, tak vám sem přináším druhou část dílu. Doufám, že se vám bude líbit, a že jej dobře ohodnotíte
Epizoda 12 : Přátelé či nepřátelé, part 2
P1K-485, vesnice Setrdat – hodina po odpoledni
Kai přivedla k rodné vesnice Kevina se Sam, kteří byli překvapeni opevněním jejich vesnice. Všude na zdích pochodovali vojáci, kteří dohlíželi na pohyb mimo vesnici. Po chvilce jeden z nich uviděl Kai se dvěma návštěvníky, kteří podle jeho nepatří z této planety. Rychle slezl po žebříku dolů a běžel za Joanou, která měla zasedání s lidmi z jiné planety.
Joana právě vstávala ze židle, když do místnosti přiběhl voják.
„Joano, tři lidé se blíží k naší vesnici.“
„Hned tam jdu. Omluvte mě“, řekla Joana a rychle běžela za vojákem, který běžel k hlavní bráně, kde se mezitím tři hosté dostavili.
„Kai! Okamžitě ji nechte jít!“ zakřičela Joana, když viděla svou dcerku mezi dvěma neznámými hosty.
„To je v pořádku, mami. Oni mě zachránili před Kurzonem“, ujistila svou mámu, že ti dva jsou přátelé.
„Mockrát vám děkuji, omlouvám se.“ Joana okamžitě obejmula svou dcerku, která je jediná, kterou má ve svém životě.
„Neomlouvejte se“, řekl Kevin a po chvilce dopověděl: „Ještě jsme se vám nepředstavili. Jmenuji se podplukovník Kevin Marks.“
„Podplukovník Samantha Carterová.“
„Ráda vás poznávám. Jsem Joana Setrdat, vůdkyně této vesnice“, představila se jim a vzala do náručí svoji holčičku, kterou už nechce zpustit z očí.
„Odkud pocházíte? Nikdy jsem vás tady neviděla“, optala se jich Joana, když si je pečlivě prohlédla.
„Pocházíme z planety Země. Byla náhoda, že jsme se my dva tady objevili. Zrovna jsme měli piknik, když jsme uslyšeli Kaiu“, odpověděla Samantha.
„Tak to abych vás jako první přivítala na Eironu. Vítejte“, řekla Joana a požádala je, aby ji následovali do hlavní budovy, kde na ni čekají vyslanci.
Vyslanci vstali ze židlí, když do místnosti přišla Joana s dcerkou a dvěma podplukovníky.
„Prosím, posedněte si. Ráda bych vás seznámila“, řekla Joana a všichni přítomni sedli ke stolu.
„Toto je podplukovník Kevin Marks a podplukovník Samantha Carterová, pocházejí z planety Země. A to je Selma Rion a její manžel Kail. Jsou to naši věrní přátelé z planety zvané Rion. Obchodujeme spolu už téměř deset let.“
„Rádi vás poznáváme. Je to poprvé, co se setkáváme s jinými lidmi z jiné planety“, řekla Selma.
„Také vás rádi poznáváme“, řekl Kevin.
„Ještě jednou bych vám chtěla poděkovat za Kaiu. Kdyby se jí něco stalo, nevím, co bych udělala“, řekla Joana a Kai se k ní s medvídkem v rukou přitulila. Kevin se usmál a pohlédl na Sam, která se nad něčím zapřemýšlela.
P1K-485, louka – o dvě hodiny později
Uno se svou rodinou čekali podle dohody u brány. Během několika minut přišel Kevin se Sam, která se hned seznámila s Unovou ženou Kristen a dvěma dětmi, kterým je teprve šest let. Jsou to dvojvaječná dvojčata. Holčička Tria a kluk Kirby.
„Ještě jednou vám chceme poděkovat“, řekl Uno.
„Když můžeme, tak kdykoliv pomůžeme. Půjdeme na naše stanoviště Digamma. Théta ještě není zprovozněna“, řekl Kevin a začal zadávat adresu Digammy.
Několik metrů od nich byli schovaní oba Simové, kteří je doposud sledovali.
„Měli bychom s nimi navázat kontakt. Podívej se, jak dokážou ostatním pomoci“, nabídla Charleen novou šanci na seznámení s jinou rasou ve vesmíru.
„Ale neznáme je. Nevíme, co od nich očekávat. Já nevím“, odvrátil jí to Nico.
„Jestli ty nechceš, tak já půjdu“, řekla Charleen a šla za návštěvníky, kteří se chystali k odchodu.
„Promiňte…“, ozvala se Charleen a všichni na ni pohlédli. Kevin i Sam automaticky pomysleli na to, že je jiná než na této planetě. Hned za ní se objevil Nico, kterému nic jiného nezbývalo.
„Zdravím. Jmenuji se Charleen Simová a tohle je můj manžel Nico Moe Sim“, představila se jim Charleen a usmála se na Kevina, který se najednou začervenal.
„Rádi vás poznáváme. Jmenuji se podplukovník Kevin Marks a toto je podplukovník Samantha Carterová.“
„Jsme rádi, že jsme vás stihli. Rádi bychom s vámi mluvili, ale na jiném místě, jestli by to šlo“, řekla Charleen a čekala na odpověď obou důstojníků. Kevin se otočil k Sam a tiše spolu mluvili o nových přátelích. Po chvilkovém čekání se Kevin se Sam shodli na jednom a tak jim Kevin mohl oznámit: „Jistě. Můžete jít s námi na Digammu.“ Charleen se usmála a s Nicem následovali Kevina se Sam, za kterým šla rodina Hanklů.
Digamma, základna – o pár minut dříve
Základna Digamma byla postavena hned po útoku Oriů na Zemi, když je pozemšťané úspěšně porazili. Tato základna slouží pro lidi ze Země, kdyby hrozilo nebezpečí a došlo právě na evakuaci. Její velitel, plukovník Ryan Robbins, tam žije se svou rodinou, která se zajímala o vojnu už od základní školy.
„Neoprávněná aktivace brány“, ozvalo se z interkomu základny. Plukovník Robbins byl naštěstí poblíž řídicí místnosti a tak tam byl rychle.
„Přijímáte identifikaci?“ zeptal se Robbins.
„Ano, pane. Je to podplukovník Marks“, odpověděl seržant Thomson.
„Otevřete iris“, řekl Robbins při odchodu z řídící místnosti do místnosti s bránou, která měla ještě před pár vteřinami uzavřenou iris, která je stejná jak v SGC. Během několika vteřin se tam objevil jak Marks s Carterovou, tak i vzácní hosté.
„Vítejte na Digammě“, přivítal je s úsměvem Robbins.
„Děkujeme, plukovníku. Toto je rodina Hanklů z P1K-485 pravým jménem Eiron. Ubytujte je v jedné z budov, než se dostaví osada na Thétě“, řekl Marks a Robbins pohlédl na celou rodinu. Po chvilce zahlédl ještě někoho jiného, kteří jim zcela nebyli podobní.
„A kdo jsou ti dva?“ zeptal se tiše.
„To je Charleen Simová a Nico Moe Sim. Jsou to manželé“, odpověděl Marks. Robbins se naklonil, aby si je mohl znova prohlédnout a pak řekl: „Rád vás poznávám.“ Po vzpřímení požádal dva důstojníky, aby odvedli rodinu Hanklů do jedné z budov, které už obývají někteří lidé či uprchlíci z jiných planet. Mezitím Carterová s Marksem zavedli dva jejich nečekané hosty do zasedací VIP místnosti.
Všichni sedli kolem stolu a dívali se jeden na druhého, než Marks promluvil: „Tak co vás k nám vítá, že jste s námi navázali kontakt?“
„Jde o to, že jsme vás zahlédli, jak mluvíte s tím Kurzonem. A po chvilce jste se stali přáteli a usmířili i tu dívku s ním. Tohle chování nevidíváme jen tak někde. Jste první, kteří děláte to, o co se my snažíme už staletí. Proto jsme s vámi navázali kontakt“, odpověděla Charleen, která pak pohlédla na Nica, který souhlasně kývnul hlavou.
„Byla to pouze náhoda, že jsme se tam zrovna objevili. Kdybychom nešli na piknik, tak bychom se tam neobjevili. A jinak je toto v naší profesi. Pomáhat cizím lidem to je naše práce. Takže, s čím vám můžeme pomoci?“ přišel rovnou k věci, kvůli které s nimi přišli na Digammu.
„Chtěli bychom se s vámi přátelit a obchodovat. A taky abyste nám pomáhali tak, jak jste to udělali dneska. V této galaxii je mnoho lidí, které mají mezi sebou spory. Proto jsme za vámi šli, potřebujeme pomoc“, doposud na vše odpovídala Charleen. Nico se jen přikláněl těmto slovům, než přišla řada na něj.
„Ale nejsme tady jen kvůli tomu. V této galaxii je spousta nepřátel s mnohem větší mocí, které přesahují nás všechny. Druhá aliance, Luciánská aliance, Pinové a mnoho dalších se nás snaží zničit. A nejen nás, ale rovnou celou galaxii.“ Najednou v místnosti zavládlo ticho, když se zmínil zrovna o těchto aliancí. Ale jedna z nich je přesto zarazila.
„Pinové? Co jsou zač? Nikdy jsme se s nimi nesetkali“, zeptala se okamžitě Sam.
„Pinové jsou trn v patě, který se nás snaží zbavit už po celá staletí. Potřebujeme vaší pomoc. Už na několika planetách jsme slyšeli, že na nás chystají útok a my se nemáme jak bránit. Proto potřebujeme vaší pomoc“, odpověděl Nico.
„Víte, kdy k tomu útoku má dojít?“ zeptal se Kevin rozhodnutý jim pomoci.
„Během tohoto týdne. Můžou zaútočit kdykoliv a my nevíme, jak se ubránit lodím, tak i pozemním jednotkám, které na nás pošlou skrze bránu“, odpověděl Nico.
„Kolik vás je na planetě?“ zeptala se tentokrát Sam.
„Něco přes pět set“, odpověděla Charleen.
„Pět set? Takže přes pět set, jo. Máme tu budovy asi pro tři sta lidí. Co kdybyste se sem na pár dní přestěhovali? Zbytek bychom mohli třeba vzít na Aplhu nebo na Bethu“, rozhodl se okamžitě Kevin, bez toho aniž by s někým o tom mluvil.
„Bereme všechno, podplukovníku“, řekl Nico. Sam podrbla Kevina a požádala ho, aby šel s ní na chodbu si promluvit.
„Myslíš, že nám to schválí?“ zeptala se okamžitě Sam.
„IOA už nám nerozkazuje a myslím, že je lepší si udělat v galaxii přátelé než nepřátelé. Vždyť i oni vědí o Druhé alianci, která má trochu navrch než my. Pak by nám to oni mohl oplatit nějakou službičkou. Takže ty se zatím o ně postarej, já jdu za plukovníkem Robbinsonem“, rozhodl Kevin.
„Ten bude zírat“, řekla na to Sam, než se vrátila k Simům, kteří se drželi za ruce.
Země, SGC, Landryho kancelář – o půl hodiny později
Mezitím co se Carterová staralo o hosty na Digammě, tak Marks prošel bránou na Zemi a šel rovnou za Landrym vysvětlit mu nastávající situaci. Právě teď sedí před Landrym, který je opřen lokty o stůl. V tuto chvíli už vše věděl o Simech a o pomoci, kterou od nich žádají.
„Takže vy navrhujete je přestěhovat na Digammu a tím jim pomoci?“
„Ano. Jestli si máme tam venku udělat přátele, tak tohle je naše příležitost. Podle mě jsou velice přátelští a jsou prý známí tím, jak pomáhají ostatním. Myslím, že by nám pak mohli s něčím pomoci“, odpověděl Marks, který stále měl na sobě neprůstřelnou vestu. Dal chvilku generálovi na rozmyšlenou, protože tohle je velké rozhodnutí a také jestli zvýší přísun zásob. Po několika mlčenlivých minutách se Landry rozhodnul.
„Dobrá tedy. Souhlasím s vámi. Ale jestli se něco zvrtne,…“
„Bude to na mně. Vím, pane“, dopověděl za něj.
„Daedalus je stále v Pegasu, ale Apollo by vám mohl pomoci. Jakmile budou zpátky, tak hned jim dám vědět, ať začnou nakládat zásoby. A jak to vypadá s na Abydosu? Už jste začali s montáží?“
„Ano, pane. Jelikož je Hammond na skladě, tak jsme s ním začali jako první. Jako další půjde Athena, jelikož už mají dva z osmi paprskových zbraní namontované, takže jim přiděláme pouze šest. Pak začneme s Daedalem, jakmile se vrátí na Zemi. Ale hlavně nejdříve musíme opravit Odysseu. Její motory jsou těžce poškozeny a jen tak rychlo nikam nepoletí. Proto jsme zatím pozastavili stavbu Princetonu a všechny dělníky poslali na Odysseu.“
„O tom už vím. Hlavně, aby co nejrychleji byla zprovozněna“, řekl Landry.
„ A jak se jinak daří Vale v galaxii Oriů?“ zeptal se Marks.
„Za dva dny by se měla ozvat. Ale podle toho, co jsem slyšel, tak se jí tam daří velice dobře. Spolu s Tominem to tam řídí“, odpověděl Landry.
„Alespoň teď nemusíme bojovat proti Oriům“, řekl na to Marks.
Země, SGC, kancelář Johnsové
Mlaďoučká hnědovlasá žena, zatím dočasná náhrada v týmu SG-1, seděla za stolem a přemýšlela o smlouvě s SGC. Její očka vždy zářila, když seděla u stolu s teplým ovocným čajem, který s chutí upíjela. Vedle položené smlouvy ležely tři složky, které patří členům SG-1. Jsou to jejich životopisy. Jestli se má stát oficiálně členem jejich týmu, tak by se o nich měla něco dozvědět. Nejvíce ji stejně zajímala složka podplukovníka Carterové, se kterou chodila do jedné třídy ve vojenské škole. Obě se velmi dobře znají a spolu už prožili hodně. Je chytrá jako ona a proto dostala takovou nabídku. Vlastně je jak její dvojče, jenže do rodiny spolu nic nemají. Další, o koho se zajímala, byl Teal’c, který nepochází ze Země. Po několika čtecích minutách položila složku zpátky na stůl, uchopila propisku a podepsala smlouvu s SGC. Jakmile dopila čaj, vstala z křesla a šla i se smlouvou ke generálovi, který ještě mluvil s Marksem.
Země, SGC, Landryho kancelář
Marks se zrovna chystal k odchodu, když najednou do Landryho kanceláře po zaklepání vstoupila Johnsová.
„Podplukovníku. Generále.“
„Majore. Copak mi nesete?“ Dříve, než odpověděla, Marks pohlédl na papír a řekl: „Hm. Odvážná. Tak hodně štěstí.“
„Děkuji, podplukovníku.“ Marks se usmál a odešel z kanceláře. Johnsová s úsměvem sedla před Landry do křesla a podala mu papír.
„Oficiálně vám oznamuji, že nastupuji u SG-1.“
„Tak vítejte mezi členy SGC, majore“, přivítal ji oficiálně Landry a zvedl telefon.
„Seržante, zavolejte mi sem podplukovníka Mitchella, doktora Jacksona a Teal’ca“, po těchto slovech položil telefon a začal se věnovat Johnsové.
„Myslím, že by o tom měli vědět jako další.“
„Souhlasím. Vždyť odteď jsem s nimi v týmu a součástí této velké rodiny“, řekla Johnsová a usmála se na něj.
Digamma, základna – o deset minut později
Podplukovník Carterová čeká u Charleen a Nica na Markse, který během několika minut za nimi přišel do zasedací VIP místnosti.
„Tak co?“ zeptala se Sam, jakmile se tam objevil.
„Vše bylo schváleno. Můžeme začít s přesunem vašich lidí“, odpověděl Kevin při pohledu na oba Simi, kteří si oddychli, když to dopověděl.
„Děkujeme“, řekla s úlevou Charleen.
„Bylo by nejlepší, kdybychom vše udělali co nejrychleji. Apollo za několik hodin sem přiletí i se zásoby, aby vydržely co nejdéle, a aby byly pro každého“, informoval je Kevin.
„Rádi bychom, abyste vy dva šli s námi na naši planetu. S vámi se cítíme bezpečněji“, požádal je Nico.
„S tím jsem taky počítal. Prosím, pojďte za mnou“, řekl Kevin a otevřel dveře na chodbu a s ostatními za sebou šli do řídicí místnosti.
V řídící místnosti na ně čeká plukovník Robbins, který v rukou četl hlášení o ubikacích, které se připravují pro hosty, kteří začnou přicházet každou chvíli. Marks s Carterovou a s hosty přišli za ním do místnosti, aby jim Nico ukázal na nově vybudovaném panelu souřadnice jejich planety. Nový panel nebyl zdaleka stejný jak na každé planetě. Ten panel byl vytvořen díky Asgardské technologii, kterou Asgardé poskytli hlavně Odyssee.
„Toto jsou naše souřadnice“, řekl Nico.
„Planeta je označena jako U5I-452“, oznámil místo planety seržant Thomson.
„Vytočte ji“, rozkázal Robbins a otočil se k Marksovi.
„Očekávejte nás během dvou hodin. Chvíli bude trvat, než si sbalí všechny věci“, řekl Kevin.
„Budeme čekat. V případě, kdyby to Apollo stihlo dříve, tak jej pošlu za vámi“, řekl Robbins a Kevin na to kývnul hlavou.
„Pojďme“, řekla Sam a všichni šli do místnosti s bránou, která právě vytvořila stabilní červí díru. Během několika vteřin všichni zmizeli v horizontu události.
Simna, vesnice
Všichni čtyři vyšli z brány uprostřed vesnice, kde na ně čekal Teo, Nicův bratr.
„Vítejte na Simně. Jsem Teo, Nicův bratr a zároveň švagr Charleen“, představil se Teo. Nico, jelikož už znal oba nové kamarády, tak mu je představil.
„Těší nás.“ Jakmile se seznámili, šli do Nicovy kanceláře, kde budou mít možnost se spojit se všemi Simi najednou.
Všech pět přišlo do kanceláře, která byla vybavenější, než mají pozemšťané na Zemi. Kevin se zasekl hned ve dvéřích a Sam do něj narazila.
„Co se děje?“ zeptala se Sam. Po chvilce zjistila, proč se tak najednou zastavil. Hned po jejich levici vysela na zdi velká obrazovka, která zcela zaplnila stranu zdi. Nico na oba pohlédl a pak se na ně usmál, když si uvědomil, co je tak zarazilo.
„Jak jste na tom ve skutečnosti s technologií?“ zajímalo Kevina.
„Popravdě jsme na tom docela bledě. Doposud nemáme k dispozici žádné lodě nebo zbraně. Jinak po celé planetě máme k dispozici komunikaci a transportní desky, kterými se můžeme dostat rovnou k bráně“, odpověděl Nico a šel před obrazovku, která se sama aktivovala.
„Tohle nemáme ani my na Zemi“, vysoukal ze sebe Kevin a šel k Nicovi, který se spojil se správci ze všech koutů této planety. Nico přistoupil blíže k obrazovce a začal s mluvením: „Zahajte evakuaci. Ať si všichni všechno sbalí a začnou se přesunovat k bráně. Naši noví přátelé nám nabídli útočiště na jedné z několika planet, které obývají. Všichni ať jsou při přesunu opatrní. Přesun zahajte postupně, ať nevznikne chaos.“ Všech třicet správců souhlasně kývlo hlavou a obrazovka ztmavla, když Nico poodstoupil od obrazovky. Nico se obrátil na Kevina, který kývnutí hlavou dal znamení, že mohou začít.
„SG-25 by tu měla být u brány během pěti minut. Pak můžeme začít s přesunem“, řekla Sam při pohledu na hodinky.
„I vy byste si měli zajít do domu a vzít si věci“, navrhnul Kevin. Nico pohlédla na Charleen a Tea, kteří stáli poblíž Sam.
„Charleen, běž domů a začni s balením věcí. Za chvíli za tebou přijdu. Teo, ty jdi za svoji rodinou a dětmi a sbalte se taktéž.“
„A proč nejdeš teď?“ zeptala se Charleen.
„Já zatím musím být tady. Sbalím si pár nutných věcí, smažu disky a přijdu za tebou“, odpověděl Nico. Charleen tedy odešla s Teem a nechali tam Kevina se Sam a Nicem o samotě. Nico si zavolal do kanceláře svou věrnou sekretářku, která je i jeho sestrou. Požádal ji, aby Kevina se Sam doprovodila k bráně, a pak aby si šla sbalit věci jako ostatní.
O několik hodin později
Podplukovníci Marks a Carterová řídí přesun obyvatel na Digammu, kde chvíli budou muset žít, než se situaci zklidní. Mezitím už druhá část obyvatel prošla bránou. Třetí část se právě objevovala na transportní plošině, která byla předtím schovaná v podzemí hned vedle brány.
„Jde to rychle, než jsem si myslel“, řekl Kevin při zadávání adresy stanoviště Digamma.
„Jsou to Simové. Teprve jsme se s nimi seznámili, takže nevíme, jak to tady Nico řídí“, řekla mu na to Sam a zapnula vysílačku.
„Plukovníku Robbinsne, tady podplukovník Carterová. Začínáme posílat třetí skupinu.“
„Rozumím, podplukovníku. První i druhá skupina už byla ubytována“, oznámil nazpátek Robbins. Před třetí skupinou kráčel jeden člen z SG-25, který měl na starost tuto skupinu.
„Můžete jít, seržante. Už na vás čekají“, řekl Marks.
„Rozumím.“ Seržant jako první vstoupil do brány a za ním postupně šla celá skupina.
Prostor, neznámá soustava, neznámá planeta – o půl hodiny později
Pinové, nepřátelská rasa Simů, se právě nachází na lodích, které jsou na orbitě planety, kde mají celkem osm mateřských lodí, které se chystají na odlet do bitvy proti Simům.
Jejich velitel, Alec Pin, se nacházel na můstku, kde čekal na svého prvního muže, který mu má přinést informace o vývoji příprav na boj proti Simům. Po zdlouhavých minutách pro velitele přišel na můstek jeho první muž s tabletem, který se podobá pozemskému. I přesto, že Alec musel čekat tak dlouho, tak ho informace, které právě pročítal, velice potěšily. Tablet podal zpátky prvnímu muži a šel ke kormidelníkovi, který seděl u jednoho velkého kontrolního panelu, který řídil veškerý chod lodi.
„Informujte zbytek flotily, ať zadají kurs a letí“, rozkázal Alec a kormidelník po kývnutí hlavou zadal kurs.
Kdyby v tuto chvíli viděli pozemšťané jejich lodě, pomysleli by si, že se nachází ve Star Treku. Tyto lodě nevlastní hypermotory. Místo toho vlastní FTL pohony, který všechny lodě aktivovaly zároveň. Během několika minut všech osm lodí zmizelo v FTL tunelu, kterým letěly až k Simně.
To be continued
07.10.2013 08:54:20
.poznavani jinejch kultur(iran, somalsko a jine)
tri roky - trech letech
Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
pěkny díl
