Epizoda 12 : Přátelé či nepřátelé, part 1Je to týden po návratu Odyssey a Atheny z galaxie Oriů a problémy, které se týkají IOA, ještě neskončily. Před šesti dny se všichni pozvaní dostavěli do budovy IOA, kde všichni dali najevo, že se do nich už nemají plést. Největším terčem pro toto jednání byla Svitsová s Marksem a dokonce i s Carterovou. Důvodem toho je, že se Athena odtrhla od IOA jako první. Potom ji následovala Odyssea a hned za ní Hammond. Jenže ti tři se nenechali urážet a tak je poslali rovnou do prdele. Když se komise IOA naštvala, jako první se začal radovat překvapivě Landry, který je pozval na šampaňské. Rozhodně to nemohli odmítnout a tak po vítězném dni šli do hospody, kde to pořádně oslavili.
Odyssea po pořádném výprasku s Replikátory byla teprve ve čtvrtině oprav a tak se Marks s Carterovou mohli věnovat krásnému krasavci Hammondovi, který brzy bude hotov. Trup lodi byl téměř hotov. Takže jim stačí postavit řídící stanice, veškerá zařízení, která budou plnit svá funkce, a také se nejdříve musí dostavět můstek, na kterém zatím není nic. Jen visící dráty.
Česká Alpha, základnaPlukovník Svits stojí v řídící místnosti, kde čeká na velitele základny, plukovníka Toma Švestky, který měl důležitý brífink s týmy, které zkoumaly zbytek téhle planety. Jakmile brífink skončil, mohl se plukovník věnovat Svitsovi.
„Plukovníku Svitsi. Omlouvám se vám, že jsem vás nechal čekat. Měli jsme brífink s týmy, které dozkoumaly tuhle planetu.“
„Nic se nestalo, plukovníku. Nevíte, kdy má přiletět Athena?“ zeptal se Jan.
„Vím, do…“ plukovník pohlédl na hodinky a dopověděl: „…pěti minut je tu máte. Vezou nám zásoby na dnešní hostinu. Přidáte se?“
„Záleží na Helen. Ale když se mi ji podaří přesvědčit, tak tu zůstaneme rádi. A co vlastně oslavujete?“
„Základna je konečně dostavěna a plně schopná své funkce. To se přece musí oslavit, ne?“
„Správně“, souhlasil Svits a chvilkově se zasmál.
„A také bychom měli oslavit vaše nové velení. Gratuluji“, potřásal si se Svitsem rukou.
„Děkuji. Onestar bude do roka postavena, takže hned po Enterprise vyrážíme“, řekl Svits a zdáli se k nim řítí kapitán Opatovský.
„Plukovníci, Athena právě vystoupila z hyperprostoru. Žádají o povolení přistát“, oznámil Opatovský.
„Povolení uděleno. Jdeme je přivítat“, řekl Švestka a se Svitsem šli přivítat přilétající Athenu k hangáru, který byl postaven hned vedle základny.
Athena proletěla atmosférou planety a letěla nad hangár, který byl pro ně otevřený.
Plukovníci Švestka a Svits sešli po schodech do hangáru, kde pomalu pomocí trysek přistála Athena. Rampa se vysunula přímo k přestupní komoře, u které už na ně čekala plukovník Svitsová.
Jakmile se nad dveřmi rozsvítila zelená, Helen otevřela dveře a šla rovnou ke svému muži, který šel naproti ní.
„Ráda tě vidím“, řekla Helen a políbila Jana.
„Já tebe taky“, řekl Jan, chytnul ji za ruku a šli za Tomem, který na ně čekal se založenýma rukama na prsou.
„Plukovníku, jak jdou přípravy na dnešní oslavu?“
„Velice dobře. Čekáme jen na zásoby, které se nejdříve musí vyložit. Pak už zapřáhneme kuchaře a večerní oslava se bude moc zahájit“, odpověděl Tom.
„To ráda slyším. Doufám, že s námi dvěma počítáte. Zpáteční cestu plánuji až zítra odpoledne.“
„Budeme poctěni vaší návštěvou“, řekl Tom a všichni tři šli na základnu.
Abydos, poušť, hangár, OdysseyPodplukovníci Marks i Carterová vyseli na lanech u motorů, které postupně dávají dohromady.
„Připomíná mi to dovolenou“, řekla Sam.
„O dovolené mi ani nepovídej. Místo abychom nějakou měli, tak tu visíme a opravujeme motory“, řekl jí na to Kevin, který v ruce držel svářečku, se kterou dával do hromady poškozený trup kolem motorů. Sam se přiblížila ke Kevinovi, který sklonil svářečku.
„A co kdybychom si vyrazili někam bránou? Necháme inženýry dělat svoji práci a my půjdeme na nějakou misi“, navrhla Sam.
„Jestli jsi na to nezapomněla, tak Mitchell řádí v SGC ještě více, než jsi odešla ty. Od té doby, co Vala odešla s Tominem do galaxie Oriů, je SGC vzhůru nohama“, řekl Kevin a podal svářečku inženýrovy, který dodělá práci za něho.
„Na to jsem jaksi zapomněla. Ale to je stejně jedno, ať si řádí. Nemůže řídit svět podle svého. Takže ještě dneska zavolám Landrymu, jestli nás pustí ven“, řekla Sam a pomalu se začala spouštět. Kevin se usmál a spouštěl se za ní.
„Jsi krutá. Řekl ti to někdo?“
„Jo, právě ty“, odpověděla Sam a odhákla se stejně jako Kevin, který se opřel o trup lodi.
„Takže já jsem první. Alespoň v něčem“, řekl na to Kevin a pomalu šel ke dveřím. Sam se na chvíli zarazila a pak šla pomalu za ním.
„Co jsi tím myslel „alespoň v něčem„?“
„Neřeš to“, odpověděl jí Kevin.
Česká Alpha, základna – kolem osmé večerní hodinyVšichni členové Alpha základny se dostavili do jídelny, kde byla připravena slavností hostina. Jelikož byla pozvána i posádka Atheny, tak museli udělat více místa. Stoly a židle přerovnali tak, aby se tam všichni vlezli. Pro několik lidí tam nezbylo místo a tak přinesli další stoly a židle. Jakmile všichni usedli ke stolům, plukovník Švestka si vzal první slovo.
„Prosím o pozornost. Děkuji. Jakkoliv všichni víte, dneska tu slavíme oficiální zprovoznění celé základny. Chtěl bych vám všem poděkovat, dřeli jste každý den, abyste ji zprovoznili. A tímto dnem práce končí a začíná výzkum. Na Alpha základnu České republiky.“
„Na Alpha základnu“, řekli všichni zároveň a dali se do hlavního chodu dnešního večera. Všichni se přitom dobře bavili, jelikož se nenašel nikdo, kdo by byl nerad. Plukovníci Švestka, Svitsová a Svits seděli u jednoho stolu a s velkou chutí se pustili do kuřecích řízků s bramborovou kaší. Všem to moc chutnalo a tak se kuchař mohl poplácat za dobře vykonanou práci.
Země, Colorado Springs, Marksův důmKevin se Sam po těžké práci na Odyssee se vrátili zpátky na Zemi a rovnou jeli domů, kde na ně čekala postel. Byli natolik ospalí, že se hned vysvlékli a šli rovnou bez sprchy do ní.
„Vážně jsem tak krutá?“ zeptala se Sam. Kevin vydal ze sebe divný zvuk a hned na to usnul. Sam jen zavrtěla hlavou a zavřela oči.
Simna, vesnice – 11:30Na planetě U5I-452, které se jinak říká Simna, žije jedna z nejváženějších ras ve vesmíru. Jsou to Simové. Simové jsou velmi přátelští, inteligentnější a při každé situaci dokážou pomoci všem stranám, které mají mezi sebou potíže či spory. Každý si této rasy velmi váží a na oplátku jim dávají svou věrnost. Ale není to tak obyčejná rasa, na kterou byste jen tak narazili na každé planetě. Simové jsou velice opatrní na nová setkání v galaxii. Chodí bránou na jiné planety jen výjimečně, jinak se nikde po galaxii neukazují.
Jejich vůdce, Nico Moe Sim, právě seděl ve své kanceláři, kde prohlížel adresy planet, na kterých jsou nějaké spory. Jeho žena stála pár metrů opodál a sledovala ho.
„Copak se děje, Charleen?“ zeptal se Nico, když si jí všimnul. Charleen se usmála a jemnou chůzí přišla k němu. Nico odložil papíry a otočil se k Charleen, která stoupla vedle něj.
„Nepůjdeme na oběd? Už dlouho jsme spolu nikde nebyli“, zeptala se Charleen a sedla mu do klína.
„Zlato, víš, že mám spoustu práce.“
„To říkáš vždycky, když za tebou přijdu. A když přijdeš domů, říkáš, že jsi unavený a jdeš hned lehnout. Nico… Jsme manželé…“ Nico povzdychnul a usmál se na Charleen.
„Tak dobrá. Půjdeme na piknik?“ zeptal se Nico s podmínkou, že půjdou na jinou planetu, kde jsou zrovna spory. I přesto, že se Charleen na jinou planetu nechtělo, souhlasila s tím. Oba vstali a vydali se domů pro nějaké věci na piknik pro zbytek dne.
Země, SGC, místnost s bránouPodplukovníci Carterová a Marks stáli před vytáčející se bránou na planetu P1K-485. S sebou měli pouze základní výstroj, jelikož vědí, že lidé ne planetě, na kterou jdou, jsou přátelští.
„Vzal jsi všechno?“ zeptala se Sam.
„Všechno máme. Do kdy tam vlastně můžeme zůstat?“
„Máme to zamluvené na celý den“, jakmile to dopověděla, brána se aktivovala. Oba najednou po aktivaci brány zaslechli Mitchellův hlas, který vycházel z řídicí místnosti.
„Jdeme. A rychle“, řekli oba zároveň a rychlým krokem šli k bráně, do které vešli tak rychle, že je Mitchell nestačil ani nezahlédnout. Pár vteřin po jejich odchodu přišel do řídící místnosti a chtěl vědět, kdo kam šel.
„Podplukovníci Marks a Carterová šli na piknik na P1K-485, pane“, odpověděl Walter a rychle se „klidil“ od Mitchella, který v duchu začal zuřit. Zhluboka se nadechnul a odešel zpátky do svého kutlochu.
„Páni. To jsou dneska, lidi“, vyšlo z Waltera a hned za ním se objevil Landry.
„Už odešli?“ zeptal se.
„Ano, pane. Odešli dříve, než sem přišel podplukovník Mitchell“, odpověděl seržant.
„Kdo uteče, vyhraje“, při těchto slovech se vrátil zpátky do kanceláře, kde měl rozdělanou práci.
P1K-485, loukaKevin se Sam vesele šli po louce a drželi se za ruce.
„Chceš slyšet vtip?“ zeptala se Sam.
„No jistě“, odpověděl Kevin.
„Tak jo. Jeden kluk říká: „Ale já včera nebyl opilý!“ A jeho holka mu na to odpoví: „Vážně? Hodil jsi s mým křečkem o zem a řval: „Pikachu, volím si tebe.“ Potom jsi hodinu křičel ve skříni, že vchod do Narnie nefunguje. A když jsi vylezl, stál jsi v krbu a neustále křičel: „Příčná ulice!“ Zbytek noci jsi vypouštěl bazén s tím, že hledáš Nema. A když ses vracel domů, šel jsi okolo mého auta a řval: „Optime, transformuj se.“ A pak jsi skočil po bezdomovci a nadšeně křičel: „Brumbále, ty žiješ!“ A to je vše.“ Kevin se smíchy nemohl udržet a smál se tak hlasitě, jak se ještě nikdy nesmál.
„Tak to je dobrý. Kde jsi k tomu přišla?“ zeptal se ještě smějící Kevin.
„Jedna kámoška mi to řekla. Kam půjdeme?“ zeptala se Sam, když se rozhlížela kolem sebe.
„Jedno místečko už mám vyhlídlé, pojď“, odpověděl Kevin a táhnul za sebou Sam, která jejími kočičími očky sledovala svého nejlepšího přítele, kterého kdy měla.
Na tu samou planetu se vydal i Simský manželský pár, který se nejdříve uvelebil na jednom krásném místečku, kde vytáhli veškeré věci na piknik.
„Víš, že na takovém výletu jsme dlouho nebyli?“ řekla Charleen, když vytáhla láhev vína, které koupili od svých spojenců na jiných planetách.
„Marchalley Cheryl. Nejlepší víno v celé galaxii. Jsem rád, že jsi mě vytáhla ven“, řekl Nico a vytáhnul sklenice, do kterých Charleen s úsměvem nalila víno.
„Jak se jmenují ty dvě rasy, které tady mezi sebou mají spory?“
„Jedni si říkají Setrdat. Jejich vůdkyně se jmenuje Joana Setrdat. Na první pohled je až moc atraktivní a všichni po ní hned jdou.“
„A ty přitom slintáš. A ta druhá?“
„Neslintám. A ta druhá jsou Kurzoni. Jejich velitel je Katros Kurzon, který už několik let chce sesadit Joanu z jejího postu a převzít její skupinu. Jedině, co je zatím drží od sebe, jsou zbraně a léčky kolem jejich vesnice“, odpověděl Nico.
„Takže Kurzoni a Setrdat. Zajímaví lidé. Jsem na ně zvědavá“, řekla Charleen a podávala na talíře první chod dnešního oběda.
Kevin pomalým krokem vedl Sam, která měla zavázané oči. Když Kevin zastavil Sam, podezřele se na něj usmála a čekala na překvapení, který pro ni má.
„Připravena?“ zeptal se Kevin. Když Sam kývnula hlavou, pomalinku jí sundal šátek z očí. Když viděla před sebou vodopád, kolem kterého létali tak překrásní ptáci, neměla slov.
„To je tak krásný“, vysoukala ze sebe Sam, když viděla tu krásnou přírodu kolem sebe.
„Jo, to je. Toto místo jsem našel, když jsme tady byly s Odysseou. Skvělé místo na dovolenou.“ Kevin položil batoh na zem a Sam začala s přípravami na piknik. Po chvilce ale zaslechli dívčí křik. Oba rychle vzali do rukou M9ku a běželi na místo, odkud křik pocházel.
Stejně jak oni, tak i Charleen s Nicem slyšeli ten dívčí křik a vydali se na cestu.
Pár metrů od návštěvníků se na louce nacházela mladá dívka, proti které stál muž se zbraní v ruce namířenou na ni.
„Prosím, nechte mě jít“, prosila ho dívka jménem Kai, které je teprve deset let.
„A co tě k tomu vede, že tě nechám jen tak jít? Tvoje matka tě bude určitě hledat a my toho využijeme“, řekl jí na to Uno Hankl Kurzon.
„Moje máma se jen tak nevzdá a já také ne. Pro mou rodinu udělám cokoliv, ale pro Kurzony nic“, řekla Kai a dala se na útěk do lesa. Než ale vběhla dovnitř, narazila do Kevina, který se hnedka ohnul a zeptal se: „Jsi v pořádku?“ Kai nic neříkala, jelikož ho neznala a taky pár metrů za ní byl Kurzon.
„My ti neublížíme. Tak mi pověz, co se děje?“ zeptal se Kevin.
„Ten muž mě chtěl unést a vydírat mou mámu“, odpověděla Kai. Kevin se rozhodl, že půjde za ním a Sam nechal s Kai, která se třásla strachy.
„To bude v pořádku. Jakpak se jmenuješ? Já jsem Samantha.“
„Kai Setrdat, dcera vůdkyně Joany Setrdat“, představila se Samanthě, která ji držela dál od Una Hankla, za kterým přišel Kevin.
„Proč jste ji chtěl unést?“
„Co ti je potom?“ zeptal se drsně na oplátku.
„Hodně mi je potom, jelikož tu na mě míříte zbraní a já ji mám skloněnou. Co kdybyste ji také sklonil? Pak si můžeme v klidu promluvit.“ Uno po chvilce sklonil zbraň a tak si s ním mohl Kevin promluvit bez toho, aby na něj mířil zbraní.
„Jmenuji se podplukovník Kevin Marks. A vy jste?“
„Uno Hankl Kurzon. Co tu děláte? Nikdy jsem o vás neslyšel?“
„My taky odtud nepocházíme. Přišli jsme sem Hvězdnou Bránou“, odpověděl Kevin a pohlédl na Sam, která za nimi s Kai přišla.
„Jsem podplukovník Samantha Carterová“, představila se mu Sam a stoupla vedle Kevina. Kai mezitím zvedla ze země svého plyšového medvídka a šla zpátky k Samanthě, u které se právě cítila bezpečněji.
„Proč jste ji chtěl unést? Vždyť je to jen malé dítě, které se nemůže jakkoliv bránit“, zeptala se Sam.
„Byl to rozkaz od našeho velitele“, odpověděl Uno.
„Proč?“ zeptala se ještě jednou Samantha.
„Protože náš velitel má s její matkou nevyřízené účty. Už dlouhodobě proti sobě válčí. My jen děláme to, co po nás náš velitel chce. Kdybychom ho neuposlechli, dal by nás do vyhnanství. Přinejhorším by nás nechal zabít.“
„Tak proč neodejdete na jinou planetu? Znám jich tolik, že by vás tam přijali, kdybyste se choval normálně a nepokoušel se někoho zabít“, řekl Kevin.
„To nejde. Mám tu rodinu“, smutně odpověděl Uno.
„Ale všechno jde, když se chce“, těmito slovy mu dal naději na svobodu, které se hned chytil. Přišel blíže ke Kai a řekl: „Omlouvám se.“ Kai se usmála a souhlasně kývla hlavou.
„Vraťte se do vaší vesnice a se svojí rodinou si sbalte všechny nutné věci. Za dvě hodiny čekejte u brány“, řekl Kevin, který se rozhodl, že mu pomůže.
„Jistě. Děkuji.“ Uno rychle běžel do své vesnice za svojí rodinou a Kevin se otočil na Kaiu.
„Kde máš mámu?“
„Je v hlavním domě a snaží se pro nás vyjednat zásoby na zimu. Pojďte za mnou, zavedu vás za ní.“
„Jistě, budeme rádi. Ale nejdříve si dojdeme pro naše věci“, řekl Kevin a všichni tři se vydali k vodopádu.
Mezitím se z dálky na ně díval Nico s Charleen, kteří byli překvapeni jejich vyjednáváním.
„Kdo to je?“ zeptala se Charleen.
„To nevím, nikdy jsem je neviděl. Měli bychom si je prohlédnout zblízka“, odpověděl Nico a se Charleen šli ke svým věcem, které ponechali na louce.
To be continuedV díle byla zmíněna nová rasa: "Simové" a takhle oni vypadají:Nico Moe SimCharleen SimováZa tyto krásné obrázky musím vřele poděkovat Shayle, která je ztvárnila do podob, které jsem si přála... Tímto ti moc děkuji