StarGate Ships - S02E20 : Konec utrpení, část 2

[Aiwendill]

happy birthday to youuuuuuuuuu...

a vitaj medzi dospelými...

vše nejlepší

[kasparova655365]

Mockrát vám všem děkuji za přání

Pučík: Úvodní stránka neklame Je mi dneska vážně 18
Leafík: Dneska je vážně mám
Aiwendill: Nějak rychle to uběhlo, mě ani nepřipomíná, že jsem mezi dospělými
posedlík: Děkuji

A abych také potěšila vás, tak v 15:00 očekávejte menší dáreček ode mne

[kasparova655365]

Zdravím,
ještě jednou všem děkuji a můj vděk máte hned pod tímto přivítáním. Takže vám sem přináším nový díl s názvem Skládačka. Doufám, že se vám bude líbit, a že jej dobře ohodnotíte a zanecháte nějaký ten komentářík

Epizoda 15 : Skládačka, part 1

Země, Washington D.C., Bílý dům, kancelář prezidenta Hayese
Hned po příletu Odyssey a Apolla zpátky na Zemi šli podplukovníci Marks a Carterová spolu s doktorkou Weirovou, která přišla na Zemi bránou, k samotnému prezidentovi, aby jej informovali o situaci, která buď dopadne katastroficky, anebo dopadne vítězně pro pozemšťany.
Všichni tři právě sedí před prezidentem, který nestačí jen zírat. Jako první si vzala slovo Elizabeth, která byla jako první znepokojena útokem Apolla na domovskou planetu Replikátorů.
„Už od začátku jsem byla proti tomu, pane prezidente. Jenže, když dojte na ta velká rozhodnutí, odkopnete mě stranou a vojáci, ať si dělají svou práci. Nemohu tak plnit svou povinnost velitelky na Atlantidě. Ne, když mě všichni budou při velkých rozhodnutích obcházet.“
„Chápu vaši zlobu, doktorko, ale Replikátoři jsou už od počátku objevení naší největší hrozbou. Nezbývalo mi nic jiného, než rozkázat k útoku na jejich lodě.“
„Jenže ono jich nebylo pouze šest… Mají jich více, mnohem více…“ ozval se Marks.
„Kolik?“ zajímalo Hayese.
„Při zpáteční cestě se mi za pomocí jádra podařilo částečně něco rozluštit. Je jich třicet osm… Pane prezidente“, odpověděla Sam.
„A ve skladu ještě stavějí dalších deset. Takže brzy budeme mít dočinění se čtyřiceti osmi loděmi třídy Aurora. A jestli každá loď bude mít v zásobníku střely, tak rovnou říkám, že se s nimi nechci setkat“, dopověděl Marks.
„Teď je v sázce mnohem více, než bylo předtím“, řekla Elizabeth.
„Vždyť teď se Atlantida nachází na jiné planetě, takže nemohou vědět, kde teď přesně je“, držel se Hayes svého názoru, že rozhodl o útoku správně.
„Je jen otázkou času, než ji znova objeví.“
„Athena zůstala v Pegasu pro případ, kdyby se něco stalo. Apollo a Daedalus se přemísťují na Abydos, kde začneme s montáží paprskometů. Doposud jsme na to neměli čas. Jakmile skončíme, plánujeme útok na domovskou planetu Replikátorů vším, co máme“, řekl Marks a tím prezidentovi „vyrazil“ dech, jelikož by takové rozhodnutí z jiné strany nečekal.
„Všichni velitelé už o tom byli informováni. Veškeré plány o útoku mají ve složkách. A tentokrát o tom rozhodne doktorka Weirová. Ta má na starost životy expedice v galaxii Pegasus. Nikdo jiný ne“, dopověděl Marks.
„Víte, že jste jediní, kteří takhle se mnou hovoří?“ zeptal se s úsměvem Hayes.
„Při práci, kterou děláme, nerozlišujeme, kdo je v jakém postavení. Jednáme vždy podle situace a teď je jen na doktorce, aby rozhodla o útoku“, odpověděl znova Marks a pohlédl na doktorku.
„S tím předešlým útokem jsem nesouhlasila. Teď souhlasím s podplukovníkem Marksem.“
„Změnila jste se od našeho prvního setkání.“
„Každý se v životě mění. Za čtyři hodiny se vracím na Atlantidu, kde budu všechny informovat o plánovaném útoku“, oznámila mu Elizabeth a vstala z křesla, jelikož čas běžel jak na běžícím pásu. Podplukovníci se k ní přidali a po příjemném rozloučení všichni odešli z prezidentovy kanceláře.
Elizabeth nemohla uvěřit tomu, jakým způsobem jednala se samotným prezidentem USA. Když přišli do jedné místnosti, která sloužila pro transport do SGC, čekalo tam na ně překvapení. Malá Kaila si rychle přivykla na pozemský život a šťourá do všeho ten její nosánek. Všichni tři se zasmáli, když ji viděli lézt po židli, která byla před počítačem, který obsluhovat jeden z vyšších důstojníků. Většinou jsou to důstojníci, kteří mají na starost ochranu prezidenta.
„Kailo. Co ty tady děláš? Měla jsi být s Jane na Odyssee“, zeptal se Kevin. Kaila přestala šplhat na židli a přiběhla ke Kevinovi.
„Chtěla jsem se podívat, jak váš svět vypadá“, odpověděla Kaila.
„Přeneste nás do SGC“, řekl Kevin a postavil Kailu na transportní desku, na kterou všichni stoupli. Během pár vteřin všichni zmizeli.

Země, SGC
Všichni čtyři se objevili v SGC, kde je vřele přivítal generál O’Neill, který byl zvědavý, jak celé jednání s prezidentem dopadlo.
„Abychom byli přesní, generále, tak jsme mu vytřeli zrak“, odpověděla Elizabeth a pohodovou chůzí odešla z místnosti a Jack ji následoval, jelikož chtěl vědět, co přesně mu řekli.
Kevin se Sam a Kailou šli opačnou chodbou, než šli ti dva.
„Kam jdeme?“ zajímalo Kailu.
„Za chvíli to zjistíš“, odpověděl Kevin a všichni tři nastoupili do výtahu, kterým vyjeli až do posledního patra. Sam s Kevinem se zastavili u jedné přepážky a Kaila nechápala, co mají ti dva v plánu. Kevin po napínavých vteřinách otevřel přepážku, za níž se skrývala krása celého světa. Kaila se zachechtala a vyběhla ven.
„Juchů. Táta mi to určitě bude závidět.“ Sam pohlédla na Kevina, který je rád, když dokáže někoho něčím potěšit.
„Tak kdy vyrazíme na Abydos?“
„Až se dovyvádí. Nemusí být zavřená jen na lodi“, odpověděl Kevin a sedl na lavičku vedle přepážky, která vedla zpátky do komplexu SGC.

Prostor, Země, Odyssey
Jane procházela chodbami Odyssey s tabletem v rukou a pročítala si úkoly na celý měsíc. Kupodivu tam byly jen dva soubory. První soubor byl o úpravách zbraní a paprskometů na Daedalu a Apollu, jelikož jsou to lodě v aktivní službě a tak mají přednost než ty ostatní, kteří jsou ve výrobní lince. Druhý soubor obsahoval přibližné údaje o plánované bitvě proti Replikátorům.
„Poručíku Marksová, hlaste se v kontrolní místnosti dvě“, ozval se ženský hlas z lodního interkomu. Jane na svém uchu zapnula vysílačku a řekla: „Jsem na cestě.“
Po tři minutové cestě přišla do kontrolní místnosti dvě, kde na ni čekala seržant Kristen Kellielová.
„Seržante, co potřebujete?“
„Subprostorem vám sem přišla zpráva. Je kódovaná“, odpověděla Kellielová.
„Děkuji“, řekla Jane a sedla ke stanici, kde byla zobrazena kódovaná zpráva. Jakmile zadala svoje heslo, zpráva se otevřela. Když viděla od koho je, zasmála se.
„Dobrá zpráva, poručíku?“ optala se Kristen, když zaslechla její zasmátí.
„Si pište. Mě jiné, než dobré zprávy nepřichází“, odpověděla Jane a začetla se do dopisu od tajného ctitele jehož jméno i zařazení zná. V dopisu stálo: „Má milá berušku, moc se mi po tobě stýská. Už se moc na tebe těším, až se vrátím. Svitsová se domluvila se Sheppardem, že se Athena vrátí zpátky do Mléčné dráhy, takže mě budeš mít brzy u sebe. Vím, že tvůj bratr je velitelem Odyssey a velmi dobrým kamarádem Svitsové, ale myslím si, že bychom mu o sobě měli říci, aby se jednoho dne moc nedivil. Ale nechám to jen na tobě. Posílám ti moc pusinek. Tvá láska a tajný ctitel.“ Jane se opřela o opěrku židle a začala nad tím uvažovat. Nemusela ani moc dlouho nad tím přemýšlet, přece Kevin je její bratr a tajnosti dělat nechce. Rychle se odhlásila od systému, aby jí nemohl nikdo číst soukromé dopisy, a odešla na můstek, kde na něj počká.

Galaxie Pegasus
M35-117, Atlantis
Jsou to čtyři dny potom, co byl John zraněn na domovské planetě Replikátorů. Jelikož je zastupující velitel Atlantidy, tak v posteli dlouho nevydržel.
Právě teď seděl v operačním s nohama položenýma na terminálu a četl svou oblíbenou knihu. Vedle něho seděl Rodney, který doposud nepřišel na to, jak funguje terminál, který čirou náhodou aktivoval Kevin při jeho dotyku.
„To není možný“, proklínal Rodney terminál. John na něj pohlédl a se židlí se k němu přisunul blíže.
„Co se děje?“
„Doposud ho nemohl nikdo aktivovat. Teď, když se nám to podařilo, nemůžu přijít na to, k čemu slouží“, odpověděl Rodney.
„Ale my jsme ho nezprovoznili. Byl to Marks, jestli se nemýlím“, opravil jej s úsměvem John.
„Ale jak se mu to podařilo? Všichni s Antickým genem to zkoušeli, i ty, a nikomu se jej nepodařilo aktivovat.“ Tato věc se stala pro McKaye záhadou, jelikož nemohl přijít na účel toho terminálu.
„Tak se podívej do databáze, vždy se tam něco najde“, řekl mu na to John a zívnul. Při pohledu na hodinky zjistil, že je osm večer, čas na pořádný dlabanec před spaním.
„Jdi spát, Rodney. Zítra je taky den“, řekl John a za pomocí berle vstal ze židle a vydal se na cestu do jídelny, kde tentokrát na něj čeká kuřecí řízek s bramborovou kaší. Přímo lahůdka pro něj. Když Rodney zaslechnul zmínku o jídle, co nejrychleji zapomněl na práci a šel za Johnem.

Mléčná dráha
Prostor, Země, Odyssey, můstek
Před několika minutami se Kevin se Sam a Kailou nechali přenést na Odysseu, kde na ně čekala Jane, která se rozhodla, že jim oznámí novinu.
„Ahoj lidi. Kde jste tak dlouho byli?“ optala se Jane.
„Kaila šla bádat k prezidentovi. Jak se tam dostala?“
„No, jo. Hoplá. Já jaksi ztratila pojem o čase… Hehe.“ Teprve teď si uvědomila, že se měla starat o malou Kailu.
„No,…hoplá. To je to správné slovo.“ Kaila nepozorovaně sedla na pilotní křeslo a začala si hrát s pilotní konzolou. Nikdo by si jí nevšimnul, kdyby se s lodí nedala do pohybu. Kevin s úsměvem k ní přišel blíže a zeptal se: „Copak to děláš?“
„Já letím“, odpověděla radostně.
„Jo, letíš. Takže směr na Abydos. Víš, kde to najdeš?“ zeptal se. Kaila zavrtěla hlavou a tak Kevin zmáčknul na pár tlačítek a zadal kurs na Abydos. Kaila pak zmáčkla na pár dalších a během několika vteřin Odyssea, kterou řídila Kaila, vstoupila do hyperprostoru.

Hyperprostor, Odyssey
Kaila po úspěšném vstupu do hyperprostoru seskočila z křesla a zamířila si to někam na chodbu. Kevin se Sam chtěli odejít do kajuty, aby se mohli převléknout do uniforem, ale Jane je zastavila.
„Musím ti něco říci, brácho.“
„Tak povídej“, pobídl ji.
„Tady ne“, řekla Jane a odešla s nimi z můstku.
Osamocená Kaila šla někam chodbou. Až po několika odbočkách se zastavila u jedné přepážky, která měla vytvořené ovládání vedle dveří pro její míru. Jakmile zadala svůj kód, přepážka se otevřela. Vešla dovnitř a přepážka se zavřela. Tato místnost byla její kajuta, kterou jí Kevin přidělil, když se rozhodla, že se k nim přidá a pomůže jim. Kaila sedla na postel a přemýšlela o ostatních Asgardech. Je sama ze své rasy a cítí se osamělá.
Mezitím Jane připravovala Kevina na důležitou zprávu, kterou pro něj má.
„Tak povídej.“
„Jsem zamilovaná.“
„Ó, kdo pak je ten šťastlivec?“ zajímalo Kevina. Sam to také zajímalo a tak si k nim přisedla. Jane napínavě protahovala svou odpověď. Po chvilce ale odpověděla: „Major Pavel Barta z Atheny.“
„Páni. Ty a Barta…“ Kevin se zasmál a Jane ho začala popichovat.
„Co proti tomu máš?“
„Nic… Jenom, že z vás dvou bude geniální páreček“, odpověděl a pořádně se zasmál.
„Vážně? Nebude ti to vadit?“
„Proč by mě to mělo vadit? Je to tvůj život, já ti o něm nerozhoduji. Když ho máš ráda a on tebe, tak si buďte spolu“, odpověděl Kevin.
„Kam vůbec šla Kaila? Připadala mi nějak smutná, když odcházela z můstku“, zeptala se po chvilce Sam.
„Taky mi tak připadala. Půjdu se za ní podívat“, řekl Kevin a nechal ty dvě ve své kajutě.
Kevin šel nejdříve do její kajuty, jestli je tam. Když přišel ke dveřím, zazvonil, ale nikdo neotvíral. Kevin pak zapnul vysílačku a zeptal se: „Můstku, tady Marks. Můžete mi říci, kde najdu Kailu?“
„Hned to bude… Je ve své kajutě“, odpověděla Sharon. Kevin rychle zadal na panelu své velitelské heslo a dveře se otevřely. Kaila ležela na posteli a tak Kevin rychle k ní přiběhnul.
„Kailo…“ jemným hlasem na ni promluvil a Kaila pootevřela očka.
„Copak se děje? Proč si tak smutná?“ zajímalo Kevina. Kaila sedla a chtěla odejít, jelikož o svých emocích nechtěla mluvit, ale Kevin ji zastavil a posadil si ji na klín.
„Pojď ke mně.“ Kevin objal Kailu, která se o něj opřela.
„To bude v pořádku. Nikdy to nevzdáme. Přijdeme na to, jak obnovit celou tvou rasu. Vím, že se cítíš osamocena, ale máš tu nás. My ti se vším pomůžeme“, povzbuzoval ji Kevin a Kaila pouze kývla hlavou.
„Pro něco si jen zajdu a za chvilku jsem zpátky, jo?“ Kevin ji položil na polštář a odešel.
Věděl, že se Kaile nejvíce stýská po rodičích, a tak šel do místnosti s jádrem, kde si zavolal Kvasira, aby pro něj něco udělal.
Sam s Jane čekaly na něj v kajutě, jenže se tam doposud neobjevil.
„Kde tak dlouho může být?“ zajímalo Jane.
„Nezapomeň, že Kaila je jediná, která žije ve svém původním těle. Musíme být na ni opatrní, protože se zřejmě cítí osamělá“, řekla Sam, která ví o Asgardech více, než kdokoliv na Odyssee.
Když Kevin dostal od Kvasira to, co potřeboval, tak se vrátil za Kailou. Sedl vedle její postele na zem a položil před ní malý přístrojek, který se podobal malé kulato-ploché platformičce, kterou může držet v rukou. Kdysi takovou jednu dal Narim Sam, aby varoval Zemi před plánovaným útokem na ni. V podstatě je to holografický projektor. Kaila nevěděla, co to je, a jen se na tu neznámou věcičku dívala. Kevin jen řekl: „Kvasire.“ a pro Kailu se neznámá věcička aktivovala a objevil se Kvasir, který propojil holografický projektor s jádrem, aby mohla Kaila kdykoliv a s jakýmkoliv Asgardem mluvit tak dlouho, jak jen bude chtít.
„Táta.“ I když hologram Kvasira byl menší než ona, byla ráda, že ho má u sebe.
„Nechám vás tu o samotě. Kdyby něco, tak mi dejte vědět“, řekl Kevin a nechal Kailu povídat si s Kvasirem.

Abydos, poušť, hangáry
Jak Daedalus, tak i Apollo byli ve svých hangárech, kde všichni dělníci byli připraveni na okamžitou montáž na lodě. Posádky obou lodí měly volno a tak dříve, než přiletěli na Abydos, je vyložili na Zemi. Jediný, kdo tam zůstal, byli velitelé a jejich zástupci.
Právě teď všech šest sedělo v jedné společné zasedací místnosti, kde jen čekali na přílet Odyssey. V místnosti měli připravené pohoštění od skvělých kuchařů a také přichystané modré složky s označením „Útok na domovskou planetu Replikátorů“.
„Chápete to někdo? Když jsem dostal rozkaz zaútočit na jejich lodě, tak skoro všichni na Atlantidě mě seřvali a nemají mě rádi. Teď, jeden z nejmladších důstojníků, který byl několikrát po sobě během roku povýšen, navrhne rovnou útok na celou planetu a všichni s tím najednou souhlasí. Co je na něm tak zvláštního, že s ním všichni souhlasí?“ zajímalo Ellise.
„Abe, Abe... Je to nejlepší pilot a taktizér, takže se nediv. Má obdiv všech velících důstojníků. I můj, jelikož toho zažil více než my dva dohromady“, řekl Steven.
„Mluvíte o podplukovníkovi Kevinovi Marksovi, veliteli Odyssey?“ zeptal se Dave Kleinman, který je prvním důstojníkem na palubě Daedala.
„Ano, bavíme se o něm“, odpověděl Steven.
„Je to skvělý chlap… I když je o čtyři roky mladší než já. Zrovna jsem vycházel ze školy, když on do ní nastupoval“, řekl jim Dave.
„Jaký je mezi vámi dvěma rozdíl?“ zajímalo Ellise.
„On je pilot, zbraňový i senzorový důstojník, já jen zbraňový důstojník. Proto ho povýšili tolikrát za sebou.“
„A my si to museli odřít“, řekl na to Abe a Steven s Davem se zasmáli.
„On si to taky odpracovat. Ale měl také štěstí, že ho učila Svitsová“, řekl Steven.
„A neměli by tu už být?“ zeptal se Dave.
„Jop, ještě mají tak dvě, tři minuty“, odpověděl Steven při pohledu na hodinky.

To be continued

ŠTĚSTÍ A ZADRAVÍ

vynikající díl to se nám to rozjíždí

[kasparova655365]

Děkuji, coldveli

posedlík: No, už bylo na čase, aby se to trochu hnulo Jinak děkuji

co jineho napsat, nez jenom super
JA CHCI KAILU DOMU :d

Nechcem Ti kaziť deň, ale prečítaj a oprav si ju.
Je to zaujímavá časť a takmer dobre napísaná.
Kaila je celkom milá a dúfam, že takou aj zostane.

[kasparova655365]

Leafík: Děkuji, mockrát. Kdyby to šlo, tak bych ji chtěla taky domů, jenže to jaksi nejde
Pučík: Neboj, až se pořádně probudím, tak si to přečtu a překontroluji. Jinak také děkuji Jsem ráda, že se ti líbila

Tak jo konečně to komentuji a musim říci skvělé.A jak někdo říkal že chce Kalilu domů tak to já ne já chci nad dům odysseu i Kalilou.Jo a bral bych občas něco z prostředí Daedala a velké možná i z Apolla ale je to pořád o Odyssee a jmenuje se to ships a né ship a teda eště je tam občas něco z atheny a jen malý detail nemělo by se začít pracovat na athneně tam už maj 50% hotovo.

[kasparova655365]

Děkuji Tak oba jsem zrovna nečekala
Jinak se neboj, v dalším díle, či-li patnáctým, se objeví rovnou všechny lodě No, objeví se pokud ten díl stihnu dopsat Jaksi jsem pozadu a nestíhám
A na Atheně už nemusí pracovat, jelikož ta už má všechny paparskomety, bylo to tam zmíněno, teď přesně nevím, ve kterém díle

Opožděně přeji vše nejlepší
Jinak zase vynikající díl.

Toto je spoiler!!!:

Ve Vídni bylo hezky, ale zima

[kasparova655365]

Děkuji, Shayly Za oboje Zimáááááá, brrrrrrr

Puček: Jinak, co jsem našla, tak jsem už opravila

A proč tu nění další díl ? tady není napsáno že v něděly vždy přidáš jen jeden díl ale že díl budeš přidávat v něděly a to je dnes

[kasparova655365]

Daedale, dneska je sobota, ne neděle

Někdo nám tu neumí dny v týdnu deadale vrať se do školky

Nie nie, on žije budúcnosťou, tak je jeden deň pred nami.

NNe jen jsem trochu zmatený včera jsem trochu usl odpolodne a ve čtvrtek taky a taky jsem včera nebyl ve škola protože mi nebylo dobře takže se mi to trochu začlo zamotávat.

to se mi taky nekdy stava, že odpoledne usnu a jak se vzbudim tak pomalu ani nevim jak se jmenuju

Jo ale já vždy prošvihl doctora v televizi a to je nejhorší :'(.

[kasparova655365]

Daedale, nepsal jsi někdy, to už je asi hodně dávno , že nemáš rád doktořinu
Ospalci

Já vim a dktori nesnášim ale Doctor who to je něco jiného prostě je rozdíl mězi suer vtipným seriálem,z velké británie a debilnim doktorem kterej stejně jen řekne že jsem zdraví.

[kasparova655365]

Tak to pak jo... Já totiž ten seriál neznám


Jinak po dlouhé době opět PDF - Odkaz na pdf na uloz.to

Vládnout tu já je to hrdelní zločin bohůžel nevládnu.