trochu pozdě, ale přináším Vám sem poslední část sedmnáctého dílu. Spozdila jsem se trochu, jelikož jsem ještě něco poopravovala. Doufám, že se vám bude díl líbit, a že jako obvykle jej budete dobře hodnotit.
Přeji Vám krásné čtení
PS: Jinak, jak už jsem psala dříve, vytvářím web o povídkách, které píši, postupně se na něj budou přidávat jak díly tak i informace, kdybyste něčemu přímo nerozuměli a musela bych se nějak rozepsat Můžete tam psát i dotazy. Jinak od druhé série tam budu vyvěšovat i informace o vydávání, jak Shipsu tak i pomalu připraveného Genesise, který píši ve volném čase ve škole. Ale už konec breptání, pod kterém máte odkaz na web, a hupsněte na čtení...
Kód: Vybrat vše
http://stargate.moxo.cz/index.php
Epizoda 17 : Překvapení, part 2
Neznámá soustava, neznámá planeta, základna – o dvě hodiny později
Před několika hodinami se Alec Pin přesunul na jednu z jeho planet, kde právě procházel chodbami, které se podobají Antické konstrukci. Zastavil se u jedné přepážky, kterou otevřel pouhým mávnutím ruky před panelem. V místnosti, do které vešel, bylo několik Pinských techniků, kteří pracovali na přístrojích podobných na Atlantidě a Sibyle.
„Jak jste na tom?“ zeptal se Alec.
„Podařilo se nám dostat do jejich databáze a našli jsme v ní něco hodně zajímavého, pane“, odpověděl jeden z techniků.
„Takže přece jenom máme šanci získat mnohem více energie, než máme. Dobrá práce“, řekl Alec po nahlédnutí do databáze.
„Děkujeme, pane.“
„Pokuste se to zařízení zprovoznit. Až s tím budete hotovi, dejte mi vědět“, řekl při odchodu Alec.
Po několika odbočkách přišel do další místnosti, kde na něj čekal velmi vzácný host.
„Vítej, Kerro.“ Kerro, velitel Druhé aliance, seděl u stolu, ke kterému usedl i Alec.
„Příteli, rád tě vidím. Co je nového?“
„Technikům se podařilo dostat se do jedné z částí Antické databáze. Jestli se jim podaří ten přístroj zprovoznit, mohli bychom mít více energie a to v podobě vakuové přímo z našeho vesmíru“, odpověděl Alec. Kerro s úžasem ve tváři sledoval Aleca, který se napil vína.
„Páni. Jestli to vyjde, tak proti těm Tau’riům mámě větší šanci než předtím“, řekl Kerro.
„Přesně tak.“
„A co Simové, už promluvili?“
„Nico je takový paličák. Nikdy se nezmění. Můžeme je mlátit a mučit tak dlouho jak chceme, ale nic neřeknou.“
„Tak znáš ho déle než já. Zkus nalézt jeho největší slabinu.“ Alec se usmál, když Kerro přišel na to pravý.
„A víš, že o nějaké vím. Musíme najít jeho ženu, Charleen Simovou. Myslím, že kdybychom jí hrozili životem, tak by začal mluvit.“
„Tak vidíš. Stačí ji jen najít. Ale podle mích zdrojů jsou teď Simové u Tau’riů na jedné z mnoho základen, které mají na několika planetách. Nevím, na které teď přesně jsou.“
„Máme spoustu lodí. Stačí, když je vyšleme na vytipovaná místa“, řekl na to Alec.
„Ale tvoje lodě nemají na ty jejich. Propůjčím ti jich pár. Vsadím se, že ty základny mají dálkové senzory, které dokážou detekovat přiblížení lodí. Kdykoliv by si mohli zavolat posily a jejich lodě jsou velmi silné. Už několikrát jsme se s nimi střetli. Jedna z nich disponuje dvěma ZPM moduly, které vlastníme i my. Ale zdá se, že jsme je při prvním setkání překvapili našimi zbraněmi. Ale na oplátku vlastní Asgardské jádro, které jim poskytuje značné výhody.“
„Jak tohle všechno víš?“
„Mám své lidi na správných místech. Až se dostanou přímo k nim, dají mi okamžitě vědět.“
„Výborně. A co ta Antická loď? Už se tvým lidem podařilo ji zprovoznit?“ zajímalo Aleca.
„Ještě ne. Důvod zatím neznáme. Ale zřejmě to bude mít něco společného z fyziologii Antiků, nic jiného mě nenapadá.“
„Tento rok bude pro nás nejúspěšnějším. Až budeme mít dostatečnou armádu, získáme nadvládu nad touto galaxií“, prohlásil sebejistě Alec a oba si přiťukli vínem.
Digamma, základna, ošetřovna
Charleen ležela na nemocničním lůžku na základně, na ošetřovně. Hned u její postele seděla na židli Kaila, která ji držela za ruku. Poblíž nich stál Kevin s Amandou, kteří spolu hovoří o jejím stavu. Na první pohled bylo poznat, že Charleen nejvíce trápí ztráta Nica. To také zapříčiňuje nervová zhroucení, kterým se nedá v jejím případě vyhnout. Charleen spala a nechtěli ji probudit, proto raději odešli na chodbu, kde na ně čekaly zbylé tři důstojnice.
„Jak je na tom?“ zeptala se jako první Sam.
„Dítě i ona jsou v pořádku, ale její psychika je na tom bledě. Nejlepší by bylo pro ni, aby někdo s ní zůstal a pomohl jí se vším, co bude potřebovat.“ Kevin na chvíli poodstoupil ode všech a pohlédl na skleněné dveře, přes které lze vidět ležící Charleen se sedící Kailou.
„Kaila s ní zůstane“, řekl z ničeho nic. Obrátil se k ostatním a zopakoval: „Kaila zůstane tady s Charleen. Myslím, že ona je jediná, která jí dokáže pomoci. Když jsem je viděl jen chvíli spolu, připadalo mi, že si rozumí, že jsou šťastné… Obě. Myslím, že to tak pro obě bude nejlepší. Kdyby chtěla Kaila mluvit s rodinou pomocí holografického projektoru, tak může kdykoliv. Je to připojeno i přes subprostor.“
„Kevine… Jsi si tím jistý? Kaila je jediná, která nám dokáže z Asgardů s něčím fyzicky pomoci“, ozvala se Sam.
„Jsem si tím jistý. A kdybychom potřebovali pomoc, tak jednoduše se s ní spojíme.“ Bylo pro něj hodně těžké toto vyslovit, jelikož s Kailou prožil krásné dny ve svém životě. Ale věděl, že Kaila touží po svobodě, jako každý lidský živočich, proto nechá rozhodnutí o opuštění Odyssey na ni. Když se chystal jít za Kailou, tak ucítil zatáhnutí za nohavici. Pohlédl dolů, kde viděl stojící Kailu, která přišla za nimi. Dřepnul, aby se jí mohl dívat do očí, a řekl: „Kaily, vím, že bys chtěla zůstat u Charleen a pomoct jí. Takže jestli chceš opustit Odysseu a zůstat s ní tady na Digammě, tak to pochopím a schválím ti to.“ Kaila obejmula Kevina, který udělal to samé.
„Kdykoliv budete potřebovat mojí pomoc, tak řekněte. Budu vám k dispozici.“
„Určitě se ozveme. A až se tu za tebou zastavím, tak ti přinesu taky nějaké oblečení, ty naše fešando“, řekl s úsměvem Kevin. Pak na chvíli zesmutněl a řekl: „Budeš mi chybět.“
„Vy mě taky.“
Prostor, Digamma, Odyssey, kajuta Marksové
Jane po dlouhé době opět hovořila s Pavlem, který s ní ležel v posteli. Oba byli nazí a přituleni k sobě. Pavel jí hladil po vlasech, zatímco ona se na něj usmívala.
„Je skvělé, že na této lodi jsou povolené vztahy. Za to bych měl jít poděkovat tvému bratrovi, jinak bychom tady právě teď nemohli skotačit.“ Jane natáhla ruce a přiblížila si více k sobě Pavla, který hupsnul nad ni a dělat to, co doposud dělali.
„Jen mě líbej. Na povídání máme celou zpáteční cestu“, řekla Jane a vrhla se na něj.
„Přidej.“
„Vždyť přidávám.“
„Ale to nestačí.“
„Ty má sexy hnědovlásko…“
„Ano, sexy kocourku?“
„Vrrr.“ Jane se do Pavla pustila pořádně, že se nestačil divit. Jejich polibky byly až moc vášnivé, že Pavel popošel trochu níže. Líbal ji po krku a po chvilkách postupně snižoval. Jane se to velice líbilo a povzbuzovala ho v tom. Věděla, že tohle s nikým jiným zažít nemohla a tak nohy našponovala nad jeho záda a nechala mu volný prostor.
Každý, kdo prošel kolem její kajuty, mohl slyšet velké Janenino vzdychání, které se táhlo v doprovodu s hlasy: „Přidej! No tak.“
Neznámá soustava, neznámá planeta, základna
Alec Pin se vrátil na svou domovskou planetu, kde měl se svými podřízenými zasedání v nejhlídanější místnosti, jelikož v ní řeší nejtajnější informace a plány útoků. Všech dvanáct sedělo kolem kulatého stolu, na kterém mají něco napití a také papíry týkajících se postupů proti Tau’riům. Alec už dlouho toužil po větším impériu, než který vlastní, proto chtěl získat tu největší obydlenou planetu, která v celé galaxii existuje.
„Víme, že Tau’riové vlastní velmi silnou technologii, ale my teď nad nimi máme převahu, energetickou převahu. Naším technikům se podařilo na Peutě zprovoznit Antickou databázi, která nám pomůže s přísunem energii do našich lodí. Brzy tak budeme moci čelit jejich lodím. Ale nejdříve musíme zjistit, jaké technologie vlastní Simové. Jejich odolnost vůči mluvení mě štve. Proto jsme se s Kerrem dohodli, že půjdeme hlouběji. Okamžitě připravte lodě a vyrazte na Tau’rijské základny. Chci najít Charleen Simovou, Nicovu ženu.“ Všichni sedící krom Aleca začali souhlasně kývat hlavou. Byl spokojen, že se tak jednoduše domluvili. Vzal do rukou sklenici naplněnou vínem a napil se.
Digamma, základna, ošetřovna
Po dlouhém spánku Charleen pomalu otevřela oči a otočila hlavou na levou stranu, kde seděla Kaila a hned za ní stál Kevin.
„Co se…?“ najednou začala Charleen panikařit, když viděla, že leží na lůžku. Kevin k ní přišel a položil ruku na její rameno se slovy: „Buď v klidu. Vše je v pořádku.“
„Co se stalo?“ zeptala se tentokrát klidným hlasem.
„Tak trochu jsi nám při cestě zkolabovala, ale neboj, ty i mimčo jste v pořádku. Ale chvíli si tě tu ponechají.“
„Omlouvám se, že vám dělám takové starosti.“
„Neomlouvej se, Charleen. A mám pro tebe novinku, kterou ti ale řekne Kaila.“ Charleen pohlédla na Kailu, která ji doposud držela za ruku.
„Jakou novinku?“
„Zůstávám tu s tebou na Digammě, abych ti s čímkoliv pomohla. Teda, jestli budeš chtít?“ Charleen nevěděla, jak má na to reagovat. Ve zmatku obracela hlavu buď na Kevina nebo na Kailu. Oba jí chvilku dali prostor na rozmyšlení, jelikož toho poslední dobu zažila až moc.
„To jako, že by Kaila se mnou zůstala tady?“
„Přesně tak. Mě to vadit nebude, jelikož jsem se jí na to už zeptal. A sama ti může potvrdit, že by tu ráda s tebou zůstala“, odpověděl Kevin a Charleen pohlédla na Kailu, která souhlasně zakývala hlavou.
„Ráda ti s čímkoliv pomůžu. Udělám pro tebe cokoliv, abys byla šťastná“, řekla jí Kaila a Charleen začaly téci slzy. Kaila nevěděla, proč se začala plakat, a proto se otočila na Kevina, který na ni kývnul hlavou. Smutně tedy odešla z ošetřovny, kde nechala Kevina s Charleen o samotě. Kevin sedl k ní na lůžko a opřel si ji o sebe. Vytáhl z kapsy kapesník a podal jí ho.
„Pročpak pláčeš?“
„Vím, že se mi snažíte všichni pomoci, jenže nikdo mi nedokáže zakrýt a zapomenout ztrátu Nica. Každý den, každou hodinu, každou minut, každou vteřinu na něj myslím a stále věřím, že tam někde venku je a volá o pomoc, jenže mu nedokážu pomoci. Kevine, žádám vás jen o jedno. Najděte mi ho,…prosím.“
„Najdeme ho, slibuji. I kdybych měl s lodí letět k nim do hnízda.“
„Měl byste něco vědět, než vyrazíte.“ Kevin začal tušit, že Charleen s ostatními Simi neřekli vše o Pinech. Než Charleen začala mluvit, otřela si slzy a napila se minerálky, kterou měla nalitou ve sklenici, která byla položena na stolku.
„Před šesti lety jsme byli ještě s Piny spojenci, jenže jednoho dne nás podrazili. Nico byl přímo u toho, když mu Alec Pin a Kerro z Druhé aliance zabili tátu. Od té doby jsme s nimi ve válce, která nemá konce. Nico už tolikrát plánoval pomstu, jenže my Simové takový nejsme. Teď si začínám uvědomovat, že jsem udělala chybu, když jsem Nicovi několikrát zabránila v pomstě. Jeho táta, dříve než ho zabili, mu zanechal něco, co dokáže porazit kohokoliv. Proto věřím, že ho drží naživu, aby zjistili, kde se ta zbraň nachází.“
„Charleen, o jaké zbrani to mluvíš?“ začal se děsit Kevin.
„O zbrani, která dokáže vyhladit půlku galaxie. Nico věděl, že tohle nesmí padnout do cizích rukou, a tak vydal rozkaz ke zničení té zbrani. Byla jsem přímo u toho, když ji rozebrali a zničili pomocí exploziv. Jenže to Pinové ani Druhá aliance nevědí. Obě tyto skupiny spolupracují společně. Povídá se, že vlastní neuvěřitelnou technologii, která je dokáže dát navrchol moci. Jestli se jim ji podaří aktivovat a použít ji, je s námi všemi obyvateli této galaxie konec.“
„Znáš nějaké polohy jejich základen?“
„Znám, ale ještě k té zbrani. Existuje plán na její stavbu.“ Kevin se postavil a Charleen nevěděla, co to znamená. Věděla, že Kevin určitě něco bude chtít udělat, jenže neví co. Kevin se po pár vteřinách mlčení obrátil zpátky k Charleen. Bylo na něm poznat, že mu zkazila náladu, ale musela to říci, jestli po nich chce, aby jí zachránili Nica s ostatními unesenými Simi.
„Kde je ten plánek?“ zeptal se.
„Ten plán jsem já,… Kevine“, odpověděla Charleen. Vyhrnula triko a obrátila se ke Kevinovi zády, kde měla vytetovaný plánek zbrani.
„Proto vím, že na sto procent půjdou i po mně. Druhá aliance o vás ví už hodně dlouho.“
„Jak o nás vědí? A proč ten plánek máš na zádech?“ Posadil se zpátky na židli.
„Druhá aliance dlouho prahne po moci a tak mají několik špionů u Luciánské aliance, která o vás ví už dost. Vsadím se, že určitě někde u vás mají špeha. A mám to na zádech kvůli tomu, aby tu zbraň nikdo nikdy nikde nemohl nepostavit. Je to pro bezpečnost všech Simů a taky pro bezpečnost přátel v této galaxii“, odpověděla Charleen na Kevinovy otázky. Kevin věděl, že jestli nic nepodniknou, tak v brzké době mohou zahynout. Zášť plné nenávisti k Lucianské a Druhé alianci se mu pořád zvedala. Tyto dvě aliance nenáviděl ze všech nejvíc a byl by rád, kdyby se jich jednou zbavili. Charleen se mu dívala do očí, ze kterých poznala, že ho něco trápí. Natáhla ruku a dotkla se ho jeho ruky.
„Zřejmě vám taky nějak ublížili, jde to na vás poznat. Poznám na vás, že to držíte v sobě. Vy pomáháte mně, Kevine, tak teď chci pomoci já vám.“ Kevin se o svých pocitech nechtěl bavit na veřejnosti. Bylo to pro něj těžký, když si vzpomene na den, kdy chtěl vzdát celý svůj život. Jenže, jak se na něj Charleen dívala, nedokázal to skrýt.
„Kvůli nim jsem málem vzdal celý svůj život. Jeden chlap mě srazil autem, když jsem jel na motorce. Skončil jsem v nemocnici s vážnými zraněními. Při druhé operaci jsem duševně chtěl vzdát celý život, jenže se mi v hlavě objevil Emerson a Pendergast, kteří mě přiměli k tomu, abych zůstal. Než se mi ti dva zjevili v hlavě, tak jsem myslel, že jsou mrtví. Ale pak jsem zjistil, že je Antikové vzali mezi sebe a stali se jedněmi z nich. Moc už na tu nehodu nevzpomínám, ale kvůli Emersonovi mám spoustu nevyřízených účtů se všemi aliancemi, co jsou spolčeny s Luciány.“
„To je mi líto… Co je to vlastně motorka a auto?“ Kevinovi došlo až teď, že takové věci nezná. Krátce se zasmál a odpověděl jí: „Chvilku počkej. Jen si dojdu pro tablet a ukážu ti to. Jsem zapomněl, že takové věci vůbec neznáš.“
„Tak vidíte, že to jde“, řekla Charleen, když viděla ten jeho úsměv na tváři, který ji velice potěšil. Je ráda, když někomu dokáže pomoci. Kevin zůstal sedět a dveře na ošetřovnu se otevřely. Přišla za nimi jak Kaila, tak i Sam, Helen a Hetty. Všechny přišly k Charleen a usmály se na ni.
„Děkuji vám, přátelé.“
„My děkujeme tobě, Charleen“, řekla Kaila a s pomocí Kevina se dostala na lůžko za Charleen, která si ji posadila na klín. Obě se začervenaly a Kaila se k ní přitulila. Charleen tedy přikryla peřinou i Kailu.
„Něco se ti tam hýbe“, řekla Kaila a všichni se zasmáli.
„To je má a Nicova nenarozená tříměsíční holčička. Brzy už přijde na svět a budu s ní potřebovat pomoci. Chtěla bys u mě zůstat?“
„Ahm“, souhlasila Kaila a přiložila ouško k bříšku, které vydávalo menší vibrace, jelikož Simská nenarozená holčička je i přesto v těle maminky aktivní.
„Copak tam posloucháš?“
„Pšš. Chce spinkat. A její maminka by taky měla odpočívat“, odpověděla Kaila.
„Právě jsem se probudila, Kaily. My Simské ženy prožíváme při těhotenství zvláštní pocity a jsme až moc aktivní spolu s miminkem. Umíte hrát… Leamo?“
„Leamo? Co to je?“ zeptal se Kevin.
„Vím, že to tu také vaši lidé hrají, jen to nazýváte jinak. Myslím, že jeden tomu říkal… Prší? Jestli se nepletu.“
„Tak karty tu máme a Prší známe, takže proč ne? Přidáte se, dámy?“ Kevin pohlédl na dámy, které stály hned za ním. Všechny souhlasně kývly hlavou a šly si pro židle. Kevin mezitím přestěhoval stůl, aby bylo na čem hrát.
„Kevine. Co vlastně bude s těmi čtyřmi Aurorami?“ zeptala se Helen.
„Dvě zůstanou v Pegasu a zbylé dvě se sem přesunou spolu se Sibylou.“
„Je skvělé, když teď máme větší flotilu. Můžeme si více užívat“, řekla Helen.
„Nejdříve musíme nalézt naše přátele, pak bude zábava. Takže já začínám“, řekl Kevin a jako první začal s hrou.
End
Neznámá soustava, neznámá planeta, základna – o dvě hodiny později
Před několika hodinami se Alec Pin přesunul na jednu z jeho planet, kde právě procházel chodbami, které se podobají Antické konstrukci. Zastavil se u jedné přepážky, kterou otevřel pouhým mávnutím ruky před panelem. V místnosti, do které vešel, bylo několik Pinských techniků, kteří pracovali na přístrojích podobných na Atlantidě a Sibyle.
„Jak jste na tom?“ zeptal se Alec.
„Podařilo se nám dostat do jejich databáze a našli jsme v ní něco hodně zajímavého, pane“, odpověděl jeden z techniků.
„Takže přece jenom máme šanci získat mnohem více energie, než máme. Dobrá práce“, řekl Alec po nahlédnutí do databáze.
„Děkujeme, pane.“
„Pokuste se to zařízení zprovoznit. Až s tím budete hotovi, dejte mi vědět“, řekl při odchodu Alec.
Po několika odbočkách přišel do další místnosti, kde na něj čekal velmi vzácný host.
„Vítej, Kerro.“ Kerro, velitel Druhé aliance, seděl u stolu, ke kterému usedl i Alec.
„Příteli, rád tě vidím. Co je nového?“
„Technikům se podařilo dostat se do jedné z částí Antické databáze. Jestli se jim podaří ten přístroj zprovoznit, mohli bychom mít více energie a to v podobě vakuové přímo z našeho vesmíru“, odpověděl Alec. Kerro s úžasem ve tváři sledoval Aleca, který se napil vína.
„Páni. Jestli to vyjde, tak proti těm Tau’riům mámě větší šanci než předtím“, řekl Kerro.
„Přesně tak.“
„A co Simové, už promluvili?“
„Nico je takový paličák. Nikdy se nezmění. Můžeme je mlátit a mučit tak dlouho jak chceme, ale nic neřeknou.“
„Tak znáš ho déle než já. Zkus nalézt jeho největší slabinu.“ Alec se usmál, když Kerro přišel na to pravý.
„A víš, že o nějaké vím. Musíme najít jeho ženu, Charleen Simovou. Myslím, že kdybychom jí hrozili životem, tak by začal mluvit.“
„Tak vidíš. Stačí ji jen najít. Ale podle mích zdrojů jsou teď Simové u Tau’riů na jedné z mnoho základen, které mají na několika planetách. Nevím, na které teď přesně jsou.“
„Máme spoustu lodí. Stačí, když je vyšleme na vytipovaná místa“, řekl na to Alec.
„Ale tvoje lodě nemají na ty jejich. Propůjčím ti jich pár. Vsadím se, že ty základny mají dálkové senzory, které dokážou detekovat přiblížení lodí. Kdykoliv by si mohli zavolat posily a jejich lodě jsou velmi silné. Už několikrát jsme se s nimi střetli. Jedna z nich disponuje dvěma ZPM moduly, které vlastníme i my. Ale zdá se, že jsme je při prvním setkání překvapili našimi zbraněmi. Ale na oplátku vlastní Asgardské jádro, které jim poskytuje značné výhody.“
„Jak tohle všechno víš?“
„Mám své lidi na správných místech. Až se dostanou přímo k nim, dají mi okamžitě vědět.“
„Výborně. A co ta Antická loď? Už se tvým lidem podařilo ji zprovoznit?“ zajímalo Aleca.
„Ještě ne. Důvod zatím neznáme. Ale zřejmě to bude mít něco společného z fyziologii Antiků, nic jiného mě nenapadá.“
„Tento rok bude pro nás nejúspěšnějším. Až budeme mít dostatečnou armádu, získáme nadvládu nad touto galaxií“, prohlásil sebejistě Alec a oba si přiťukli vínem.
Digamma, základna, ošetřovna
Charleen ležela na nemocničním lůžku na základně, na ošetřovně. Hned u její postele seděla na židli Kaila, která ji držela za ruku. Poblíž nich stál Kevin s Amandou, kteří spolu hovoří o jejím stavu. Na první pohled bylo poznat, že Charleen nejvíce trápí ztráta Nica. To také zapříčiňuje nervová zhroucení, kterým se nedá v jejím případě vyhnout. Charleen spala a nechtěli ji probudit, proto raději odešli na chodbu, kde na ně čekaly zbylé tři důstojnice.
„Jak je na tom?“ zeptala se jako první Sam.
„Dítě i ona jsou v pořádku, ale její psychika je na tom bledě. Nejlepší by bylo pro ni, aby někdo s ní zůstal a pomohl jí se vším, co bude potřebovat.“ Kevin na chvíli poodstoupil ode všech a pohlédl na skleněné dveře, přes které lze vidět ležící Charleen se sedící Kailou.
„Kaila s ní zůstane“, řekl z ničeho nic. Obrátil se k ostatním a zopakoval: „Kaila zůstane tady s Charleen. Myslím, že ona je jediná, která jí dokáže pomoci. Když jsem je viděl jen chvíli spolu, připadalo mi, že si rozumí, že jsou šťastné… Obě. Myslím, že to tak pro obě bude nejlepší. Kdyby chtěla Kaila mluvit s rodinou pomocí holografického projektoru, tak může kdykoliv. Je to připojeno i přes subprostor.“
„Kevine… Jsi si tím jistý? Kaila je jediná, která nám dokáže z Asgardů s něčím fyzicky pomoci“, ozvala se Sam.
„Jsem si tím jistý. A kdybychom potřebovali pomoc, tak jednoduše se s ní spojíme.“ Bylo pro něj hodně těžké toto vyslovit, jelikož s Kailou prožil krásné dny ve svém životě. Ale věděl, že Kaila touží po svobodě, jako každý lidský živočich, proto nechá rozhodnutí o opuštění Odyssey na ni. Když se chystal jít za Kailou, tak ucítil zatáhnutí za nohavici. Pohlédl dolů, kde viděl stojící Kailu, která přišla za nimi. Dřepnul, aby se jí mohl dívat do očí, a řekl: „Kaily, vím, že bys chtěla zůstat u Charleen a pomoct jí. Takže jestli chceš opustit Odysseu a zůstat s ní tady na Digammě, tak to pochopím a schválím ti to.“ Kaila obejmula Kevina, který udělal to samé.
„Kdykoliv budete potřebovat mojí pomoc, tak řekněte. Budu vám k dispozici.“
„Určitě se ozveme. A až se tu za tebou zastavím, tak ti přinesu taky nějaké oblečení, ty naše fešando“, řekl s úsměvem Kevin. Pak na chvíli zesmutněl a řekl: „Budeš mi chybět.“
„Vy mě taky.“
Prostor, Digamma, Odyssey, kajuta Marksové
Jane po dlouhé době opět hovořila s Pavlem, který s ní ležel v posteli. Oba byli nazí a přituleni k sobě. Pavel jí hladil po vlasech, zatímco ona se na něj usmívala.
„Je skvělé, že na této lodi jsou povolené vztahy. Za to bych měl jít poděkovat tvému bratrovi, jinak bychom tady právě teď nemohli skotačit.“ Jane natáhla ruce a přiblížila si více k sobě Pavla, který hupsnul nad ni a dělat to, co doposud dělali.
„Jen mě líbej. Na povídání máme celou zpáteční cestu“, řekla Jane a vrhla se na něj.
„Přidej.“
„Vždyť přidávám.“
„Ale to nestačí.“
„Ty má sexy hnědovlásko…“
„Ano, sexy kocourku?“
„Vrrr.“ Jane se do Pavla pustila pořádně, že se nestačil divit. Jejich polibky byly až moc vášnivé, že Pavel popošel trochu níže. Líbal ji po krku a po chvilkách postupně snižoval. Jane se to velice líbilo a povzbuzovala ho v tom. Věděla, že tohle s nikým jiným zažít nemohla a tak nohy našponovala nad jeho záda a nechala mu volný prostor.
Každý, kdo prošel kolem její kajuty, mohl slyšet velké Janenino vzdychání, které se táhlo v doprovodu s hlasy: „Přidej! No tak.“
Neznámá soustava, neznámá planeta, základna
Alec Pin se vrátil na svou domovskou planetu, kde měl se svými podřízenými zasedání v nejhlídanější místnosti, jelikož v ní řeší nejtajnější informace a plány útoků. Všech dvanáct sedělo kolem kulatého stolu, na kterém mají něco napití a také papíry týkajících se postupů proti Tau’riům. Alec už dlouho toužil po větším impériu, než který vlastní, proto chtěl získat tu největší obydlenou planetu, která v celé galaxii existuje.
„Víme, že Tau’riové vlastní velmi silnou technologii, ale my teď nad nimi máme převahu, energetickou převahu. Naším technikům se podařilo na Peutě zprovoznit Antickou databázi, která nám pomůže s přísunem energii do našich lodí. Brzy tak budeme moci čelit jejich lodím. Ale nejdříve musíme zjistit, jaké technologie vlastní Simové. Jejich odolnost vůči mluvení mě štve. Proto jsme se s Kerrem dohodli, že půjdeme hlouběji. Okamžitě připravte lodě a vyrazte na Tau’rijské základny. Chci najít Charleen Simovou, Nicovu ženu.“ Všichni sedící krom Aleca začali souhlasně kývat hlavou. Byl spokojen, že se tak jednoduše domluvili. Vzal do rukou sklenici naplněnou vínem a napil se.
Digamma, základna, ošetřovna
Po dlouhém spánku Charleen pomalu otevřela oči a otočila hlavou na levou stranu, kde seděla Kaila a hned za ní stál Kevin.
„Co se…?“ najednou začala Charleen panikařit, když viděla, že leží na lůžku. Kevin k ní přišel a položil ruku na její rameno se slovy: „Buď v klidu. Vše je v pořádku.“
„Co se stalo?“ zeptala se tentokrát klidným hlasem.
„Tak trochu jsi nám při cestě zkolabovala, ale neboj, ty i mimčo jste v pořádku. Ale chvíli si tě tu ponechají.“
„Omlouvám se, že vám dělám takové starosti.“
„Neomlouvej se, Charleen. A mám pro tebe novinku, kterou ti ale řekne Kaila.“ Charleen pohlédla na Kailu, která ji doposud držela za ruku.
„Jakou novinku?“
„Zůstávám tu s tebou na Digammě, abych ti s čímkoliv pomohla. Teda, jestli budeš chtít?“ Charleen nevěděla, jak má na to reagovat. Ve zmatku obracela hlavu buď na Kevina nebo na Kailu. Oba jí chvilku dali prostor na rozmyšlení, jelikož toho poslední dobu zažila až moc.
„To jako, že by Kaila se mnou zůstala tady?“
„Přesně tak. Mě to vadit nebude, jelikož jsem se jí na to už zeptal. A sama ti může potvrdit, že by tu ráda s tebou zůstala“, odpověděl Kevin a Charleen pohlédla na Kailu, která souhlasně zakývala hlavou.
„Ráda ti s čímkoliv pomůžu. Udělám pro tebe cokoliv, abys byla šťastná“, řekla jí Kaila a Charleen začaly téci slzy. Kaila nevěděla, proč se začala plakat, a proto se otočila na Kevina, který na ni kývnul hlavou. Smutně tedy odešla z ošetřovny, kde nechala Kevina s Charleen o samotě. Kevin sedl k ní na lůžko a opřel si ji o sebe. Vytáhl z kapsy kapesník a podal jí ho.
„Pročpak pláčeš?“
„Vím, že se mi snažíte všichni pomoci, jenže nikdo mi nedokáže zakrýt a zapomenout ztrátu Nica. Každý den, každou hodinu, každou minut, každou vteřinu na něj myslím a stále věřím, že tam někde venku je a volá o pomoc, jenže mu nedokážu pomoci. Kevine, žádám vás jen o jedno. Najděte mi ho,…prosím.“
„Najdeme ho, slibuji. I kdybych měl s lodí letět k nim do hnízda.“
„Měl byste něco vědět, než vyrazíte.“ Kevin začal tušit, že Charleen s ostatními Simi neřekli vše o Pinech. Než Charleen začala mluvit, otřela si slzy a napila se minerálky, kterou měla nalitou ve sklenici, která byla položena na stolku.
„Před šesti lety jsme byli ještě s Piny spojenci, jenže jednoho dne nás podrazili. Nico byl přímo u toho, když mu Alec Pin a Kerro z Druhé aliance zabili tátu. Od té doby jsme s nimi ve válce, která nemá konce. Nico už tolikrát plánoval pomstu, jenže my Simové takový nejsme. Teď si začínám uvědomovat, že jsem udělala chybu, když jsem Nicovi několikrát zabránila v pomstě. Jeho táta, dříve než ho zabili, mu zanechal něco, co dokáže porazit kohokoliv. Proto věřím, že ho drží naživu, aby zjistili, kde se ta zbraň nachází.“
„Charleen, o jaké zbrani to mluvíš?“ začal se děsit Kevin.
„O zbrani, která dokáže vyhladit půlku galaxie. Nico věděl, že tohle nesmí padnout do cizích rukou, a tak vydal rozkaz ke zničení té zbrani. Byla jsem přímo u toho, když ji rozebrali a zničili pomocí exploziv. Jenže to Pinové ani Druhá aliance nevědí. Obě tyto skupiny spolupracují společně. Povídá se, že vlastní neuvěřitelnou technologii, která je dokáže dát navrchol moci. Jestli se jim ji podaří aktivovat a použít ji, je s námi všemi obyvateli této galaxie konec.“
„Znáš nějaké polohy jejich základen?“
„Znám, ale ještě k té zbrani. Existuje plán na její stavbu.“ Kevin se postavil a Charleen nevěděla, co to znamená. Věděla, že Kevin určitě něco bude chtít udělat, jenže neví co. Kevin se po pár vteřinách mlčení obrátil zpátky k Charleen. Bylo na něm poznat, že mu zkazila náladu, ale musela to říci, jestli po nich chce, aby jí zachránili Nica s ostatními unesenými Simi.
„Kde je ten plánek?“ zeptal se.
„Ten plán jsem já,… Kevine“, odpověděla Charleen. Vyhrnula triko a obrátila se ke Kevinovi zády, kde měla vytetovaný plánek zbrani.
„Proto vím, že na sto procent půjdou i po mně. Druhá aliance o vás ví už hodně dlouho.“
„Jak o nás vědí? A proč ten plánek máš na zádech?“ Posadil se zpátky na židli.
„Druhá aliance dlouho prahne po moci a tak mají několik špionů u Luciánské aliance, která o vás ví už dost. Vsadím se, že určitě někde u vás mají špeha. A mám to na zádech kvůli tomu, aby tu zbraň nikdo nikdy nikde nemohl nepostavit. Je to pro bezpečnost všech Simů a taky pro bezpečnost přátel v této galaxii“, odpověděla Charleen na Kevinovy otázky. Kevin věděl, že jestli nic nepodniknou, tak v brzké době mohou zahynout. Zášť plné nenávisti k Lucianské a Druhé alianci se mu pořád zvedala. Tyto dvě aliance nenáviděl ze všech nejvíc a byl by rád, kdyby se jich jednou zbavili. Charleen se mu dívala do očí, ze kterých poznala, že ho něco trápí. Natáhla ruku a dotkla se ho jeho ruky.
„Zřejmě vám taky nějak ublížili, jde to na vás poznat. Poznám na vás, že to držíte v sobě. Vy pomáháte mně, Kevine, tak teď chci pomoci já vám.“ Kevin se o svých pocitech nechtěl bavit na veřejnosti. Bylo to pro něj těžký, když si vzpomene na den, kdy chtěl vzdát celý svůj život. Jenže, jak se na něj Charleen dívala, nedokázal to skrýt.
„Kvůli nim jsem málem vzdal celý svůj život. Jeden chlap mě srazil autem, když jsem jel na motorce. Skončil jsem v nemocnici s vážnými zraněními. Při druhé operaci jsem duševně chtěl vzdát celý život, jenže se mi v hlavě objevil Emerson a Pendergast, kteří mě přiměli k tomu, abych zůstal. Než se mi ti dva zjevili v hlavě, tak jsem myslel, že jsou mrtví. Ale pak jsem zjistil, že je Antikové vzali mezi sebe a stali se jedněmi z nich. Moc už na tu nehodu nevzpomínám, ale kvůli Emersonovi mám spoustu nevyřízených účtů se všemi aliancemi, co jsou spolčeny s Luciány.“
„To je mi líto… Co je to vlastně motorka a auto?“ Kevinovi došlo až teď, že takové věci nezná. Krátce se zasmál a odpověděl jí: „Chvilku počkej. Jen si dojdu pro tablet a ukážu ti to. Jsem zapomněl, že takové věci vůbec neznáš.“
„Tak vidíte, že to jde“, řekla Charleen, když viděla ten jeho úsměv na tváři, který ji velice potěšil. Je ráda, když někomu dokáže pomoci. Kevin zůstal sedět a dveře na ošetřovnu se otevřely. Přišla za nimi jak Kaila, tak i Sam, Helen a Hetty. Všechny přišly k Charleen a usmály se na ni.
„Děkuji vám, přátelé.“
„My děkujeme tobě, Charleen“, řekla Kaila a s pomocí Kevina se dostala na lůžko za Charleen, která si ji posadila na klín. Obě se začervenaly a Kaila se k ní přitulila. Charleen tedy přikryla peřinou i Kailu.
„Něco se ti tam hýbe“, řekla Kaila a všichni se zasmáli.
„To je má a Nicova nenarozená tříměsíční holčička. Brzy už přijde na svět a budu s ní potřebovat pomoci. Chtěla bys u mě zůstat?“
„Ahm“, souhlasila Kaila a přiložila ouško k bříšku, které vydávalo menší vibrace, jelikož Simská nenarozená holčička je i přesto v těle maminky aktivní.
„Copak tam posloucháš?“
„Pšš. Chce spinkat. A její maminka by taky měla odpočívat“, odpověděla Kaila.
„Právě jsem se probudila, Kaily. My Simské ženy prožíváme při těhotenství zvláštní pocity a jsme až moc aktivní spolu s miminkem. Umíte hrát… Leamo?“
„Leamo? Co to je?“ zeptal se Kevin.
„Vím, že to tu také vaši lidé hrají, jen to nazýváte jinak. Myslím, že jeden tomu říkal… Prší? Jestli se nepletu.“
„Tak karty tu máme a Prší známe, takže proč ne? Přidáte se, dámy?“ Kevin pohlédl na dámy, které stály hned za ním. Všechny souhlasně kývly hlavou a šly si pro židle. Kevin mezitím přestěhoval stůl, aby bylo na čem hrát.
„Kevine. Co vlastně bude s těmi čtyřmi Aurorami?“ zeptala se Helen.
„Dvě zůstanou v Pegasu a zbylé dvě se sem přesunou spolu se Sibylou.“
„Je skvělé, když teď máme větší flotilu. Můžeme si více užívat“, řekla Helen.
„Nejdříve musíme nalézt naše přátele, pak bude zábava. Takže já začínám“, řekl Kevin a jako první začal s hrou.
End