StarGate: Intervention - 12.1.2021 - FINÁLE

Škoda no takovej zombie asgard ve stylu Walking Dead by byl docela parádní

tak teď jsi mě rozesmál ještě víc...měl bys taky psát... hlavně tuto tématiku (The Walking Asgard )

určitě bych porušil svůj slib a začal zde zase něco číst

No hele jak ty umíš hádat zase jen tak z hecu jsem napsal dva díly svojí povídky a plánuju je co nevidět vydat
PS:Ale asi tam ten Walking Asgard nebude hned ale v budoucnu ho tam zkusím zapracovat

mno ale jako teď už mám copyright ikdyž je to z tvé hlavy...nicméně je to použito na mém vláknu, takže budeš muset cálovat velký prachy

považuji za divné, že se prozatím nikdo nepozastavil and tím, když jsem vás naváděl na "překvápko" v příštím díle ohledně wraithského křižníku

potkaj Todda?

No já si to taky myslel, ale teď mi došlo že to nejde, když je zavřenej... Nikoho jinýho z wraitů dost osobně neznáme, kromě Michaela, který je rozpláclej na molu atlantidy...

překvpáko může mít mnohem víc podob...i když je pravda, že by to mohl být vlastně cokoliv...beru zpět, nedivím se, že nehádáte

[kasparova655365]

Daedy, už je středa!!!

A co Keny?

zdravím...zase po týdnu
jak někdo poznamenal, je středa, což znamená, že je ho tam třeba...(myslím díl...ale i něco jinýho )

dnes bude slibovaný překvápko (vlastně dvě), tka jsem vcelku zvědavý, co na to budete říkat a jestli si troufnete odhadovat budoucí vývoj oněch dvou překvapení

to je snad dnes z mé strany co se týče úvodu vše a nyní zbývá už jen samotný díl, k němuž zítra přidám i PDF (dnes už nestíhnu, jdu ve dvě do školy a vrátím se až o půl desáté večer...zpropadený pozdně večerní cvičení), takže si poslední část 15. dílu užijte a nezapomeňte se se mnou podělit se svými dojmy, pocity, názory, hrubkami či dějovými chybami (ale ty tam určitě nejsou, dával jsem si pozor při třetí opravě )

15. Díl (Všemocný otec - Almighty father) PART III

Prázdný prostor mezi Mléčnou Dráhou a Pegasem, Stanice Midway, 9. Ledna 2010
Jen co Daedalos opět vstoupil do normálního rozměru, Meyersová na svém počítači zachytila šifrovanou zprávu, kterou rychle projela šifrovacím programem a otevřela.
„Pane, mám tu zprávu od plukovníka Carterové.“
„Co píše?“
„K planetě se blíží čtyři úly a dva křižníky, žádá o pomoc a navrhuje přivézt z Oblasti 51 Todda, který by mohl pomoci Daedalovi v případném boji zprovozněním křižníku,“ převyprávěla obsah zprávy a čekala na odpověď, kterou přepošle plukovníku Carterové.
„Kolik máme času?“
„Když si pospíšíme, tak bychom to měli stihnout o pár hodin dříve jak Wraithové,“ uklidnila Caldwella, který okamžitě začal jednat.
„Transportujte obě brány do vesmíru a nastavte stabilizační trysky na sto procent, musíme co nejdříve zprovoznit most,“ rozhodl Caldwell a na monitoru sledoval, jak se obě brány ustalují na předem vypočítaných místech.
Celá operace z původních dvou hodin zabrala jen polovinu času a dala tak Daedalovi náskok umožňující realizovat část s přivezením Todda, který se určitě rád podívá domů, do Pegasu.
„Obě brány na místě,“ oznámil jeden z operátorů, věnující se senzorům.
„Pošlete jumper pro našeho vězně,“ rozkázal Caldwell a sledoval, jak sestupující jumper otevírá bránu do Mléčné Dráhy.
Jen co se expandující vír horizontu události ustálil, jumper vletěl mezi obě brány a po vyslání autorizačního kódu zhruba po deseti vteřinách porkačoval. Meyersová mezitím odeslala zprávu Carterové, že jumper už je na cestě.

Mléčná Dráha, Země, Oblast 51, 9. Ledna 2010
Do chladné potemnělé místnosti v komplexu Oblasti 51, se s vrzáním otevřely dveře, v nichž stál po zuby ozbrojený plukovník Sheppard, který spolu s majorem Evansem dostal za úkol transportovat vězně do SGC a odtud jej jumperem odvézt až do galaxie Pegas, kde se za dva dny rozhoří boj určující osudy nových kolonistů v této části galaxii.
„Ah, plukovník Sheppard, dlouho jsme se neviděli,“ evidentně potěšen jeho návštěvou přivítal Todd Johna ve svém skromném příbytku.
„Vidím, že se to tady od mé poslední návštěvy moc nezměnilo,“ rýpnul si John dle zvyku do Todda: „Teda kromě těch tvých nových ozdůbek zdí, který si samozřejmě budeš muset znovu vymalovat,“ pokračoval a ukazoval Chrisovi, jak se s Wraithy jedná a jací jsou s Toddem dobří přátelé.
„A ty mi s tím určitě pomůžeš, co kdybys sem za mnou šel rovnou teď?“ naznačil Todd Johnovi, že i po tak dlouhé době by si dal říct.
„Přece by sis nekazil chuť,“ usmál se na Todda, mrknul na něj a dal pokyn mužům u cely, aby otevřeli dveře držící Todda od svobody.
Zároveň s tím se otočil na Chrise, který chtěl požádat Johna o povolení si s Toddem promluvit osobněji. Jak John očekával, jakmile se dveře otevřely, Todd nakopnul své druhotné motory a rozletěl se směrem ke stojícímu Johnovi, který nijak nezvedal zbraň a dával najevo vojákům, aby nezakročovali. Když se Todd dostal na metr od své cely, Chris jej rychlým vymrštěním ruky sundal úderem do obličeje k zemi. Z té sice Todd okamžitě vstal, ale jeho zesláblé tělo nedokázalo bojovat s prozatím stejně rychlým protivníkem, jímž Chris bezpochyby byl. Když se Todd podruhé během krátké chvíle ocitnul na zemi, rozhodl se ji využít ve svůj prospěch. Rychle roztočil své tělo na pánvi a zaměřil se Chrisovi na jeho nohy. Nebýt rychlé reakce, mohl skončit s otřesem mozku na zemi a s malou vidinou na únik z jeho silných rukou. Takhle mu však malým úskokem se štěstím uhnul a mohl být svědkem Toddova vymrštění se z podlahy, za nějž by se nemusel stydět kdejaký gymnasta. Todd rychle zaujal postavení, z něhož unikl Chrisovu rychlému výpadu a sám jej chytl pod krkem a přimáčkl ke stěně. Když už se napřahoval druhou rukou, že se přisaje, Chris se pomocí noh odmrštil od zdi a převrátil Todda na zem, kde jej zalehl a skoro ho umlátil do bezvědomí. Todd z úst odplivl černou krev a pozoroval, jak k němu přistupuje John, který na něj míří stunnerem.
„Sladké sny,“ pronesl pohádkově jemným hlasem a omráčil jej.
„Dobrý?“ optal se Chrise, který si mnul začervenalý krk.
„To byl ale těžkej hajzl!“
„Odysseo, tady Sheppard, můžete nás přenést na SGC,“ pokýval na ochranku, aby pustili Todda a nepřenesli se spolu s nimi do SGC, kde bylo „bodyguardů“ víc než dost.
Oba týmoví kolegové se ocitli v garáži, kde tým z Daedala zaparkoval atlantský jumper.
„Co jste s ním provedli plukovníku,“ podíval se Landry na Todda, kterému z koutku úst skapávala černá krev.
„Vězeň kladl odpor při zatýkání,“ odpověděl Chris, na jehož krku vykvetl malý nafialovělý otok.
„Hm,“ zakroutil Landry hlavou a raději se neptal dál a poslal Johna s Chrisem a posádkou Daedala zpět do Pegasu, kde Daedalos trpělivě čekal na jejich návrat.
Toho se opravdu po dlouhých dvou hodinách dočkal a jen co se před pegasskou bránou ocitnul zelený jumper, plukovník nařídil jejich návrat na palubu, aby mohli vyrazit na cestu. Pilot s jumperem přistál v pravém hangáru, kde ještě před třemi hodinami ležely obě brány.

Pegas, M4F-788, 11. Ledna 2010
Jen slabou půl hodinku před plánovaným střetnutím se silami wraithského společenství se již jednou bitvou ošlehaný Daedalos vynořil na orbitě planety, na níž už více jak dva roky ležel zapomenutý křižník, jehož posádka a zřejmě i celá frakce byla zničena při boji na přestupní stanici a Zemi, kde si své pouto v boji utužil Ronon s Teal’cem, kteří spolu od první chvíle zrovna nevycházeli, i když se Jaffa snažil. Meyersová zaparkovala Daedala přesně nad křižníkem a přenechala volné pole působnosti jednomu z operátorů, který dal znamení jumperu, že spolu s vězněm může opustit loď. Jumper, tentokráte pilotovaný Johnem v poklidu vyletěl z pravého hangáru a nejbližší možnou, střemhlavou, cestou zamířil do svrchní a následně spodní atmosféry, kde už na štít nepůsobilo nemilosrdné tření, ale jen mrazivý vítr, který rozpálený trup chladil.
„Všechna bitevní stanoviště připravit,“ otočil se Caldwell za jedním z operátorů za svými zády a ten na příkaz zvýšil pohotovost lodi do stavu jedna a přeměnil zelené podsvícení na standartní modré.
Kleinman dle příkazu připravil sila na vypuštění raket, nabil všechny čtyři asgardské baterie a jako třešničku na dortu zamaskoval loď, která nejenže skrývala sama sebe, ale i přebytečnou energii, která se teď volně potulovala v podobě elektronů v hlavních asgardských bateriích.
„Jsme na místě,“ ozvalo se z interkomu, když plukovník Sheppard zavedl spoutaného Todda do řídící místnosti křižníku.
„Když se o něco pokusíš, dopadneš jak posledně,“ pohrozil Toddovi Chris a rozpoutal mu ruce.
„Sam, jsi si jistá, že s lodí nemůže nikam skočit?“ optal se jen informativně John, i když věděl, že se na práci Sam může stoprocentně spolehnout.
„Jsem si jistá, že jsem přívod energie do hypermotorových článků zablokovala, ale že to neobejde, ti nezaručím,“ výmluvně mrknula na Johna a stoupnula si k jedné z konzol, na níž už si více jak pět hodin pročítala záznam o anomálii u slunce, kterou dle senzorů zkoumala vanirská loď těsně před tím, než se pokusila o útěk.
Todd mezitím zažehnul trysky a dle „dohody“ zaparkoval na orbitě, kde se neznámo kde potuloval Daedalos, vlk samotář, který svojí výzbrojí a silou strčil kdejakou mnohem větší loď hravě do kapsy.
„Plukovníku, přikažte křižníku zapnout elektromagnetické stínění na plný výkon, prosím,“ ukázal se před Caldwellem Hermiod, kterého napadla i jiná alternativa boje.
„Plukovníku Carterová, Hermiod dostal nápad, jak vyřadit úly z boje, ještě než se na orbitě stačí ohřát,“ nemusel Sam vůbec navádět.
„Todde, zapni elektromagnetické stínění na plný výkon,“ přikázala Carterová a sama na svém laptopu kontrolovala, jestli Todd neklame.
Ten skutečně zapojil elektromagnetické stínění, aniž by tušil, co má Země od bitvy se superúlem v rukávu. Hermiod se z Caldwellova výhledu na okolní vesmír rozplynul a zaměřil svoji mysl na přímý komunikační paprsek na opodál stojící křižník. Hermiodova mysl se zastavila jen několik desítek metrů od trupu, kde elektromagnetické stínění fungovalo perfektně. Během deseti minut vyzkoušel stovky a tisíce lehkých korelací frekvenčního spektra, než konečně přišel na tu správnou a vedle plukovníka Carterové se zhmotnila židle z jídelny, na níž Hermiod otestoval svůj pokus. Todd vyjeveně koukal na židli, která se mu přímo pod nosem zhmotnila u nohy.
„Jak?!“ nevěřil, že během tak krátké chvíle překonali několik let starý program, který doteď fungoval naprosto bezchybně.
„Máme svá esa v rukávu,“ usmál se John.
„Umělá inteligence, to je jediné vysvětlení, jak jste mohli tak rychle projít touto konkrétní frekvencí,“ usmál se teď Todd, protože objevil výhodu, která mnohdy znamenala ten jediný rozdíl mezi životem a smrtí.
„Mus…“ zastavila Todda Sam.
„Ee, to bych být tebou nedělala,“ namířila Sam svoji zbraň na Todda a donutila ho ustoupit od konzole ovládající křižník.
V tom se očekávané čtyři úly a dva křižníky vynořily přímo před dvojicí momentálně „spolupracujících“ bitevníků, přičemž jeden z nich právě prolétal mezi úly a postavil se přímo doprostřed bitevního pole a monitoroval komunikaci mezi jednou a druhou stranou.
„Kde jsi vzal tento křižník, mysleli jsme, že jsi utekl za svými přáteli z Atlantidy,“ nevěřícně koukal Toddovi do očí, které ani netěkali a jen tak se dívali do očí druhého Wraitha.
„Kde jsem vzal tenhle opuštěný křižník, do toho ti nic není,“ pohrdavým tónem odsekl druhému Wraithovi, který zlostně zasyčel a odpojil videopřenos.
„Myslela jsem, že jste trpělivější rasa,“ žasla Carterová nad rychlostí a jednoduchostí s jakou Todd vytočil svého soka.
„Obyčejně ano, ale tento konkrétní velitel stál za mým pádem mojí frakcí, jelikož jsem mu předtím udělal to samé,“ vysvětlil dřívější věci vedoucí k takové čisté nenávisti a pohrdání.
„Zničte toho červa,“ odplivl si velitel mateřského úlu.
Jeho operátor zbraní převedl energii do baterií a než stačil vypálit byť jen jedinou salvu, úl byl roztrhán neuvěřitelnou silou válečné hlavice, kterou Hermiod transportoval přes rušení do středu lodi. Než kdokoliv stačil zareagovat, odmaskovaného Daedala opustila další nálož, která svoji silou roztrhla i druhý úl. To už asgardské baterie opustily čtyři destruktivní paprsky, které ve spojení s várkou raket napáchaly pořádnou škodu na trupu.
„Křižník je téměř zničen, ten Toddův se právě přidal a pustil se do dalšího křižníku,“ rychle oznámil Kleinman a sledoval, jak ze senzorů mizí i třetí úl, který pohltila další exploze válečné hlavice.
V tom si poslední úl a oba křižníky sbalily saky paky a vypadly dřív, než na ně Hermiod stihl transportovat další nukleární hlavice.
„Utíkají,“ radostně ohlásil Kleinman, který ani jednou nemusel řešit stav štítu, do něhož narazilo jen několik energetických pulsů.
„Výborná práce Hermiode,“ pochválil Caldwell Hermioda, který se objevil u předního skla a zdvořilostně opáčil: „Není zač, plukovníku.“

Wraithský křižník
Na můstku Wraithského křižníku si mezitím Todd obstaral zbraň, kterou jak očekával, našel ukrytou v tajné výduti ovládacího panelu hlavního počítače.
„Odstup od ovládacího panelu,“ přikázala Sam a poslala jednoho z mužů spoutat jej.
Todd schoval zbraň za pásek, a když kousek poodstoupil od konzole, přistoupil k němu muž, kterého krylo velké množství zbraní.
„Tak mi ukaž ručičky,“ popichoval Todda, který v nejlepší moment vytasil zpoza pásku zbraň, chytil muže za ruku, zakroutil mu ji za jeho záda a se zbraní v ruce si jej postavil jako živý štít.
„Nestřílet,“ zavelela Carterová, která ani nestačila vystřelit ze zbraně, jak rychle Todd muže odzbrojil.
„Pokud se jen hnete, ohlásíte něco na vaši loď nebo jinak zareagujete, zabiju ho,“ pohrozil Todd, který doufal, že tento moment nastane.
„Dobrá, co chceš,“ přistoupila Carterová na Toddovu hru.
„Necháte mě jít, víc nechci,“ nepřekvapil Johna, který přesně tyto požadavky očekával, i když počítal minimálně s nějakým malým přídavkem v podobě jeho osoby nebo jiné, na níž by se mohl nakrmit.
„Nečekáš, že tě necháme jen tak jít?“ položila spíše řečnickou otázku.
V tom Todd sundal Chrise, z něhož měl pochopitelně největší strach. Všichni odjistili zbraně, a aniž by to původně chtěli způsobit, Todd přisál svoji ruku k hrudi zadrženého muže a trošku života mu usál.
„Stop,“ zakřičela Carterová a zastavila Todda v krmení: „Půjdeme,“ přikázala mužům, aby složili zbraně a odtáhli Chrise do hangáru, kde John nechal jumper.
Todd šel hned za nimi a stále držel muže v šachu. Jakmile všichni vlezli do jumperu, přikázal jim zavřít se do přední části. Když všichni provedli, co žádal, omráčil muže a vhodil ho do jumperu. Rychle utekl do nedalekého transportéru a přenesl se na nejvyšší palubu hned vedle záložní řídící místnosti. Jen co Todd začal loď opět ovládat, otevřel hangár a nechal jumper vyletět pryč. Sam se okamžitě spojila s Daedalem a informovala jej o situaci.
„Zaměřte ho a transportujte do cely,“ přikázal Caldwell, ale Hermiod nebyl schopen proniknout rušením.
„Jak je to možné, vždyť jsi to překonal,“ nevěřil, že by Todd tak rychle, během souboje přenastavil frekvenční rušení.
„S největší pravděpodobností nestihnu proniknout rušením včas,“ omluvil se Hermiod a pustil se do prolomování frekvencí.
Přesně v moment, kdy se Daedalovy baterie začaly plnit energií, Todd zahájil nouzový hyperprostorový skok, který nepotřeboval dlouhé nabíjení a naprosto nečekaně zmizel z blízkosti Daedala. Všichni stáli jako opaření a než se kdokoliv stihl probrat, uběhlo několik vteřin, během nichž se jumper ocitnul před uzavřeným hangárem.
„Daedale, žádáme o povolení vstupu na palubu,“ ozvalo se v interkomu.
Nikdo ale nereagoval a tak se o otevření hangáru postaral sám Hermiod, který chvíli pozoroval, jak byli všichni naprosto zmrzlí, nečekaným vývojem situace, během níž utekl jeden z největších nepřátel, ale zároveň i spojenců v boji proti Wraithům v galaxii Pegas.
Když se celá posádka jumperu dostala na můstek, operátoři již procházeli data ze souboje a Hermiod zpětně zjišťoval konkrétní frekvenci, kterou ještě před vstupem křižníku do hyperprostoru uložil do lodních paměťových krystalů. S jedním z nich přišla i Carterová, která krystal s daty vložila do jádra, které nové informace ihned začalo zpracovávat. Do místnosti s jádrem se také připojil Caldwell, který musel vložení krystalu autorizovat.
„Co máte Sam?“ nedočkav nových informací vyzvídal.
„No, tohle jsou data z wraithské databáze, která se konkrétně zaobírá událostmi před a po chycení vanirského Asgarda, který vletěl do této soustavy a nějakým neznámým způsobem na sebe upozornil,“ domýšlela si Sam možný vývoj situace.
„Upozornit na sebe? To mi nezní jako jejich styl,“ nevěřil téhle části historky Caldwell.
„No možná Wraithové zachytili nějaký druh signálu, který mohou jejich lodě třeba vysílat, opravdu teď jen hádám,“ hájila svoji tezi Carterová a zaměřila obraz, který chtěla na jeden konkrétní bod u Slunce.
„Tady křižník původně zachytil vanirskou loď, která tam ještě několik desítek minut stála, než se konečně dala do pohybu, aby unikla křižníku. Bohužel bylo pozdě a po krátkém boji loď padla. Asgard zřejmě chvíli přežil v jeho exoskeletu, který jej ochránil před radiací a vesmírnou prázdnotou, když pro mě nepochopitelně přežil explozi vlastní lodě.“
„A co tam tak dlouho dělala?“ očekával Caldwell nějaký zajímavý zvrat.
„Senzory zřejmě kvůli radiaci a přítomnosti blízko slunce nefungovaly, a proto si blížícího se křižníku všimnuli, až už bylo pozdě.“
„To by teda vysvětlovalo toho mrtvého Asgarda v cele, ale c…“ přerušila Carterová Caldwella.
„A když vám teď ukážu jiný pohled skenerů, uvidíte na tom samém místě malou odchylku, nebo anomálii…“
„Anomálii? Jakou?“
„No, těžko říct, jestli to jádro rozpoznalo správně…“ tentokráte Sam přerušil Hermiod.
„Je to správně plukovníku Carterová, tady ta anomálie je asgardská loď třídy Gladsheim, přesněji loď jménem Frigga,“ potvrdil správnost informací z jádra.
„A co to je přesně za loď?“ zajímalo jak Sam tak Stevena a všechny, kteří tomuto rozhovoru naslouchali.
„To je loď, která se zhruba před sto tisíci lety, několik milionů let po odletu našich největších nepřátel z doby Aliance čtyř ras, vydala prozkoumat signál, který vyslala poslední loď, na jejíž palubě byli Furlingové.“
„Ano, vzpomínám si na vyprávění doktora Jacksona, ale pořád mi uniká pointa.“
„Tuto loď řídil sám všemocný Odin, Thorův otec a manžel Friggi, podle níž svoji loď pojmenoval,“ vnesl do celé záležitosti trochu světla.
„A ta loď je stará jak dlouho?“ teprve teď Stevenovi docvaklo, datování.
„Plus mínus sto tisíc let,“ všem vyrazil dech, protože nebylo možné, aby loď vydržela vcelku tak dlouhou dobu.
„A jak se sem dostala?“
„To bychom měli zjistit,“ rozhodl Caldwell, který chtěl znát odpověď na Saminu otázku.

korekci jako vždy provedl pečlivý Jakop, za což děkuji a u příštího dílu se na vás budu těšit...i když pravděpodobně budu reagovat na případné ohlasy a dotazy (mno asi určitě )

Ačkoli nejsem ten praví protože čeština mi jde no nevím co je horšího tak

konkrétní velitel stál za mým pádem mojí frakcí

ale přeci jen nemělo by tam být frakce ?
Jinak nádhera a díl dobrý ta bitva mohla být až do konce a ty jsi z ní udělal minutvou záležitost na pěti řádcích alei tak se mi velmi líbila.

Dobrej dil , ale Todduv utek se dal predpokladat a uz je to trapny, uz se tesim na zapletku s azgardy predpokladan ze najdou neco po furlingech

Dobrý díl jako vždy a zase nás necháváš napnutý už se těším na příští díl

coldvel píše:

Dobrej dil , ale Todduv utek se dal predpokladat a uz je to trapny

Hele kdyby neutekl tak by jsi psal jaktože se o něco nepkusil protože se od něj nic jinýho čekat nedá hold zdrhnul což mu jde asi nejlíp

Ale kdyz to cekaly tak by se pripravili lip

[kasparova655365]

Pochvala velká . S Toddem jsi mě tam překvapil, že dokázal uniknout. Chris ho předtím dobře zmlátil, ale divím se, že ho pak překonal a zdrhnul i s křižníkem.

Nová lodička, hehe, no to ještě bude zajímavé

Kasparova já tě moc nepochopil"ale divím se že ho překonal" to jako todd Chrise vždit on do Chrise střelil.
A nebo jako Chris todda při té bitce vždit jak bylo psáno byl velmi visílený a snadno porazitelný.

[kasparova655365]

To neřeš to druhý...

Tak, nebylo by naškodu, abych tu taky něco splácal, ne? :)
Určitě skvělý díl, ostatně jako vždy. :)
Beztak Todd ještě udělá hodně nepříjemností. :D A na to se těším. :)
Tak a wraithové přišli o další lodě! :D Vítězství se blíží.. :)
Potyčka Chris Todd, bude pokračování? :D Střetnou se někdy a vyřeší to pěstně? :) To mě docela zajímá. Abych to nějak shrnul, bezva díl. Není co vytknout. :)

zdravím...myslím, že už jsem se dostatečně probral, abych mohl reagovat na to větší množství reakcí než jsem původně očekával, což mě těší a proto vám i velmi rád odpovím na vaše dotazy, které vezmu pěkně popořadě

daedalos:
- myslím, že určitě ne... frakcí bude z češtinářského hlediska naprosto správně (alespoň si to myslím, a pokud mě někdo neopraví, tak si za tím budu stát )
- a minutová bitva? věř že to bylo poprvé a naposled přesně z takových bitev vzniká nejvíce vrásek na čele a také největší technologický rozmach nepřátelské strany (čímž chci jen říct, že se máte na co těšit )

coldvel:
- samozřejmě že se dal očekávat, já ho ani neměl v plánu nechat neuniknout...jde z mé strany jen o originálnější provedení (přece jen skrytá výduť v níž má velitel zbraň je můj originální prvek a naprosto to svádělo ke šťastnému konci pro Todda... )
- navíc si myslím, že kdyby neunikl, povídka by byla okradena o možnost budoucího velice kvlaitního děje, protože "záporák" jako je Todd je jen jeden na galaxii a řekněme, že od dob jeho propuštění se až do devátého dílu 2. série jeho příběh v mé hlavě dcela rozvinul a k mému překvapení došlo i k překvapení

Met.CZ
- vlastně jsi to za mě shrnul v jedné kratičké, za to informačně nabouchané větě => děkuji ti

coldvel2:
- jak se můžou připravit na něco, o čem neví, že vlastně existuje?...to je jako když jdeš po ulici proti obyčejnýmu chlapovi, který v momentě kdy tě mine vytáhne z bundy zbraň a přiloží ti ji ke spánku...tohle taky nemůžeš tušit...
- ano, můžeš namítat, že šlo o samotného Todda, ale věz, že bezpečnostních opatření bylo uděláno dost...odpojení HP, velkej bezpečnostní tým, Chris, John...bohužel bylo proti Zemi využito její největší slabiny přece nenchají obětovat jednoho ze svých

kasparova:
- jsem rád, že se díl líbil
- jak jsem psal výš, útšk se přímo nabízel a upřímně jsem ho do děje přidal přesně z tohoto důvodu, abych si udělal mostek do druhé série
- Chris během života dostal nejlepší možný výcvik a upřímně řečeno, hladový, slabý Wraith není tak nebezpečný a rychlý jako ten nažraný...čili v plné síle by Chris asi určitě prohrál (i když by se Todd možná zapotil)
- nové lodičky?...nemám tušení, o čem mluvíš

Kramlík:
- určitě to není na škodu, naopak je to doporučeno
- hm...Todd a nepříjemnosti...určitě téma k zamyšlení, ale myslím, že jsem přišel s krapet jinou verzí jeho nového života (teda prozatím jen v mé zlovolném mysli...k němu samotnému se dsotanu až na konci 9. dílu 2. série...až jej dopíšu)
- věř že vítězství se určitě neblíží... jejich lodě doslova rostou samy...teď když mají své "obrněné" město a řekněme, že občanská válka skončila, se mohou opět soustředit na znovuzískání celé galaxie, která se krapet "vzbouřila" když se do věcí vložila expedice Atlantis
- ve 2. sérii se určitě nestřetnou...ale pokud se dostanu ke třetí (rád bych se k ní dostal, ale vůbec nevím co mi budoucnost přichystá), tak se k řešení jejich problémů určitě dostanu

na závěr bych rád poděkoval všem co povídku četli, co se vyjádřili a musím se přiznat že rostoucí číslo v anketě mě začíná naplňovat radostí, že toto fórum ještě nevymřelo a povídky stále lákají nové a nové čtenáře

večer se zde samozřejěm zkusím zastavit s PDF, tak pokud vás bude ještě něco zajímat, nebojte se šťourat

[kasparova655365]

Já se přepsala, tam má být nová lodička Starý koráb

jo Gladsheim......měl jsem dojem, že mám i její obrázek, ale asi jsem jej někam založil, nebo omylem smazal...budu muset znovu najít

Tak i já se konečně dostal k tomu dočíst tenhle díl... Byl dobrý souhlasím, že útěky Todda už jsou starý a každýmu je to jasný... Nicméně možná jsi chtěl aby utekl nebo ne? Jinak nemyslím si, že budeš mít Todda jako hlavního záporáka, bylo to v Enemies a jak tě znám budeš chtít být originální...

soreno: i tobě samozřejmě děkuji jakýkoliv příspěvek hodnotící povídku mě těší a co se týče útěku...za tu dobu co jsem na fóru jsem došel k názoru že SGA, SG cokoliv prostě bez Todda není ono...je to velmi výrazná osobnost, která dokážeděj rozhýbat na sto tisíc způsobů...jde jen o to si vybrat...a jak jsi řekl, originální to opravdu bude (teda aspoň doufám...v žádné povídce, kteoru jsem četl, jsem způsob jak naložím s Toddem nenašel )

Moc toho tu nečtu... Nebo spíš momentálně čtu jen to tvoje... Ale nepřítel to nebude takže podle mě zbývá, že bude hrát na obě strany, ale už si nepamatuju jestli to ze začátku nebylo i v enemies, nebo bude miloučkej přítelíček Země, kterej dostane richtu... Ale nějak přežije.

za přítelíčka bych ho asi nenazval...a asi ani za úplného nepřítele....a asi to ani nebude hra na obě strany...bude to prostě jiný a originální