Jen tak pro zasmání nebo zamyšlení
Bavte se
Zpráva o průběhu mise
Naše průzkumná loď se přiblížila k planetě Tesaurus V a podle očekávání jsme zjistili, že je obyvatelná. Převládaly na ní pastviny s širokými řekami. Oceán má planeta pouze jeden, zabírá zhruba třetinu povrchu, ale střídají se období, kdy zatopí pobřežní mělčiny a to pak obsáhne téměř polovinu planety.
Přistáli jsme u nízkého pohoří, který byl obklopený listnatým lesem a začali se sběrem vzorků. Vzduch byl více než přijatelný, protože kromě o pár procent víc kyslíku byl stejný jako na Zemi.
Po prozkoumání blízkého okolí lodi jsme v terénních vozech vyrazili do vzdálenějších oblastí, aby byla zpráva co nejúplnější.
Mohu s radostí oznámit, že cílů naší mise bylo dosaženo a na Tesaurus V by se velice dařilo jak pšenici, tak kukuřici.
……......................................
Co chcete, abych k tomu dodával? Je to přesně tak, jak tady náš kapitán popisuje. Velký zelený louky plný tý nejšťavnatější trávy, jakou jsem kdy viděl. A že už jsem něco viděl! Neuvěřitelný moře. A ty řeky, ty se skoro nedaj popsat. Něco tak lesklýho, tekutýho a na první pohled skoro živýho… co?
O živých organizmech? No, nějakej ten hmyz, samozřejmě, jinak by tý trávy nebylo tolik. Ta vám kvetla. A voněla… aha, tak dobře. Další organizmy – pavouci. Ty tam byli taky. Že je to hmyz? No a? Přece nejsem zatracenej zoolog.
Co jsem? Mechanik, paničko, mechanik. Šťourám se v kdejakým potrubí, kdybyste měla zájem. Ne? Vaše škoda.
O čem? Inteligentní? Si děláte srandu.
Ne, žádná inteligence.
Hlasy? No, hlasy tam nějaký byly. Ne, nikdo nemluvil, jen kapitán. Nebyl. Říkám, že nebyl kapitánův!
Tak dobře, omlouvám se, ty hlasy nebyly kapitánovy. Teda jeden jo, kapitán mluvil. Namlel toho až moc.
Dobře. Jasně. Rozumím. Tichý hlasy přímo v hlavě. Ne, nerozuměl jsem jim, mluvily moc učeně. Jo, jasně, anglicky.
Krávy! Představte si to, krávy. (smích)
Ano, madam. Ty krávy nám mlely učenosti přímo do hlav. Telepe… pa… co?
No, co asi, s kravama?.... Mluvit? Zbláznila jste se? Se žádným dobytkem já nediskutuju.
Dejte pokoj, jiná forma. Formu měly náhodou náramnou, ale nám stejně neutekly.
Jasně, že jsme je nenechali odejít, to bysme byli za úplný blbce.
No, co bysme s nima dělali? Táborák jsme si udělali. Stejně už byl večír. Dřeva v lese bylo dost, tak jsme udělali pěknej fajrák.
Cože? Krávy? Jo, ty tam byly taky, i kdy nevím, jestli by se dalo říct, že jenom kolem vohně. Pásly v povzdálí? Ne. Nepásly se.
Další ráno jsme letěli sem domů, aby vám mohl kapitán vysvětlit tu zprávu, co vám poslal, jo. Tu vo těch kravách.
Ale to vám povím, slečno, takovou hostinu jsme neměli, co pamatuju. A že pamatuju hodně, to byste se divila. Hostina? No přece stejky. Celý hory stejků. Přece tam ty krávy nenecháme se jen tak volně potulovat. Aspoň nám přestaly hučet do hlav.
Všechno? Tak jo. A kdyby potrubí zlobilo, můj telefon máte, viďte, mladá paní?