StarGate Ships - S02E20 : Konec utrpení, část 2

[kasparova655365]

Zdravíčko,
momentálně rychle provádím opravy předešlých dílů, tím myslím opravy chyb, které jsem tam napáchala omylem

takže do měsíce bude oficiálně opravena celá první série i v lepší PDF ke stažení jakmile bude vše hotové, budu s radostí pokračovat dále ve druhém dílu, který už mám rozepsaný

[kasparova655365]

Zdravím,
po delší době se mi podařilo konečně opravit celou první sérii Shipse

stáhnout si ji můžete ZDE

Brzy se tak budu moci pustit do pokračování druhého dílu druhé série

[kasparova655365]

Zdravím všechny,
předem se omlouvám za takovou prodlevu mezi vydáváním, ale nastala u mě nepříjemná situace. Bohužel brzy budu chodit do práce zjevně na dvanáctky, takže moc času na psaní nebude. Takže tímto se prodlevy budou krapet zdelšovat. Také si můžete všimnout, že délka dílu se taktéž změnila, je to z důvodu, že kdybych psala vícestránkově, tak by jeden díl byl asi vydán jednou a úherský rok

Mno nic, přeji krásné čtení

Epizoda 2 : Poškození

Galaxie Pegasus
Lantea, Atlantis
Doktorka Weirová s podplukovníkem Sheppardem seděli o samotě v kanceláři, kde mezi sebou diskutovali o Toddově plánu, který spočívá v tom, jak zničit všechny známé wraithské základny, o kterých ví každý Wraith. Až na pár desítek utajených základen, jim řekl polohu všech základen i s jejími polohami. Na tabletu, který ležel na stole mezi nimi, byly právě zobrazeny planety základen a jejich polohy.
„Jestli Todd s těmi základnami nelže, tak bychom mohli zaútočit na ty, co jsou poblíž nás,“ navrhl John. Elizabeth pohlédla na mapu soustavy, kterou právě obývají, a ukázala na tři planety.
„Navrhuji zaútočit prvně na tyto tři, zbylých čtyřicet osm budeme likvidovat postupně dle příležitosti.“
„Ale musíme vzít v plánu, že jakmile zaútočíme na první základnu, tak začnou střežit lépe ty ostatní,“ poukázal na možnou situaci.
„Proto by bylo nejlepší, kdyby všechny naše lodě přiletěli za námi a každou z nich bychom vyslali na určené místo.“
„Kolik vůbec máme teď plně funkčních lodí?“ zajímalo podplukovníka.
„Daedalus, Apollo, Athena a plus čtyři antické válečné lodě. Hammond je schopný letu i boje, ale krapet se pozdrželo jeho nasazení kvůli nedávnému incidentu. Onestar už taktéž lítá, ale momentálně letěla na dlouhodobou misi, ze které se vrátí za dva týdny. Odyssea není ani ze čtvrtiny opravena, na její opravě pracují téměř všichni z opravářských týmů.“
„Sedm lodí, toho bychom mohli využít. Nezaútočíme jen na tři planety, ale vezmeme jich rovnou sedm. Bude tak větší šance na zničení více základen na jednou, než abychom zničili jen tři. Ale po těchto už budou vědět, že jsme se dozvěděli nějak informace o jejich základnách, takže nad jejich planetami bude hlídkovat více mateřských úlů.“ Elizabeth kývla souhlasně hlavou a John se usmál. Konečně se pozemšťanům poštěstilo a mohou se tak postupně zbavovat Wraithů.

Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, Marksův dům
Kevin zrovna byl v obývacím pokoji, kde se díval na televizi, ve které zrovna nic zajímavého pro něj nebylo. Proto také měl před sebou na stolku papíry, které dostal od vedení, aby jej vyplnil. Když po půl hodině papírování o oprav Odyssey skončil, založil papíry do složky a nechal je na stolku. Hned po té, co se opřel o gauč, zaslechl rachot klíčů. Věděl, že jediní dva od nich mají klíče, buď Jane, nebo Sam. Podle jeho očekávání to byla Sam, která si s ním chtěla promluvit.
„Ahoj,“ řekla Sam. Kevin vstal za pomocí berle z gauče a otočil se směrem k ní.
„Ahoj.“
„Kevine, musíme si o něčem promluvit.“
„Myslím, že to nebude třeba. Mezi námi je konec,“ řekl Kevin a vydal se k vchodovým dveřím.
„Keve…“ Najednou zaslechla zavření dveří a to byl pro ni konec. Kabelku položila na zem, na kterou si sama sedla.

Galaxie Pegasus
Lantea, Atlantis
Elizabeth se Sheppardovým týmem se nacházeli v zasedací místnosti, kde všichni seděli kolem stolů.
„Informovala jsem Zemi o našem plánu. Dostali jsme zelenou,“ informovala všechny Elizabeth.
„Pokud tedy nelže,“ podotkl Ronon.
„Rodney,“ obrátila se na něj.
„Nelže. Jedna z mnoha planet, jejíž polohy nám poskytl, je v databázi. Na té planetě mají základnu.“
„Tak na něj vyrazíme,“ řekl Ronon.
„Generál O’Neill nám povolil použití všech lodí. Daedalus, Apollo a Athena byli informováni o situaci a jakmile budou moci, tak k nám vyrazí. Zatím nám sem pošlou všechny čtyři antické válečné lodě.“
„To je super, bude po nich a my budeme žít v klidu a míru,“ zaradoval se Rodney.
„Bohužel, nebude po všech, dostali jsme jen jejich známé adresy, několik jejich velkých základen je v utajení. Museli bychom se dostat hlouběji k jejich informacím a takovou možnost zatím nemáme. Musíme pracovat s tím, co máme, a zničit co nejvíce jejich základen, než zjistí, že pár jejich podřízených porušilo pár pravidel,“ řekla Elizabeth. Když chtěla ukončit poradu, Rodney zaluskal prsty.
„Něco mě napadlo. Co kdybychom vytočili postupně jednu adresu za druhou a zjišťovali, jestli se jejich brána nachází přímo na základně. Kdyby ano, mohli bychom jim poslat atomovku přímo do chřtánu.“
„Tolik sond ale nemáme. Nápad dobrý, ale neproveditelný z naší strany,“ řekla Elizabeth.
„A co SGC, ti by nám jich pár neposlali?“ zeptal se John.
„Zkusím se jich zeptat. Rovnou je tak mohu požádat o pár desítek atomovek, aby nám poslali.“
„Pár desítek?“ zděsil se Rodney, když si představil, co by se stalo, kdyby se aktivovali na Atlantidě.
„Máme seznam celkem padesáti jedna planet, jednou atomovkou je nezničíme,“ podotkl John s pohledem na Rodneyho, který seděl hned po jeho pravé ruce.
„A co kdybys zavolal tu tvoji sexy kočičku a požádal ji o pomoc?“
„Larrin je mimo dosah vysílače, až bude blíže, tak ji hned zavolám,“ odpověděl John, vstal ze židle a namířil si to s Elizabeth rovnou do operačního, kde Chuck na jejich přání začal zadávat adresu Země.

Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, hospoda
Byl čtvrtek odpoledne a Marks seděl v hospodě, kde pil nealkoholické pivo. Když položil sklenici a požádal o další, poklepal mu na rameno Swayn, který tam každý čtvrtek chodí si popít.
„Ahoj,“ řekl Kevin a napil se piva. Swayn k němu sednul a řekl: „Víš, že bys alkohol neměl pít.“
„Je nealkoholický.“ Swayn na něj pohlédl a pak si objednal taktéž pivo, ale pro sebe alkoholický.
„Keve…“
„Nemusíš nic říkat, vím, na co myslíš,“ řekl Kevin a pohlédl na něj. Pak zas pohlédl na pivo a napil se.
„Měli byste si o tom promluvit. Sám víš, že tu ztrátu paměti nemůže. A po té jen reagovala tak, co si pamatovala. Kevine, ona za to nemůže, měl by sis s ní promluvit.“
„Ta už si nejspíše balí věci,“ řekl mu na to. Swayn na něj vyvalil oči a čekal na vysvětlení, co se stalo.
„Když jsem odešel z domu, tak jsem jí tam nechal vzkaz. Takže nejspíše balí,“ vysvětlil mu a dopil zbývající pivo ve sklenici.
„Kevine, tak teď mě dobře poslouchej. Hned teď vypadni z této hospody a jeď za Sam. Paměť už má v pořádku, vše si pamatuje.“
„Ale…“
„Dělej a neštvi mě,“ nenechal ho domluvit Swayn. Kevin vytáhl z kapsy peněženku, vzal z ní pár dva dolary a nechal je na stole. Pak vzal berle, které byly opřeny o stůl, a vydal se k východu. Swayn zavrtěl po tom hlavou a pak si objednal tentokrát panáka, který vypil na ex.
„Budete si přát ještě?“ zeptala se ho servírka.
„Ne, děkuji, zaplatím,“ odpověděl a vytáhl z peněženky tři dolary, které podal číšnici.

Země, Colorado Springs, Marksův dům
Kevin co nejrychleji přijel autem domů. Zaparkoval před bránou a rychle z auta vystoupil. Na vytažení berlí neměl ani pomyšlení, hned si to namířil ke dveřím, které za pomocí klíčů otevřel. Když vešel dovnitř, viděl na zemi sedět Sam. Hned k ní přišel, dřepl, otočil si ji k sobě a políbil ji. Pak se hlavou dotkl její hlavy a řekl: „Omlouvám se.“
„Neomlouvej se, to já bych se měla omluvit za to vše.“
„Ne, já za to mohu. Ty ne,“ opravil ji. Po chvilce pohlédl za sebe na gauč, kde měla Sam plnou krosnu svých věcí. Na chvilku zavřel oči a pak řekl: „Měli bychom je vybalit zase zpátky.“ Sam se na něj usmála a opřela se o něj.

Hyperprostor, Onestar
Plukovník Jan Svits, velitel Onestar, se právě teď nacházel na můstku, kde čekal, až mu major Petr Ohral oznámí, že jsou na místě. To se také během několika uplynutých vteřin stalo. Plukovník tak mohl rozkázat, aby vystoupili z hyperprostoru se zapnutými štíty.

Prostor, Onestar
Onestar vystoupila z hyperprostoru v prázdném prostoru, kde nebyly žádné planety. Jan vstal z křesla a přišel k boční obrazovce, na které spustil jeden program. Senzory hned po spuštění programu detekovaly cizí objekt nedaleko od nich.
„Jak jsem si myslel,“ řekl Jan a pohlédl na pilota se slovy: „Kontaktujte je.“ Major kývnul hlavou a hned poslal neznámému objektu před nimi zprávu. Po několika vteřinách se cizí objekt demaskoval a ukázal se Onestar v plné své kráse. Na obrazovce, která se nacházela po jeho levici, se aktivovala. Jan k ní přišel a usmál se, když se objevila Vala Mal Doran.
„Vala Mal Doran, jsem překvapen, že se nacházíte na té lodi.“
„Oriové se rozhodli postavit pár lodí různého druhu. Chtěla jsem se podívat a pozeptat se, jak se vám daří.“
„Letíte přímo na zavolanou. Určitě s vámi bude chtít mluvit generál Landry. Před chvílí poslal všem velitelům subprostorem zprávu. V Pegasu nalezli polohy wraithských základen a generál schválil na ně útok.“
„Tak to tu jsem právě v pravou chvíli. Tomin zůstal v galaxii Oriů, poletíme k SuperBráně a hned se s ním spojím. Myslím, že by nám pár lodí určitě pomohlo,“ řekla Vala a pohlédla na pilota lodi, který s kývnutím hlavou nastavil souřadnice, kde se nachází brána.
„Uvidíme se za pár dní,“ oznámila a obrazovka najednou ztmavla. Jan se usmál a namířil si to k majorovi, který už věděl, co dělat. Nastavil souřadnice plánované cesty a vstoupil do hyperprostoru.

Země, SGC
Generálové Landry a O’Neill stáli v zasedací místnosti, kde čekali na vzácnou návštěvu. S doprovodem svých dvou podřízených přišel do místnosti generál Michael Ryan.
„Generálové,“ ozval se jako první Ryan.
„Generále,“ odpověděli nazpátek oba generálové. Landry pobídl oba vyšší generály k sednutí ke stolu. Po té, co si sedli, si vzal první slovo Michael: „Po přečtení několika hlášení z misích SG týmů jsem se rozhodl, že na jedné neobydlené planetě zřídíme výcvikové stanoviště, kde lidí budoucí členové SG týmů budou cvičeni.“
„Generále, v situaci, ve které se právě teď nacházíme, nevím, zda-li je to dobrý nápad. Mentálně se soustředíme na naše bitevní lodě, které jsou teď terčem Druhé aliance. Jeden z nich, jmenuje se Leaf, nám dal pár informací, podle kterých jsme zjistili, že zde na Zemi jsou mezi námi infiltrováni lidé z Luciánské i z Druhé aliance. Na planetě, kde drželi HB-1, nalezl tým pod vedením podplukovníka Markse, velitele Odyssey, počítač, který pochází od nás z SGC. Právě teď se snažíme zjistit, kdy se počítač dostal z SGC a kdo to byl,“ oznámil mu generál O’Neill. Ryan znepokojeně pohlédl na oba generály a čekal, jak se k tomu vyjádří Landry.
„Jak řekl O’Neill, naše priority jsou momentálně na jiném místě. Naší největší hrozbou je Druhá aliance, která nějakým způsobem získala technologii Antiků. Dokonce na planetě P4Q-385, kde byla přepadena SG-1 a SG-23, zmizel přístroj, který tam zkoumali. Dobře věděli, pro co si jdou.“
„Co to byl za přístroj?“ zajímalo Ryana.
„Byl to holografický přístroj zobrazující DNA Antiků,“ odpověď tentokrát přišla od někoho, koho by tam nečekali. Doktorka Kašparová po dlouhé době stála na nohou. Všichni tři generálové na ni pohlédli a přizvali si ji ke stolu.
„Doktorko,“ oslovil ji Ryan.
„Generále Ryane. Ráda vás poznávám. Ten přístroj, který jsme nalezli, patřil Antikům. Než nás přepadli, stihli jsme provést překlad textu, který byl na zdech u přístroje. Aby byl plně přístroj funkční, musí být připojen k jinému zařízení, které se nachází na jiné planetě. Planeta, na které se nachází, nebyla uvedena, ale věřím, že ji najdeme někde jinde.“
„Atlantida?“ odhadoval O’Neill.
„Přesně tak. Antikové si vše psali do databáze, takže zmínka o té základně tam bude určitě. A jestli se v jedné části nemýlím, bude to zrovna ta základna, kde se nachází Druhá aliance. Jestli tam fakt jsou, měli byste pár ZPMek přiřadit lodím navíc. S tím, co mají, si nevystačí,“ odpověděla Martina.
„Slyšel jsem, jak na tom dopadla po střetu s nimi Odyssea. Je možnost přizpůsobit pozemskou a asgardskou technologii s antickou?“ zajímalo Michaela.
„Možná,“ odpověděla jednoslovně doktorka.
„Musí určitě existovat nějaká možnost, jak porazit jejich lodě. Dokázali jsme odolat orijským lodím, tak proč bychom to nedokázali i proto Druhé alianci?“
„Generále, podívejte se na to, jak dopadla Odyssea, která disponovala třemi ZPM moduly, na palubě má asgardské jádro spolu s nejlepší zbraněmi, které Země má. Jediné, co můžeme zkusit, je to, že proti nim pošleme jednu Auroru ze čtyř, které jsme získali při bitvě s Replikátory,“ odpověděla doktorka.
„Všechny čtyři Aurory mají teď namířeno do Pegasu,“ ozval se Landry.
„Atlantida získala polohy adres wraithských základen. Když už se zbavili Replikátorů, tak se chtějí zbavit i Wraithů a s těmito informacemi se jim podaří dát Wraithům ránu,“ dopověděl O’Neill. Ryan kývnul několikrát za sebou hlavou a pak řekl: „Až skončíte v Pegasu, tak se soustřeďte na naše lodě, ať když se příště střetnou s Druhou alianci, neskončí jako Odyssea.“ Všichni tři kývli souhlasně hlavou a postavili se, když generál Ryan vyrazil k odchodu. Doktorka pak pohlédla na oba generály se slovy: „Volali jste mě?“
„Ano. Mluvili jsme s HB-1, která se za vás až moc přimlouvala,“ odpověděl Landry.
„Ajej, copak tentokrát povídali?“
„Přemlouvali mě, abych vás přiřadil k nějakému týmu, abyste mohla chodit na mise,“ odpověděl Landry a Martině tím hned přivodil husí kůži.
„Hehe, pane…?“
„Ano?“
„Raději si počkám, až podplukovník Carterová převezme Hammonda, slíbila mi místo u ní.“
„Je to vaše rozhodnutí,“ řekl na to Landry.
„Děkuji. Pomyšlení, že bych po tom všem měla jít na misi, je děsivá.“ Martina se otřepala a vydala se ke schodům, které před chvíli sešel dolů generál Ryan.

Hyperprostor, Onestar
Plukovník Jan Svits seděl v gauči ve své kajutě. Naproti sobě měl na zdi pověšenou obrazovku, na které měl právě teď zobrazený seznam různých písniček. Když si zrovna jednu chtěl pustit, na obrazovce se objevila Helen. Jan se leknul a povyskočil.
„H…Helen?“
„Ahojky.“ Helen se zasmála a počkala, až se Jan vzpamatuje z jejího malého překvapení.
„Kdepak jsi?“ zeptal se.
„Tam, kde ty nejsi. Generál O’Neill mě před chvílí požádal, abych doprovodila všechny čtyři Aurory do Pegasu. Za chvíli opustíme Mléčnou dráhu, tak jsem se chtěla pozeptat, jak se daří?“
„Při cestě jsme potkali Valu, připojí se v Pegasu s loděmi, jak jen to bude možné,“ odpověděl Jan.
„Pěkný. Doufám, že až se v Pegasu zbavíme Wraithů, že tam pak budou mít klid.“
„To já taky doufám. Mno nic, budu muset končit, za chvíli vystupujeme z hyperprostoru,“ řekl Jan při pohledu na hodinky, které mu ukazovali za deset minut půl šesté večer.
„Tak ahoj a hodně štěstí,“ popřála mu Helen.
„Tobě taky. Pa.“ Spojení mezi oběma plukovníky bylo ukončeno a Jan se vydal na můstek.

End

vynikající díl

Pěkný díl, a je to škoda, že díly budou ta krátký

pěkny

[kasparova655365]

Děkuji, jsem ráda, že se líbí

Dobrá, len krátka časť, ale aspoň to tu nestojí, takže v pohode.
Držím palce nech si aj napriek práci nájdeš čas na písanie.

[kasparova655365]

Děkuji, mno snažím se, aby to tu nestálo

Bohužel, jak jsem zjistila, tak mi moc štěstí přáno není, takže se uvidí, jak dopadnu.

[kasparova655365]

Zdravím,
zítra bohužel nestihnu dopsat díl, jelikož mám školení, ale v sobotu nebo v neděli by měl být hotov a máte se na co těšit, opět se vrátíme k Simům

Hurá

Super díl už se moc těšim na další

Ahoj, prosil bych další díl moc se na něj totiž těším

[kasparova655365]

Krapet potřebuji více času, nestíhám teď moc, ale pracují na něm

[kasparova655365]

Zdravím,
omlouvám se za menší spoždění, dělala jsem autoškolu a ještě jsem musela vyřizovat pár věcí v práci.
Přeji krásné čtení, doufám, že se bude líbit. Jinak za případné chyby se omlouvám, jsem teď krapet nemocná.

Epizoda 3 : Útěk

Galaxie Pegasus
Prostor, Lantea
Nad planetou Lantey vystoupily z hyperprostoru čtyři Aurory, na jedné z nich se nacházel major Evan Lorne, který díky svému antickému genu může pilotovat loď. Na dalších třech lodích byli vojáci s antickým genem taktéž z Atlantidy.
Major Lorne sedící na můstku v křesle zapnul vysílačku, kterou se spojil s Atlantidou.
„Tady je Lorne, jsme na místě.“
„Tady Weirová, za pár hodin sem dorazí Athena, zatím setrvávejte na orbitě.“
„Ano, madam.“

Lantea, Atlantis
Elizabeth stála poblíž Rodneyho, který si hrál s laptopem, na kterém měl zobrazenou antickou databázi. Od doby, kdy vlastní všechna tři ZPM, mohou využívat město na sto procent.
„Elizabeth…?“ ozval se najednou Rodney, když se zasekl u jednoho řádku.
„Ano, Rodney?“ s těmito slovy stoupla za něj a pohlédla na obrazovku.
„Víš, jak nám před dvěma dny dala SGC vědět, že se máme podívat po té antické základně v Mléčné dráze?“
„Ano, vím o tom. Našel jsi ji?“
„Ne tak docela, ale je tu o ní zmínka. Jestli je pravda, co tu píší, tak je Země v nebezpečí. Ve velikém nebezpečí.“
„Co tam je?“
„Antikové neměli jen lodě třídy Aurora. V Mléčné dráze stavěli ještě jiný typ lodi, který je vyspělejší. Podle toho, co tu čtu, tak je postaven jen prototyp, ale plně funkční. K jeho vzlétnutí a plné aktivaci je za potřebí antický gen. Normální člověk se nedostane ani dovnitř lodi,“ odpověděl Rodney.
„Zkopíruj celou pasáž a přidej ji do hlášení pro Zemi. Zjevně nám sem teď nepošlou všechny lodě.“
„Odysseu rozhodně ne, když ji museli celou rozebrat. Dostane celý nový trup, který bude rozhodně lepší, než ten doposud. Odhaduji, že si tam nechají Onestar, která je na misi,“ řekl Rodney a pohlédl na Johna, který si to namířil přímo k nim.
„Larrin mi před chvílí poslala zprávu. Jestli nevadí, tak bych si vzal Jumper a letěl za ní?“ Elizabeth se na něj podívala, ten jeho lišácký úsměv nedokázal skrýt. Zasmála se a odpověděla: „Jen běž. Na večeři ať jsi doma.“
„Jistě, mami,“ odpověděl John a všichni přítomni vyprskli smíchy. John se pak vydal rovnou do hangáru, kde si vzal Jumper a vyrazil na planetu určeného setkání.

Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, SGC
Poté, co se Carterová vrátila paměť, tak se mohla aktivně vrátit do služby. Právě teď byla s Marksem v SGC, kde na oba čekali generálové O’Neill a Landry. Když se všichni posadili do křesel, mohli začít. Landry vytáhl složku z šuplíku a podal ji Carterové.
„Stačí jen podepsat a oficiálně si můžete převzít Hammonda a vydat se na misi,“ řekl Hank.
„Děkuji, pane.“
„Než se ale vydáte na cestu, tak tu máme ještě jednu povinnost,“ řekl Jack a vytáhl z kapsy dvě krabičky, které položil před ně.
„Doufám, že vám to nevadí bez ceremoniálu?“ zeptal se jich. Oba dva se na něj podívali, jelikož věděli, že Sam má být povýšena, ale že i Kevin, o tom nikdo nic nevěděl.
„Mohu to odmítnout?“ hned se zeptal Kevin.
„Ne,“ odpověděli oba generálové zároveň. Kevin povzdychl a opřel si hlavu o ruku.
„Během jednoho roku z poručíka až na podplukovníka a po roce na plukovníka. Nechci slyšet, co si o tom budou myslet ostatní,“ řekl na to Kevin.
„To ať si opováží,“ řekl na to Hank a všichni přítomni se zasmáli.
„Odyssea stejně dlouho nevzlétne. Spodní část trupu je hotová, ale ta horní je teprve na začátku oprav. Asgardské jádro je v plném provozu a dvě ZPM byla dodána za ta rozbitá. Budu rád, když ji do měsíce opraví. Druhá aliance představuje pro všechny velkou hrozbou. Všichni velitelé dostali jasné pokyny, když se s nimi střetnou.“
„Co nejrychleji utéci?“ hádal Jack.
„Přesně. Dokud nezjistíme, odkud berou tato vylepšení, šance na vítězství je mizivá.“
„Neplánovaná mimozemská aktivace,“ se najednou ozvalo z interkomu. Všichni čtyři rychle vstali z křesel a vyrazili do řídící místnosti.

Seržant Harriman seděl na svém obvyklém místě. Když za sebou zahlédl čtveřici jdoucí za ním, oznámil: „Je to Atlantida, pane.“ Na obrazovce se zobrazila Elizabeth spolu s Rodneym.
„Doktorko, co se děje?“ zeptal se hned Landry.
„Doktor McKay našel v antické databázi zmínku o té základně. Pane, jestli databáze má pravdu, tak na jedné planetě je plně funkční prototyp lodě, kterou stavěli Antikové. Není to ale loď třídy Aurora, je to loď vyspělejší, než ty předešlý.“
„A sakra. Asi tam nebyla zmínka o její poloze, že?“ zajímalo Kevina.
„Bohužel ne, stojí tam jen, že tam stavěli prototyp nové lodi, která je plně provozuschopná. Jenže má jednu pojistku, nelze ji ovládat bez antického genu,“ odpověděl Rodney.
„Hezký. Co jsme zatím zjistili, tak antický gen se nachází jen na Zemi. Nevíme proč, ale tímto máme jistotu, že ji nemohou ovládat, jinak by s ní už dávno létali,“ řekl na to Kevin.
„To nám dává ještě šanci. McKayi, pošlete nám sem všechno, co jste kolem toho našel,“ řekla Sam a Rodney na druhé straně s kývnutím hlavou poslal přes aktivní bránu všechny údaje. Seržant Harriman je stáhl k sobě na počítač a oznámil: „Přenos byl dokončen.“
„Nemohou s ní létat, ale určitě se museli dostat k několika systémům na základně, jinak by tak rychle nedokázali zlepšit své štíty a zbraně. Když je Odyssea ve fázi opravy, mohli bychom pozměnit pár jejich prvků, třeba jako štíty. Mohli bychom kolem asgardské štítu vytvořit další štít, který ale bude totožný tomu na Atlantidě. Zbraně bychom později taky mohli nějak vylepšit, ale pro začátek potřebujeme plně funkční štíty, aby vydržely dopady jejich zbraní. Asi si zajdu na Abydos a pak na Digammu podívat se za Kailou.“
„Zvládnete to?“ zajímalo Jacka.
„Snad jo, jinak to můžeme zabalit a zahrabat se do země,“ odpověděl a pohlédl na McKayie, který tam za Elizabeth pochodoval z jedné strany za druhou.
„McKayi?“ Rodney se zastavil a hned se postavil vedle Elizabeth, když zaslechl, jak ho Kevin oslovil.
„Ano?“
„Vidím, že se nudíte, takže mi sežeňte informace o štítech na Atlantidě. Pak mi je můžete poslat přes Athenu.“
„Jistě.“
„Jestli je to už všechno, tak se dáme do práce. Athena by měla dorazit během pár hodin.“
„Hodně štěstí,“ popřál jim Hank.
„Vám také.“ Po těchto slovech obrazovka ztmavla a brána se deaktivovala.

Galaxie Pegasus
Prostor, Lantea
Po ukončení spojení s SGC šla Elizabeth do své kanceláře, kde na ni čekal doktor Zelenka, po kterém chtěla, aby nastavil hlavice tak, aby hned po vyslání bránou detonovaly. Elizabeth rozhodla, než všechny dostupné lodě vyrazí na lov Wraithů, tak Wraithy krásně překvapí za pomocí brány.
„Ve skladišti jsou k dispozici deset hlavic Mark X. Chuck za hodinu zadá adresu na první nejbližší planetu. Zjistili jsme, že jejich brána se nachází přímo na jejich základně,“ oznámil Radek.
„Výborně. Za pár hodin by měla dorazit Athena. Daedalus i Apollo jsou stále v Mléčné dráze, ale už vyrazili na cestu. Do dvou dnů je tu máme. Mezitím se Aurory postarají o wraithské lodě a Athena vyrazí na další planetu, která je v seznamu,“ řekla Elizabeth.

Mléčná dráha
Domovská planeta Pinů
Nico spolu s ostatními Simi byli drženi v cele, kde nepřetržitě byli hlídání. Právě teď Nico s jedním Simem seděli na pryčně.
„Co budeme dělat, Nico? Takhlenc nás nikdo nezachrání.“
„Moii, ještě to nesmíme vzdát. Musíme věřit našim novým přátelům ze Země,“ odpověděl mu Nico, který stále věří, že je někdo zachrání. Moi kývnul souhlasně hlavou, chtěl by také, stejně jako ostatní, být osvobozeni. Když Nico věděl, jak každý Sim byl domlácený, nemohl to nechat takhlenc dál jít.
„Všiml si někdo z vás po kolikati se střídají a v jaký čas?“ zeptal se Nico a všichni Simové na něj pohlédli.
„Co máš v plánu?“ zeptal se Moi.
„Nenecháme se jen tak mlátit. Myslím, že je na čase jim to oplatit.“
„Ale jak to chceš udělat, vždyť nemáme nic s sebou, co bychom proti nim mohli použít.“
„V tom se ale mýlíš,“ řekl na to Nico a sundal si botu. Stráž kolem jdoucí mříží si ničeho nevšimla, jelikož Simové mluvili potichu.
„Je to…?“
„Ano, je. Holografický projektor. Můžeme se převtělit do někoho z nich. A je zase převtělit do nás. Jeden z nás by se tak mohl dostat k jejich komunikaci, třeba bychom se dokázali s někým zvenčí spojit. Samozřejmě ten někdo budu já, nechci, aby se vám něco stalo.“
„Ale Nico, vždyť budeš tátou,“ Moi nesouhlasil s jeho rozhodnutím.
„Když nás tu budou věznit, tak tátou nikdy nebudu. Musím to udělat, už jen z důvodu, že jsem vůdcem.“

Abydos
Nově povýšení plukovníci dorazili na Abydos, kde si to hned namířili ke krasavcovi Hammondovi, který byl plně schopný letu. Posádka Hammonda byla na svém místě a čekala jen na velícího důstojníka.
Když Sam s Kevinem došli na můstek, majoři Catherine Womacková a Sydney Whiteová, které seděly u konzol, se postavily.
„Velící důstojník na můstku,“ oznámila Womacková, první důstojnice. Všichni přítomni na můstku se dali okamžitě do pozoru.
„Pohov. Na uvítanou bych chtěla říci, že všichni odvádíte dobrou práci. Je mi ctí být tu s vámi na této lodi, která nese jméno generála Hammonda, který nedávno zemřel na infarkt. Uděláme vše, abychom nezklamali generála. Děkuji.“ Po těchto slovech všichni šli na svá místa a čekali na rozkaz, který přišel během několika vteřin.
„Vyveďte nás na orbit,“ řekl Sam při sednutí do velitelského křesla.
„Rozkaz. Otvírám hangárová vrata,“ oznámila Womacková.

Hangárová vrata nad zhotoveným Hammondem se otevřela a za pomocí trysek se krasavec dostal z hangáru. Když byli v dostatečné vzdálenosti nad ním, tak za pomocí podsvětelných motorů se během několika vteřin dostali na orbitu planety.

„Jsme na stabilní orbitě,“ oznámila Womacková.
„Výborně. Zadejte kurz k SuperBráně. Zaletíme si do Pegasu.“
„Ano, madam. Aktivuji hyperpohon.“

Před Hammondem se objevilo hyperprostorové okno, do kterého vletěl.

U SuperBrány – o 30 minut později
Hammond vystoupil z hyperprostoru u SuperBrány, která v tuto dobu byla nehlídaná.

Když plukovníci Carterová a Marks přišli na můstek, tak tou dobou Whiteová aktivovala SuperBránu.
„Vytvořila se stabilní červí díra,“ oznámila Sydney a Sam šla s Kevinem do přední části můstku.
„Můžete letět.“

Hammond zažehl podsvětelné motory a namířil si to rovnou do středu vytvořené červí díry.

Galaxie Pegasus
Lantea, Atlantida
Rodney sedící u počítače v operační místnosti zachytil něco na dálkových senzorech.
„Elizabeth,“ zavolal na ni, když zrovna stála u Chucka.
„Ano?“
„Dálkové senzory zaznamenaly aktivaci SuperBrány,“ odpověděl Rodney. Elizabeth hned k němu přišla a podívala se na obrazovku.
„Známe identifikaci?“
„Zatím ne. Loď, která vyletěla ze SuperBrány, skočila hned do hyperprostoru… A míří přímo k nám.“
„Za jak dlouho tu budou?“
„Letí příliš rychle. Počítám tak do hodiny.“
„Kontaktuj majora Lornea.“

Prostor, Lantea
Major Evan Lorne právě pochodoval po můstku, když se jeden z posádky ozval: „Majore, chce s vámi mluvit doktorka Weirová.“
„Madam, co se děje?“ zeptal se hned Lorne.
„Někdo použil SuperBránu a míří k nám. Identifikace lodi je neznámá. Buďte připraveni na okamžitý zásah. Do hodiny by tu loď měla být.“
„Ano, madam.“

Hyperprostor, Hammond
Carterová s Marksem seděli v jídelně u stolu, na kterém měli dva hrnky s kávou.
„BC-305? Jsi si tím jistý?“ zeptala se Sam.
„Ano, jsem. Už několikrát jsem o tom přemýšlel, rozhodně by byla lepší než BC-304. Když teď vlastníme jak asgardskou, tak i antickou databázi, mohli bychom toho využít a doslova se vydat na Druhou alianci. Dokud nevědí, jak ovládat tu loď, máme šanci. Pak už by se jedině proti nim mohla postavit Sibyla nebo Atlantida.“
„Ale co uděláme s IOA? Sice už pod ně nepatříme, ale pořád šťourají prsty tam, kde nemají a navíc to všechno dělají skrze prezidenta, který nemá ani tušení, co se tu děje.“
„K9L-MKS. Je to opuštěná planeta, nikdo ji snadno nenajde. Hledal jsem takovou planetu dlouho, až jsem na ni narazil. Tam bychom ji mohli tajně stavět. Nikdo o tom nebude vědět krom posádky Odyssey a popřípadě Hammonda. Kdyby se to dostalo ven, mohli bychom tam očekávat Druhou alianci dříve, než bychom postavili základy lodi.“
„Zajímalo by mě, kdo je u nás ten jejich špeh. Už jen to, když se dostali k počítači, který není jen tak někomu přístupný… Musí to být někdo z vyšších důstojníků.“

Lantea, Atlantida – o 45 minut později
Všichni byli připraveni na svých místech, Elizabeth stála za Rodneym, který před chvílí zamaskoval Atlantidu.
„Minuta do výstupu,“ oznámil Rodney.

Prostor, Lantea
Všechny čtyři antické válečné lodě třídy Aurora byly rozmístěny kolem planety spolu s Athenou, která před několika minutami vystoupila z hyperprostoru.

Plukovník Svitsová pochodovala po můstku a čekala jen na jedinou větu, která zazněla během několika vteřin od majora Barty: „Madam, zaznamenávám otvírání hyperprostorového okna.“
„Štíty na maximum, nabijte zbraně.“ Všude po lodi se rozezněl poplach.

Z hyperprostoru se vynořila známá americká loď třídy Daedalus.

Když majoři u konzol zaznamenali, že na ně míří zbraněmi vlastní lodě, obrátili hlavu na plukovníka Carterovou.
„Tys nezapnula autorizační systém?“ zeptal se Kevin.
„A sakra.“

Jak na všech čtyřech Aurorách, tak i na Atheně zírali, co je to za loď. Na štěstí se to rychle vysvětlilo, když se navázalo spojení mezi všemi loděmi. Plukovník Carterová se krapet cítila trapně, když zapomněla na autorizační systém, který udávám všem lodím, co jsou zač.
„Omlouvám se za menší problém,“ omluvila se Sam. Spojení bylo navázáno i s Atlantidou.
„Co vy tu děláte? Vždyť jste měli být ještě v doku,“ zajímalo Helen.
„Když jsme slyšeli, co máte v plánu, tak jsme se rozhodli vyrazit na pomoc. Nechtěli jsme letět delší trasou, tak jsme si to zkrátili přes SuperBránu.“
„Tak to je skvělý. Jinak gratuluji oběma k povýšení. Dostala jsem zprávu při cestě.“
„Já to povýšení nechtěl, dodávám,“ ozval se Kevin.
„Keve?!“
„Ano?“ Helen se zasmála a pak řekla: „Přenesme se na Atlantidu.“
„Hned tam budeme,“ řekl na to Kevin a pohlédl na Whiteovou, která je oba přenesla na Atlantidu.

Lantea, Atlantida
Všichni tři plukovníci se najednou objevili v operačním, kde na ně čekala Elizabeth.
„Gratuluji k povýšení, plukovníci.“
„Děkujeme, doktorko. Tak jaký je plán?“ zajímalo Sam.

Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, SGC
Generál Landry seděl v zasedací místnosti s týmem SG-4, který se před chvílí vrátil z mise.
„Říkáte, že jste zaslechli, že Simi drží u Pinů?“
„Ano, pane. Hodně je střeží. Ale myslím, že se nám podaří se tam infiltrovat a podařit se je zachránit,“ odpověděl velící důstojník SG-4.
„Nebude to nebezpečné?“
„Vše, co děláme, je nebezpečný, pane. Stojí za to to risknout.“
„Víte, na jaké planetě vůbec jsou?“
„Ne, ale můžeme se tam dostat, skrze P5P-584. Pinové tam chodí každý den a vždy jim někdo z osady pomáhá dostat jídlo na jejich domovskou planetu. Neměl by být problém se tam dostat. Jen budeme potřebovat buď nějaké maskování, anebo holograf, abychom se převtělili do někoho z nich.“
„Zavolám do Oblasti 51, ať nám sem pošlou čtyři holografy. Zítra vyrážíte,“ tak znělo konečné Landryho rozhodnutí.
„Ano, pane.“

Galaxie Pegasus
Prostor, Lantea
Všech šest lodí bylo připraveno na okamžitý odlet. Jako první vyrazily na cestu Aurory a hned za nimi se vydaly zbylé dvě pozemské lodě. Daedalus a Apollo si to rovnou namířili k určeným planetám, aniž by dorazili k Atlantidě. Během pár vteřin tak byly všechny lodě v hyperprostoru namířeny k šesti různým planetám.

End

Musím říct, že už chápu pojmenování dílů
jinak zajímavý díl.

vynikající díl

[kasparova655365]

Ondra Daške : Tak ono se to už dalo poznat od začátku já se většinou držím názvů

posedlík : Děkuji mockrát, jsem ráda, že se líbil



Jen mě mrzí, že jaksi čtenáři odpadají, už to není jako dříve Snad se chytnou alespoň Genesis, kde jsem vyhladila skoro celou Zemi

myslím, že je to zrovna ten důvod

Doufám, že tady ji nezničíš, i když o tom pochybuji

[kasparova655365]

Mno nejsem jediná, která vyhlazuje Zemi. A navíc v dalším díle Genesis se budou dít velké věci.

Tak v Shipsu se budu taky ochomítat kolem Zemi. A v plánu je ještě třetí série, ale ta bude mít maximálně 10 dílů, více ne. Pak už Ships oficiálně ukončím a budu se převážně věnovat Genesis.

mě se Ships moc líbí a jsem věrný čtenář
epizoda je zase moc pěkná

[kasparova655365]

Zdravím,
omlouvám se za menší zpoždění vydání dalšího dílu. V uplynulých pár týdnů se mi přihodily nevyhnutelné situace a tak jsem neměla čas díl dopsat. Ted jsem si udělala čas a před chvílí díl dokončila. Bohužel jako předešle je díl opět krátce napsat, na delší sepisovaní bych potřebovala více času, než mám teď. Předem se omlouvám za chybičky, korekturu budu opět dělat, až bude čas a klid u toho.

Teď mi nezbývá nic jiného, než vám popřát krásné čtení a poděkovat vám za předem kladné odezvy. Doufám, že jich tentokrát bude více

Epizoda 4 : Sim

Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, SGC
Po té, co se podařilo pozemšťanům zničit celkem třicet pět wraithských základen, se do Mléčné dráhy vrátil zpátky Hammond s Athenou. Obě tyto lodě dostaly úkol, a tak vyrazily na planety, které patří Pinům.
Právě teď se na základně poblíž Landryho kanceláře procházel Marks, který chtěl vědět jen jedinou věc. Když si ho Landry všiml, pozval si ho dovnitř do kanceláře. Marks se před něj posadil do křesla a čekal.
„S9P-215. SG-4 tam operuje tajně a zjistili, že právě tam drží Simi.“
„Vy víte, jak mě potěšit, pane,“ s těmito slovy vstal z křesla a bez toho, aniž by mu na to Landry něco řekl, tak odešel z kanceláře a namířil si to rovnou do transportní místnosti, kde se nechal přenést svou loď.

Prostor, Země, Odyssey
Po několika pracných měsících se podařilo Odysseu opět uschopnit do aktivní služby. S novým trupem a pár vylepšeními se právě teď vznášela na orbitě planety.

Plukovník Marks se nechal přenést rovnou na můstek, kde jakmile se objevil, začal rozdávat jeden úkol za druhým, pak už jen dodal: „Zadejte kurz na S9P-215 a vstupte do hyperprostoru.“ Sedl do křesla a pohlédl na svou sestru, která hned zadala kurz a s lodí vstoupila do hyperprostoru.

S9P-215, Domovská planeta Pinů – o 30 minut později
Celý tým SG-4 se právě teď nacházel v lese, který byl pět kilometrů od pevnosti Pinů. Když se s nimi přes subprostor spojila Odyssea, musel celý tým okamžitě zmizet z pevnosti, aby se mohli nechat přenést na palubu Odyssey, až dorazí. Velitel týmu s jeho zástupcem právě teď stáli u stromů a sledovali cestu, která vedla do pevnosti Pinů.
„Zatím si nás nikdo nevšimnul, že jsme zmizeli,“ řekl major Griof.
„To proto, že si nevšimli toho, že jsme se tam dostali,“ odpověděl mu na to podplukovník Stark a podíval se do dalekohledu, který držel v levé ruce. Jediný, co viděl, byla skupina lidí, která hlídala hlavní vchod do pevnosti. Když podplukovníku zašustěla vysílačka, tak se leknul.
„SG-4, taky Odyssea.“
„Plukovníku, máte skvělé načasování,“ řekl podplukovník, který očekával, že je brzy přenesou na palubu. Místo toho se tam najednou objevil Marks s týmem.
„Podplukovníku Starku.“
„Plukovníku Marksi.“
„Kde se přesně nachází?“ zajímalo Markse.
„Máte s sebou maskovací zařízení? Dovnitř se nepozorovaně nedostaneme.“
„Jo, máme jich pár s sebou spolu s lokátory. Pevnost není nějak chráněna silovým polem nebo štítem, takže transport bude hračka.“
„Dobře, já půjdu s vámi, zbytek týmu se nechá přenést na Odysseu. Lepší bude, když se tam budeme pohybovat v menší skupince,“ navrhl Stark.
„Souhlasím,“ řekl Marks a aktivoval vysílačku: „Tady Marks, přeneste členy SG-4 krom podplukovníka Starka na palubu Odyssey.“
„Rozumím,“ přišla rychlá odpověď zpátky. Během chvilky byli tři členové SG-4 přeneseni na palubu Odyssey a zbytek se vydal k pevnosti Pinů.

Nico s Moiim seděli na pryčně, kde právě teď chtěli zahájit svůj plán pro útěk z vězení. Zrovna do místnosti vcházel jeden z hlídačů, přišel ke mřížím, zkontroloval všechny Simi a pak se vydal ke dveřím. Jenže než k nim došel, tak za pomoci Zatu jej Marks omráčil.
„Nico,“ řekl Marks a namířil si to s klíči od mříží k nim.
„Kevine Marksi.“ Překvapený Nico přišel ke mřížím, které Kevin otevřel.
„Rád vidím, že jste v pořádku.“
„Jak je Charleen? Je v pořádku?“ zajímalo Nica.
„Je v pořádku. Ale už se chýlí čas k porodu. Takže si pospěšme, abyste to stihnul,“ odpověděl Kevin. Mezitím ostatní, co šli s ním, rozdali ostatním Simům lokátory.
„Odysseo, tady Marks. Zaměřte veškeré lokátory na planetě a přeneste nás na palubu. Hned po tom nás odmaskujte a vstupte do hyperprostoru na Digammu.“ Místnost ozářilo silné modré světlo a všichni najednou byli pryč. Pouze na zemi zůstal ležet strážný.

Hyperprostor, Odyssey
Plukovník Marks s Nicem sedli ke stolu v kanceláři velícího důstojníka, kde krom nich byl i lékařský důstojník, který naléhal stejně jako Marks, aby Nica prohlédl. Nico nakonec s prohlídkou souhlasil a Kevin mezitím zavolal kuchaři, aby pro ně něco připravil dobrého a donesl rovnou do kanceláře. Po prohlídce lékař oznámil, že je vše v pořádku, a tak mohl odejít a nechat je o samotě.
„Nevím, jak se vám mám odvděčit za záchranu. Mockrát vám děkuji.“
„Nikdy jsme nevzdávali naději ve vaše nalezení a zachránění.“

Digamma – o hodinu později
Od doby, kdy Digammu obývají Simové, se hodně věcí změnilo. Navíc od doby, kdy dostali ZPM, mohli pokrýt téměř celou kolonizaci energií, kterou využívají na běžný každodenní život. Navíc ZPM napájí plně aktivní štít nad kolonií, který je v tuto chvíli vypnutý.

Charleen s Kailou posedávaly na gauči a sledovali televizi, ve které běžel animovaný seriál. V jedné zábavné scéně se obě zasmály a Kaila navíc párkrát povyskočila na gauči. Charleen se zasmála, ale pak najednou pocítila malé bodnutí v zádech. Kaila zpozorovala její náhlou změnu ve tváři a hned se zeptala, jestli je vše v pořádku.
„Nejsem si jistá, ale malá brzy zjevně bude chtít ven,“ odpověděla Charleen. Kaila seskočila hned z gauče a namířila si to k panelu zabudovaný vedle dveří. Vyšplhala na židli a aktivovala jej.
„Zdravotní tým k Charleen Simové.“ Kaila seskočila opatrně ze židle dolů a přicupitala k Charleen, která si na gauč lehla.
„Za chvilku tu bude zdravotní tým,“ řekla Kaila, která stála u Charleeniné hlavy.

Zdravotní tým se po dostání zprávy rychle vydal na cestu k transportéru, který je přenesl na další transportér, který se nacházel pár metrů od Charleeniného domu. Hlavní zdravotník zazvonil na zvonek a dveře jim otevřela Kaila, která je přivolala. Zdravotní tým si to hned namířil k Charleen, která pociťovala první kontrakce. Po rychlé kontrole jí zdravotník oznámil, že má pravda, brzy přivede na svět prvního potomka. Zdravotník ji vzal do náručí a vydali se opět k transportéru. Kaila za nimi si vzala s sebou z pokojíčku přenosný transportér a hned vyrazila za nimi. Než ale odešla z domu, vzala ze skříňky malého plyšáčka pro mimčo, až se narodí. Když ho vzala do rukou, tak po projití dveřmi zavřela dům a zamkla jej.

Hyperprostor, Hammond
Plukovník Carterová na palubě Hammonda se právě teď nacházela v posilovně, kde krom ní cvičili i další důstojnici. Jednoho z nich se zeptala, zda-li by si s ní zabojoval. Voják hodností kapitán nabídku přijal a oba se postavili do vyhrazené části pro boj zblízka. Další voják, co byl poblíž, jim to šel odstartovat. Když všichni oba byli připraveni, voják mávnul rukou se slovy: „Start.“

Mezitím co ti dva proti sobě bojovali, na můstku major Womacková dostala zakódovanou zprávu subprostorem od Odyssey. Když zprávu otevřela a přečetla, vstala z křesla, předala velení Whiteové a rychle si to namířila na chodbu.

Plukovník s kapitánem si bojové cvičení náramně užívali, v jednom kole na zemi skončí Sam a v tom další kapitán. Zrovna, když Sam chtěla kapitána knokautovat, do tělocvičny vtrhla Womacková, která jejich souboj přerušila. Sam tiše zakňučela a čekala, co jí Womacková řekne.
„Dostali jsme zprávu z Odyssey.“
„Stalo se něco?“ vyhrkla hned Sam.
„Právě teď mají namířeno na Digammu, madam. Podařilo se jim zachránit Simi,“ odpověděla šťastně Catherine.
„Změna plánu, leťte na Digammu a to co nejrychleji. Děkuji. Hned budu na můstku,“ řekla tak rychle, že ji Womacková málem ani nerozuměla. Rychle si to namířila na můstek, aby tak učinila, co po ní Carterová chtěla. Ta si to mezitím namířila do sprchy, aby ten pot ze sebe dostala.

Hyperprostor, Athena
Plukovník Svitsová stála v zadní části můstku u skleněné mapy, na které byla vyznačena planeta, u které mají vystoupit z hyperprostoru. Je to planeta, která patří Pinům. Konzola majora Barta najednou zapípala a Helen si toho všimla. Přišla k němu blíže a zeptala se jej: „Co tam máte?“
„Je to zpráva z Odyssey. Stojí v ní, že se máme obrátit. Že to není planeta, kde drží Simi.“
„Jak to můžou vědět?“ zajímalo Helen.
„Vědí to, protože je právě zachránili. Jsou teď na cestě na Digammu.“
„Ách, díky bohu,“ řekla Helen a s radostí sedla do velitelského křesla.
„Ruším předešlí rozkaz, zadejte kurz na Digammu.“
„Rozkaz. Měním kurz na Digammu,“ oznámila kapitán Nyklová.

Digamma – o hodinu později
Mezitím co Odyssea rozesílala zprávy na Hammonda a Athenu, tak se na Digammě připravovala Charleen na porod, který probíhal rychleji než u normálních pozemských porodů. Tentokrát na porod dohlíželi Simští lékaři, jelikož pozemšťané nikdy Simský porod nezažili. Poblíž ní byl Teo, bratr Nica, který dohlížel na Charleen každý den od doby, kdy se Nico pohřešuje.
„Jen dýchej, Charleen, vše bude v pořádku,“ uklidňoval ji Teo.
„Chybí mi tu Nico, Teo. Chtěla jsem, aby byl u porodu.“
„A taky budu,“ ozval se hlas vycházející u dveří. Když Teo s Charleen pohlédli ke dveřím, uviděli tam stát Kevina, který popošel bokem. Když Charleen s Teem uviděli stát u dveří Nica, ani jeden neskryli překvapení a radost, že je Nico živý a zdravý.
„Nico…“ Nico rychle přišel k Charleen a políbil ji. Pak ji chytl za ruce a Charleen pokračovala v tlačení. Kevin je chtěl nechat o samotě, a tak zavřel dveře a vydal se za plukovníkem Ryanem Robbinsonem, který se v tuto chvíli nacházel ve své kanceláři.

Ryan seděl za stolem u počítače a sledoval postupy nových staveb, které se nachází několik kilometrů od osady. Rozhodl se, že se pokusí postavit na Digammě to, co se běžně používá na Zemi. Když zaslechl zaklepání na dveře, pohlédl před sebe a řekl: „Dále.“
„Mohu?“ Vykoukl nejprve hlavou Kevin.
„Jistě, pojďte dál, plukovníku.“
„Jaj, to už vědí všichni o mém povýšení?“ zakňučel při sednutí do křesla.
„Úplně všichni. Co pro vás mohu udělat?“
„Přišel jsem se podívat, jak to jde se stavbami a jak si tu zvykli Simové.“
„Před chvílí jsem se na to za pomocí satelitu díval. Je skvělé postavit něco takového jen za pár minut pomocí jádra, dříve nám to trvalo několik let.“
„Technologie se stále vyvíjí. Doufám, že nehodláte stavět mrakodrapy, to by bylo něco.“
„Mohu vám slíbit, že mrakodrapy tu fakt neplánuji. Plánu spíše takové malé vesničky poblíž sobě. V každé z nich bude transportér směřující k nám. Což ještě přemýšlím, kdy tu postavíme obchody,“ zamyslel se nad tímto Ryan. Kevin vyprskl smíchy a po chvilce i Ryan. Při pomyšlení na to, že to tu brzy bude vypadat jak na Zemi, je docela zábavný. Plukovník Robbins má spoustu plánů, co vše by se na Digammě dalo udělat. Když mu zapípal počítač, tak řekl: „Ááá, Athena s Hammondem vystoupili z hyperprostoru.“
„To bylo hodně rychlý. Obě lodě byly na jiných místech a objevily se tu zároveň,“ řekl na to Kevin.
„A jak je na tom Odyssea?“
„Po té, co jí udělali nový trup spolu s generátory štítů, létá svižněji než předtím. Dokonce jsme posílili motory s hypermotory. Budeme tak rychlejší, než ostatní lodě. A samotná Odyssea si na to zvyká docela dobře. Když se nudí, tak si s ní někdy popovídám.“
„Nudí? Popovídáte?“ zarazil se Ryan.
„Aha, vy asi nevíte o tom, že Odyssea vlastní UI, kterou jsem pojmenoval taky Odysseou?“ Ryan zavrtěl hlavou.
„Tak teď už to víte. Vlastně díky ní tu dnes mohu stát, jinak celá loď se mnou na palubě bychom byli někde ve věčném lovišti.“
„A už je vám lépe?“
„Krapet to pobolívá, ale jinak je to dobrý. Teď už se na Odyssey mohu cítit bezpečněji, když už nás nedokážou ani na dálku vysledovat. Díky tomu jsme se dostali k Pinům tak snadno, že si nás ani nevšimli. Vlastně teď si myslím, že jejich vůdce musí přímo šílet.“

S9P-215, Domovská planeta Pinů
Alec Pin pochodoval kolem mužů, kteří hlídali Simi. Byl tak rozzuřený, že v místnosti bylo takové ticho, že někoho to mrazilo až po zádech a někomu rovnou děs na tváři. Vidět velitele Pinů naštvaného nezvěstí pro ostatní nic dobrého.
„Jak to že jsou Simové pryč?! Kdo je hlídal?!“ zakřičel Alec. Nic. Všichni mlčeli.
„Tak kdo?!“ zařval a tři muži, kteří hlídali Simi, vykročili vpřed.
„Zbylí běžte!“ Osm mužů odešlo a Alec se naštvaně otočil ke zbývajícím třem mužům zády.
„Pane, já…“ ozval se jeden ze tří mužů.
„Mlč. Jak se dokázali osvobodit?“ zajímalo ho.
„Z ničeho nic se tu objevili ti z Tau’ri. Omráčili nás. Nic jsme nezmohli,“ odpověděl tentýž muž, kterého předtím Alec zastavil v mluvení.
„Tau’ri? Jak to že jsme je neviděli na dálkových senzorech?“
„Nevíme, pane. Naši špióni se nemohou dostat k informacím ohledně jejich pozemských lodí. Zjevně změnili způsob hlášení a střežení jejich informací.“
„Okamžitě se k těmto informacím musíme dostat. Nemůžeme si dovolit, aby se k nám dostali, aniž bychom o tom nevěděli.“
„Ano, pane. Zítra se máme s jedním z našich mužů sejít. Ihned jej informujeme o situaci.“ Alec kývnul a nechal všechny tři muže odejít.

Digamma, základna
Kevin s Ryanem doposud seděli v kanceláři, kde spolu diskutovali o možném vývoji pozemských lodí. Když zrovna debatovali o antických střelách, zaklepaly na dveře plukovnice, které následně vstoupily do kanceláře.
„Plukovníci, nerušíme?“ zeptala se Helen.
„Jistě, že ne. Posaďte se,“ přizval je k sednutí Ryan. Obě plukovnice se usmály a poslušně sedli vedle Kevina do křesel.
„Tak co Charleen?“ zeptala se Sam.
„Ta ještě stále rodí. Nico je tam s ní,“ odpověděl Kevin.
„Co teď budeme dělat, když máme o jednu práci méně?“ zajímalo Helen.
„Budeme se věnovat té další,“ odpověděl Ryan.
„A ta je…?“ zeptala se Sam.
„Druhá aliance a Pinové, především budeme muset najít tu antickou základnu s lodí,“ odpověděl Kevin.
„Nejlepší by bylo, kdybychom zjistili, kdo je u nás tím špehem. Pak by žádné informace už neunikali,“ řekl Ryan. Najednou zaslechli všichni klepání na dveře a tak se k nim otočili. U dveří stála doktorka Amanda Robbinsová, která hned vstoupila dovnitř se zprávou: „Porod proběhl úspěšně. Je to zdravá holčička a jmenuje se Odyssea Aia Simová. Byl to nápad Nica.“
„Tak teď doufám, že mě Odyssea nepřidusí, až půjdu spát do pokoje. Ale jinak je to skvělý, jsem rád, že vše proběhlo dobře,“ řekl Kevin.

Nico s Charleen, která držela v rukou jejich novorozenou dcerku, čekali na příchod důstojníků, pro které poslali doktorku Robbinsovou. Charleen nevěděla, na koho se má prvně dívat, jestli na Nica nebo na Odysseu. Byla šťastná, že měla rodinu opět pohromadě. Pár metrů od nich stála Kaila, která tušila, že se brzy vrátí na Odysseu, když vidí, že Charleen už není sama. Když se jako první v pokoji objevil Kevin, Kaila seskočila z židle a přicupala k němu. Kevin se usmál a vzal si ji do náruče.
„Mám ještě volný pokoj na Odyssey?“ zeptala se. Kevina to překvapilo, ale pak to už pochopil a kývnul hlavou.
„Ty tam máš vždycky místečko. A také svou rodinu,“ odpověděl Kevin a Kaila se k němu více přitulila. Sam s Helen je z dálky pozorovaly. Když si Helen všimla, jak se na ně dívá Sam, poplácala ji po rameni se slovy: „Opět žárlíš?“
„Tentokrát ne, když vím, že jim nehrozí žádné nebezpečí,“ odpověděla Sam. Charleen s Nicem je pozorovali a čekali, až za nimi přijdou. Malé Símně jim mezitím spalo v náručí. Sam s Helen, Kevinem, Kailou, Ryanem a Amandou přišli k nim s menším dárkem pro malou slečnu Simovou.
„Ta je roztomilá,“ řekla Helen a prstem pohladila po tvářičkách Odysseu Aiu Simovou.
„Doufám, plukovníku, že vám nevadí, že jsme ji pojmenovali po vaší lodi. Zachránili jste nás a znamená to pro nás mnohé,“ řekl Nico. Kevin položil Kailu, která držela dárek v ruce, na zem a pak odpověděl: „Nevadí mi to. Myslím, že za všechny mohu říci, že jsme rádi, že jste všichni v pořádku a opět pohromadě.“ Nico pohlédl na Charleen a ta na něj. Oba se usmáli a kývli souhlasně hlavou. Kaila už nemohla vydržet dlouhé čekání na dání dárku a tak vylezla po židli na postel a připlazila se k miminku. Sedla poblíž ní a položila plyšáčka k Odyssey. Charleen se na ni usmála a pohladila ji po tvářičce. Kaila se zahyhňala a podívala se na malou, která právě zazívla.

Země, Colorado Springs, SGC
SG-4 po úspěšné práci na S9P-215 si konečně mohli dát menšího šlofíka. Všichni, až na podplukovníka Starka, odešli ze základny. Stark nutně potřeboval mluvit s generálem Landrym, který měl brífink s týmem SG-18. Když podplukovník Stark zahlédl tento tým z chodby, která vedla do zasedacího prostoru, rychle se zastavil a popošel zpátky do chodby. Po té, co se rozhlédl kolem sebe, zahlédl vojáka, který tou chodbou právě procházel. Stark ho zastavil a požádal ho, jestli by šel za Landrym a požádal ho, aby šel za ním.
„Jistě, pane,“ odpověděl voják hodností seržant. Stark mezitím stoupl bokem od dveří, aby jej nikdo z SG-18 neviděl. Když Landry za ním přišel, požádal ho, aby s ním šel bokem, kde je nikdo neuslyší. Landry ho nechápal, ale Stark ho ujistil, že mu vše vysvětlí. Když oba došli do Starkovy kanceláře, rychle ji po projití zamknul.
„Můžete mi vysvětlit, co se děje, podplukovníku?“
„Ano, mohu. Právě teď jste měl brífink s SG-18, tak právě v tomto týmu je ten pinský špion,“ odpověděl Stark a Landry na něj pohlédl.

End

Pěkné, čekal jsem špiona někde mezi IOA a ne v jednom z SG-18. Ale možné je vše.

[kasparova655365]

Nezapomeň, že těch špionů tamm může být více jinak děkuji

Pobavilo by mě, kdyby byla celá IOA prolezlá špionama, a jedinej Woolsy byl čestným člověk co se týká téhlec té věci