Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/aZCahpwdZa

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Dokončené povídky SG: ZDP - druhá série bude - asi :)

SG: ZDP - druhá série bude - asi :)


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
BB20 Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 314
Bydliště: Atlantida, střídavě Cz nebo Florida
Pohlaví: Žena
Odpovědět s citací
 
Tohle mě nikdy neomrzí, souhlasím s Dašou, ten díl byl úžasný sám o sobě, ale po tvé úpravě byl ještě lepší! :)

Aiwendill píše:
Rado sa stalo. To bola odplata za toho wraitha aiweho... :twisted:


Wraitha Aiweho, cože to, jak to vypadá, kde se to dá získat? :D

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Děkuju, BB20 :)

Wraith Aiwe byl v povídce, která je tady na dva díly - 41. Via dimidia.
Aiwendillova odplata byla asi spíš namířená na mimoňku, kterou jsem mu pak poslala na mail, a kde se Aiwe setkal s Aničkou :D. Když dá svolení, pošlu ti ji taky :wink:

:sunny:

BB20 Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 314
Bydliště: Atlantida, střídavě Cz nebo Florida
Pohlaví: Žena
Odpovědět s citací
 
Jů, Aiwendille, že jo to Áji povolíš? Prosííím! :D

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Ja povolil a ona snad uz poslala
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Posílala jsem až teď :)
Hezké počtení :twisted:

:bye:

:sunny:

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
:twisted: :twisted: :twisted:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

BB20 Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 314
Bydliště: Atlantida, střídavě Cz nebo Florida
Pohlaví: Žena
Odpovědět s citací
 
To se mi líbilo, fakt dobrý! :)
Aiwe, ty se teda máš. :D A děkuji za povolení. :)

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Rado sa stalo. Nevylucujem ze aj ja napisem nejaku mimonku, mozno aspon vo forme flashbackov kde sa stretnu anicka a ace ... alebo vyvediem nieco podobne ako andoriel aj niekomu inemu z tohto fora... :twisted:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

pal Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1007
Bydliště: Nottingham, UK
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
tak pohatky doctene. byly fajn. splnili svuj ucel - usnul jsem :wink:
Za kazdym vzestupem civilizace stala vira, za kazdym padem nabozenstvi. Neni nic horsiho jak negativni mysleni, zarlivost, zavistive ci jine negativni reakce pro zniceni zivota. Proto je treba myslet a konat pozitivne a s laskou.

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
:idea: Dobrá časť :bravo: , len tak trošku domotaná :heat: , ale na konci vysvetlenie situácie. :ok: Teším sa ako to bude pokračovať. :yahoo: :lol:
:write: :arrow: :yahoo: :arrow: :study:
:bye:

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
BB20, jsem ráda, že se líbila i mimoňka :)

Aiwendill - na Tvoji mimoňku se těším :twisted:

pal - tak zase nevím :hmmm: Byla to pochvala nebo to bylo tak hrozné, že jsi raději usnul? Podle času Tvého komntáře to vypadalo spíš jako dlouhá noční můra :rflmao:
Dobře. Budu to brát jako pochvalu :D Děkuju

Puk, děkuju :)
Sama jsem měla co dělat, abych se z toho vymotala. Jsem ráda, že to bylo nakonec pochopitelné.

:sunny:

pal Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1007
Bydliště: Nottingham, UK
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
jo byla to pochvala
pardon za preklep. mel jse vzuru jen jedno oko.* pohadky
Za kazdym vzestupem civilizace stala vira, za kazdym padem nabozenstvi. Neni nic horsiho jak negativni mysleni, zarlivost, zavistive ci jine negativni reakce pro zniceni zivota. Proto je treba myslet a konat pozitivne a s laskou.

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Andoriel, mam pre teba zlu spravu a dobru spravu.

Zlou spravou je, ze mimonka nebude. Ale zato som zacal zasa pracovat na forlinovom pribehu, co je dobra sprava... :pst:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
pal, díky :)

Aiwendill - já si to myslela :D
Obojí je dobrá zpráva. Forlina mám ráda.

:sunny:

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Ako to ze oboje je dobra sprava? Ty si nechcela moju mimonku? :evil:
Za toto ta postihne kruty trest... :twisted:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Krutý trest? Mimoňka? :twisted:

:sunny:

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Nie, ista viceadmiralka sa este objavi v istom pribehu a spravim z nej velmi nemravnu a zlu osobnost... :twisted:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Těším!
Stejně jsem si říkala, že jsi ji zabil moc rychle :D
A nemravná a zlá - to je něco pro mě :twisted:
Piš, piš. Nemůžu se dočkat!

:sunny:

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Len aby si nebola neprijemne prekvapena... :pst:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Aiwendill, k Tvému vyhrožování mám dva body, kterých se držím:
1. věřím ve Tvé dobré srdce
2. vždycky jsem měla mnohem raději záporné postavy
Takže zůstávám v klidu :D

A protože je dvacátého osmého, je tady další povídání.
Bavte se :)
63. Vzpomínky a sny

MINULOST
„Musíš je odtamtud odstranit. A nezapomeň, že se tam nikdo nesmí vrátit. Nikdo o té planetě nesmí vědět. Víš, co je třeba udělat.“ Arel byl nekompromisní. Řád bylo třeba zachovat bez ohledu na drobné nepříjemnosti, které mohly nastat v budoucnosti.
Aermus chtěl protestovat, ale letmý dotyk jeho sestry Aermeny ho zarazil.
„Jak si přeješ,“ zamumlal a zmizel v duhovém záblesku.
Aermena na něj čekala na okraji vzdáleného solárního systému.
„Řád je důležitý,“ řekla Aermusovi. „Řiď se svým citem. Poznáš sám, co je třeba udělat a co není nezbytné.“
Než se přenesl na místo určení, něžně se dotkl její ruky.

PŘÍTOMNOST (PEGAS)
Ace naposledy zkontroloval všechny systémy lodi. Cíl jejich cesty byl stanoven. Automatická zpráva se zapne ve chvíli, kdy bude loď v dosahu Atlantis.
Zastavil se před hibernační komorou a ještě jednou se rozhlédl. Nerad nechával plavidlo bez dohledu na pospas vesmíru, ale jiná možnost nebyla. Nadšení z účinku lidského retroviru pominulo s prvními příznaky smrtelné nákazy.
Vstoupil do komory a natáhl ruku, aby ji za sebou zvenku zavřel.
Poslední, co slyšel, bylo klapnutí uzávěru komory. Pak už ho zahalila tma, prozářená záblesky snů.

PŘÍTOMNOST (ZEMĚ)
Andoriel seděla na balkóně a zmateně se dívala před sebe. Po obědě usnula v křesle a po probuzení nechápala, kde je. Ani po pěti nedělích se nedokázala srovnat s pobytem na Zemi.
Měsíc byla u rodičů a u sestry, ale po radostném uvítání její nejbližší jenom těžko skrývali rozčarování nad tím, že se chce znovu vrátit do míst, kam je posílání zpráv tak obtížné a zdlouhavé.
Při vzpomínce na poslední rozhovor se sestrou si Ája trochu povzdechla. Nepochopila, co jí Eleanor vypráví. Nepamatovala se na dům, na který ji měla před lety sama upozornit, a nechápala, co tam chce Eli dělat. Jenom nadšení v hlase sestry ji ujistilo, že je všechno tak, jak má být, a Eleanor je šťastná.

MINULOST
Aermus si vybral místo pro zhmotnění co nejblíže první vlny Wraithů. Stačil mu letmý pohled, aby se ujistil o vlastním vzhledu, a bez váhání se k nim přidal.
Všichni byli plně zaměstnáni a dalšího Wraitha sice zaznamenali, ale jeho přítomnost přešli bez povšimnutí. Nad planetou nebyla jiná loď než ta jejich. Jistě jim tedy přišel jejich druh na pomoc.
Rychle se prodrali okrajem lesa a vstoupili mezi první domy vesnice.
Aermus nečekal, až se objeví její obyvatelé. Zaútočil tak rychle, že než se velitel skupiny otočil k nenadálému hluku za sebou, zůstal na malém prostranství sám. Všichni jeho vojáci byli mrtví, poskládaní na jedné úhledné hromádce, ze které esteticky tu a tam vyčnívala ruka či noha. Poslední zbývající Wraith se skokem přenesl přes jejich chladnoucí těla a zaútočil na toho, kterého ještě před okamžikem považoval za jednoho ze svých bratří. Stačil se napřáhnout k prvnímu úderu a – to bylo všechno.
Aermus jeho tělo posadil na vrchol hromady a s hlavou na stranu odstoupil, aby ohodnotil své dílo. Zvedl ruku. Po krátkém duhovém výboji všichni zabití Wraithi zmizeli.
Aermus ve spokojeném úsměvu odhalil špičaté wraithské zuby.

PŘÍTOMNOST (PEGAS)
Ace se v hibernaci mračil. Dlouhý umělý spánek mu tentokrát nepřinášel žádné pozitivní vize, jenom vzpomínky na dávnou minulost. Ne příliš radostnou minulost.
Po rozpadu jednoho z největších wraithských uskupení bloudila jeho osamocená loď neznámými končinami galaxie. Potrava povážlivě docházela, i když většina posádky spala, a velitel si začal dělat starosti, jak uživí těch pár vojáků, které nechal vzhůru.
Loď se doploužila do neznámé solární soustavy a k Aceově překvapení tam radary zachytily život. Lidský život.
Výzvědná Šipka přiletěla se zprávou, že na čtvrté planetě je roztroušeno pár větších vesnic. Žádná si nezasloužila status města, ale mohly plně uspokojit celou posádku lodi a zásobit ji také na nějaký čas dopředu.
Buzení posádky probíhalo ve vlnách, které šly rychle za sebou, aby bylo co nejvíce vojáků připraveno ke sklizni.
Ace stál na můstku a koordinoval útok. První skupina už byla na planetě u jedné z největších vesnic a chystala se podpořit nalétávající Šipky.
Krátký, rychle utnutý výkřik plný děsu se veliteli rozlehl hlavou jako ozvěna vzdálené události. Událost nabyla důležitosti v okamžiku, kdy Ace otočil hlavu za jasným světlem, které se mihlo můstkem, a s hrůzou hleděl na abstraktní sochu spletenou z těl jeho vojáků. Z jejího vrcholku se na něj dívaly skelné oči jednoho z důstojníků. Toho, který měl vést pozemní útok na vesnici.
Při vzpomínce na tehdejší překvapení a úlek se mu ve spánku pohnuly prsty a zaťaly se v pěst. Nechápal tehdy, jak se vojáci ocitli uprostřed lodi, ani kdo je dokázal tak rychle zlikvidovat.

MINULOST
Aermus se rozběhl vesnicí. Svist přilétajících Šipek už většinu jejích obyvatel vyhnal z domovů. Stáli s hlavami zvrácenými k nebi, vzrušeně si mezi sebou šeptali a ukazovali vzhůru.
„Pryč!“ zavolal Aermus. „Schovejte se!“
Zastavil se na návsi a rozhlédl se kolem sebe.
Obyvatelé vesnice se na něho překvapeně dívali. Ani je nenapadlo, že by ho měli poslechnout. Jeden mladík se rozesmál s prstem namířeným na divného tvora, který se objevil uprostřed jejich vsi.
„Poslechněte ho,“ ozvala se žena s dlouhými černými vlasy. „Má pravdu.“ Vzala za ruku malou dívenku a vedla ji ke dveřím jednoho z domů.
Aermus zasyčel vzteky. Šipky se právě dostaly nad náves a v jejich dematerializačních paprscích mizeli první obyvatelé planety. Aermus se s rozpaženýma rukama rozběhl k ženě s děvčátkem. Chtěl je popohnat do domu. Bílé světlo mu zasvítilo do očí a najednou stál i se ženou a dítětem v hangáru wraithské lodě.

PŘÍTOMNOST (ZEMĚ)
Andoriel probudilo bouchání na dveře. Sousedka se s vyplašeným výrazem v očích ptala, jestli je Áje dobře.
Nechala se pozvat na snídani, zvědavá na vyprávění ženy, kterou poslední dobou tak často slýchala křičet ze snů za společnou zdí.
Andoriel postavila vodu na kávu. Přemýšlela, co u ní vlastně Helena chce. Netrvalo dlouho, než se to dozvěděla. Všichni byli zvědaví na její tajnou a dlouhou misi kdesi na konci světa.
„Připadá mi to jako konec vesmíru,“ řekla klidně Heleně. Věděla, že sousedka nepochopí, jak vážně je to myšleno.
‚Už abych byla zpátky,‘ povzdechla si pro sebe.

MINULOST
„Pojďte.“ Aermus vzal ženu za ruku a táhl ji chodbou lodi. Rozhlížel se a hledal vhodné místo.
„Tady,“ pokynul jim do malého výklenku. „Zůstaňte tady a nehýbejte se, ani kdyby se na vás někdo přímo díval. Neuvidí vás.“
Počkal, až si obě stouply ke zdi, a přejel rukama po stěnách okolo. Pro všechny oči výklenek zmizel. Nahradila ho stejná členitá zeď, která se táhla oběma směry.
Rychlým pohledem zkontroloval jednolitost stěny a rozběhl se do nitra lodi.

PŘÍTOMNOST (PEGAS)
Aceovi unikl z povolených rtů vzdech. Stále byl v jedné jediné vzpomínce a nemohl se jí zbavit. Všechno prožíval znovu. Věděl, že spí, ale ani tak se mu nepodařilo sen ovládnout. Plynul dál stejně jako před staletími. Tehdy si také říkal, že to, co se děje, musí být jenom hrozný sen. Celá jeho posádka na lodi byla postupně vybíjena a on s tím nemohl nic udělat. Kamkoli přišel, nacházel jenom mrtvá těla svých vojáků i důstojníků. Křik zabíjených Wraithů se mu zařezával do mozku, ale nepřítel si od něj udržoval odstup. Potrava prchala bez dohledu chodbami. Jednoho chytil a nakrmil se. Ani se nepodíval, kdo mu dodal energii. Jeho vyschlé zbytky nechal ležet na podlaze mezi svými bývalými druhy.
Rozběhl se. Chvátal kolem prázdných zásobáren a laboratoří s poškozenými dveřmi. Běžel stále rychleji a nikde nenacházel ani jediného živého Wraitha. Bolestný křik přestal.
Ace se zastavil. Všude bylo ticho. Rozléhalo se mu hlavou hlasitěji, než předchozí křik.
Pomalu se otáčel kolem osy a očima, sluchem i myslí pátral v zákoutích lodi.
„Tady,“ ozvalo se nad ním.
Wraith, kterého nikdy předtím neviděl, seskočil z výklenku u stropu.
„Kdo jsi?“ zamračil se na něj Ace.

PŘÍTOMNOST (ZEMĚ)
Helena konečně odešla. Byla zklamaná. Nic se nedozvěděla. Svoje otazníky si odnesla s sebou zpátky a ty Ájiny zůstaly a křičely Andoriel v hlavě.
Ája stála uprostřed předsíně a mračila se na podlahu.
Do odletu zpět na Atlantis jí zbývalo deset dnů a právě pochopila, že pokud bude záležet na ní, ten hnědý a béžový vzor na podlaze celého svého bytu už nikdy neuvidí. Rozhlédla se a vnímala všechno jako by to bylo poprvé. Pohlédla na dřevěnou skřínku na klíče s motivem slunečnic, pruh slunce zasahující z obývacího pokoje až ke dveřím do ložnice, pohodlná křesla a velikou televizi. Vzpomněla si, jak byla nadšená, když si ji přivezla, a jak jí vůbec nescházela tam, kde se chystala zůstat zbytek svého života. S myšlenkou, že pokud se něco zvrtne, ten zbytek života bude možná docela krátký, pustila počítač.

MINULOST
Aermus stál proti veliteli lodi a prohlížel si ho. Napadlo ho, že si ho přestavoval jinak. Proroctví se nezaobíralo nepodstatnými detaily vzhledu. Důležité bylo poslání. Tento tvor měl v dalších staletích důležitý úkol. Aermus se na něj zadíval ještě pozorněji. Připadal mu nevýrazný.
„Odpověz!“ vyštěkl na něho netrpělivě velitel. Pod Aermusovým upřeným pohledem se zachmuřil ještě víc.
„Veliteli!“ jednou z chodeb k nim běželi tři vojáci.
Aermus se zarazil. Měl za to, že celou posádku zlikvidoval. Šipky, došlo mu vzápětí. Tito Wraithové museli být ve stíhačkách, které až teď přistály.
„Nikdo,“ zazněl mu myslí Arelův hlas a Aermus se vrhl na nově příchozí.
Jednoho zabil, než se ostatní stačili zastavit, ale pak musel čelit útoku ze dvou stran. Velitel lodi pochopil, že přišli poslední členové jeho posádky, kteří zůstali naživu, a rozhodl se je bránit. Zaútočil na Aermuse s nezvyklou silou a mrštností. Díky podpoře posledních dvou zbývajících Wraithů neznámého přinutili couvnout.
Trvalo jen krátce, než Aermus získal zpátky svou rovnováhu a přizpůsobil se novému stylu boje. Wraithští vojáci neměli šanci. Oběma vytrhl srdce a před očima zkoprnělého velitele je zvedl nad hlavu. Pak jimi mrštil daleko do chodby, odkud vojáci přišli.
Ace zaváhal jenom na okamžik a znovu se vrhl na vetřelce.
Aermus se vyhnul se jeho úderu, chytil ho za zápěstí a jemným trhnutím ho přinutil padnout na kolena.
Velitel se vzpíral takovou silou, že si ve snaze vykroutit se ze sevření vykloubil ruku.

PŘÍTOMNOST (PEGAS)
Wraithův sen pokračoval bez přerušení.
Dávná bolest v rameni mu cukla rukou.
Využil toho, že cizinec povolil sevření, zvedl se a snažil se ho nohou zasáhnout do žaludku. Vysloužil si jenom to, že ho nepřítel chytil za botu a poslal ho k zemi. S bolestivým heknutím padl na zraněné rameno. Před očima se mu zatmělo, ale jeho tělo už se zase zvedalo k dalšímu útoku.
Jedna ruka mu bezvládně visela u boku, za rameno druhé ho chytil neznámý.
„Přestaň,“ řekl klidně. „Nechci tě zabít, pokud to nebude nutné.“
„Pozabíjel jsi celou moji posádku,“ zasyčel Ace. „Proč bys měl dělat výjimky? Dokonči, co jsi začal. Já tě šetřit nebudu.“
Cizí Wraith si ho prohlížel průhlednýma studenýma očima.
„Zůstal jsi sám,“ přikývl. „Žádná pomoc a žádná záchrana tě nečeká. Tak moc chceš zemřít s ostatními? Nebylo by lepší přežít?“
Ace se mu chtěl vytrhnout, ale síly mu na to nestačily. Zůstal znehybněný cizincovým ocelovým sevřením. Vykloubené rameno začalo protestovat narůstající bolestí. Sípavě se nadechl.
„Proč bych měl být ušetřen?“ zeptal se.
Wraith proti němu pomalu povolil stisk a sledoval, jak si Ace se zkřivenou tváří nasazuje velký kloub na správné místo.
„Promluvíme si někde jinde,“ řekl a očima přejel chodbu plnou mrtvých těl. Vešel do první laboratoře a ukázal na nízkou dřevěnou lavici.
„Odpočiň si. Budeš potřebovat všechny zbytky svých sil.“
Ace neprotestoval. Boj s cizincem byl krátký, ale zanechal na jeho těle bolestivé následky. A jak si dobře uvědomoval, další bolestivé chvíle ho čekají při srovnání se s vlastní psychickou slabostí. Ztráta celé posádky v boji s jediným tvorem, vypadajícím jako jeden z nich, to bude pro jeho ego těžké sousto.

PŘÍTOMNOST (ZEMĚ)
„Eli, kdo je to?“
Andoriel se dívala na obrazovku počítače, kde se za její sestrou pohybovala zvláštní postava. Vysoká a nahrbená, jakoby se skrývala za vlastním ramenem.
„Kdo?“ Eleanor se ohlédla, pak se podívala zpátky do kamery a usmála se. „Přestěhovala jsem se. To je jeden z mých spolubydlících. Je moc milý.“
Andoriel vyjekla, když sebou hlava sestry cukla. ‚Milý spolubydlící‘ jí dal právě pohlavek.
„To je v pořádku,“ uklidňovala ji Eli. Všimla si, jak se Ája tváří vyděšeně. „Jeho projevy náklonnosti jsou sice trochu zvláštní, ale máme se rádi.“
„Rádi?“ Andoriel se pozorně zadívala na Eli a napadlo ji, že není sama, kdo má zřejmě o kolečko víc. Nebo divné přátele. „Dobře,“ zarazila další vysvětlování pohybem ruky. „Jsi dospělá a snad i svéprávná,“ usmála se, „takže ti věřím, když říkáš, že pohlavky od milého spolubydlícího jsou v pořádku. Jenom jsem tě chtěla ještě vidět.“ Nadechla se, aby řekla, že nejspíš naposledy, ale pak si to rozmyslela. Zamávala a po krátkém zaváhání přerušila spojení. Pohladila černý monitor v místě, kde byl Eleanořin obličej.
„Sbohem, sestřičko,“ zašeptala si pro sebe.

MINULOST
Aermus zůstal stát uprostřed laboratoře. Zdánlivě si velitele nevšímal, ale dobře věděl o každém jeho pohybu, o každém jeho hlubším nádechu. Věděl, jak moc velitele zranil, a jak dlouho bude trvat, než se vzpamatuje z fyzických ran. Počkal až se Wraith usadil a s očekáváním vysvětlení na něho upřel pohled.
„Za ta staletí, co existuješ – slyšel jsi někdy o Proroctví?“ začal Aermus trochu ze široka.
„Myslíš Proroctví Osmi? Ano. Slyšel jsem o něm. Ale neviděl jsem ho ani nečetl.“
„Proroctví Osmi je jenom malá část celkového Proroctví. Jsem rád, že víš aspoň o jeho kousku. Bude se mi lépe mluvit.“ Aermus přešel k jednomu ze stolů a usadil se na něm.
„V Proroctví je popsaný celý příběh. Ne jen těch pár zmínek o Wraithech, o kterých jsi slyšel.“
„Celý příběh?“
„Celý,“ nevzrušeně potvrdil Aermus, aniž by se obtěžoval bližším vysvětlením. Nebylo třeba.
„Pokračuj,“ vybídl ho velitel.
„Mnoho bylo za tisíciletí zničeno, ztraceno. A jenom málo z nás si pamatuje všechno. Nebudu ti vyprávět vše. Na to by tvůj celý život nestačil. Ale věz, že i ty máš v Příběhu své místo. Obávám se, že nezastupitelné.“
Velitel zvedl hlavu. Tvář se mu stáhla do malého úsměšku.
„Jak jinak,“ zašeptal si pro sebe.

PŘÍTOMNOST (PEGAS)
Wraithská loď pomalu plula vesmírem. Nebyl nikdo, kdo by slyšel divné zvuky ozývající se v nepravidelných intervalech z jejích útrob. Kontrolka sondy, která hlídala směr a polohu lodi vůči ostatním tělesům ve vesmírném okolí, se červeně rozblikala a automatická zpráva určená pro obyvatele Atlantis se začala přehrávat stále dokola.
Velitel lodi se v hibernační komoře ani nepohnul. Sen o minulosti se blížil ke konci.
Ten tvor vydávající se za Wraitha ho svým vyprávěním pobavil.
„Musel ses zmýlit,“ řekl mu, když ovládl výbuch smíchu. „Žena. Lidská žena se stříbrnýma očima?“ Zavrtěl hlavou. „A to další, o čem jsi mluvil? Nepravděpodobné. Velmi nepravděpodobné.“
Cizinec se na něj vážně zahleděl.
„Nepodceňuj, co jsem ti řekl. A buď rád, že já tomu věřím. Kdyby ne -.“ Věta zůstala významně viset ve vzduchu.
Ace potlačil veselí.
„Dobrá,“ přikývl. „Zapamatuji si tvoje slova. Ne všechno, co jsi řekl, se mi zdá možné, ale budoucnosti nikdo nedohlédne a stát se může cokoli. Promiň, že nevěřím tvému výkladu. Alespoň jeho části. Taková setkání si nedovedu představit. Ani jako začátek nové etapy vývoje, kterou mám zahájit právě já. Mimochodem, tomu jedinému, čemu bych byl ochoten věřit, je moje vědecká práce a účast na záchraně wraithské populace.“
Ace se odmlčel a zadíval se někam za cizincovo rameno.
„Všechno ukáže čas,“ řekl si tiše sám pro sebe. „Zatím se musím spokojit s tím, že jsem zůstal naživu.“ Ušklíbl se. „Dovol mi jednu otázku,“ otočil se k cizinci. „Kdo jsi?“ zeptal se po jeho přikývnutí.
„Jsem jedním z těch, kdo přetrvávají.“ Cizinec se zvedl a jeho vzhled se začal měnit. Nezůstal u jednoho tvaru. Vystřídal jich několik, než se před zaraženým velitelem znovu objevil v podobě Wraitha. „Dohlížíme na běh času. Pomáháme i zabíjíme,“ pokynul rukou směrem ke dveřím. „V těch nejnutnějších případech,“ dodal pod Wraithovým tázavým pohledem. „A teď,“ pokročil k veliteli, „ je čas.“
Ace se chtěl postavit, ale tělo mu ztěžklo. Usnul tak rychle, že ani nezaznamenal, jak se sesouvá k zemi.

MINULOST
Aermus se posledním pohledem přesvědčil, že velitel spí. Ve výklenku chodby přejel rukou po části zdi. Žena s dívenkou stály přitisknuté k sobě a dívaly se na něho s obavou.
„Pojďte. Vrátím vás zpátky,“ pokynul jim k dalším lidem, které našel v lodi.
Postavili se podle jeho přání k sobě.
Aermus zavřel oči a zvedl ruku. Představil si náves. Když oči znovu otevřel, skupinka lidí byla pryč. Letmým dotykem mysli se ujistil, že žena i děvče jsou v pořádku ve svém domě. Tento svět si nemohl dovolit přijít o léčitelky. Zvlášť když ta nejstarší nedávno zemřela.
Aermus se krátce zamyslel. Zkontroloval polohu wraithské lodi na orbitě a přenesl se na planetu. Soustava jeskyní hluboko v horách byla ideální pro jeho plán. Chvíli mu trvalo, než vytvořil jednoduché zařízení a uvedl ho do provozu.
Na nejvyšší hoře se zadíval do nebe. Zařízení tvořilo štít neumožňující zjistit známky života. To samé zařízení kontrolovalo i portál do jiných světů a třídilo, kdo může vstoupit a kdo bude poslán jinam.
Sklonil oči a přes rty mu přeběhl úsměv. Pokud má být tato planeta chráněna, pak je lepší, když to bude více způsoby. Sehnul se a zvedl ze země malou načervenalou ještěrku. Klidně mu seděla na dlani. Pohladil ji prstem po zádech. Ještěrka se trochu zavrtěla a přešlápla. Pohladil ji ještě jednou, položil ji zpátky na kámen a ustoupil. Ještěrka se začala zvětšovat. Na zádech jí ze stran popraskala kůže a vyrazila z ní malá blanitá křidélka. Rostla zároveň s ještěrkou, dokud před Aermusem nervózně nepřešlapoval několikametrový zlatorudý ještěr se složenými obrovskými křídly na zádech. Sklonil velikou hlavu a Aermus se dotkl jeho čela. Ještěrovi se zalesklo v zářivě zelených očích.
„Řekni jim to,“ zašeptal Aermus. „Ukaž jim zařízení. A pomoz jim. Já odstraním současnou hrozbu.“ Pohladil ještěra po úzkém nose.
Plaz se mu pod rukou zavlnil, roztáhl křídla a vznesl se nad pohoří.
Aermus se za ním chvíli díval. Zlatorudý drak bude chránit černovlasou ženu i děvčátko, aby za čas mohly společně vychovat další z generace léčitelek. Ukáže jim zařízení v nitru hor a naučí je s ním zacházet. Inteligence a schopnosti, které mu předal, budou chránit léčitelky i celou planetu.

PŘÍTOMNOST (PEGAS)
„To je hrozné, co se tady děje,“ vzdychala Jennifer Kellerová a trochu ustrašeně se rozhlížela po lodi duchů.
„Klid, doktorko,“ usmál se na ni John Sheppard. „Chcete pomocníka?“ zastavil se nad panelem ovládajícím hibernační komory.
„Pomocníka? Myslíte, že by bylo dobré ho vzbudit? Co když...?“ Jennifer se zatvářila nerozhodně.
„Bez obav. Jestli bude třeba, postarám se o něj.“ Ronon vytáhl svou zbraň a letmým pohledem zkontroloval, jestli je nastavená na zabití.
John se s otázkou v očích podíval na doktorku. Po jejím váhavém kývnutí spustil proces buzení.

„Máte pro mne lék?“ Ace se přidržoval stěny a s tichou nadějí se díval do tváře lidí, kteří ho obklopovali.
„Bohužel,“ zavrtěla doktorka hlavou. „Ale pracujeme na tom. Rodney?“ otočila se k doktoru McKayovi.
„Jo. Pracujeme,“ zavrčel Rodney. Ani nezvedl hlavu od notebooku.
„Tady,“ pokynula Jennifer k dalšímu počítači, „jsou naše poslední výzkumy. Našli jsme chybnou sekvenci, která způsobuje tu… zrůdnou nemoc. Ale k nápravě máme zatím dost daleko.“
„Dost daleko?“ otočil k ní oči Wraith.
Jennifer polkla.
„Dobrá. Zatím jsme nepřišli na to, jak ji vyléčit,“ připustila. „Ale snažíme se. Kdybyste nám pomohl,“ na chvíli se odmlčela, než pokračovala, „šlo by nám to rychleji.“

„Ztratili jsme dalšího!“ zavolal mezi dveřmi John a následován Rononem zmizel zase v nitru lodi.
Ace zvedl hlavu od displeje. Tázavě se podíval na Rodneyho.
„Pobíhají tady členové tvé bývalé posádky,“ zamumlal doktor. „Dělají potíže. Už zabili pár našich vojáků.“ Vrhl po Aceovi krátký postranní pohled. „Jak se cítíš?“
„Dobře,“ zahučel Wraith. Otočil se k dalšímu panelu a nohy pod ním podklesly. „Ale měli bychom s tím pohnout,“ dodal se zamračením, když se narovnal.
Rodney na to neřekl nic. Jenom občasné podezřívané šlehnutí očima směrem k Wraithovi naznačovalo, že s obavou čeká na první příznaky změny Ace na jedno ze zombie, která se zjevovala po celé lodi.

PŘÍTOMNOST (ZEMĚ)
Andoriel chodila po městě, ve kterém na Zemi žila. Zjistila, že některé věci jí v galaxii Pegas opravdu nechybí a chybět nebudou. Přelidněné ulice, netrpělivost a nesnášenlivost. V mnoha ohledech to bylo horší než wraithské útoky.
Přistihla se, že se usmívá. Stála na náměstí pod jezdeckou sochou dávného panovníka a představovala si nálet Šipek. Za pár okamžiků by vyčistily většinu zalidněného prostoru a zanechaly za sebou vyděšené ticho.
‚Už jsem pryč moc dlouho,‘ povzdechla si pro sebe. Zvedla před oči papír se seznamem institucí, které ještě musí navštívit.

MINULOST
Aermus stál na můstku wraithské lodi. Obě ruce měl položené na ovládacím panelu.
„Tak, kam tě pošlu?“ ptal se polohlasně. Na blízké obrazovce se začaly zobrazovat jednotlivé sektory galaxie. Aermus se usmál. „Tam,“ řekl důrazně a zavřel oči.

Zlatorudý drak zvedl hlavu k obloze. Nad mraky vytušil příliv energie zakončený duhovým bleskem. Hrozba, která do té doby visela na nebi, zmizela.
Ještěr naposledy zakroužil nad vesnicí a pak se snesl na první malou mýtinu blízkého lesa. Věděl, že ho tam černovlasá žena brzy najde.

PŘÍTOMNOST (PEGAS)
„Moje loď?“ zeptal se Ace. Ležel na ošetřovně Atlantis. Cítil, jak se postižená tkáň snaží prosadit, a bylo pro něj stále těžší se ovládat.
„Už není,“ pokrčil rameny Sheppard. „Měli jsme co dělat, abychom přežili. Loď se rozpadla na kusy po nárazu na vodní hladinu.“
„A moje posádka?“ ptal se Wraith dál. Věděl, jaká bude odpověď. Přesto to chtěl slyšet nahlas.
„Nepřežili. Ani jeden.“ Plukovník ho nenechal na pochybách.
Ace koutkem oka zahlédl doktorku Kellerovou. Byla skloněná nad stolkem se zdravotnickým materiálem a po posledních Johnových slovech sklopila hlavu ještě níž.
„Chápu.“ Wraith na okamžik zavřel oči. „A co bude se mnou?“ pokračoval v dotazech.
„To,“ John se s bezradným výrazem otočil k Jennifer, „to zatím nevíme.“
„Pořád se nám nedaří najít protilátku,“ povzdechla si doktorka a přistoupila k nim. „Nevzdáme to,“ povzbudivě položila Wraithovi dlaň na hřbet ruky.
Pohlédl tím směrem a přes rty mu přeletěl náznak úsměšku.
„Máte štěstí, že je mé ovládání pod kontrolou“ zašeptal. „Kde je?“ podíval se na Johna.
„Myslíš Andoriel?“ ujistil se Sheppard. „Má dovolenou. Je na Zemi.“
„Chtěl byste se rozloučit!?“ vydechla Jennifer. Ruce už měla bezpečně chované v kapsách svého pláště. „Bylo by možné…?“ otočila se k plukovníkovi.
„Ne, doktorko. Ještě jsem to nevzdal,“ zarazil ji Ace. „Ještě pořád mi zbývá jedna možnost. Pokud mě necháte projít vaší Branou na planetu s brouky, kterým říkáte iratusští.“
„To ti nemůžu slíbit,“ zamyslel se John. „Ale přednesu tvůj požadavek. A podpořím ho.“
„Tím chcete říct, že byste je nechal, aby se na vás – ale to je nebezpečné!“ Doktorka se tvářila vyděšeně.
„Nebezpečnější než tady? Když nenajdete lék, budete mě muset zabít. Jaký je v tom rozdíl? Léčba brouky je nebezpečná, ale zatím se to jeví jako jediné východisko.“ Wraithovi se v očích mihnul posměch.
Jennifer se na něj pozorně zadívala. Věděla, že dlouho už odolávat nebude. Nemoc ho dostihne a všichni budou v nebezpečí.
„Dobrá,“ obrátila se k Johnovi. „I já jeho požadavek podpořím.“

MINULOST
Wraithská loď se vznášela v odlehlé části galaxie.
Aermus naposledy procházel její chodby. Po zabité posádce ani několika lidech zbavených energie nezůstala žádná stopa. Wraithský velitel seděl zády opřený o stěnu na můstku. Ještě stále spal.
Aermus se nad ním sklonil a přejel mu prsty kolem levého oka.
„Hvězda,“ zašeptal. Na bílé kůži čela a tváře Wraitha vystoupily černé linie. Spojily se do ostrých hrotů hvězdice a vytvořily kolem oka výrazné tetování.
Ace se pohnul. Ruce mu zacukaly a pootevřel ústa v hlubokém nádechu.
Aermus ustoupil a zvedl oči k obrazovce.
„Právě včas,“ pokračoval v samomluvě.
Z hyperprostoru se vynořil wraithský křižník. Zbytky jeho posádky se marně snažily udržet loď pohromadě. Zdánlivě opuštěný Úl jim připadal jako zázrak. Záchrana na poslední chvíli. Poslední energii Wraithové použili k otočení křižníku pryč od nalezené lodě.
Přistávali ve stíhačkách v hangáru Aceovy lodi a na monitorech viděli, jak se jejich křižník rozpadá. Nedošlo k žádnému efektnímu výbuchu plnému ohně. V jednom okamžiku se vesmírem vznášelo poškozené plavidlo a ve druhém z něj zbyly jenom trosky neurčitých tvarů, které putovaly různými směry.
Aermus zmizel, jakmile se od křižníku odpoutaly první Šipky. Když přistávaly, Ace otevřel oči. Svoji novou posádku přivítal už ve stoje uprostřed můstku. Rozdělil úkoly a Wraithi z křižníku je bez zaváhání začali plnit.

PŘÍTOMNOST (PEGAS)
Mezigalaktický most už dávno nefungoval. Daedalos Andoriel vysadil na planetě s Branou hned na kraji galaxie Pegas a letěl na průzkum, jehož smysl Ája tak docela nepochopila. A také jí to bylo jedno. Chtěla zpátky do Města.
Na Atlantis byla noc. V centrální místnosti zůstala jenom minimální obsluha. Jennifer měla službu na ošetřovně. Andoriel se tam hlásila hned po příchodu.
Doktorčino vyšetření bylo krátké. Ale informace, které z ní padaly, byly pro Áju matoucí, nepochopitelné a deprimující.
Jennifer pokračovala v líčení nedávných událostí i cestou do Ájina pokoje.
Andoriel spustila velkou tašku z ramene a pomalu ji položila na podlahu. Sedla si na postel a kývla doktorce do křesla.
„Začni, prosím, ještě jednou a od začátku. Wraith zkoušel náš retrovirus. To vím. Řekl mi to. Ukázal. První výsledky byly více než slibné. A pak?“
„Byl tady,“ zopakovala Jennifer. „Odešel na planetu s iratuskými brouky. Od té doby jsme od něj nedostali žádnou zprávu. Nejsem si jistá, jestli -,“ zarazila se. Nechtěla Áje říct všechno najednou, ale slova z ní vypadávala sama rychle za sebou, dokud nezbyla žádná, která by se dala použít.
Jennifer řekla všechno, co věděla.
„Děkuji,“ zašeptala Andoriel po dlouhé odmlce. „Teď si potřebuji odpočinout. Dobrou noc.“ Lehla si a otočila se k doktorce zády.
Doktorka Kellerová tiše vyšla z pokoje.
„Dobrou noc,“ zašeptala zavřeným dveřím.

MINULOST
Arel přecházel po mramorové podlaze podzemního sálu sem a tam. Nevšímal si výskání a cákání z jezera. Aermena a pár dalších na sebe vzalo podobu vodních živočichů a hráli si v horké vodě plné vzduchových bublinek.
„Konečně,“ řekl a otočil se čelem k chodbě vedoucí na povrch.
Aermus se na něj zadíval s otázkou v očích.
„Trvalo ti to déle, než jsem čekal,“ oslovil ho Arel. „Neposlechl jsi,“ pokračoval přísně. „Jeden přežil. Jsi si jistý, že je planeta v bezpečí?“
„Jsem,“ řekl prostě Aermus. „Ten tvor si nepamatuje polohu planety, u které jsme se setkali. I kdyby tam někdy zabloudil, nepozná ji. Je tam -“
„Já vím,“ zarazil ho Arel. „To zařízení je na hranici jejich chápání, ale zvládnou ho. S malou pomocí, kterou jsi jim tam nechal.“
Aermus mlčky sklonil hlavu.
„Vrátil ses!“ Aermena k němu přiběhla. S pobavením si prohlédla jeho podobu. Ještě pořád vypadal jako Wraith. Pod jejím pohledem se zahalil svým obvyklým tyrkysovým pláštěm.
„Linie bude zachována,“ pokynul jim Arel a zmizel v jedné z bočních chodeb.
„Povedlo se,“ usmál se Aermus na svoji sestru.
„Byla by škoda, kdyby ne,“ vrátila mu úsměv a táhla ho k hraně vodní hladiny.

Děkuji za všechny komentáře :)

Příště se uzavřou pověsti. Poslední SPW se jmenuje O odchodu z planety.

:sunny:

Daša Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 164
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
ACH!
Tenhle díl je prostě úžasný! Pokolikáté že ho vlastně čtu? Počtvrté? Popáté?
Pořád se neomrzel. Pořád rozechvívá. :bravo:

Měla bych něco dělat. Ale copak můžu, když lítají po Fóru takové věci, no řekni!

:wink:
Daša

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Jéje, Shano, tolikrát? Díky :)

Teď se bude pracovat lépe :wink:

:sunny:
Naposledy upravil andoriel dne 28.1.2014 22:00:01, celkově upraveno 1

posedlík Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1061
Bydliště: Atlantis převážně Ústí nad Orlicí
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
vynikající díl :bravo:

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Děkuju, posedlíku :)

:sunny:

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Moc libilo. Tesim se na dalsi...
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Dokončené povídky

cron