StarGate Ships - S02E20 : Konec utrpení, část 2

[kasparova655365]

Děkuji mockrát Dvě chybky opraveny, takže jdu najít ty zbylé dvě

pěkny díl
jenom mě zarazilo toto : Shepparde, co tě sem vítá?“
edit:
a neni lepší : Shepparde, co tě sem přivádí ?“

[kasparova655365]

Také moc děkuji

Jak tě to mohlo zarazit? Larrin tiž nečekala, že se na její lodi objeví zrovna on, kdo jí bude informovat o situaci, a tak se ho zeptala: "Shepparde, co tě sem víte?" Chtěla jen vědět důvod, proč tak náhle se u ní objevil, jelikož ho tam přenesla jedna ze 304ek bez toho, aniž by ji informovali o transportu Johna na její loď. Doufám, že jsem ti to osvětlila


Jinak pro ostatní: Kdysi jsem napsala, že v pauze vydám díl o rozmnožování Asgardů. Nastala změna plánu, rozmnožování se objeví v jednom z následujících dílů. Takže při pauze nebude vydán "Rozmnožovací speciálek" Bude pouze opravování a psaní druhé série

Moc pěkný díl ale nějak ne přiliš zábavný a ten název máě špatně jestly to chceš mít stejné jako v seriálu.

[kasparova655365]

Děkuji mockrát Ne vždycky to teďka bude zábavný, odteď to bude spíše dějově napínavější A název je stejný podle seriálu: "Všechny mé hříchy budou vzpomenuty" Je tomu tam.

Ne ten díl jsem viděl mockrát a je to zapomenuty . To je jeden z pár dílů u kterých znam název na zpamět Ale u věčiny vim i příb+h ale nevim zas název u tohodle umim obojí .Teda aspoň tam kde jsem stargate sledoval online to tak bylo napsáno jestly to maj oni špatně.

[kasparova655365]

Právě, že ty názvy beru odtud:

Kód: Vybrat vše

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%A1echny_m%C3%A9_h%C5%99%C3%ADchy_budou_vzpomenuty_(Hv%C4%9Bzdn%C3%A1_br%C3%A1na:_Atlantida)

http://sg-portal.eu/stranka-sga.php?mn_page=28#410411412


Tam je napsáno "vzpomenuty".

OK už jsem koukal na jinou stránku protože tam je vipnutá kde sice není SG online a taky je tam vzpoemnuty tak se omluvám.

[kasparova655365]

Nemusíš Taky se mi to párkrát stalo

vynikající díl

[kasparova655365]

I tobě mockrát děkuji, posedlíku

souhlasim s Kasparovou, ze to je vzpomenuty

[kasparova655365]

My už víme, Leafe

Taky jsem si řekl už dávno píše brzo ale rači jsem neodpovídal.

jako obvykle dobrý

[kasparova655365]

také děkuji

Kasparova tak mě napadlo nedávala si díly dříve jen v neděly ? Ž e ta je až dnes v tom případě máš narozeniny nějak často .

vcera ale nemela narozeniny Kasparova

[kasparova655365]

Včera měl narozeniny Martin Christopher (36) Proto jsem vydala díl včera a ne dneska

Jo aha ať je to kdokoli jsem za to rád.

[kasparova655365]

Martin Christopher alias Major Kevin Marks

Pěkný díl, povedl se - už aby byl další

[kasparova655365]

Také mockrát děkuji


Edit: První část, prvního dílu byla opravena. S opravováním jsem už začala teď, abych později s tím nemarnila mým časem při pokračování ve psaní

Edit, 20.12.: První díl byl zcela opraven

Edit, 21.12.: Byl přidán odkaz na 15. díl v pdf

[kasparova655365]

Zdravím,
opět je neděla a to znamená, že sem dám nový díl. Nevím jak to bude s dalším dílem, jelikož v úterý vyjde Vánoční speciál. O vydání Shipsového dílu vás rozhodně budu informovat.
Jinak přeji krásné čtení a doufám, že se bude líbit stejně jako ty předchozí.

Epizoda 16 : Všechny mé hříchy budou vzpomenuty, part 2

Prostor, M35-117, Odyssey, místnost s jádrem
Kaila na Kevinovu žádost pročítala plán útoku a vychytávala v něm chyby, jelikož všichni chtěli, aby byly minimální ztráty.
„Táto.“ Vedle stojící Kaily se objevil Kvasir, který se jí hned zeptal: „Copak se děje?“
„Mám jeden malý problém. Když budou Replikátorské buňky na sobě navázány, bude jim přesně trvat šestnáct vteřin, než si zvyknou na novou formu. Je to moc rychlé a my se jich nestihneme tak rychle nezbavit.“
„A přemýšlela si o použití A.R.G.?“ optal se táta.
„Ano, jenže na tuto loď nejdou nainstalovat. Konstrukce této lodi není stavěna na jejich použití“, odpověděla Kaila.
„No, paprskomety se nám podařilo na trup lodi přidělat, i když jsme přitom měli menší problém. Museli jsme zlepšit trup a to chvíli trvalo.“
„Tak tohle padá. Máš nějaký nápad?“ zeptala se Kaila, když už s nápady byla na mizině.
„Jedině A.R.G. a pozemské palné zbraně jsou účinné na Replikátory. A k tomuto tito Replikátoři jsou jiní, na ně bude jen fungovat A.R.G., nic jiného.“
„Měla bych říci Marksovi, že nic nového jsem nenašla“, řekla smutně Kaila.
„Nebuď tak smutná, snažila ses a to se také cení“, povzbudil ji Kvasir.
„Děkuji, táto.“ Kdyby Kvasir nebyl pouhý hologram, tak by neváhala a objala by ho.

M35-117, Atlantis, Rodneyho laboratoř – o tři čtvrtě hodiny později
Radek doposud sledoval Rodneyho, který se zaseknul u posledního důležitého řádku kódu. Nevěděl, co má dělat, a tak pochodoval z jedné strany na druhou.
„Rodney, měl bys jít za Marksem a říci mu, že nevíš, jak to dokončit. Kaila by ti pak mohla pomoci.“
„Ne, nepůjdu. Mám ještě deset minut“, řekl Rodney při pohledu na hodinky.
„Rodney, připusť si, že si s tím nevíš dále rady a jdi jim to říci, než bude pozdě.“
„Pan chytrý…“ zabručel Rodney a naštvaně odešel z laboratoře.

M35-117, Atlantis, konferenční místnost
Weirová, Marks, Carterová, Caldwell, Svitsová, Ellis, Sheppard, Larrin a Kaila se nacházeli v konferenční místnosti, kde všichni seděli kolem stolu. Kevin měl za sebou aktivovanou obrazovku, na které promítal důležité údaje, které budou rozhodovat při bitvě.
„Jak už máme v plánu, jakmile se Replikátorů zbavíme, sebereme jim všechna ZPMka. Ale nejdříve se musíme právě zbavit těch Replikátorů. Podle Kaily i Kvasira nelze na naše lodě integrovat zbraně typu A.R.G., která by dokázala zničit Replikátory najednou. Proto musíme přejít k plánu B. McKay by už měl mít hotový program pro přitahování Replikátorských nanitů na Replikátora, který byl vytvořen. Mělo by to přitáhnout i Replikátorské nanity z orbity, kde budou lodě třídy Aurora. Jakmile všechny lodě vystoupí z hyperprostoru, zaujmou pozice kolem planety a začnou s ničením Auror. Jakmile budou všechny nanity na sebe navázány, tak je jednoduše atomovkou pošleme do pekel. Celá planeta bude přitom zničena.“
„Nejste takový troškař, jak jsem si původně myslela“, ozvala se Larrin.
„Vážně?“ divil se Kevin.
„Vy si vážně myslíte, že tohle vyjde?“ zeptal se Abe.
„Buď tohle, nebo nic. Jakmile dorazíme na místo, vyšleme F-302ky. Ty se postarají o hypermotory Auror, aby neměly šanci uniknout.“
„Ráda bych si vzala Johna. Využila bych ho v našem křesle, jelikož máme mnoho střel, ale nikdo z mých lidí s nimi neumí střílet tak jako ty“, řekla Larrin sedící vedle Johna.
„Souhlasím“, řekla na to Elizabeth.
„Tak rychle bych nikam nepospíchal“, ozval se Rodney, který za nimi přišel.
„Proč?“ zajímalo Kevina, který už tušil problém.
„Mám problém s posledním řádkem kódu. Nelze jej dokončit“, odpověděl Rodney. Kevin povzdychnul a opřel se o opěradlo židle.
„No bezva. Kailo, dokázala bys ho s pomocí jádra dokončit?“ zeptal se Kevin Kaily, která seděla hned vedle něho.
„Pokusím se, ale výsledkem si nejsem moc jistá.“
„Dobrá. Ale zřejmě to bude chtít něčí pomoc“, řekl Kevin neobvykle tišeji.
„Čí pomoc?“ zajímalo Sam, která seděla hned vedle Kaily. Kevin neodpověděl a vydal se pryč z místnosti.
„Teď mě budou mít za blázna“, řekl si pro sebe.

M35-117, Atlantis, operační
Kevin se zastavil před schody dolů k bráně a Sam s ostatními šli hned za ním.
„Plukovníku, potřebuji vaší pomoc!“ zakřičel Kevin. Všichni se na něj dívali jako na blázna.
„Kevine…“ Sam přišla blíže k němu, ale on znova zakřičel: „Plukovníku Emersone, potřebují vaší pomoc! Slíbil jste mi to.“ Teď si vážně všichni mysleli, že mu přeskočilo.
„Kevine, Emerson je mrtvý“, řekla Sam.
„Ne, nejsem“, ozval se hlas vycházející zpozad ní. Sam se obrátila a jako ostatní viděla plukovníka Paula Emersona.
„Ne, nejsem mrtvý. Jsem povznesený. Patřím mezi Antiky, abych byl přesný“, řekl Paul.
„Jak…? Jak je to možný? Vždyť vás zastřelili přímo před mýma očima“, zakoktala se Sam.
„Existuje více druhů povznesení. Tak jsme přežili…“
„Jsme přežili?“ nechápal Steven, který se s Paulem znal léta.
„Ano. Lionel taky žije. Právě teď mě kryje, aby Antikové nezjistili, že jsem porušil pravidla.“
„Pendergast taky žije? Tak teď jsem bláznem já“, řekla Sam.
„Ne, nejste bláznem.“ Tentokrát se přímo před ní objevil samotný Lionel.
„Nečekal jsem, že se objevíme před ostatními tak brzo. Ale na oplátku je skvělé vidět vás všechny, že žijete“, řekl Lionel.
„Potřebujeme pomoc“, přešel Kevin rovnou k věci.
„Já vím. Celou dobu jsme vás všechny pozorovali. S pomocí pár vědců se nám podařilo najít způsob, jak na Odysseu a ostatní tři sta čtyřky přidělat zbraně typu A.R.G.. A s tím kódem jsme taky dávno skončili.“
„Takže přece jen to, když jsem byl mrtvý, byla pravda. Byli jste tam oba a řekli mi, že kdykoliv budu potřebovat pomoc, že mi pomůžete.“
„Ano, byla. Žádná fikce. Byl to jediný způsob, jak tě přijmout, abys zůstal naživu. Věděl jsem, že to chceš úplně vzdát, proto jsme se rozhodli, že si s tebou ještě promluvíme, než to vzdáš úplně. Byla to jediná šance.“
„Já, vím.“
„Takže vy dva jste se už objevili vícekrát?“ zeptala se Sam.
„Poprvé to bylo v Kevinově mysli, kde jsme ho přesvědčovali, aby zůstal naživu. Pak jsme mu jen napomáhali z dálky. To bylo poprvé na Odyssee, když na ní byli Replikátoři a vy jste nevěděli, jak se jich zbavit. Tak jsem napsal zprávu, o které věděl pouze Kevin, nikdo jiný ne.“ Sam byla totálně „vedle“. Nevěděla, jestli tohle je realita, nebo nějaký přitrhlý vtip.
„Sam, tohle všechno je pravda. Oba jsou Antikové a právě teď tu stojí před námi“, řekl Kevin, který si všimnul Sam, která nemohla tomu uvěřit.
„Dejte mi chvilku.“
„Jestli chcete, abychom vám pomohli, tak rychle. Bude trvat jen pár minut, než přijdou na to, že jsme tady a zasahujeme do nižší sféry života“, řekl Paul.
„Jistě.“ Kevin se dal na cestu na Odysseu a Emerson s Pendergastem zmizeli. Všichni byli pro tuto chvíli zaraženi, jelikož by nečekali, že dva nejlepší důstojníci jsou naživu.

Prostor, M35-117, Odyssey, místnost s jádrem
Plukovníci Emerson a Pendergast se hodně rychle dostali na Odysseu do místnosti s jádrem. Než Marks došel za nimi, začali s prací, která chvíli potrvá. Paul stál u jádra a přenastavoval program pro tvorbu zbraní typu A.R.G.. Lionel seděl u stanice, na které nahrával konečný program pro Replikátora. Také oba do jádra nahrávají nové informace z Antické databáze, která je s nimi subprostorově spojena. Je to složité na vysvětlování, ale dokážou propojit Asgardské jádro přes subprostor s tím jejím Antickým jádrem, který je schován a přísně střežen ve vyšší sféře života.
„Jak ti to jde?“ zeptal se Lionel.
„Mám menší problém s Palesem. Drží mě na uzdě.“
„On už ví, že jsme tady?“
„Ne, kryjí nás, ale brzy na to přijde. Musíme si pohnout“, odpověděl Paul.
„Jsem tu“, řekl Kevin, když přiběhl do místnosti.
„Výborně. Poslouchej pečlivě, protože na opakování nemáme čas“, řekl Paul a Kevin se vedle něj postavil.
„Dobrá, poslouchám.“
„Lionel vedle na stanici nahrává zbytek programu, který potřebuje McKay, aby ho plně zprovoznil. Já teďka nahrávám do jádra veškeré informace z Antického jádra přes subprostor. Je to komplikované, ale zatím to držíme v tajnosti před Palasem. Jakmile bude přenos dokončen, v databázi nalezneš veškeré informace a A.R.G. a o její integraci. Stíháš?“
„Jo, stíhám. Kdo je ten Pales?“
„Nejvyšší v radě Antiků. Převzal funkci po Morosovi. V zastoupení je Amelius, který je na naší straně a pomáhá nám. Právě teď se snaží nás před ním ukrýt“, odpověděl Paul.
„Skončil jsem“, oznámil Lionel a přišel za oběma stojícími.
„Takže už tam nahoře máte kamarády?“ zeptal se Kevin.
„Dá se tomu tak říci“, řekl Lionel.
„Copak? Nemáte je rádi?“
„Asi tak nějak. Přece jenom my dva jsme vojáci a s Antiky nemáme zkušenosti, tak jako doktor Jackson. My to bereme hr, jako vždycky, a oni, než něco udělají, si to promyslí. Pár výjimek tam je, ale jen pár“, odpověděl Paul.
„Hele, přenos byl dokončen“, řekl Lionel, když na obrazovce připojené k Asgardskému jádru zablikala krátká zprávička o tom, že přenos byl hotov.
„Výborně. Zdá se, že už se dlouho zase neuvidíme. Jak jsem ti řekl předtím, vše najdeš v jádře.“
„Takže nastal čas se rozloučit, že?“
„Přesně tak. Opatruj se… A postarej se mi dobře o loď.“ Paul poplácal Kevina po zádech.
„Budu, slibuji.“ Další byl na řadu Lionel, který se také rozloučil s Kevinem. Po celkem dojemném rozloučením zmizel jak Lionel, tak i Paul. Trvalo jen pár minut a za ním přiběhla Jane.
„Brácho, je pravda to, co se povídá?“
„Jestli myslíš Emersona a Pendergasta, tak ano. Oba jsou na živu ve vyšší sféře bytí. No, jestli se tomu dá říkat život. Na to se jich budu muset zeptat, až se znovu objeví“, odpověděl Kevin.

Čas od odchodu Paula a Lionela rychle utíkal. Kevin během půl hodiny vysvětlil všem, co má v plánu, a co si mají připravit, aby vše šlo rychleji. Mezitím Rodney úspěšně nahrál program do vytvořeného Replikátora ženského pohlaví. Jelikož se všichni shodli na tom, že Odyssea a Athena budou v přední linii, tak zbraň typu A.R.G. integrují jen tyto dvě lodě. Zbylé lodě budou mít jasné cíle. Obě lodě přistály na molech Atlantidy a dělníci se tak mohli dát do tvrdé práce. Kevin jim tentokrát nepomohl, jelikož pročítal doplněnou databází, která obsahovala veškeré informace o Anticích.

M35-117, Atlantis, konferenční místnost – o den později
Všichni velitelé pozemských lodí s Elizabeth, Rodneym, Johnem a Larrin se nacházeli v konferenční místnosti, kde si právě teď sdělují informace o přípravách.
„Athena i Odyssea jsou připraveni. Zbraně fungují se štíty na sto procentech“, oznámil Kevin.
„Naše lodě jsou také připraveny. Čekáme jen na pokyn“, řekla Larrin.
„Výborně. Co Daedalus a Apollo?“ zeptala se Elizabeth.
„Jsme připraveni“, shodli se oba velitelé.
„Výborně. Takže můžeme vyrazit“, řekl Kevin.
„Souhlasím. Za půl hodiny vyrážíte“, rozhodla Elizabeth.
„Replikátor už byl přenesen na Apolla, kde je pod přísným dohledem. Doktor McKay s Rononem se k nám také přidají“, oznámil Ellis.
„Ano, vím o tom. Takže se dejte do práce“, těmito slovy ukončila Elizabeth poradu a všichni se dali na odchod.

Prostor, M35-117 – o půl hodiny později
Všechny pozemské a Cestovatelské lodě jsou na orbitě planety. Všichni velitelé seděli na svých místech a čekali jen na pokyn od Atlantidy. Během několika málo minut se se všemi loděmi spojila Elizabeth a oznámila, že mohou vyrazit. Na povel od všech velitelů se lodě daly do pohybu a vstupovaly do hyperprostoru.

Hyperprostor, Odyssey, místnost s jádrem – o několik minut později
V místnosti s Asgardským jádrem se nacházela Kaila s Kevinem, kteří se natolik začetli do Antické databáze, že každý měl problém je od toho odtrhnout.
„Jak to udělal?“ zajímalo Kevina a pohlédl na Kailu, která si s tím také nevěděla rady.
„Kdo jsou vlastně plukovníci Emerson a Pendergast?“
„Plukovník Emerson byl prvním velitelem této lodi, než ho údajně zabili. Pak se mi zjevil v hlavě, když jsem na několik minut byl mrtvý. Stejný to je i s plukovníkem Pendergastem. On byl posledním velitelem Promethea, než explodoval po zásahu paprskem ze satelitu. Byl také mrtvý, než se mi stejně zjevil v hlavě. Oba jsou teď Antikové, žijí ve vyšší sféře života. Ale to všechno už o Anticích víš.“
„A.R.G. byla připojena k ZPM, takže budou plně fungovat. Jejich vlna byla rozšířena, takže by to mělo projít celou lodí“, oznámila mu Kaila, když diagnostika a přemostění energie skončila.
„Výborně. Takže máme šanci na získání pár lodí třídy Aurora i ZPMek na povrchu. Z toho budeme mít užitek“, zaradoval se krátce.

Hyperprostor, Apollo, pomocná řídící místnost – o půl hodiny později
Doktor McKay stál u konzole a prováděl poslední přípravy Fran, která stála u okna a sledovala prostor, ve kterém teď letí. V jednu chvíli pohlédla na Rodneyho, který něco mačkal na svém tabletu.
„Je to velmi vzrušující, že?“ zeptala se.
„Celkem ano… Jo.“
„Těším se na to.“
„Opravdu?“ divil se Rodney.
„Každý přece chce splnit svůj účel.“
„Jasně. A tobě to nevadí?“
„A proč by mělo? Je to důvod mé existence“, odpověděla Fran.
„Jo, vím, to jen… že přestaneš existovat.“
„Ano?“
„No, jen jsem myslel, že bys radši byla, než nebyla.“
„Snad o mě nemáte starost? Nebo ano, doktore?“
„Ne. Ne, to bylo hloupé“, odpověděl Rodney.
„Ano, to by bylo“, souhlasila s ním Fran.
„Doktore McKayi, měl byste se připravit. Jsme už na místě“, ozval se Ellis.
„Rozumím.“
„Doktore McKayi.“
„Ano?“
„Hodně štěstí“, popřála mu Fran.
„Tobě taky, Fran. Hodně štěstí.“

Hyperprostor, Odyssey, můstek
Na můstek se otevřely dveře, kterými prošel Kevin se slovy: „Tak jo, lidi, všichni na svá místa, jsme na místě.“ Stojící Sam pohlédla na Kevina, jak usedá k řízení. Jane se tentokrát zabydlela u druhé konzoly.
„Štíty a zbraně funkční a připraveny.“
„Vystupujeme z hyperprostoru“, oznámil Kevin.

Prostor, M7R-227
Všechny lodě vystoupily z hyperprostoru nad domovskou planetou Replikátorů, kterou na orbitě střeží čtyřicet lodí třídy Aurora. Lodě patřící útočníkům na Replikátory se rozmístily kolem planety a začaly s okamžitým útokem na Aurory. Odyssea s Athenou dělaly jeden nálet za druhým a pomocí nové zbraně, která funguje jako A.R.G, ničily Replikátory, jak jen mohly. První vlna projela celou Aurorou, která se pak stala nečinnou. Apollo pak dostal rozkaz, aby na ni přenesl své lidi a okamžitě zmizeli i s Aurorou na stanoviště Gamma, kde je očekávají. A takhle pokračovaly všechny lodě.
Cestovatelské lodě se zaměřovaly na jednorázové útoky. Vždycky se dvě lodě dohodly a společně zahájily útok na určitý cíl.

To be continued

pěkny díl ,už se těším na další