se kterou řešila spotřebu energie. Najednou z ničeho nic zapípala pilotní konzole.
„Co se děje?“ řekla si v duchu Jane a hned k ní šla. Pohlédla na obrazovku, na které se zobrazilo: „Asgardské jádro v plném provozu. Uživatelský požadavek se vytváří.“ Jane otevřela ústa, protože tohle byl pro všechny malér. Asgardské jádro nelze prozatím detekovat, když funguje částečně. Plně aktivní jádro prozradí jejich pozici okamžitě.
„Co to sakra je?“ vypustila z úst Jane a zapnula vysílačku. Když zrovna chtěla něco říci, na můstku se objevil Kevin.
„Takže ty to nejsi. Kdo je v místnosti s jádrem?“ zeptala se okamžitě Jane.
„Nikdo. Před chvílí jsem odtamtud odešel. Proč se ptáš?“ odpověděl Kevin, když šel pomalou chůzí k ní.
„Někdo právě plně používá Asgardské jádro na výrobu něčeho“, jakmile to dopověděla, Kevin hodně rychle vyběhnul z můstku. Hned po něm ho následovala Sam s Jane.
Kevin po krátkém běhu k místnosti s Asgardským jádrem vytáhnul z uniformy kartu, kterou chtěl otevřít dveře. Jenže dveře zůstaly zavřené a tak zapnul vysílačku a řekl: „Otevřete ty dveře, Marricku. Jinak počítejte s tím, že vás zavřu do cely, až zčernáte.“ Během chvilky za ním přiběhla Sam s Jane. Když Marrick neodpovídal, Kevin se naštval a šel k panelu, který začal rozebírat.
„Co se děje?“ zeptala se Sam.
„Marrick se vevnitř zavřel. Snažím se to obejít“, odpověděl Kevin a otevřel panel.
„Mohu nějak pomoci?“ zeptala se Jane.
„Jo. Vrať se na můstek a informuj tým na planetě. Buď tam zůstanou, nebo se nechají přenést na palubu a rychlým tempem vstoupíme do hyperprostoru“, odpověděl Kevin a Jane rychle běžela zpátky na můstek. Sam mezitím pozorovala Kevina, který už se téměř dobyl dovnitř.

Celestis, Ortus Mallum, les
Podplukovník Mitchell se zbytkem týmu a Tominem stále hledají Archu Pravdy. Bohužel se jim zatím moc nedaří. V rukách drželi PDAčka, se kterými se snažili najít nějakou známku energie, jestli nějakou vyzařuje.
„Jestli se nepodíváme pod každý kámen, tak nic nenajdeme“, řekla Vala, kterou zrovna bádání po Arše nebavilo, protože nikdo nevěděl, kde přesně se nachází.
„Podplukovníku Mitchelle, tady poručík Marksová, ozvěte se“, ozvala se z vysílačky.
„Slyšíme vás, Marksová. Co se děje?“
„Marks mi řekl, abych vás informovala o tom, že pan Marrick aktivoval Asgardské jádro na plný výkon. Brzy nás objeví, takže máte na výběr. Buď zůstanete na planetě, nebo vás přeneseme na palubu, a co nejrychleji vstoupíme do hyperprostoru. Vyberte si.“
„Nemůžeme nikam jít. Ještě jsme ji nenašli“, řekl okamžitě do vysílačky Jackson.
„Vyřiďte Marksovi, že tu zůstáváme. Vyzvedněte nás pak, až vyřešíte situaci. Mitchell konec“, tak znělo Mitchellovo rozhodnutí.

Prostor, Celestis
Odyssea se demaskovala poblíž Orijských lodí a hned potom vstoupila do hyperprostoru. Tím Orijské lodě zjistily, že nejspíše na planetě mají nezvané hosty.

Hyperprostor, Odyssey, místnost s jádrem
Po chvilce, co vstoupila Odyssea do hyperprostoru, se Marks úspěšně dostal do místnosti s jádrem. Spolu se Sam a mariňáky vešli do místnosti, kde našli Marricka, jak stojí před Asgardským jádrem, se kterým něco dělal. Marks rychle uchytil Marricka za ruku a odstrčil ho ke zdi. Carterová okamžitě běžela k panelu a snažila se vypnout příkaz, který Marrick zadal, jenže to nešlo.
„Nevypne se to.“
„Ne“, řekl na to Marrick.
„Něco to virtuálně vytváří, co je to?“ zeptala se Carterová, když se k němu otočila.
„Uvidíte. Věřím, že je to skoro hotovo“, odpověděl Marrick.
„Co si, sakra, myslíte, že děláte?“ zeptal se hlasitě Marks a přitlačil ho více ke zdi.
„Na rozdíl od vás dělám práci, na kterou jsem byl poslán. Zabránit další Orijské invazi za každou cenu.“
„Jak pomůže, nechat se zabít a zničit tuhle loď, to splnit?“ zeptala se Carterová.
„Ujišťuji vás, že tohle není v plánu.“
„Opravdu? Protože kvůli vám jsme museli vstoupit do hyperprostoru a nechat tým na planetě. Takže jsem zvědavý, jaký je ten váš blbej plán, protože buď budeme bojovat sami proti desíti, možná i více lodím, a prohrajeme, nebo snížíme výkonnost jádra a v klidu tu zůstaneme a budeme pokračovat v misi. Co si myslíte? Smrt nebo život?“ zeptal se Marks.
„V tom se mýlíte. Vždycky jsou jiné možnosti, jenom je nehodláte připustit“, odpověděl Marrick a během několika vteřin se aktivoval kolem stolku štít a ve vnitř se objevil Replikátor. Marks s Carterovou se okamžitě zděsili, když viděli Replikátora.

Mléčná dráha
Země, SGC, řídící místnost
Hvězdná brána byla aktivní a generál Landry přišel k seržantovi Harrimanovi, který sedí u zadávacího počítače.
„To je SG-3, pane. Přenos z P6X-437.“
„Na obrazovku“, řekl Landry a seržant na obrazovku pustil přímý přenos. Na obrazovce se objevil plukovník Reynolds.
„Generále. Převor přišel bránou před patnácti minutami a okamžitě navázal kontakt. Nejsem si jistý jak, ale vypadá to, že věděl, že jsme tu. Řekl, že nemá v úmyslu nám ublížit, ale že má zprávu na doručení vůdcům naší planety“, informoval generála o situaci Reynolds.
„Co to je?“
„Nevíme, pane. Řekl, že to doručí jedině osobně.“
„Chce, abychom ho sem pustili bránou?“ zeptal se Landry.
„Ano, pane.“
„A ví, že to minule nešlo zrovna dobře?“
„To je otázka spíše pro převora, než pro nás, pane.“
„Pravda.“ Reynolds pohlédl na převora a posunul kameru tak, aby ho viděl i Landry.
„Je docela neústupný. Řekl, že má informaci o samotném přežití Země. A také, že ví, že máme technologii, která může dočasně neutralizovat jeho schopnosti.“
„Ví to?“
„Ano, pane. Vypadá to, že se pěkně rozšířilo, jak SG-1 zabila převora a také informace o nedávné bitvě o Zemi.“
„Dejte nám hodinu, abychom mohli udělat nezbytné přípravy“, rozhodl Landry.
„Ano, pane. Reynolds konec.“ Obrazovka ztmavla a Landry okamžitě opouští řídící místnost.

Orijská galaxie
Celestis, Ortus Mallum, les
Celý tým SG-1 stále pátrají po Arše, ale je to bez výsledku. Mitchell hlídá okolí, Johnsová s Valou drží v rukách PDAčka a hledají nějaké známky energie, Teal’c s Tominem drží v rukách lopaty a kopou. No, a Jackson… Jackson stojí u stromu a nad něčím přemýšlí.
„Nerada bych ukončila tuhle párty, ale tohle je beznadějný. Nedostávám žádné energetické údaje. Takže pokud se nemáme kouknout pod každý kámen téhle hory, tak si nejsem jistá, co tu máme dělat“, řekla Vala a Teal’c před ni stoupnul a sledoval Jacksona. Vala se okamžitě na něj podívala. Daniel se skloněnou P-90kou stál a díval se do neznáma kam. Před ním se objevil Merlin, který po chvilce na určitém místě zmizel. Daniel šel okamžitě na to místo. Vala povzdychla a řekla: „Nebo můžeme počkat, než bude mít Daniel zase jednu ze svých vizí.“ Daniel přišel na místo, kde se ukázal Merlin. Chvíli se díval na pozůstatky chrámů, pak se obrátil k ostatním a řekl: „Lidi, myslím, že tady něco je.“ Vala s úsměvem kývla a šla za Danielem spolu s ostatními. Daniel poukázal lopatou na jeden plac, který byl zavalený velkým plochým balvanem, který se podařilo Teal’covi oddělat. V podzemí po mnoho let byla stále jeskyně, která vznikla po odletu Antiků z planety.
„Myslím, že bychom měli jít dolů.“

Hyperprostor, Odyssey, místnost s jádrem – o pět minut dříve
Podplukovníci Marks s Carterovou stáli pár metrů od Replikátora, který ho držel v uzavření štít.
„Tu potvoru tady nechci, takže ji rovnou transportuji ven z lodi. Doufám, že se přitom zničí“, řekl Marks a šel k Asgardskému panelu. To Marrick nečekal a tak hned řekl: „Nevíte, co děláte, podplukovníku.“
„Na rozdíl od vás se snažím zachránit tuhle loď. Takže se mi do toho nepleťte“, odpověděl Marks a pohlédl na Replikátora, když už byl téměř hotov.
„Zahajuji transport.“ Během několika vteřin zmizel z podstavy Replikátor. Marks pak pohlédl na Marricka se slovy: „Co vás to napadlo? Víte, jak jste mohl ohrozit tuto loď. Díky vám jsme se mohli dostat do ještě většího problému.“
„Právě vy jste ohrozil loď i posádku. Paprsek byl nastaven tak, aby vše zůstalo na této lodi. Takže vám tu po lodi někde pobíhá Replikátor.“ Marks se doslova „nasral“ a chytnul Marricka pod krkem a přitlačil ho ke zdi.
„Co jste to, sakra, udělal?“
„Bylo to tak naprogramováno. Nemohl jsem to nijak ovlivnit.“
„Vy všivej parchante, proč jste nám to neřekl?“
„Bylo očividné, že mi úmyslně nedovolíte dokončit plán.“
„Když to nedokážeme zastavit, tak to vykuchá tuhle loď a začne se to replikovat!“ řekla Carterová dost hlasitě.
„Měl bych doufat. A díky vám to je jediná možnost, jak infikovat Orijskou flotilu.“
„A co, sakra, IOA bude dělat, až Replikátoři skončí s Orijskou flotilou a rozhodnou se udělat malý výlet zpátky SuperBránou?“ zeptal se Marks.
„Tomuto scénáři bylo zabráněno“, odpověděl Marrick.
„Autodestrukce. Dal jste nějaký vypínací příkaz do programu“, řekla Carterová.
„Říkal jsem vám, já to nebyl“, řekl Marrick.
„A kdo to teda byl? Woolsey? No, ten asi těžko. Takže kdo?“ zeptal se Marks.
„Zkuste hádat. Kdo jediný má přístup ke všem údajům týkající se Replikátorů a technologiím, které jsou na Odyssee?“
„On?“
„Jo, on.“
„Kdo je to on?“ zeptala se Sam.
„Praporčík Stanley Keeper“, odpověděl Kevin. Marrick se usmál, když Marks řekl toho, kde za vše může.
„Co je to za důstojníka?“ zeptala se Sam.
„Už tehdy na Prometheu dělal problémy. Pořád mi pokukoval kolem ramena. Na Odyssee jsem se už naštval a šel jsem za Emersonem, který ho hned vyhodil z lodi.“
„A pak ho IOA, díky jeho znalostem, přijala k sobě“, dopověděl Marrick.

Celestis, Ortus Mallum, les, jeskyně
SG-1 s Tominem jdou po kamenných schodech do jeskyně, která byla napůl zřícená. S rožnutými svítilnami šli vpřed.
„Nevím, jak vy lidi, ale dál to už nejde“, řekla Vala, když všichni přišli k zasypané části tunelu.
„No, já se spíš bojím o to, aby nás tu Oriové nenašli, jestli uviděli Odysseu, jak vstupuje do hyperprostoru“, řekl Mitchell.
„Stejně ji musíme najít“, řekl Daniel. Teal’c vytáhnul z vesty C-4ku, kterou chtěl použít. Daniel na něho vykřiknul: „Počkej, to nemůžeme. Nevíme, jak je tenhle tunel stabilní.“
„Takže se obrátíme zpátky, Danieli Jacksone?“ zeptal se Teal’c při pohledu na něj.
„Tak to tam dej“, rozhodnul Daniel.

Hyperprostor, Odyssey
Po celé lodi byl vyhlášen poplach. Všichni povinně musí s sebou mít vestu s A.R.G. Vojenský personál se rozdělil po celé lodi a hledají Replikátora, který může být kdekoliv.
Poručík Evansová s Marksovou a kapitánem Evansem čekají na Markse před tajnou místností, o který ví jen málokdo.
„Tak jak jsme na tom?“ zeptal se Marks, jakmile se tam objevil.
„Všichni jsou na svých místech. Začali postupně prohledávat loď“, odpověděl Evans.
„Dobrá. Vy dvě budete hlídat místnost. Kdyby se tam dostali, byl by to rychlý konec.“
„A co budeš dělat ty?“ zeptala se Jane.
„Se Sam se nejspíše zavřeme u Asgardského jádra. S ním budeme moci najít sebedestrukční kód. Jestli se nám to podaří, budeme se moci vrátit pro SG-1. Pokud ne, budu to muset nějak dostat z Marricka. To přináší i další věc. Miku, ty budeš hlídat Marricka v cele, která stejně, jak v tamté místnosti, bude obklopena silovým polem. Replikátoři se dokážou dostat přes každou slitinu či cokoliv.“ Všichni kývli hlavou a rozešli se.

Celestis, Ortus Mallum, les, jeskyně
Když celý tým s Tominem byli v bezpečné vzdálenosti, Mitchell odpálil C-4ku. Po explozi se vytvořila díra, která vedla do druhé části tunelu. Kolem nich byl kouř, přes který moc neviděli, a tak vzali baterky a pokračovali dál. Přes sutiny tunelu se dostávají do uzavřené části jeskyně. Věděli, že dál už nic nenajdou a tak začali hledat Archu, tam kde jsou. Čirou náhodou ji po pár minutách našel Teal’c.
„Danieli Jacksone.“ Daniel přišel k Teal’covi a dřepnul si. Pár kamenů z neznámé bedny sundal a řekl: „Máme ji.“ Bedna, kterou našel Teal’c, byla ve skutečnost pravá Archa Pravdy.
„A jsi si tentokrát jistý?“ zeptala se pro jistotu Vala.
„Rozhodně. Našli jsme ji“, odpověděl Daniel. Mitchell s Johnsovou pohlédli na Archu a oba se usmáli.

Mléčná dráha
Země, SGC, zasedací místnost
Mezitím, co SG-1 našla Archu, tak do SGC přivedla SG-3 převora. Generál Landry stál v zasedací místnosti a sledoval aktivovanou bránu, kterou právě přišla SG-3 s převorem, který chce předat zprávu. Plukovník Reynolds šel poslední s převorovou holí, kterou měl opřenou o rameno. Jakmile tam byli všichni, pohlédnul na generála, který přemýšlel o osudu Zemi či celého vesmíru.

Země, SGC, zadržovací místnost – o několik minut později
V zadržovací cele stojí převor, který čeká na Landryho příchod. Dlouho nečekal, protože se během pár vteřin otevřely dveře a dovnitř vešel Landry.
„Ukazujete velkou odvahu, když mi čelíte osobně, generále“, řekl převor otočený k Landrymu zády.
Odvaha je zapotřebí jenom tehdy, když čelíte něčemu, čeho se bojíte“, řekl na to Landry. Převor se usmál a řekl: „Plameny nevědomosti hoří bez popálení. Pozor na sílu, nebo vás pohltí dřív, než si to uvědomíte.“
„Můžete přeskočit oheň a síru. Pokud jste mi přišel říct, že konečně jdete znovu po Zemi, tak to už dávno vím. A také vám chci říct, že jsme na vás připraveni“, řekl Landry při pochodování kolem převora.
„Není ještě pozdě. Dovolte mi poslat zprávu vašemu světu, že Počátek je cesta ke spáse a všichni budete ušetřeni.“
„Musím vám říct, že i kdybych vám dovolil proslov přede všemi, nemyslím, že by vás někdo poslouchal.“
„Tak to jste všichni odsouzeni.“
„To možná. Ale nemyslím, že vy tomu pomůžete“, řekl Landry a pomalu šel ke dveřím.
„Nebyl bych si tak jistý.“
„Opravdu? Co vám trvalo tak dlouho? Země má být ta nejlidnatější planeta v galaxii, na co znova čekáte? Samozřejmě jste se snažili nás párkrát varovat. Jednou jste na nás zaútočili, ale my jsme vyhráli. Jsme stále velká osina ve vašem pověstném zadku. Vážně nechcete, abych věřil, že jste si nechávali to nejlepší vždy na konec. Co se děje? Vy máte vždycky co říct. Řeknu vám, co si myslím. Řekl bych, že tenhle tah zavání zoufalstvím. Nejste si tak jistí tím úkolem.“
„Vaše obrana není nic v porovnání se silou Oriů. Budete sraženi apokalypsou…“
„Jasně, jasně, tady jsou novinky. Oriové jsou mrtví. Zabili jsme je. Poslali jsme skrze SuperBránu zbraň od bývalého Antika a všechny jsme je vyhladili. Ty bytosti, kterým říkáte bohové, ty bytosti, které vám lhaly, manipulovaly vámi, pro jejich vlastní hlad po moci, jsou pryč. A všechno, co si myslíte, že děláte v jejich jménu, je naprosto bezvýznamné“, řekl Landry a převor se na něj podíval.
„Mýlil jsem se. Nejste odvážný, generále. Vy nemáte rozum. Vaše planeta shoří v hlubinách temnoty.“
„Uvidíme. Je jedna věc, kterou ještě vím. Jestli půjdeme do pekla, tak vy půjdete s námi. Do toho, shořte v plamenech, jestli chcete“, řekl s úsměvem Landry a odešel z místnosti.

Orijská galaxie
Hyperprostor, Odyssey
Tým SGO-1 pod vedením majora Jenningse prohledává jedno patra za druhým. Stejně tak to dělaly i ostatní týmy. Zbylá posádka se shromažďovala u zbrojnic a vyzvedávala si A.R.G. s P-90kami.
Kapitán Evans zavedl Marricka do zvláštní zadržovací místnosti, ve které se nachází jedna z mnoha bezpečnostních zařízení, která dokážou obklopit místnost silovým polem. Marricka zavřel do cely, kterou za sebou zavřel. Pak usedl ke konzole, na které spustil jeden z málo programů, které byly naprogramovány na té konzole. Během několika vteřin se místnost obklopila silovým polem.
Poručík Marksová s Evansovou vylezly po žebříku a pak se doplazily k poklopu, kterým se dostaly do tajné místnosti. Jakmile byly v místnosti, zavřely za sebou poklop. Pak obě usedly ke konzolám a udělaly to samé co Evans. Během několika vteřin byla místnost obklopena silovým polem.
Major Jennings vedl svůj tým kolem nákladového prostoru. Všude kolem nich bylo ticho, než major zaslechl nějaký zvuk. Zvednul ruku a zbylí dva se za ním zastavili. Poblíž nich lezli po konstrukci Replikátor. Jennings na něj zamířil a vystřelil.
„Podplukovníku Marksi, dostali jsme ho“, řekl Jennings do vysílačky. Bohužel, jakmile to dopověděl, ozvaly se další zvuky.
„Do prdele! Padáme!“ zařval Jennings, když se zpozad rohu objevili další Replikátoři.
„Lidi, máme problém. Rozhodně je jich tu více než jeden“, řekl při střelbě Jennings. Všichni při běžení stříleli z P-90tek. Před nimi se pomalu zavírala přepážka, takže museli „šlápnout na plyn“ a běžet rychleji.
„Kolik?“ zeptal se Marks.
„Hodně“, odpověděl Jennings a s týmem se rychle schovali do šachty, kudy vede nouzový žebřík.
„Vypadá to, že se ten původní proměnil v královnu. Dobrá zpráva je, že je nejspíše nehybná. Ostatní Replikátoři k ní přinesou materiál na vytvoření nových bloků. To je to, co právě teď musíte hledat“, řekla Carterová.
„Jakmile bude vzduch čistý, začneme ji hledat. Jennings konec.“

To be continued

No čekal jsem něco novýho, jinýho ale díl byl dobrej

[kasparova655365]

Tím jiným jsi myslel co?
Z Marricka nebude Replikátor, SG-1 zůstala na planetě, kde je i Mitchell s Johnsovou... Krom SGC, tak se vše změnilo... A s Replikátory ještě bude hodně srandy...
Jinak děkuji

No právě replikátoři byli i ve filmu, Orájové by třeba mohli obsadit Odysseu, nebo by s ní naši mohli zničit celestis, atd. já nevím, čekal jsem něco jiného

[kasparova655365]

aha

Toto je spoiler!!!:

Tak to se mi zřejmě nepovedlo. Jiný to teprve bude

[kasparova655365]

Zřejmě jich je zklamaných víc, že nikdo další nekomentuje...

vynikající bez replikátorů by to nebyla taková sranda

k dílu: dobrý díl, i když mě trochu zklamala opětovná přítomnost replikátorů viz spodek


coldvel:Mě se taky replikátoři vůbec nelíbili a to taky hlavně kvůli tomu, že jsem už od první chvíle měl pocit, že tam jsou jenom, protože scénaristi nevěděli jaký storyarc napsat Carterové a Mitchellovi, když seděli na zadku v Odyssey. A to nemluvím o tom, jaký měli potenciál stát se zbraní proti Wraithům. Ale to by scénaristi nemohli dopustit, aby měli pozemšťané takovou uber výhodu, kde by potom Sheppardova parta byla zbytečná.

[kasparova655365]

posedlík: Vážně?
DAVE! : Oky, snad to v další části napravím


Edit: Jinak 12.díl už je dopsán. Stačí jej přepsat do pc

jasně

[kasparova655365]

Zdravím všechny,
doufám, že touhle části vše odčiním, co se vám nelíbilo na té předchozím. Takže prosím o nějaký pěkný komentář. Další díl ale neočekávejte tuto neděli, ale až další týden, takže až 29.9.

Epizoda 11 : Archa Pravdy, part 4

Celestis, Ortus Mallum, les, jeskyně
Daniel odfoukl prach, který se všude rozechvěl. V rukou držel štěteček, kterým zbytek prachu odstranil.
„Danieli, proboha nebuď tím tak fascinovaný, a prostě to otevři“, řekla Vala a nedočkavě otevřela Archu.
„Počkej!“ zařval Daniel, ale už bylo pozdě. Jenže podle Danielova očekávání se nic nestalo. Teal’c ji tedy otevřel úplně. Všichni se podívali dovnitř, kde byly malé krystalky.
„Co se mělo stát?“ zeptal se Tomin.
„Nic. Nemyslím, že je to zapnuté“, odpověděl Daniel.
„Možná je to rozbité“, řekla Vala.
„Možná, že je zdroj energie vyčerpán“, přemýšlela i Johnsová.
„No, je to milión let staré, takže bych se nedivila“, řekla Vala.
„Není to zapnuté“, zopakoval Daniel svoje předchozí slova.
„No, tak to zapněte“, řekl Mitchell. Daniel zavřel Archu a podíval se na panel, na kterém byly symboly písmem Antiků.
„Myslím, že to bude mít co dočinění s těmito symboly. Vypadají jako tlačítka“, řekl Daniel. Zrovna se chystal dotknout se jedno z tlačítek, jenže ze stropu začalo padat kamení.
„Navrhuji, abychom to vzali s sebou a prozkoumali to nahoře. Je někdo zásadně proti?“ zeptal se Mitchell.
„Dobrý nápad“, odpověděla Vala a rychle všichni vstali a vzali Archu. Pak si to rovnou zamířili k východu.

Celestis, Ortus Mallum, les
Po několika vteřinách se všichni bezpečně dostali z jeskyně. Major Johnsová okamžitě namířila zbraň před sebe, protože zahlédla Orijské bojovníky.
„K zemi! Jsme obklíčení“, řekla Johnsová. Všichni rychle dřepli a nastavili své zbraně před sebe.
„Jsou všude“, řekl Mitchell.
„Boj nebo vzdát se?“ zeptala se Johnsová.
„Bez boje se nikdy nevzdávám“, odpověděl Teal’c a začal se střelbou. Zbytek ho následoval.

Hyperprostor, Odyssey
Marks s Carterovou mají dost napilno. Replikátoři se začínají množit ve velkém a je jen otázkou času, než přijdou na to, jak vypnout silová pole, která obklopují důležité místnosti. Jejich hlavní prioritou je převzít loď, a jestli to chtějí udělat, tak se musí dostat do místnosti s jádrem a do Marksovy tajné místnosti, kde je Jane se Sharon. Aby se do těchto místností nedostali, byla udělána opatření, která tomu mají zabránit. K tomu jsou obě místnosti zaceleny. Takže se nikdo ze vnitř nedostane ven.
Mike sedí u konzole, která není závislá na chodu systémů, takže může sledovat Replikátory podle upravených systémů. Mezitím Marrick sedí na pryčně a sleduje ho. Najednou nad nimi ve větrací šachtě proběhnul Replikátor.
„A už je tu máme“, řekl Mike a pro jistotu vzal do rukou P-90ku. Pak zapnul vysílačky a řekl: „Pane, jdou směrem k vám.“ Větrací šachtou se prohání skupina Replikátorů, která se snaží dostat do místnosti s jádrem.
Podplukovníci Marks a Carterová stojí u Asgardského panelu, na kterém hledají sebedestrukční kód.
„Rozumím“, odpověděl Marks.
„Musí se množit ve velkém. Budou u energetického rozvodu, to je jisté“, řekla Sam.
„Souhlasím. Chce to najít královnu“, řekl Kevin.
„Chtělo by to nějaký plán. Chce je to dostat na jedno místo a nějak je zničit“, přemýšlela hlasitě Sam. Kevin se usmál, když ho zrovna něco ve své šikovné hlavince něco napadlo.
„Pamatuješ si na to hlášení z Atlantidy, které jsme četli?“
„O kterém mluvíš?“
„Mluvím o tom, jak Replikátoři napadli Atlantidu. McKaye tehdy napadlo, že když vytáhnou z A.R.G. krystal a vloží ho do emitorů štítu, při jeho aktivaci se vytvoří masivní vlna, která dokáže zničit Replikátory najednou“, odpověděl.
„Skvělý nápad. Ale nevíme, jestli na ně bude účinkovat. Mohli je naprogramovat tak, aby proti tomu byli imunní“, řekla Sam, která o Replikátorech věděla trochu více, než on.
„Proto tu máme geniální vynález Asgardů. Takže se jde čarovat“, řekl Kevin.
„Ale i přesto, kdyby se nám to podařilo, nedostaneme se ke generátorům. Mezi námi a generátory probíhají Replikátoři, kterých se tak snadno nezbavíme“, řekla Sam.
„Sakra“, řekl Kevin a sedl na židli u hlavní stanice. Hlavu opřel o ruku a přemýšlel. Během několika vteřin se na obrazovce před ním objevily instrukce i s pozdravem. Když si toho všimnul, usmál se. Ale Sam o tom neřekl. Ty instrukce byly totiž od Emersona, který mu slíbil, že mu kdykoliv se vším pomůže. A to je první známka pomoci. Kevin si v duchu pomyslel: „Děkuji, plukovníku.“

Celestis, Celestové pláně
Několik Orijských stíhaček letí k hlavnímu městu Oriů.
Dva vojáci zrovna táhnou v bezvědomí Daniela do samotné cely, tak jako měli ostatní. Struktura chodeb a cel byla primitivní oproti ostatním rasám. Když do ní přišli, položili Daniela na zem. On se pak sám otočil na záda. Chodbou, která vede k Danielově cele, prochází Doci. Když se Daniel otočil na bok, viděl Dociho stojícího před celou.
„Oh, bože“, řekl bolestně Daniel se zavřenýma očima.
„Vaši bohové vás nyní nemohou zachránit, Danieli Jacksone“, řekl Doci.
„Tohle je jen konstatování obecné nespokojenosti“, řekl Daniel a otočil se k němu zády.
U všech ostatních stojí jeden převor, kterému svítí hůl. Všichni slyší nesmyslná a nesouvislá slova spolu s pronikavým bzučením. Je hned zřejmé, že jsou tím všichni mučeni a svírají se ve velkých bolestech.
„Prosím, mějte slitování!“ řekl Tomin, který se snažil zvednout z podlahy, ale to pro něj bylo vysilující. Sténal a přitom křičel bolestí.
Vala se u mříží, kterých se držela. Z dálky slyšela Tomina, který stále křičel bolestí. Převor stál jen pár kroků od Valy, která se přes mříže v úzkosti dívá.
Major Hetty Johnsová nebyla na tom o moc lépe. Klečela naproti zdi, o kterou se rukama opírala. Její oči byly zrudlý a z ramene jí tekla krev. Rána na jejím rameni vznikla při bránění jejich pozice. Od té doby, co je chytili, se na to nikdo nepodíval a nemohl dát první pomoc.
Podplukovník Mitchell jako obvykle se snažil něco dělat, jenže v tomhle případě nedokázal nic. Válel se na podlaze a svíral se v bolestech.
Asi tak na tom stejně byl i Teal’c. Nemohl se pohnout a zároveň si musel držet uši, protože ten pronikavý zvuk nelze za normálních i nenormálních podmínek poslouchat.
Doci stál u Daniela a říkal: „Enim lupin purnum pravus intus.“

Hyperprostor, Odyssey
Krom toho, že Replikátoři se množí ve velkém, jsou všichni ve velkém průšvihu. Velká skupina Replikátorů se blíží přímo k motorům, které jsou určeny pro hyperprostor. Ze vnitř ho vypnout nemohou a tak šli přímo ke zdroji.
Marks rychle mačká na hlavní stanici několik tlačítek za sebou, aby mohl zabránit Replikátorům se dostat k hypermotorům.
„Sakra. Jsou moc rychlí“, řekl zcela zpocený Kevin.
„Použij štít!“ řekla Sam, která stále hledala sebedestrukční kód.
„Nejde to! Veškerá energie byla převedena do systémů, které jsou pro nás nezbytně nutné. A taky do silových polí, aby se nedostali do místností. Nemáme šanci jim v tom zabránit. Krucinál“, řekl Kevin a naštvaně bouchnul rukama o stanici.
Replikátoři se téměř dostali k hypermotorům. U všech čtrnácti pohonů byl Replikátor, který se obětoval pro jeho zničení. Stačila jen vteřinka a všichni na ráz vyrazili.
Veškerá posádka pocítila prudké zpomalení a odhoz na zem.
Sam to odhodilo dozadu a Kevin dopadl zády na protější stanici.
Mike se praštil hlavou o konzoly a Marrick spadl z pryčny na zem.
Jane se Sharon spadly z křesel a obě se praštily zároveň o hlavu.
„Promiň. Jsi v pořádku?“ zeptala se Jane po nárazu se Sharon.
„To je dobrý“, odpověděla Sharon a pomalu vstaly z podlahy.
Odyssea se vynořila v prázdném prostoru, kde nebyly poblíž žádné planety.
Sam se motala hlava, když vstávala z podlahy. Rozhlížela se kolem sebe a hledala Kevina. Po chvilce, kdy mohla pořádně zaostřit, ho našla.
„Kevine.“ Kevin ležel rozválený na stanici a se sténáním se jen tak tak pohnul.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se Kevin.
„Já jo, ale ty zřejmě ne“, odpověděla Sam.
„Mě si nevšímej. Vrať se zpátky k práci. Musíme se zbavit těch Replikátorů“, řekl Kevin. Sam ho poslechla a okamžitě se vrátila k Asgardskému panelu, který nadále byl používán v plném provozu, protože jen tak dokážou najít sebedestrukční kód. Kevin po chvilce slezl ze stanice a doplazil se k židli, na kterou sedl. Pak pokračoval ve své dosavadní práci.
Replikátoři teď dostali nový cíl. Dostat se do místnosti s jádrem. A tak šli rovnou na skupinu vojáků, kteří brání dveře do místnosti.
Tým SGO-1 po zvednutí z podlahy se vydal zpátky k hledání královny. Po pár odbočkách narazili na skupinu Replikátorů, která mířila do nákladového doku tři. Z doku vycházelo žluté světlo blikající v intervalech doprovázející modrou září. Celý tým pomalu vešel do místnosti a schoval se za kontejnery.
Když si Marks protahoval záda, z vysílačky se ozval major Jennings: „Pane, našli jsme královnu.“
„Výborně. Zanechte tam C-4ku, ať to můžeme vyhodit do povětří a vypadněte odtamtud“, řekl Marks.
„Rozumím. Nemáme to vyhodit už teď?“ zeptal se Jennings a Marks na to odpověděl: „Já nemám nic proti.“
„Ale já ano. Zničení královny přilákáte všechny Replikátory přímo k vám. Není to dobrý plán, dokud nebudeme mít sebedestrukční kód“, přidala se do rozhovoru i Carterová, která stále hledala sebedestrukční kód, který by měl být někde v Asgardském panelu. Zatímco ona pokračovala v pátrání, Jennings odpověděl: „Rozumím.“ Marks odpochodoval od stanice a šel za Sam k Asgardskému panelu, na kterém zadal pár příkazů. Na stolku se objevilo deset krystalů typu A.R.G.
„Co zamýšlíš?“ zeptala se Sam.
„Nemůžeme se dostat ke generátorům, protože nám v tom brání Replikátoři. No a tak je tam transportuji paprskem, dokud ještě funguje“, odpověděl Kevin.
„Počkej chvilku“, řekla Sam a stoupla zpátky k panelu.
„Nejdříve musíš předělat program, jinak se ti krystaly klidně mohou dostat přímo do hlavních zdrojů generátorů. A ty bys rozhodně nechtěl tuhle loď zničit, že ne?“ zeptala se Sam.
„Ne, to rozhodně ne“, odpověděl Kevin a nechal pracovat Sam.

Celestis, Celestové pláně
Dva poddaní Oriů přivádí Valu do místnosti, kde uprostřed byla umístěna na stole Archa Pravdy. Stoupli před Archu a poklonili se směrem k výřezu podobný oválu ve zdi, v jehož středu byl znak Oriů. Vevnitř planul oheň. Jakmile se oba poddaní vzpřímili, řekla Vala: „Přesně podle pověsti.“ Oba poddaní pak opustili místnost a po chvilce se plameny proměnily v samotnou Adriu, která na sobě měla červené šaty. Plameny nadále zůstávají spojené s ní, když se pohybuje. Když ji Vala vidí před sebou, zavřela oči a povzdychla.

Prostor, neznámo kde, Odyssey
Krom toho, že se Replikátoři pokouší dostat do místnosti s jádrem, tak k Odyssee se dostavily Orijské lodě, které hned začaly s palbou.
Marksová přesedla k náhradní pilotní konzoly a chtěla s Odysseou odletět, jenže Replikátoři zlikvidovali všechny jejich motory.
„Sakra. Co teď?“ myslela hlasitě Jane.
„Použij trysky. Nejsou dost efektivní jako motory, ale alespoň nezůstaneme na místě“, napadlo Sharon.
„Dobrý nápad“, řekla Jane a aktivovala všechny zadní trysky.
Odyssea pod útokem Oriů, i když pomalu, se dala do pohybu.
Na obrazovce, která je za Asgardským jádrem, se zobrazila nepříznivá zpráva.
„Ale ne“, vyšlo ze Sam.
„Co je?“ zeptal se Kevin.
„Víš, jak jsem zadala jádru, ať analyzuje program a najde příkaz k zastavení? Říká, že neexistuje“, odpověděla Sam.
„Napíšeš ho?“ zeptal se Kevin.
„Právě jsem začala“, odpověděla Sam.

Celestis, Celestové pláně
Adria pochodovala kolem Archy a Valy. Její hlas byl jiný, než který měla před povznesením.
„Ráda tě vidím, matko. Nebo ti mám říkat Valo? Při našem posledním setkání jsi popřela náš pokrevní vztah.“
„Ty už zřejmě žádnou krev nemáš“, řekla na to Vala.
„Ráda uslyšíš, že Merlinova zbraň fungovala. Oriové byli zničeni“, řekla Adria.
„To není žádná novinka“, odpověděla na to Vala a Adria zmizela a pak se objevila na druhé straně místnosti.
„Tobě a tvým prostým lidským přátelům se nějak podařilo zničit dost velkou skupinu mocných povznesených.“
„Jsme totiž velice odhodlaní. Vždycky říkám, že nikdy nevíš, co dokážeš, dokud to nezkusíš“, řekla Vala.
„Souhlasím.“
„Ale moc tě to nevzrušuje“, řekla Vala.
„Ne. Energie přenášená na Orie jejich lidskými následovníky se rozšířila mezi ostatními. Teď, když jsem povznesená, jde všechna ke mně“, řekla Adria a zase se přemístila.
„Jestli nás všechny nejdříve nezabiješ.“
„Škoda, že nemůžu použít tvůj malý objev, abych všechny v galaxii přesvědčila, aby mě následovali. Bylo by to mnohem lidštější“, řekla Adria a začala se hlasitě smát. Po chvilce dopověděla: „Ale ne tak zábavné.“
„Nechci ti radit, ale proč nepoužiješ Archu?“
„To by nebylo ono. Lidé mě musí vidět takovou, jaká doopravdy jsem“, odpověděla Adria.
„Rozmazlený spratek s komplexem bohyně?“ zeptala se Vala.
„No tak, matko“, řekla Adria.
„Archu lze naprogramovat jen tak, aby přiměla lidi věřit tomu, co je pravda“, řekla Vala a Adria jí pak řekla: „Jakmile budou Antikové zničeni, stanu se bytosti nesrovnatelné síly a všichni pode mnou mě budou uctívat. Bohyně v pravém smyslu slova, nemyslíš?“ Adria se usmála, když věděla, že jí nikdo svůj plán nemůže pokazit. Vala akorát zavrtěla hlavou a otočila se k ní zády.

Prostor, neznámo kde, Odyssey
Mariňáci, kteří střílí po Replikátorech, se dostávají do problému. Každému už pomalu začíná docházet munice. Velitel si toho všimnul a zařval do rádia: „Podplukovníku, dochází nám munice!“
Marks okamžitě zapnul vysílačku a řekl: „Majore, odpalte to!“
Major Jennings se svým týmem byli v bezpečné vzdálenosti a tak jim nic nebránilo v odpálení C-4ky, která explodovala v nákladovém prostoru, kde byla královna.
Replikátoři se podle jejich očekávání začali vracet k místu, kde původně byla královna.
Jennings rychle dal povel k odchodu a tak se vydali k místnosti, kde byla uzavřena Jane se Sharon.
Sam dokončila poslední úpravy transportéru a tak mohli přenést krystaly na potřebná místa.
„Kevine, můžeme“, řekla Sam. Kevin položil zpátky na stolek všech deset krystalu a kývnul na Sam, že může začít s transportem. Během několika vteřin byly krystaly přeneseny.
Krystaly se objevily na všech potřebných místech.
Kevin se přemístil ke stanici, na kterém spustil připravený program.
Kolem štítu se objevila modra masivní vlna, která po chvilce projela celou lodí.
Replikátoři se začali rozpadat a tak všichni zahulákali vítězstvím: „ANO!“ Ale ještě se nemohli úplně radovat. Venku na ně mává skupina Orijských lodí.
Marks rychle přepnul obrazovku a zjišťoval škody motorů. Když viděl výsledek, hrůza v očích na něm poznamenala, jak zlé to je.
„Jsme v pasti. Bez motorů a hyperpohonu jsme ztraceni. Štíty jsou na sedmdesáti procentech a je jen otázkou času, než selžou“, řekl Kevin a s nápady už byl v koncích.
„Marksi, tady Svitsová. Slyšíš mě?“ ozvalo se najednou z interkomu.
„Helen…?“ řekl překvapený Kevin a rychle zapnul vysílačku.
„Helen, jsi to vážně ty?“

Prostor, neznámo kde, Athena, můstek
Plukovník Svitsová stála v přední části můstku, kde sledovala Orijské lodě, jak se trefují do bezmocné Odyssey.
„Jsem to já, Kevine. Vše vysvětlím později. Pokusíme se vás odsud dostat“, odpověděla Helen.
„Odysseu tu nemůžeme nechat. A o autodestrukci nechci slyšet ani slovo“, řekl Kevin.
„Na tu možnost jsem ani nepomyslela. Obě lodě poletí v hyperprostoru. Spojíme se s vámi kotevními páky, pak vstoupíme do hyperprostoru. Jinou možnost nevidím“, vysvětlila Helen svůj plán. Po téměř minutovém mlčení a rozhodování Kevin odpověděl: „Dobrá. Dejme se do toho.“
„Jsme na cestě“, řekla Helen a kývla na Nyklovou, která nažhavila motory a letěla s Athenou přímo k Odyssee.

Prostor, neznámo kde, Odyssey, místnost s jádrem
Marks zapnul interkom a řekl: „Celé posádce, připravte se na spojení s Athenou.“
„Asgardské jádro bylo přepnuto do částečného používání. Už nás nenajdou“, řekla Sam.

Prostor, neznámo kde
Athena se téměř dostala k Odyssee a byla pod palbou stejně jako ona. Štít Odyssey se rozšířil na obě lodi a Athena ten svůj stáhla. Athena zastavila těsně nad Odysseou a začala se sestupem přímo na ni. Po pár napínavých minutách se obě lodě spojily a připevnily kotevními páky. Lodě nebyly přímo nad sebou, Athena vyčuhovala vepředu, jelikož by se jinak zasekli na vyčouhávajícím můstku, na kterém by způsobili mnohem větší škody. Kotevní páky přesně pasovaly do zámků na Odyssee a tak mohli začít.

Prostor, neznámo kde, Athena, můstek
Plukovník Svitsová s nervy na drátě si oddychla, když to hlavní měli za sebou.
„Hotovo“, řekla s úlevou Nyklová.
„Výborná práce, kapitáne.“
„Děkuji, madam.“
„Odysseo, připravte se na vstup do hyperprostoru“, řekla Svitsová do vysílačky.
„Jsme připraveni. Můžete“, odpověděl Marks. Svitsová pohlédla na Nyklovou a kývla hlavou se slovy: „Můžete.“
„Rozkaz.“ Stejně jak Svitsová byli všichni zpoceni a čekali jen na moment, kdy uniknou paprskům vycházejících z Orijských lodí.
Po několika napínavých vteřinách se dala Athena s táhnoucí Odysseou do pohybu. Bylo to velké zatížení motorů, ale i přesto se jim podařilo aktivovat hypermotory a vstoupit do hyperprostoru, kde obě lodě byly v bezpečí.

To be continued

Takže já valím zpátky do školy

vynikající část jenom je škoda replíků

[kasparova655365]

Děkuji, ty mě vážně dokážeš potěšit No a Replikátoři jsou ještě v Pegasu, takže si jich taky užiješ...

moc pěknej part a řikala si že to bude jiné než ve filmu a to platí jen o replících jinak v zajetí u oriů jsi jen přidla pár lidí a jaffu.

[kasparova655365]

Děkuji, ale Jaffové tam nebyli vůbec No, jinak "trošku" jiné hehe...Hoplá

už aby jsme byli v Pegasu

[kasparova655365]

Neboj, brzy už tam budeme

horší než čekat na Štědrý den