StarGate: Intervention - 12.1.2021 - FINÁLE

Nevěřili by jste, jak večerní běhání pročistí hlavu, po tolika dnů konečně bez stresu, jen uvolněná hlava, normálně bych se teď dokázal povznést. :D:)
- To jsem asi hóódně odbočil od povídky, co? :D
- Daedale, moc se těším na další díl. :) A já abych nemrhal časem, jdu se naučit do školy. :) A pak se vrhnu do dopsaní dílu. :)
Přeji všem krásný zbytek večera. :)

tak ono proběhnutí veskrze podporuje kardiovaskulární systém, prokrvení mozku a to se člověku hnedle líp píše... když jsem lezl na sněžku a chodil v krásné přírodě, taky se mi honilo hlavou pár dobrých nápadů

-Tož, toto tak strašně uteklo a je zase Středa? :))
- Těším se na další díl od našeho skvělého autora, Daedala. :)
- Přeji všem krásný zbytek večera a krásný začátek nového dne. :)

Kramlíku souhlasim ale má to jen jeden detail bylo to extrémě dlouhé čekání delší než obvikle, i přesto že počet hodin a minut zůstává skoro stejný jen s pár hodinovou odchylkou ale i tak mi to přišlo extrémě dlouhých 7 dní pokud umím počítat stále

Pro mne ani ne. Celý ten týden uběhl strašně rychle.

No každý to měl nějak jinak no a doufám že až přijedu (naštěstí zítra je jen krátky den ve škole) tak tu bude díl.
EDIT:tak kde je ten díl jsem smutný a

[kasparova655365]

Daedy je zřejmě ještě ve škole... Takže jen tak brzo nebude

Doufejme že bude do 18:00

zdravím...jesm rád, že jste si vzpomněli na středu ovšem jen tak rychle díl nedostanete....od sedmi od rána jsem byl v práci a do devíti večer jsem ve škole...můj čas je limitovanej, ale pokusím se aspoň do osmi... dneska díl ale určitě dostanete, takže se nemusíte ničeho bát...jen musím najít dostatek času a ještě jednou to před vydáním přečíst

Dobře no tak jo 20:00 snad to bude.

tak jsme to stihnul krapet dřív...tím líp pro vás (teda doufám)

snad si dnešní díl užijete, protože i zde naleznete most do druhé, případně třetí série (opět podotýkám, pokud se k jejímu psaní vůbec někdy dostanu...momentálně nemám absolutně čas a nejsem tedy schoen dokončit ani rozpracovaný 9. díl)

bez dalších okolků tedy dávám první (ze dvou) částí 16. dílu, na jehož konci dostanete PDF i spolu s 15. dílem, k němuž PDF dělat už nebudu (sorry PDFkaři)

korekce Jakop, debata na téma letopočty Patas, Ronnie, St0rm, Jakop a Dragon (děkuji)

16. Díl (Padlí bratři – Fallen brothers) PART I

„Všichni lidé bratři jsou.“ - Bible

Pegas, M4F-788, 11. Ledna 2010
Po porážce Wraithů a následném nečekaném útěku Todda se posádce Daedala naskytla nová zajímavá mise, která ve všem předčila tu původní, jenž měla Zemi zajistit dodávky důležitého neutronia. To se sice nepoužívalo na lodích třídy Daedalos, za to jej sesterská organizace mateřské Coulson Aviation - Coulson Industry, které získalo od amerického letectva mnohamiliardový kontrakt, který přešel přes uzavřený tender, používalo při výrobě „nezničitelných kapes“ ukrývajících naquadahové generátory. Jen Coulson Industry splňovalo přísné podmínky, a proto byla objednána pásová výroba obrněných transportérů třídy FIST, který se ve velkém stylu předvedl na Hebridanu, kde prototyp přispěl k drtivému vítězství, než byl Hebridan zamořen neurotoxinem. Nyní se však Steven Caldwell spolu se Sam Carterovou, Johnem Sheppardem a Hermiodem koukali na záznam senzorů wraithského křižníku jímž Todd unikl neznámo kam.
„Pořád nechápu, jak ta loď mohla vydržet desítky tisíc let v koronosféře slunce, aniž by ji radiace a silná gravitace neroztrhla na miliony malých kousků,“ koukal Caldwell na maximálně přiblíženou fotografii onoho asgardského bitevníku třídy Gladsheim, který Daedalos pořídil na své cestě k němu.
Hermiod z hloubky databáze vyhrabal fotografii a nejzákladnější specifikace této lodi.
„Vůbec první loď třídy Gladsheim. První funkční verze hyperpohonu, čtyři baterie pulzních děl typu Destiny,“ na malý moment se Carterová zasekla: „Plazmatické generátory? Hermiode, co jsou…“ zastavila, když viděla, že se Hermiod chystá k odpovědi.
„Tytéž generátory používala antická loď třídy Conquisitor, kdy ze svých bočních stabilizačních „křídel“ vysunula kolektory sluneční plazmy a vnořením do nitra hvězdy doplnila energii na další cestu a základní operaci jádra,“ vysvětlil Hermiod, s dodatkem, že tato technologie vyžadovala také velice silný a odolný trup, který v jistém smyslu předčí i ten na lodích třídy Daedalos.
„Takže ten samý trup měla i ta asgardská loď?“ zcela správně vydedukoval Caldwell a prakticky zodpověděl otázku, proč je ona loď ještě vcelku.
„Správně plukovníku, a pokud to vydržel doteď, vydrží to i další stovky, možná i tisíce let,“ vyrazil všem dech, neboť to byl ohromný kousek technologie.
„Plukovníku, dorazili jsme na transportní vzdálenost k lodi,“ ozvala se v interkomu Meyersová, která zaparkovala několik stovek kilometrů od lodi.
„Bohužel je loď bez atmosféry a tlaku, kvůli mnohačetnému proražení trupu snad na všech palubách v každém významném sektoru,“ udělal Hermiod počítačový model pomocí senzorů, které zobrazovaly červenou barvou díry ve čtyři metry silném trupu.
„Jak cedník,“ mumlal si Caldwell pro sebe.
„Plukovníku Shepparde, připravte se v místnosti C-65, jsou tam vesmírné obleky, půjdete na misi,“ rozhodl Caldwell a odebral se na můstek.
Ještě než stihl projít dveřmi, zastavila jej Sam, která se chtěla taktéž připojit.
„Fajn, obleků máme dost,“ svolil Caldwell a nikým nerušen odešel na můstek, na němž momentálně opět velel Kleinman.
Jako vždy však seděl ve svém křesle, neboť byl pověrčivý, že by předčasným usednutím do tohoto křesla v budoucnosti přišel o možnost velet vlastní lodi.
„Plukovník na můstku,“ uviděl jeden z operátorů na můstku Caldwella ve dveřích.
„Pohov,“ zaujal opět své místo z něhož měl překrásný výhled na děravou loď, kterou v jedné nebo dvou částech prosvítalo slunce skrz na skrz.
Nasoukání se do obleků trvalo skoro patnáct minut, ale jakmile bylo vše připraveno, transport zabral už jen vteřiny.
„Jsme na palubě,“ ohlásil vysílačkou Sheppard, který podobný průzkum už dlouho nezažil.
„Proč to vlastně zkoumáme zde? Proč tu loď nemůžeme odtáhnout na Alfu, tam už se o ni postarají,“ zajímalo Shepparda, protože se v obleku necítil nejpříjemněji.
„Pokud zde budou nějaké viry a bakterie, které přežily tyto nehostinné podmínky, nemuseli bychom na ně mít adekvátní léky,“ vysvětlila Carterová a postupovala směrem vpřed, poněkud známými, a přesto tak jinými chodbami.
„Jejich výzdoba se za tisíce let docela změnila, i když mají pořád stejný základ,“ vzpomněla si Sam na svoji první návštěvu asgardské lodi.
Naprosto temná loď bez energie se klidně houpala na vlnách sluneční energie, která ošlehávala skrz díry v trupu procházející dvojici, což alespoň v některých částech lodi dávalo trošku světla.
„O můj bože,“ zastavila se Sam hned za jednou zatáčkou, když na zemi uviděla zbytky výzbroje a opravdu malých částí těl.
„Co to k čertu je?“ podíval se znechuceně na zaschlé černé fleky krve, v nichž se nacházela brnění, kousky zbytků kostí a zhruba stejné množství neodvátého prachu.
„Pokud je poznávám správně, jsou to kosti nepřátel, s nimiž Aliance čtyř ras před miliony lety bojovala a zachránila Mléčnou Dráhu,“ poklekla k pozůstatkům a rozhrábla zbytky prachu, u nichž našla několik zkorodovaných a polorozpadlých zbraní.
„Jo jsou to oni, poznávám je podle zbraní,“ ujistila sebe i Shepparda, že to jsou ti, co si myslí.
„Nelíbí se mi, co si myslím, že si myslím, že se zde stalo,“ na chvíli se zamyslel, jestli se do svých myšlenkových pochodů náhodou nezamotal.
„Mně taky ne,“ podotkla Sam a spolu s Johnem se vydali zpět na cestu, přičemž informovali Daedala, že našli zbytky těl, které podle příručního senzoru nevykazovaly známky bakteriálních pozůstatků.
„Rozumím, pokračujte,“ odpověděl Caldwell a na obrazovce pozoroval postup svých lidí.
Po notné chvíli pomalého průzkumu se Sam konečně dostala na můstek, kde vedle dalších pozůstatků těl oněch nepřátel, ležela ještě další hromada mnohem více obrněných těl.
„Tyhle nepoznávám, Johne, co ty?“ zkusila štěstí, že by Johna napadlo, kdo by to mohl být.
„Určitě nejsou z Pegasu, alespoň ne dnešního,“ uvědomil si, že zde dříve možná tato rasa existovala.
„Daedale, máme tu zbytky dalšího těla, tentokráte neznámého původu, žádáme o transport lokalizačních majáků, aby jej vědci mohli prozkoumat.“
„Je tělo bezpečné?“ leželo Caldwellovi na srdci bezpečí svých lidí.
„Podle senzorů zde nic není, ale pro jistotu bych vyhlásila karanténu v oblasti a připravila odčerpávací komoru. Můžeme tam vytvořit vakuum, a jakmile skončíme s průzkumem, hoši se pak můžou vrhnout na tělo.“
„Rozumím,“ kývnul Caldwell na operátora, který nechal připravit lokalizační majáky k transportu.
Ty se během krátké chvíle objevily vedle Sam, která jeden z nich vyjmula z taštičky a připevnila jej k tělu, jež chtěla přenést pryč.
„Můžete.“
Kleinman zaměřil maják a přenesl tělo do karantény, která se během několika vteřin objevila v přední části lodi, na druhé palubě, daleko od ubikací a všech důležitých částí lodi. I když nebyl detailní průzkum zbytků těla a brnění možný, Hermiod měl spoustu času provést řadu svých senzorických měření, jejichž hodnoty mu prozatím nic neříkaly. Postupem času ale skládal kousíčky drobečků do sebe, jakoby vytvářel obrovské, složité puzzle. Chtělo to hodně námahy a spoustu času, ale konečně jej to trklo. Ihned se přenesl na můstek Daedala, kde o situaci spravil Caldwella.
„Plukovníku, ještě než se k tělu dostanou vědci, podařilo se mi jej kompletně proskenovat a prohlédnout osobně,“ opět převedl data z vnitřních senzorů na obrazovku.
„To je to tělo?“ díval se Caldwell na obraz, na němž byla patrna soustava kostí a dokonce i cévních řečišť.
„Ne, toto je grafické vyobrazení dospělého Furlinga, a toto,“ ukázal na obrázek pod tím, který se postupně překryl s předešlým Furlingským vyobrazením těla: „Je tělo, které plukovník Carterová s plukovníkem Sheppardem přenesli na palubu.“
„Furling? Myslel jsem, že je ti nepřátelé vyhubili?!“
„To jsme si také mysleli, ale zřejmě to nebude pravda,“ byl Hermiod stejně zmatený jako Caldwell.
„Proč by pak vysílali signál, který před necelým rokem vyslali Noxové,“ vložil se do konverzace Kleinman, který debatu ještě více zamotal.
„Sam, podle Hermioda to tělo patřilo dospělému Furlingovi,“ podal zprávu na Friggu, na níž se oba dva přesunuli z devastovaného můstku zase o kus dál.
„Furling?!“ zastavili se John i Sam v tentýž čas.
Oba se po sobě výmluvně a stejným nepochopeným výrazem podívali, ale následně pokrčili rameny a pokračovali dále. Dobře udělali. Jen o několik rozcestí dále John narazil na místnost, v níž našel stázovou komoru, která se zcela minimální energií posbíranou samotným trupem, na věky uchovala tělo Asgarda v pozdním stádiu vývoje.
„Tomuhle nebudete věřit,“ probral se John a ťukl Carterovou po rameni, neboť nepozorovaně prošla kolem této místnosti.
„Plukovníku, co máte?“ uvedl John můstek do stavu zvědavosti.
„Nějaký zmražený tělo, ale v životě j…“ přehlušila Carterová Johna.
„Je to tělo Asgarda,“ ohromila celý můstek včetně Hermioda, který tušil, kdo by ten Asgard mohl být.
„Plukovníku Carterová, nerad bych dělal předčasné závěry, ale předpokládám, že by to mohl být Odin, velitel expedice Hydra…úskočný malý šm…“ zarazil se uprostřed slova, když mu došlo, jak moc ze své nenávisti k Odinovi prozradil.
„To bylo divný,“ podíval se Dave za zády Caldwella na Pat.
„Takže Thorův otec…“ slyšeli všichni na můstku Saminu výbornou dedukci.
„Je mrtev, to jsme, ale předpokládali,“ neopomněl Hermiod přidat trochu emocí do svého hlasového projevu.
„Sam, můžeme přenést jen led s jeho tělem?“ zajímalo Caldwella, který chtěl dovézt Odina Thorovi, který by to určitě ocenil.
„Hermiode?“ předala odpovědnost na bedra Hermioda, který chtě nechtě přiznal, že stačí označit stázovou komoru, která se dá celá přenést. Energie už do ní stejně neproudila a nebylo po tak dlouhé době co zachraňovat.
Sam tedy „násilně“ otevřela komoru (pozn. autora: stejná stázová komora, která byla přítomna na lodi Destiny) a píchla do ledu speciální lokalizační maják, který sloužil k zabodnutí do objektu přenosu. Rázem se objevilo bílé světlo a Odinova stázová komora se objevila taktéž v karanténě, do níž se chystalo spoustu vědců analyzujících Hermiodovi podrobné skeny.
„Plukovníku Carterová, je zde ještě jedna věc, kterou byste měla vědět,“ s kapkou sebezapření zaujal Carterovou, která se už chtěla vydat do další části lodi.
„Systém stázových komor byl při své výrobě vybaven technologií, která při smrti hibernovaného těla přenesla jeho vědomí do paměťových databank v jádru lodi,“ vysvětlil novou situaci Hermiod a dal Zemi další možnost zjištění, co se zde stalo.
„Půjde jeho vědomí přenést do asgardského jádra?“ navrhla Carterová něco, co Hermiod rozhodně nechtěl.
„Pluk…“
„Tak jo, nebo ne?“ nenechal Caldwell domluvit Hermioda, který se tomu chtěl evidentně vyhnout.
„Budete muset upravit výstupy a jádro bude muset vytvořit propojovací port pro starou a novou techniku,“ vysvětlil složitost postupu jednoduchou větou.
„Rozumím, naviguj nás k jádru,“ přikázala Hermiodovi a ten dle plánů lodi našel nejbezpečnější a nejrychlejší cestu k jádru, v němž se krystaly s vědomím nacházely.

O několik minut později
Zhruba o 15 minut později se místnost C-65 opět osvětlila bílým světlem a v něm stála dvojice plukovníků v bílém astronautském overalu. Posádka místnosti odebrala krystaly, předala je ochrance a začali se věnovat dvojici plukovníků, kteří už v overalu nechtěli trávit ani minutu navíc. Za další čtvrt hodinu už oba oblečeni v normálním oblečení směřovali s krystaly v rukách k jádru, kde Hermiod usilovně pracoval na návrhu oné speciální propojovací části, která umožní přehrát Odinovo vědomí do jádra.
„Bude to trvat nejméně jeden den, toto zařízení je velice komplikované, nemluvě o manuální úpravě jádra, které se musí nastavit na toto propojení,“ vysvětlil Hermiod, proč si všichni můžou jít za svou prací, kromě Carterové, která byla na palubě největším odborníkem na asgardské jádro.
Caldwell tedy odešel zpět na můstek, kde zorganizoval zachycení Friggi pomocí elektromagnetických držáků, aby i s ní mohl Daedalos vletět do hyperprostoru na stanoviště Alfa. Meyersová s lodí zamířila blíž ke slunci a Kleinman posílil štíty, co to jen šlo. I tak skrz průzor pronikalo obrovské množství oslepujícího světla spolu s malým množstvím nebezpečné radiace, která však v takovémto množství za tak krátkou chvíli nemohla nikomu nic udělat. S Daedalem zaparkovala jen pár metrů nad proděravělým trupem a dala možnost jednomu z operátorů zachytit loď spodními kotvami.
„Ukotvení provedeno, přísun energie stabilní, můžete letět,“ potvrdil úspěšné uchycení Friggi k Daedalovi, který se tak po krátké chviličce opět začal vzdalovat od slunce.
„Hermiode, můžeme i s takto poškozenou lodí skočit do hyperprostoru?“ napadlo Stevena až teď zeptat se Hermioda, jestli bude jeho plán vůbec fungovat.
„Teoreticky ano, ovšem po opuštění hyperprostoru je vysoká pravděpodobnost, že se loď rozpadne na několik menších či větších kusů.
„Hm…riskneme to,“ stál si za svým plánem a nařídil Meyersové skok do hyperprostoru.

Mléčná Dráha, Země, Haag, 11. Ledna 2010
V Holandsku, městu Haag, v němž sídlil především všem známý válečný soud, dnes bylo rušno. Ač to nebyl válečný zločinec, byl to vrah milionů nevinných lidí, kteří doplatili na politikaření nejmocnějších států planety, které i přes mnohé komplikace nakonec zažehnaly debaty na téma vesmírných lodí, které dle americké vlády Paul a Jeff, dva poloamatérští astronomové vyrobili pomocí počítačových programů a přidali je na vesmírné pozadí. Usáma bin Ládin, replikátorský klon vyrobený podle fotek originálu teď v tradičním vězeňském mundůru seděl spoutaný na lavici obžalovaných, vedle níž přes uličku sedělo několik nejvyšších představitelů poškozených států. Do soudní síně vešel soudce v černém taláru, který přinutil všechny ostatní povstat. Chvíli počkal, než se hluk v síni utiší a poté začal mluvit.
„Soud nyní vynese rozsudek nad zde přítomným obžalovaným Usāma bin Muḥammad ibn `Awad bin Lādinem,“ stál soudce vyrovnaně a přenechal vynesení rozsudku přísedícím.
„Obžalovaný byl ve všech bodech obžaloby shledán vinným pod rozsudkem usmrcení oběšením,“ ukončil kratičké čtení rozsudku vybraný přísedící a spolu s ostatními se posadil.
Soudce odklepnul rozsudek a nechal bin Ládina odvézt pryč ze soudní síně. Vlna emocí, která se následně rozhořela, byla neutišitelná. Soudce se spolu se svými kolegy raději odebral pryč a nechal ochranku, aby se s hlučnými lidmi vypořádala.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Nádhera jen škoda že oběšen nebyl skutečný Bin Ladin místo toho byl zastřelen a nebo aspoň ten co utekl s těmi luciány no a jinak pěkné a zajímavé sice se celí děj odehrával jen na Asgardské lodi Frigga ale i tak moc pěkné těším se na další středu.

[kasparova655365]

Moc pěkný díl... Ostatně jako ostatní Jsem zvědavá, co skutečný Bin Ládin zamýšlí... Bude to ještě hodně zajímavé a napínavé...

Daedy, našel jsi tu fotku toho korábu??

Mám takový pocit, že v Daedyho hlavě se podobá Destiny (soudě podle kolektorů a stázových komor)

Super dil tesim se na to bude dal s vedomim Odina a na furlingi

DAVE! destiyn se nepodobá...spíš mám představu lodě, která byla prapůvodní verzí lodí třídy Daniel Jackson

Takže, Daedale, opět si nesklamal, skvělý díl a už se těším na to, jak se to bude vyvíjet s Odinem. - Chtělo by to nějaký obrázek té lodi. :D

vynikající díl

tak předem všem děkuji a konečně jsem se dostal k odpovědím a poděkování za vaše reakce

daedalos:
- mno myslím, že teď již můžu s klidným srdcem říct, že si bin Ládin taky užije
- děj na lodi Frigga...ne vždy je nutné být na planetách...pokud uděláš důležitý objev, postačí i prostor 2x3 metry

kasparova:
- no jestli to bude zajímavý, to nevím, ale tka třebas něco bude...
- koráb?...mno nenašel, bohužel, ale zapátral jsem a možná jsem našel alternativní náhradu...snad i obstojnou

coldvel:
- Odin...nech se překvapit, snad budeš jisté částí v příští části považovat za humorné, tak jak jsem to zamýšlel...

kramlík:
- děkuji, tvá chvála mě těší a ja kjsem psal výše, obrázek by mohl v nejbližší době být

posedlík:
- děkuji

Měl bych dotaz. Proč skenovali ve vesmírném vakuu, přítomnost na bakterie/viry. Nejsem biolog, virolog nebo bakteriolog, ale myslím si, že v tom nehostinném prostředí by těžko něco přežilo déle než pár sekund, maximálně nějakou tu minutu.

190060543: a tak to se právě hodně pleteš i v tak nehostinném prostředí dokážou přežít patogeny

FYI: (jak si myslíš, že jsme se dostali na tuhle planetu? mno přece na asteroidu )

Tak já jsem chtěl napsat že bakterie jsou schopné ve vesrmíru přežít teda ty nejodolenější ale pak mě nějak napadlo že je to dost blízko slunce tak jsem si už nebyl jist.

tak nejsem žádný odbroník a nerad ybch si na něj hrál, ale pokud dokáží patogeny přežít absolutní nulu (0 K), tak nějakou slueční radiaci a záření to přežije snad

Podle mě by mohly přežít i v tak nehostinném prostředí, prakticky nevíme jaké viry, bakterie atd. se mohou vyskytovat po celém vesmíru. :)

No jo tak to souhlasim protože my jsme ve vesmíru prakticky nebyli teda jsme ve vesmíru ale na plantě a kromě stovky druhů mimozmšťanů (prý je vesmír nekonečn) a má milardy galaxií a v každé galaxy je milardy hvězd a u každé hvězdy jě několik planet ale jen 10% hvězd by bylo schopno mít v soustavě planetu kde by bylo schopné život.