StarGate Ships - S02E20 : Konec utrpení, část 2

[kasparova655365]

Zítra bude na 100% , dopisuji teď vesmírnou bitku

No dnes je zítra a dil nikde.

Taky pravda jsem zvídavý kdy to už bude, protože se těším na Markse a Cártrovou.

[kasparova655365]

Zdravím,
tak tady máte poslední část první série Ještě jednou se omlouvám za zpoždění, nebyl buď čas nebo jsem měla hodně práce

PS: předem se omlouvám za chyby, neměla jsem čas je pořádně opravit

Přeji krásné čtení

Epizoda 20 : Samota, část 1, part 2

Prostor, Země, Odyssey
Jane při cestě k můstku potkala Kevina, která měl až moc špatnou náladu. Vůbec si nevšímal okolí. Kdyby před něj Jane nestoupla, tak by vůbec o ní nevěděl. Zamávala mu rukou před nosem a zeptala se ho: „Je vše v pořádku?“
„Ne, nic není v pořádku,“ odpověděl jí na to tvrdě a pokračoval dál v cestě.
„Hej! Zastav se!“ zakřičela na něj a on nic. Proto ho Jane rychle předběhla, roztáhla ruce a zastavila.
„Tak a teď mi pověs, co se stalo?“
„Tak ty chceš vědět, co se stalo? Tak jo, řeknu ti to. Přímo přede mnou políbila generála O’Neilla. Tak, když už to teď víš, tak mě pusť.“ Jane s otevřenou pusou nechala projít Kevina, který si to namířil přímo do kajuty.
„To jako vážně udělala?“ řekla si pro sebe a šla za svým bráchou.
Kevin měl na pracovním stole připravenou krabici, do které dával nějaké věci. Když Jane přišla za ním, krabici rychle položil vedle stolu, aby ji neviděla.
„Chtěla jsem se tě ještě zeptat, jestli bych mohla tuhle misi vynechat. Slíbila jsem Sam, že jí pomohu trochu si vzpomenout.“
„Jistě, zastoupí tě Mike.“
„Děkuji,“ řekla Jane a odešla z jeho kajuty. Kevin postavil krabici zpátky na stůl a pokračoval v dávání věcí do ní. Byly to fotky, na kterým byl se Sam a věci, které by ji připomínaly. Když dal poslední věc, kterou měl u sebe v kajutě, do krabice, vytáhl pak z uniformu malinkou krabičku, ve které byl zásnubní prsten. Nejprve se na něj podíval, a pak krabičku s prstenem dal do krabice.

Země, SGC, ošetřovna
Na ošetřovně leželi jen dva zranění, byla to doktorka Kašparová s kapitánem Vrátným. Oba se pomalu zotavovali, ale jejich stav byl oproti předešlému značně lepší. Právě teď byli oba vzhůru a spolu komunikovali.
„Jak ti je?“ zeptala se Martina.
„Mnohem lépe. A co ty?“
„Už se těším, až vylezu z postele. Už ani nevím, jak se chodí,“ odpověděla Martina a zasmála se.
„Chce se ti ještě jednou omluvit. Kdybych jim neřekl tu adresu, tak bys tu teď neležela,“ řekl smutně Martin. Martina se na něj podívala a řekla mu: „Za nic se neomlouvej. Stalo se, stalo. Oba jsme v pořádku a brzy nás, doufám, odtud už pustí. Vrátíme se zpátky ke svým pracím a budeme dělat to co doposud, až na to ležení zde na ošetřovně.“
„Pravda. Dny se vrátí do starých kolejích.“
„No, když mluvíš o návratu do starých kolejích, tak doufám, že s těmi šprýmy přestanete. Docela mě někdy naštvou.“
„Slibuji, že s tím přestaneme, ale jen pod podmínkou, že zase budeme kamarádi,“ řekl Martin a posadil se.
„Vždyť jsme byli a stála jsme kamarádi,“ odpověděla mu na to a taktéž se posadila, pak pohlédla na něj a věnovala mu svůj úsměv v obličeji.

Země, SGC, pokoj Carterové
Jak slíbila Jane, tak přišla znovu za Sam, která seděla na posteli. Když Sam viděla Jane, tak se postavila a počkala, až přijde k ní.
„Copak jsi udělala? Brácha na Odyssey až moc řádí.“
„No, zrovna jsem líbala Jacka, když se objevil,“ odpověděla Sam a sednula zpátky na postel. Jane nevěřícně zavrtěla hlavou a sedle vedle ní.
„A co jinak? Jak se po tom cítíš?“ zeptala se Jane.
„Je zřejmě jisté, že se mnou už nechce nic mít. Když zahlédl Markse, tak mě hned odstrčil. Já nevím, co si o tom mám myslet. Naposledy si pamatuji, že jsem žila s O’Neillem, ale vlastně ve skutečnosti žiji s Marksem.“ Jane párkrát kývla hlavou, než se sebou škubla, když se otevřely dveře.
„Tušil jsem, že tu budeš i ty,“ řekl Kevin, když vešel dovnitř.
„Brácho…“
„Nic neříkej, jen tu nechám toto,“ řekl Kevin a poukázal na krabici, kterou položil na stůl. Hned potom odešel z pokoje, aniž by promluvil na Sam. Jane vstala a šla ke krabici, kterou přenesla na postel. Sam se k ní otočila a spolu s Jane začaly hrabat v krabici, která byla plná různých věcích. Sam našla nějaké fotky, když je vytáhla ven a pozorně si je prohlédla, zavřela oči a fotky položila na postel.
„No bezva,“ řekla Jane a vytáhla z krabice malou krabičku.
„Co to je?“ zeptala se Sam. Jane dobře věděla, co v té krabičce je, a tak ji podala Sam. Když ji otevřela, uviděla zásnubní prsten.
„To je…“
„Ano, je to zásnubní prsten. A myslím, že tímto se to vše zrušilo,“ odpověděla Jane.

Prostor, Země, Odyssey – o 2 hodiny později
Všichni na palubě Odyssey byli připraveni vyrazit k planetě, kde zřejmě drží Simi, pokud jim Leaf nelhal. Kapitán Evans seděl u pilotní konzole a čekal jen na povel vstoupit do hyperprostoru. Když podplukovník Marks dorazil na můstek, sedl do velícího křesla a vydal rozkaz: „Vstupte do hyperprostoru.“
„Ano, pane.“
Před Odysseou se otevřelo hyperprostorové okno, do kterého vletěla.
Kevin po vstupu do hyperprostoru šel k boční obrazovce, na které si zobrazil informace o planetě, kam právě teď letí.
„Za jak dlouho tam budeme?“ podíval se na Evanse.
„S touto rychlostí za hodinu a třicet pět minut,“ odpověděl.
„Dobře. Informujte všechny, ať jsou za hodinu na svých místech. Jestli mám pravdu, tak jejich planeta bude hlídaná. Budeme muset vystoupit z hyperprostoru dále od planety, nechtěl bych se hned dostat s nimi do kříže. Pak bychom mohli ztratit naději na záchranu Simů.“
„Ano, pane,“ ozvala se tentokrát Evansová.
„Dobrá, budu u asgardského jádra,“ řekl při odchodu Marks.

Hyperprostor, Athena
Plukovník Svitsová měla komuniké ze Země, právě teď stála na můstku u boční obrazovky a hovořila s generálem Landrym, který má pro ni práci.
„Chápu-li to tak, tak chcete, abychom na ně dohlédli?“
„Ano, plukovníku. Hned, jak se vrátíte na Zem, tak vyrazíte za nimi.“
„Rozumím. Jak je na to tým HB-1, doktorka Kašparová a podplukovník Carterová?“ zeptala se na stav zraněných lidí.
„Všichni budou v pořádku. Doktorce a kapitánu Vrátnému to chvíli potrvá, ale jinak všichni už jsou doma, až na podplukovníka Carterovou.“
„Slyšela jsem o tom, co se jí stalo. Je nějaká šance, že se jí vrátí paměť?“
„To nevíme. Právě teď je s ní poručík Marksová. Snaží se jí pomoci,“ odpověděl Landry.
„Snad uspěje. Ozveme se, až budeme na Zemi. Svitsová konec.“ Boční obrazovka ztmavla a Helen se přesunula ke konzole, u které sedává major Barta.
„Jsme u stanoviště Alpha,“ oznámil major.
„Vystupte z hyperprostoru a spojte mě hned s plukovníkem Švestkou.“
„Ano, madam.“

Česká Alpha, základna, řídící místnost
Kapitán Opatovský seděl u počítače, kde právě dával dohromady hlášení lidí z jednotlivých sekcí základny. Když na dalším počítači zahlédl, že Athena vystoupila z hyperprostoru, vzal do ruky vysílačku a řekl: „Plukovník Švestka do řídící místnosti.“ Plukovník během několika vteřin sešel schody dolů a stoupl si ke kapitánovi.
„Athena právě vystoupila z hyperprostoru. Chce s vámi mluvit plukovník Svitsová.“
„Otevřete kanál.“ Kapitán zmáčkl na pár tlačítek a pak kývnul na plukovníka, že může mluvit.
„Plukovníku, jste tu načas.“
„Dejte mi souřadnice, kam vám to máme přenést. Máme trochu naspěch, Odyssea vyrazila do teritoria Druhé aliance, takže jim poletíme na pomoc, jakmile se vrátíme na Zemi.“ Plukovník kývnul na kapitána, který poslal na Athenu souřadnice, kam mají náklad přenést.
„Našli planetu, kde drží Simi?“
„Vypadá to tak. Mají před námi dvě a půl hodiny náskok. Když se dostaneme na Zemi, oni už tam budou.“
„Rozumím. Hodně štěstí.“
„Děkuji.“

Hyperprostor, Odyssey, místnost s jádrem
Hologram Kvasira byl vedle asgardského jádra, u kterého stál Marks. Marks požádal Kvasira, aby mu pomohl trochu s vylepšením paprskometů. Předpokládá, že je budou hodně potřebovat, když letí přímo do jejich teritoria.
„Kvasire, o kolik můžeš zvýšit jejich účinnost?“
„Podle výpočtů jen o pět procent,“ odpověděl během chvilky Kvasir, který pomocí počítače udělal velmi rychlý výpočet.
„Dobrá, začni s přepsáním programů. Já se podívám na štíty, aby déle vydržely.“
„Mám vám pomoci, podplukovníku?“ ozval se Heimdall.
„Děkuji, Heimdalle, ale potřebuji taky něco dělat. Potřebuji zaměstnat svou hlavu. Ale děkuji za nabídku, vážím si toho,“ odpověděl Kevin a vydal se ke stěnnému panelu, který je propojen s krystaly v panelu ve zdi.

Neznámá soustava, Peuta, základna
Jeden z Kerrových mužů seděl v řídící místnosti antické základny, kde sledoval na dálkových senzorech pohyb jednotlivých lodí v galaxii. Když senzory objevily pozemskou loď blížící se k jejich základně na jiné planetě, vzal do rukou vysílačku a okamžitě to nahlásil svému veliteli. Kerro co nejrychleji přiběhl za ním se slovy: „Co jsi objevil?“
„Blížící se pozemskou loď k naší základně, kde držíme Simi.“
„Za jak dlouho tam budou?“
„Přibližně za půl hodiny. Mám nařídit evakuaci základny?“
„Ano, ať okamžitě přesunou Simi na jinou základnu, nemůžeme dopustit, aby je zachránili. Zatracenej Leaf, vše jim řekl.“
„Pane, mám nechat i evakuovat lodě?“ zeptal se muž. Během chvilky dostal Kerro nápad, který by mohl vyjít.
„Ne, nechte je hlídkovat nad planetou. Místo toho jim přivolejte posily. Možná někdo z nich na palubě je nosičem Antického genu.“
„Ano, pane.“ Kerro opustil místnost a vydal se chodbou do řídící místnosti základny.

Hyperprostor, Odyssey, můstek
Kapitán Evans sedící u pilotní konzole si zobrazil na obrazovku dálkové senzory, které nic nezaznamenávaly. Když přišel podplukovník na můstek, okamžitě mu nahlásil stav.
„Kolem planety se nenachází žádná cizí loď.“ Marks sedl do křesla a obrátil se na Mika.
„Nemůžeme vědět, zda-li tam není nějaké rušení, které nám ruší detekovat jejich lodě. Vystup z hyperprostoru, zbytek vezmeme podsvětelnými motory.“
„Jistě. Opouštíme hyperprostor.“

Prostor poblíž P3P-635
Odyssey po výstupu z hyperprostoru hned aktivovala štítky. V prostoru nebylo nic vidět, Odyssey byla jediná, která tam byla.
Marks vstal z velitelského křesla a s pohledem na prostor šel vpřed.
„Něco mě tu nesedí. Jestli Druhá aliance má ve vlastnictví Antickou základu, tak nás určitě zaznamenali a vědí o nás.“
„Myslíte, že planetu dávno evakuovali?“ zeptal se Mike.
„Určitě. Miku, namiř to k té druhé planetě, kde je brána.“ Mike kývnul hlavou a zmáčkl na pár tlačítek.
„Kurz nastaven.“
„Štíty držte na maximum, očekávám, že tady někoho ponechali.“

Během pár minut se Odyssea za pomocí podsvětelných motorů přiblížila k planetě, která byla blízko té původní, kam měli dříve plánováno letět.

Senzory jako předtím nezaznamenaly žádný život na planetě ani žádnou loď ve vesmíru. Mike pohlédl na Kevina, kterému tohle všechno nesedělo, díval se vpřed a přemýšlel o tom, kde by mohli být.
„Pokuste se zvětšit citlivost senzorů.“
„Ano, pane,“ ozval se jeden z důstojníků ze zadní části můstku.

Zpozad planety se najednou demaskovalo deset lodí Druhé aliance. Lodě se začaly formovat do různých pozic, nakonec obklíčily Odysseu ze všech stran.

Na Odyssee začal znít poplach, celá posádka byla připravena na okamžitý boj na svých stanovištích. Když na senzorech zaznamenali deset mateřských lodí Druhé aliance, které je obklíčily, nastavili zbraně tak, aby alespoň jeden railgun a paprskomet měl zaměřenou jednu loď.
„Stav nepřátelských lodí?“
„Všechny drží svá pozice, zbraně mají namířeny na naše generátory štítů, podsvětelné motory a také hyperpohon. Jedna z lodí se snaží s námi spojit,“ odpověděl a zároveň informoval velitele o stavu nepřátelských lodí.
„Na obrazovku,“ s těmito slovy se Marks přesunul k boční obrazovce, na které se zobrazil velitel Druhé aliance, Kerro.
„Opět se shledáváme, podplukovníku.“
„Právě jsem chtěl říci to samé. Ale přejdu k věci. Kde držíte Simi?“
„To byste rád věděl. Ale stejně zemřete, tak proč vám to neříci. Jsou o pár planet dál odsud na jedné z našich základen, více vám už neřeknu, věděli byste to až moc podrobněji.“
„To nevadí, my se stejně přes vás dostaneme a poletíme zachránit Simi,“ řekl mu na to Marks a ukončil spojení mezi nimi stisknutím tlačítkem vedle obrazovky.
„Všechny lodě nabíjejí zbraně!“ zakřičela Evansová. Marks usadil rychle do velitelského křesla a začal s vydáváním rozkazů: „Zaměřte se na velitelskou loď. Snažte se udržet co nejvíce štíty nad důležitými systémy. Nepotřebnou energii převeďte do předních štítů, jdeme na ně.“
„Ano, pane,“ odpověděli oba důstojnici sedící za konzolemi.

Odyssea začala jako první střílet na nepřátelské lodě i přesto, že měly značnou přesilu. Bylo zcela jisté, že hned po nich začnou se střelbou ostatní lodě a to přímo na ně.

Po několika zásazích do štítů Odyssey se na můstku začaly objevovat první jiskry.
„Štíty klesly osmdesát tří procent. Poškození na přídi a zádi, paluba sedm, osm a devět,“ oznámila Evansová.
„Uzavřete je!“
„Pane, všechny lodě se začali soustředit na jedno místo.“
„Které?“
„Hlavní generátor štítu,“ odpověděla Evansová a hned na to se zatřásla celá loď. Všichni, co stáli tou dobou na nohou, spadli na zem. A aby nebylo málo, pilotní konzole měla velký zkrat, že Evans slítl na zem. Marks věděl, že tohle je předem prohraná bitva i s úpravy, které prováděli při cestě. Štíty byly téměř na nule, generátor byl na tolik poškozený, že ani neexistovala naděje jej spravit za krátkou dobu.
„Sharon, běž za bratrem,“ řekl, když vstal z křesla, a šel k jediné funkční konzole na můstku.
„Co chcete dělat?“ zajímalo ji, když vstala z křesla.
„Dostanu vás odsud, transportuji celou posádku k bráně. Půjdete na stanoviště Delta,“ odpověděl při zaměřování všech lokátorů na palubě, krom svého.
„A co vy?“ ozval se Mike, který vstával ze země.
„Já tu zůstanu. Informujte hned Athenu, ať sem neletí.“
„Kevine, ne!“ Než kdokoliv stihl jakkoliv zareagovat, všichni byli přeneseni na povrch planety hned u brány. Pouze jediný člen posádky zůstal na palubě bez jakéhokoliv plánu na záchranu jak lodi, tak i Simů, kteří jsou nadále věznění v rukou Druhé aliance. Kevin po přenesu celé posádky aktivoval na konzoli jeden program, který hned po jeho spuštění začal plně fungovat, jelikož byl připojen přímo k jádru.
„Odysseo.“
„Podplukovníku,“ ozval se ženský hlas z interkomu.
„Krátký hyperprostorový skok. Přímo za tu první planetu.“

Během chvilky Odyssea vstoupila a vystoupila z hyperprostoru. Po tomto skoku byl hyperpohon vyřazen z činnosti.

Kevin dobře věděl, že delší let hyperpohonem by byla loď roztrhána na kusy během chvilky, proto raději zvolil variantu, že jim na chvilku zmizne ze senzorů, než aktivuje maskování, které je taktéž připojen k jádru.
„Dobrá, máme chvilku, než nás odhalí. Jak jsou na tom zbraně?“
„Zatím jsou funkční, zaměřovali se pouze na hlavní generátor štítu.“
„A co posádka?“
„Všichni stihli projít bránou, jsou v bezpečí.“
„Děkuji, Odysseo, za všechno.“

Stačila jen chvilka a Odyssea byla opět odhalena i přesto, že byla zamaskována. Tentokrát pět lodí přiletělo čelem k Odyssey.

Na boční obrazovce se objevil Kerro, který si chtěl ještě promluvit s Kevinem.
„Vidím, že jste všechny přenesl na planetu, jen se divím, že vy jediný jste zůstal.“
„Asi byste něco měl vědět, každý velitel se raději obětuje sám, než aby obětoval posádku, která má před sebou dlouhou budoucnost,“ řekl mu na to Kevin a zase jako první přerušil komunikaci mezi loděmi. Pak pohlédl na monitor, který mu udává, že nepřátelské lodě zaměřily můstek Odyssey. Pohlédl dopředu a uviděl, jak nepřátelské zbraně dosahují svého cíle.
„A do hajzlu…“ Rychle se rozeběhl od konzole a namířil si to pryč z můstku, jelikož samotné Odyssey se podařilo částečně zprovoznit malinký generátor poblíž můstku, který je nezávislý na tom hlavním. Kevin utíkal, jak nejrychleji mohl, jenže nepřátelské lodě během chvilky dopadly na můstek. Hned po tom následovala velká exploze, která nešla nijak zastavit. Kevin po proběhnutí přepážky ji chtěl nechat zavřít, jenže výbuch byl téměř u něj. Kousky z můstku začaly všude létat, že doletěly na chodbu, kudy běžel.

To be continued

KONEC PRVNÍ SÉRIE

Toho chceš hned zabít nebo co? Kevin na tom bude asi hodně špatně, protože aby sám byl na můstku a utíkat před expolozí, to ho bude asi stát život.
Odyseu asi dost ničíš, jestli nebude potom dobrý z ní postavit novou loď?
První série se mi libí AŽ NA TEN KONEC!!
No kdy tu bude další díl?

ty mě holka vážně jednou zabiješ ale jinak dobrý

[kasparova655365]

Ondra Daške:
Prvně ti chci poděkovat za všechno
1. Už jsem ho tolikrát chtěla zabít Tak proč ne
2. Nových lodí ještě bude hodně
3. Kdy bude? Včera jsem začala psát první díl druhé série, takže tak další týden by mohl být

posedlík:
Já tě ale nechci zabít jinak děkuji

Ale Marks je jen jeden a navíc, je tu ten problém že když zničíš Odyseu, která loď bude potom vlajková

Vzhledem k tomu že loď v hyperprostoru může prolétávat pevnýma věcma, tak nevidím důvod proč by hned nevstoupili do hyperprostoru.
Krom toho tak malá loď jako je Odyssey téměr vůbec nejde obklíčit natolik aby se nenašlo místo kudy by neproletěla.
Ale jinak pěknej konec.
Jen by se tam furt nemuseli řešit vztahy a zabíjet Kevin.

[kasparova655365]

Ondra Daške:
neboj, vše se dozvíš v následujícím díle

deadalos:
1 - Vzhledem k tomu, že Shipse píšu já, tak neberu v potaze nějaké věci... tak, jak to je napsáno, tak to i bude, měnit to fakt nebudu.
2 - Musela jsem se nějak dostat do bodu, aby to navazovalo na druhou sérii tak, jak to mám naplánované
3 - Děkuji, to jsem ráda
4 - Neboj, vztahy se moc dlouho už řešit nebudou... a co se týče Kevina, to se dozvíš v dalším díle, teď ti bohužel nemohu ani potvrdit natož vyvrátit, že je mrtvý nebo stále naživu... jinak popravdě ani nevím, proč jsem se rozhodla většinou přizabíjet zrovna jeho

Zajímavé zakončení, ovšem čekal jsem že s lodí narazí do jedné z mateřských lodí a zpúsobí jim co nejvíce škod jako opravdovej kapitán bojové lodě.

Super díl, škoda že Carterová ztratila pamět.
Myslim si že to Kevin přežil i když byl u ohniska výbuchu přepážky jsou přece naprogramované aby se při výbuchu uzavřeli ne?
Doufam že to Odyssea přežije je to moje oblíbená loď, nehledě na to že na Odyssee je Asgardské jádro které by nemělo padnout do rukou nepřátelům.
No moc se těšim na pokráčko

[kasparova655365]

coldvel:
Děkuji, jinak co se týče toho nárazu do lodi, tak to nebylo proveditelný, protože než by k nim doletěl, tak by jej stejně zbraněmi trefili... Vyšlo by to v podstatě nastejno, jelikož lodě Druhé aliance si držely od Odyssey odstup

Moiki:
Děkuji mockrát.
Škoda to určitě je, jelikož tím to všechno začalo, ale pokračování bude o dost zajímavější, především v plánování záchraně Simů, nové poznatky v obou antických měst, jak na Atlantidě, tak i na Sibyle, konečně se k ní taktéž vrátím, bude toho tam spousta nového a bude tam i něco, co vás některý velice překvapí někteří, co vím z minulých dílů, je mají rádi, více o nich už nepovím
Ano, přepážky jsou naprogramované, aby se uzavíraly, ale nezapomeň, že takový výbuch jentak nezadrží
Jestli přežije, nebo ne, tak to bude hned v prvním díle, který doufám, vydám další týden, už sepisuji teď třetí stránku, v plánu jich mám kolem 9-10 stránek
Určitě se těš, jelikož věci se začnou pořádně hýbat

Díky za odpověď už se moc moc moc těšim na pokráčko a doufam že Marks přežije

Ale pokud by si držela od Odyssey odstup že by to nestihla, což vzhledem k její rychlosti je obrovskej odstup tak to znamená že by ty lodě byli strašně daleko od sebe aby byli všude kolem Odyssey a byli obrovské mezery mezi nima.

[kasparova655365]

No záleží v který moment to myslíš, jestli prvně, když se objevili, nebo kdy Odyssea rychle udělala hyperprostorový skok?

Jelikož když udělal ten hyperprostorový skok, hned na to přestal pohon fungovat, jelikož po vyřazení hlavního generátoru štítů, se poškodili i další důležité věci, které byly s tímto propojeni.

A v předchozím případě netušili, jak moc silní jsou oproti minulému střetnutí, doufali, že po úpravách se jim budou rovnat, ale zmýlili se, když od D. A. zbraně začaly padat na jejich štíty... a pak už bylo pozdě na skok, po zaměření hlavního generátoru...

Ano, mohla jsem to udělat jinak, ale z mnoha důvodů jsem se potřebovala dostat do bodu, že Odyssea skončí takto

Jestli se ale nepletu tak Odyssea má umělou inteligenci a ta by mohla Odysseu zachránit ne?
Doufam že s Odyssei aspoň něco zbude i kdyby se měla použít na nový typ lodě

[kasparova655365]

Ano, Odyssea má svou vlastní inteligenci, může dělat cokoliv, co ji napadne O jejím stvoření se všichni dozví v dalším díle

Tak to už se moc moc těšim

[kasparova655365]

Jelikož už mám sepsané tři stránky prvního dílu druhé série, tak podle předpokladu by další týden mohl vyjít nový díl. Bohužel vám neřeknu který den vyjde, jelikož je nová série a tak trochu si pohraji i s vydávacími dny takže se nechte překvapit

To je jedno kdy jen ať přibude novej díl moc se těšim na pokráčko

Myslíš starý známí jako Emerson a Pendergast, tedy povznesení?

[kasparova655365]

Nemohu ani potvrdit ani vyvrátit jinak byste toho věděli více než já

No neříkej, ty mě teda napínáš
Jen by měčistě teoreticky zajímslo jestli budou na naší straně nebo proti nepříteli.

[kasparova655365]

Přeji krásné odpoledne V průběhu předchozího týdne a tohoto jsem Vám oznámila, že někdy tento týden vydám nový díl druhé série. Zároveň Vám takhlenc odhalím, který den bude vydávací budu se snažit, aby díl byl vydán co týden, ale předpokládejte spíše s intervalem jeden díl po dvou týdnech.

Přeji krásné čtení a doufám, že se vám bude díl líbit

Epizoda 1 : Samota, část 2

V předchozích dílech jste se dočetli:
Druhá aliance na K9M-802 držela v zajetí český tým HB-1, ze kterých se snažili získat informace, kam přestěhovali zbylé Simi, a kde najdou Nicovu manželku Charleen. Místo základny Digammy, jim dali adresu P4Q-385, kde vyslaný tým Druhou aliancí zranil doktorku Kašparovou a podplukovníka Carterovou, která se při pádu praštila hlavou o pařez a důsledkem toho ztratila paměť. Kvůli ztrátě paměti Sam opustila Kevina zrovna v té době, kdy se pomalu chystal ji požádat o ruku. Místo toho si Sam stále myslí, že chodí s Jackem O’Neillem. Potom, co Kevin zahlédl Jacka se Sam, jak se líbají, okamžitě se odebral na Odysseu, kde sbalil všechny její věci do krabice, do které dal také snubní prstýnek, který ji chtěl dát.
Poté, co získali informace o planetě, kde Druhá aliance drží Simi, Kevin se svou posádkou Odyssey se vydal na planetu P3P-635. Když tam dorazili, čekalo tam na ně deset lodí Druhé aliance. Jakmile se podařilo Druhé alianci vyřadit na Odyssey štíty, Marks přesunul celou posádku na planetu, která unikla bránou na stanoviště Delta. Marks poprvé aktivoval vnitřní hlas Odyssey, která má vlastní vědomí v počítači asgardského jádra. Pět lodí Druhé aliance si to zamířilo za Odysseou, když provedla krátký hyperprostorový skok k planetě, ke které měli původně namířeno. Marks rychle Odysseu zamaskoval a doufal, že je nenajdou. Pravda byla opakem a hned je po několika minutách našli. Všech pět lodí pak zaměřilo můstek Odyssey, na který několikrát vystřelily.

Země, SGC
Generál Landry stál v řídící místnosti, kde hovořil s kapitánem Evansem, který před chvílí dorazil s celou posádkou Odyssey na Zemi. Oba stáli za seržantem Harrimanem, který čekal na spojení s Athenou, která brzy vystoupí z hyperprostoru nad Zemí. Do řídící místnosti rychle přiběhla jak Sam, tak i Jane, když se dozvěděly, co se stalo.
„Kde je Kevin?“ zajímalo Jane.
„Zůstal na Odyssey. Chtěl, abychom odvolali Athenu z cesty tam,“ odpověděl Mike.
„To jsem ale já zamítl, takže jakmile sem dorazí Athena, nabere pár lidí a vyrazí rovnou k poslední známé poloze Odyssey,“ dopověděl Landry. Bylo téměř jisté, že se Jane hned přihlásí, aby letěla s nimi. Bylo ale překvapující, když se ozvala z pozadu ní Sam: „Chci taky letět.“ Všichni se obrátili směrem k ní, jelikož by je potom všem, co si ti dva udělali v poslední době, nenapadlo, že by chtěla letět dobrovolně za ním.
„Jste si tím jistá, podplukovníku? Ve vašem stavu bych to moc nedoporučoval,“ řekl Landry.
„Ano, chci letět. Sice si to nepamatuji, ale prý byl pro mě důležitou částí života,“ odpověděla Sam.
„SGC, tady Athena. Jsme na orbitě planety,“ ozvala se najednou z interkomu v řídící místnosti Helen. Všichni se najednou přesunuli k Harrimanovi, který má hned vedle sebe mikrofon, který aktivoval, aby generál mohl odpovědět.
„Tady generál Landry.“
„Pane, jsme připraveni na okamžitý odlet.“
„Přeneste k sobě na palubu kapitána Evanse, poručíka Marksovou a podplukovníka Carterovou, poletí s vámi.“
„Ano, pane. Zaměřujeme jejich lokátory.“ Během několika vteřin byli všichni tři přeneseni na palubu Atheny, kde je plukovník Svitsová přivítala.
„Jsou na palubě. Ozveme se, jakmile dorazíme na místo.“
„Hodně štěstí,“ popřál jim Landry.
„Děkuji, pane. Svitsová konec.“ Spojení mezi SGC a Athenou bylo přerušeno.
„Pane. Myslíte, že je nějaká šance na záchranu? Sám jste viděl, že vysílač Odyssey přestal v jednu dobu vysílat a tak to nadále i je,“ zajímalo Harrimana.
„Doufám, že tu nějaká ta naděje je,“ odpověděl mu na to Landry a odešel do své kanceláře.

Prostor, P3P-635
Poté, co lodě druhé aliance dokončily svou misi, odletěly od planety, kde měly dříve základnu. Tam, kde předtím byla Odyssea, poletovaly malé trosky, které tam zůstaly. Krom těch trosek tam nebyl nikdo. Žádná loď, žádné známky života na planetě, prostě nic.

Na chodbách poletovaly kousky z toho, co zbylo z velké exploze na můstku, po kterém už nejsou žádné stopy. Odyssey se těstě před zničením chodby, kudy běžel Kevin, podařilo zprovoznit další malý generátor štítu, kterým dokázala obklopit celou chodbu. Jenže dříve, než stihla štít aktivovat u dveří, prolítlo několik kusů z rozpadajícího se můstku rovnou na chodbu. Kevin právě teď ležel v té chodbě v bezvědomí.
„Pane, slyšíte mě?“ ozývalo se z interkomu.
„Podplukovníku, jste v pořádku?“ snažila se zjistit Odyssea. Kevin bezmocně nadále ležel v bezvědomí na zemi. Až po několika minutách se probudil.
„Podplukovníku?“
„Odysseo?“ vysoukal ze sebe a hned po tom následovala zasyčení a slabé zakřičení.
„Podařilo se mi zprovoznit štít kolem této chodby. Izolovala jsem ji tak od výbuchu můstku,“ informovala jej. Kevin pohlédl před sebe, viděl, jak kus přepážky chybí. Šlo tak vidět prostředí vesmíru. Pak pohlédl na své krvavé ruce, které měl položené na břichu. Pak se podíval o trochu dolů a viděl kus konstrukce zabodnuté ve svém břiše.
„Odysseo, funguje transportér? Potřebuji pomoc.“
„Bohužel, po výbuchu můstku přestalo vše fungovat. Stěží se mi podařilo zamaskovat loď tak, aby ji nemohli detekovat. Schovala jsem nás v radiaci po výbuchu můstku. Lodě před pár hodiny odletěly, jsme v bezpečí,“ odpověděla Odyssea.
„Díky,… za všechno.“ Kevin pohlédl za sebe, kde byla přepážka otevřena a v pohodě se dalo ní projít, problém byl v tom, že se nemohl zvednout z podlahy, na které byly kusy z konstrukce lodi. Sice měl málo sil, ale snažil se pohnout, co nejvíce mohl, a odplazit se tam, kde by mohl dát vědět ostatním, pokud vysílač vůbec funguje.

Hyperprostor, Athena
Plukovník Svitsová s majorem Bartem se snažili ze všech sil posílit dosah dálkových senzorů, aby dosáhly až na místo, kde se naposledy nacházela Odyssea. Oba stáli na můstku v zadní části, kde krom skleněné mapy byla i jedna velká dotyková obrazovka, na které právě teď byly zobrazeny dálkové senzory.
„Sama vidíte, že senzory nic nedekují. Byly dokonce upraveny tak, aby detekovaly i její maskování.“
„Klidně mohl změnit frekvenci maskování. Musíme to zkoušet dál,“ řekla Helen a přešla ke třem stojícím důstojníkům, kteří se nacházeli ve přední části můstku.
„Jestli tu je šance, že můj bratr žije, tak to nevzdám. Slíbila jsem, že ho nikdy neopustím, že na něj dohlédnu.“
„My se také nevzdáme, Marksová,“ řekla Helen.
„Za hodinu budeme na místě,“ ohlásila Nyklová čas příletu na místo.
„Na dálkových senzorech nic není, tak doufám, že tam nebudou na nás čekat jako prvně,“ řekl Mike.
„Když tam na nás budou čekat, tak skočíme hned do hyperprostoru.“

Domovská planeta Pinů
Alec Pin, velitel Pinů, právě teď procházel vesnicí. Jeden z jeho podřízených čeká u velkého domu, ve kterém sídlí všichni důležití z Pinské vlády. Když k němu Alec přišel, podal mu papíry s informacemi o úpravách vesmírných bitevních lodí.
„Výborně. Zatím se nám daří dobře. Co naši hosté?“ zeptal se, když oba vešli do budovy.
„Stráže je zavřela do cely. U cely se budou střídat po čtyřech hodinách. Stráže se bude střídat po třech,“ odpověděl Ells. Alec vstoupil do místnosti, kde uprostřed místnosti byl velký kulatý stůl, u kterého sedělo dvanáct vysoce postavených mužů.
„Mám pro vás dobré zprávy,“ začal s těmito slovy, když se postavil k židli, která byla volná, „můžeme začít.“

Prostor, P3P-635, Odyssey
Se svým zraněním se dokázal Kevin akorát odplazit pár metrů za další přepážku, kterou Odyssea hned uzavřela. Podle vnitřních senzorů, které jí byly k dispozici, zjistila, že na tom není moc dobře. Bohužel nevěděla, co má udělat, jelikož transportér byl vyřazen z činnosti spolu s některými programy.
„Marksi,“ promluvila na něj.
„Copak, Odysseo?“ zeptal se.
„Snažím se vás udržet vzhůru, než dorazí pomoc.“
„Žádná pomoc nedorazí, řekl jsem jim, ať sem Athena neletí. Ale děkuji, že se snažíš.“

O měsíc dříve
Abydos, hangár pro Odysseu, Odyssey
V místnosti, kde se nachází asgardské jádro, byla Sam spolu s Kevinem, kteří diskutovali s Thorem a Kvasirem o samotné Odyssey. Napadlo je, že by Odyssea mohla mít vlastní inteligenci. Nejdříve se zdálo, že je to beznadějný, ale po několika hodinách přemýšlení napadlo samotného Thora, jak by to šlo udělat. Než ale začal s vysvětlováním, tak nejdříve chtěl zjistit, jestli je jeho nápad proveditelný. Po pár simulací se zdálo být, že by to vážně šlo udělat. Thora napadlo, že by udělal to samé, co udělal on kdysi dávno s Asgardy. Tím, že nahrál jejich vědomí do jádra, stali se tak všichni součástí Odyssey. Ale tentokrát by nenahrál jejich vědomí, ale vytvořil by nové vědomí, což by byla samotná Odyssea.
Skutečnost ale byla taková, že to dá více práce, než s pouhým nahráním. Thor i Kvasir za pomocí jádra vytvářeli postupně jeden program za druhým, až skončili u čtyřicátého programu, který měl přes milión řádků kódu. Když všechny programy byly připraveny, Thor je sloučil dohromady a spustil diagnostiku, zda-li se programy mezi sebou nehádají. Po hodině se ukázalo, že je vše v pořádku, a tak sloučený program spustil a čekal, až se ozve výsledek.
„Ahoj,“ ozvalo se najednou z interkomu v místnosti, kde je jádro. Kevin nevěřícně pohlédl na Sam, která zírala na něj stejně jako on na ni.
„Thore, ty jsi génius,“ řekl Kevin a vstal ze židle.
„Slyší nás?“ zajímalo Sam.
„Ano, slyším vás. Byla jsem stvořena tak, abych mohla mluvit, slyšet a používat veškeré programy, které jsou na této lodi,“ odpověděla umělá inteligence.
„Mohu ti říkat Odysseo?“
„To je na vás, jak mi budete říkat,“ odpověděla.
„Jsi teď hlavní mysl Odyssey, tak ti tak budu i říkat.“
„A jak mám oslovovat vás? Předpokládám, že vy jste velitel této lodi, mám pravdu?“
„Ano, máš pravdu. Jinak mi můžeš říkat, jak chceš, Kevin nebo Marks, či podplukovník, nechám to na tobě,“ odpověděl Kevin.

Současnost
Hyperprostor, Athena
Plukovník Svitsová stála za kapitánem Nyklovou, která na obrazovce měla zobrazený čas do výstupu z hyperprostoru. Když zbývala necelá minuta, Svitsová se přesunula ke svému křeslu a řekla do aktivovaného interkomu: „Všichni na svá místa.“ Na můstku se okamžitě ztlumila světla a posádka se přesunula na svá místa.
„Vystupte z hyperprostoru, štíty na maximum.“

Prostor, P3P-635, Athena
Athena vystoupila z hyperprostoru poblíž planety, kde původně měla Odyssea letět. Když všichni zahlédli malé trosky, pomysleli na to nejhorší. Hlavně když viděli známou pozemskou konstrukci.
„Ach bože,“ vyšlo z Jane.
„Co ukazují senzory?“ zajímalo Helen.
„Senzory potvrdily, že ty trosky pochází z Odyssey. Ale nikde tu nemohu detekovat asgardské jádro. Kdyby explodovala celá loď, asgardské jádro by bylo taktéž zničeno a to by také znamenalo, že bychom detekovali z něj určitou radiaci. Nikde tu ale není,“ oznámil Pavel.
„Mohli ho klidně ukrást. Už dlouho touží po získání asgardské technologie,“ řekl Mike.
„Kevin by ho jen tak z ruky nedal. Musí…“ než stihla Helen dopovědět větu, zarachotil jim na můstku interkom. Všichni se najednou zarazili a zavládlo na můstku ticho.
„Halo, slyšíte mě někdo tam?“ ozval se ženský hlas. Nikdo ten hlas nepoznával, ale během chvilky si na něj někdo vzpomenul.
„Odysseo, jsi to ty?“ ozvala se Sam.
„Ano, jsem to já,“ odpověděla Odyssea.
„Co to…?“ nechápala Helen.
„Vysvětlím vám to až pak. Odysseo, kde jsi?“
„Vyčkejte, odmaskuji nás,“ odpověděla Odyssea. Během několika vteřin se v prostoru vedle planety odmaskovala pozemská loď. Když všichni z můstku Atheny viděli, jak Odyssea vypadá, nemohli tomu věřit.
„Můstek…“
„Je úplně zničený, i celá přední část Odyssey,“ dopověděl major Barta.
„Známky života?“ zajímalo Jane.
„Jeden, ale je strašně slabí,“ odpověděl major.
„Dostaňte nás tam, rychle!“ rozkázal Mike. Helen kývla na Pavla, který hned přenesl na Odysseu Mika, Jane, Sam a připravený lékařský tým.

Prostor, P3P-635, Odyssey
Všichni byli přeneseni poblíž chodby, která vedla k můstku, který už není. Když přeběhli k chodbě, která se dělila do více chodeb, uviděli na zemi krev, která se táhla do jedné ze čtyř chodeb.
„Brácho!“ zakřičela Jane. Doufala, že se jí sám ozve. Ale po pár metrech běhu po stopách krve jej našli na podlaze.
„Kevine.“ Dřepla k němu a snažila se mu nahmatat pulz. Sice byl slabí, ale hlavní bylo, že ještě žije. Lékařský tým zajistil na místě to hlavní, než ho přenesli na ošetřovnu na Atheně. Hned poté, co ho přenesli, šel Mike se Sam do místnosti s jádrem. Jane si to namířila do místnosti, kde bylo vše, co bylo na můstku.

Hned potom, co Sam s Mikem přiběhli do místnosti s jádrem, oba stoupli k panelům, na kterých zjišťovali stav lodi. Věděli, že s Odysseou už nikam jen tak nepohnout. Ale nechtěli se lodi za žádnou cenu vzdát. Odyssea sice nedokáže letět hyperprostorem, jelikož by se při cestě pomalu začala rozpadat, ale napadlo je něco jiného. Už kdysi dávno přemýšleli o stavbě vlastní SuperBrány.
„Myslím, že je načase to vyzkoušet,“ řekl Mike.
„Myslíte, že Odyssea zvládne průlet SuperBránou? Sice to není let jako hyperprostorem, ale když se něco zvrtne, tak…“
„Ano, vím, co by se mohlo stát. Hlavně co nejrychleji musíme odsud vypadnout, než zjistí, že jsme tady. Pak bychom se už odsud nedostali,“ odpověděl Mike a co nejrychleji za pomocí asgardského jádra začal vyrábět segmenty SuperBrány.
„Moment,“ zarazila se na chvíli Sam, „kam ta červí díra povede?“
„Do Pegasu. Daedalus s Apollem se u SuperBrány střídají. V tuto chvíli by tam měl být Daedalus.“

To be continued

Kdo ještě nehlasoval v anketě, tak vás prosím, abyste hlásli, děkuji