Tak jsem se rozhodl vám jsem dát další díl a další pak bude 24 prosince.
Epizoda 24.
Druhý den dopoledne se na Odyssee v místnosti s Asgardským jádrem nacházely Carterová a Rodney.
Pomocí jádra propočítávali, kolik bude potřeba plochy pro hangár na novou BB-306ku, samotné vykopání doku by trvalo několik měsíců, a proto se přistoupilo k rychlejšímu řešení, kterým bylo Asgardské jádro.
S jádrem bylo vše spočítáno rychle, objem energie, který do transportního paprsku loď musela dát, byl ovšem obrovský, proto bylo na Odysseu přidáno ZPM, které po vylepšení všech lodí až do teď nebylo potřeba.
******
O hodinu později bylo vše připraveno a Carterová začala provádět transport půdy z předem připraveného pozemku, který se nacházel v blízkosti Oblasti 51.
Transport nešel udělat i přes dostatek energie na jeden zátah, protože potřebné místo pro nový hangár bylo obrovské, proto se transport rozdělil na šest částí, které byly postupně přesouvány na určené místo.
******
O pár hodin později se u Oblasti 51 skvěla obrovská díra, do které byl následně transportován materiál pro stavbu doku.
Jakmile bylo toto hotovo, mohli se pustit do stavby hangáru lidé spolu s novými roboty.
Postavení základní konstrukce, kvůli zpevnění stěn, a aby se zabránilo zhroucení zeminy dovnitř, to celé trvalo týden.
Následně další měsíc trvalo dokončení celého doku.
******
SG-1 a tým Majora Lorna, společně s mnoha dalšími muži ze speciálních jednotek a Varro se blížili ve dvojici upravených goa‘uldských nákladních lodí k Varrově planetě. Úpravy byli rozsáhlé, od interiéru, přes ovládání až k přidání výzbroje a mnoho dalšího.
Ovládání teď připomínalo spíše pozemské stroje, interiér byl prostornější, avšak více zaplněn mnoha bednami. Výzbroj tvořili dva iontové kanony v křídlech, a další dva v otočné věži, která se zatahovala do lodi.
Ihned po výstupu z hyperprostoru se lodě zamaskovaly, avšak i maskování bylo nahrazeno za antické, stejný typ jako má Jumper.
Tyto jednotky měli jen jediný účel pomoci Varrovi založit odbojovou skupinu. V lodi se nacházela SG-1, dvacet mariňáků, další čtyři příslušníci Delta Force, osm příslušníků 10th SFGA známějších pod přezdívkou Zelené Barety a samozřejmě každá loď měla dvoučlennou posádku, která byla seznámena i s pilotováním útočných kluzáků či al‘keshe. Tyto jednotky sebou vezli kromě vlastní výzbroje asi padesát samopalů MP-5, zhruba stejná počet M16 a M4, osm kulometů M60, pár brokovnic SPAS-12 a Remington 870 a Benneli M4, pár odstřelovacích pušek M24, několik desítek M67 fragmentových granátů, také flashbangi, či CS granáty. Nezapomněli ani na miny Claymore. Ale vzali sebou i pár protitankových raketometů a střel, AT-4, Carl Gustav 84mm, a jednorázové TOW, v případě kontaktu s nepřátelským letectvem měli Stingery, a mnoho další výbavy.
Po té co prošli atmosférou, přistáli dál od civilizace, poblíž překrásného lesíka, ve kterém byla starší, již rozpadlá pevnost, ale pro partyzánskou základnu docela ideální, lesík nepatřil mezi největší, ale byl hodně hustý, což znamenalo, že společně s rušičkami senzorů budou jednotky schované před leteckými průzkumníky.
Po přistání šel Varro za jedním svým přítelem, sledovaným dvojicí příslušníků Delta Force jeden měl HK416 druhý zase 417 s dlouhou hlavní, pokud by se ukázalo že Varro jim lhal, měli rozkaz ho okamžitě zabít a ustoupit.
Osm mariňáků šlo prozkoumat okolí brány, kam je vysadila jedna z lodí, i tak si ale udělali procházku několik kilometrů.
Mariňáci měli 4x HK416 které dostali od SGC, Marksmani měli HK417 a kulometčíci, 1 měl M249 SAW a druhý Mk.48.
Brána byla silně zabezpečena lehkými i těžkými zbraněmi, kolem brány bylo vždy minimálně 50 vojáků Luciánské aliance, v blízké základně asi 250 dalších.
Měli různé zbraně, od ručních, přes minomety až po houfnice a protiletecké kanony různé síly a kadence.
Po té co se stáhli zpět na základnu, vybudovali tam silně zabezpečený obranný perimetr.
******
O den později již přišlo asi 30 rekrutů, což byl dobrý základ, jednalo se o nejspolehlivější lidi na planetě, většinu z nich znal Varro osobně.
Avšak ta nejtěžší část teprve začínala, náročný výcvik povstalecké skupiny, avšak většina jejich členů nikdy vojenský výcvik neměla, takže to bylo vskutku obtížné. Museli je učit základy se zbraněmi, obzvláště střelbu na dlouhou vzdálenost, či odnaučit některé členy střílet plně automatickou střelbou, také různé taktiky, od CQB až po přepadení a mnoho dalšího. Lékařský trénink nevyjímaje.
******
Po pár týdnech byli připraveni na první úkol, přepadení malé pěší hlídky, ve které bylo dvacet vojáků.
Na cestu položili dobře zamaskovaný Claymore, následně se rozmístili okolo tak, aby se členové hlídky neměli kam stáhnout.
******
Po pár hodinách se opravdu objevila hlídka, která přehlídla drátek, který aktivoval minu, a přetrhla ho, většina hlídky byla v tu chvíli zasažena minou, která během výbuchu do okolí odpálí 500 ocelových kuliček, které jsou v ní uložené.
Většina vojáků byla minimálně zraněná, pak se strhlo peklo osm M60, a mnoho ručních zbraní či odstřelovací pušky spustili extrémně smrtelnou palbu, během pár sekund nebyl jediný člen hlídky naživu.
Následně odbojová skupina obrala padlé vojáky o výbavu, zbraně a munici. A stáhla se zase do své základny.
******
Mezitím loď Destiny vystoupila s FTL na místě, kde se kdysi dávno odehrála velká vesmírná bitva.
Doktor Rush spustil program, který vytvoří z trosek virtuální modely lodí, které zde mezi sebou bojovali.
Než program dokončí simulaci, rozhodl major Price, že by měli prozkoumat jednu z lodí, která byla vážně poškozena, ale zůstala stále v jednom kuse.
Byly vyslány dva ze tří nových raketoplánů, ve kterých se nacházelo celkem dvanáct lidí plus piloti a kopiloti.
Každý z nich vyložil svoji posádku na jiném místě, aby prozkoumání lodi proběhlo co nejrychleji.
Týmy se rozdělili na poloviny, a rozešli se prozkoumat neznámou loď, protože byla loď velmi poškozená, nefungovala na ní gravitace ani podpora života, proto měli všichni v týmu obleky TALOS nebo skafandry s Destiny.
******
Destiny se v klidu pohupovala mezi hromadou trosek, na lodi panoval klid, týmy venku se snažili najít cokoliv užitečného, ale loď byla opravdu těžce poškozená.
„Pane, myslím, že támhle se něco pohnulo,“ řekl jeden z pilotů na můstku Destiny.
„Asi jen nějaké trosky, podle senzorů tu nic aktivního není,“ odpověděl poručík Akil, který velel na můstku Destiny.
Mezitím se jeden z dronů velice pomalu přiblížil až k Destiny. Když začal nabíjet zbraně a objevil se na senzorech, už bylo pozdě na to něco udělat, než začne střílet. Na Destiny začalo dopadat mnoho pulzů, Destiny se začala otřásat.
„Štíty, okamžitě aktivujte štíty!“ začal křičet Akil, avšak to už se Destiny otřásala pod náporem střel, a k útočícímu Dronu se přidávali další a další.
Avšak během chvíle kolem Destiny již byl silný štít, který jí chránil před dalšími pulzy, které se snažili zničit loď.
„Okamžitě opětujte palbu!“ přikázal Akil a pak ihned začal vysílat signál pro výsadkové týmy.
„Tady je Akil, jsme pod těžkým útokem neznámého nepřítele, nevím, jak dlouho tu vydržíme.“
„Rozumím,“ vyhrkl major Price a uběhl asi deset metrů k nejbližšímu oknu, ze kterého bylo vidět na Destiny.
„Dobře všechny týmy okamžitě zpět na raketoplány, a připravte se k odletu, Destiny buďte připraveni krýt náš návrat,“ a zatím co říkal todle sledoval hrůznou scénu jak se k Destiny, blíží doslova stovky a stovky dronů. Destiny se bránila mnoha zbraněmi, které měla různě po trupu a neustále střílela mezi hromadu dronů, avšak spousty střel s Destiny minuly drony a zasáhli i trosky, a byla jen otázka času, než Destiny trefí i loď, na které je výsadek.
Krátce na to se od lodi odlepila dvojice raketoplánu, ihned po odletu na ně též začali útočit drony, a raketoplány zase na ně.
Raketoplány se rychle blížily k Destiny, ale do soustavy vstoupilo dalších dvanáct lodí, posádky těchto lodí byly tvořeny modrými humanoidy. Ihned začali pálit po Destiny, i po jedné ze třech řídících lodí, které byli v daný okamžik v oblasti. Všechny ty zbraně, které po Destiny stříleli, páchali na štítech i lodi samotné docela značné škody. Naštěstí raketoplány byly udělány tak, aby prolítli štíty Destiny.
Avšak v okamžiku kdy raketoplány dosedli, bylo už pozdě, Destiny totiž přišla o FTL motory. A ačkoliv technici dělali vše pro to, aby je zprovoznili, tak pro Destiny to znamenalo, že bude muset tvrdě bojovat.“
Lodě, které se sami přizvali do bitvy, začali vypouštět vlastní stíhače či útočné lodě, které napadli jak Destiny tak drony.
„Hlášení!“ vykřikl Major Price, který zrovna přišel na můstek, kde všechno pípalo, a ozývalo se hned několik alarmů.
„Útočí na nás mnoho neznámých nepřátel, velké lodě co před chvílí přilétli, vypustili také nějaké menší lodě, a střílí i samotné velké lodě, všechna děla pálí, štíty na 20%, hlavní zbraně připraveny,“ odpověděl Akil.
„Dobře zaměřte nejbližší loď, a palte hlavními zbraněmi, a opravte FTL, a podsvětelné motory na maximum a úhybné manévry!“ začal dávat rozkazy major.
Hlavní zbraně Destiny a několik menších zaměřilo jednu z vlajkových lodí, ihned po ní začali všechny střílet, stačilo pouze pár zásahů z hlavní zbraně a loď přišla o štíty. Trup byl velice odolný, ale i tak bylo dílo zkázy za chvíli dokončeno, a loď se rozpadla.
Avšak štíty Destiny nevydrželi do nekonečna, naštěstí chvíli po zhroucení štítů již byl funkční FTL pohon. Bohužel se i tak stačilo na Destiny nalodit mnoho modrých mužíčků.
Jako první je zpozorovala dvojčlenná hlídka, ještě v okamžiku kdy teprve skákali do lodi.
Ihned po nich začala střílet, dva modrásci byli během chvíle mrtví, a zanechali za sebou modré skvrny na podlaze a zdi. Další po nich vystřelil, jeho zbraň střílela modré pulzy, avšak ani jednoho z vojáků nezasáhl, a i on byl během chvíle položen sérií výstřelů k zemi. V okamžiku kdy dopadl na zem, tak se otevřeli i dveře na druhé straně místnosti a proběhlo jimi hned pět dalších modrásků, kteří stříleli po dvojici obránců.
Jeden z nich ihned vytáhl svůj tříštiví granát, ihned po té co ho hodil do místnosti druhý projistotu zavřel dveře. Po té co se ozval výbuch, nezůstalo v místnosti již nic naživu.
„Pane tady Backer, měli jsme tu kontakt se skupinou nepřátel, všichni jsou KIA, my jsme v pořádku.“
„Rozumím. Todle je vysílaní pro všechny na lodi jsou pravděpodobně narušitelé, setkáme se v hlavní zbrojnici, pokud se tam nedokážete dostat tak si najděte úkryt. Všichni kdo nemáte zbraně, tak se nahlaste ozbrojeným týmům, ať na vás počkají."
Na můstku mezitím zůstaly pouze doktoři Adam Brody, Dale Volker, Nicholas Rush a doktorka Parková a čtyři vojáci, kteří měli za úkol můstek bránit.
Jejich úkolem bylo zabránit modráskům v ovládnutí lodě, naštěstí stačilo jen částečně upravit detektor známek života, aby šlo rozlišit modrásky od lidí.
Major Price mezitím organizoval obranu důležitých pozic, kterými byli řídící místnost, ubikace a sklady.
Naneštěstí pro modrásky se jich většina vylodila ze svých transportérů na přídi, odkud to byla daleká cesta, až na záď, kde se nacházeli pozemšťané, nehledě na to, že nemohli použít výtahy, protože v těchto sekcích bylo značné poškození a navíc tým doktora Rushe na můstku tyto části lodi postupně uzavíral a vypínal v těchto sekcích veškerou energii.
Díky tomu byl tým majora Price v oblecích TALOS připraven, zlikvidovat modrásky jakmile se objeví.
******
O několik minut později se začali objevovat první modrásci, měli na sobě něco na způsob ochranného brnění.
Brnění, ale modráskům nepomohlo, protože majorův tým měl k dispozici munici AP, která se ukázala jako účinná proti brnění modrásků.
A naneštěstí pro modrásky jejich těla byla pod pancířem daleko zranitelnější než lidská těla.
Jeden z modrásků, ale když viděl, jak dopadli jeho společníci, se skryl v jedné z místností, kde se mu povedlo zabarikádovat, naneštěstí pro pozemšťany se zde nacházel terminál, pomocí kterého začal vysílat pečlivě schovaný signál, který mohly zachytit pouze lodě modrásků.
******
O pár hodin později Destiny vystoupila z FTL, v soustavě kde potřebovala doplnit zásobu energie, které značně ubylo, po posledním boji s drony a loděmi modrásků.
Naštěstí byly všichni modrásci kromě toho, který se zabarikádoval v jedné z místností, zlikvidováni.
Zbýval poslední, který byl stále zabarikádován.
Major Price to, ale nechtěl nechat jen tak, už byl připraven tým, který měl dotyčného modráska zlikvidovat.
U dveří se sešli major Price, seržant Greer, poručík Scott a Vanessa Jamesová.
Na dveře umístili zařízení, které si sebou přinesla Luciánská aliance, o okamžik později dovnitř hodily trojici flashbangů a dezorientovaného modráska se jim podařilo dobře mířenými ranami zastřelit.
******
Po několik hodin trvaly opravy, které způsobila nedávná bitva.
Během té doby Destiny mířila přímo do slunce, kde si potřebovala dobýt energii.
Jakmile Destiny dobyla svojí zásobu energie, začala stoupat ven ze slunce.
Po vynoření z koronosféry, čekalo na posádku Destiny nepříjemné překvapení v podobě deseti lodí modrásků.
„Hlášení!" řekl Price, když přišel na můstek
„Pane přímo před námi je 10 nepřátelských lodí, štíty kolem můstku na 100%, většina sekcí je na 60%, dvě jsou kolem 20%. Máme poškozené emitory v několika sekcích a takto blízko slunci nemůžeme do FTL,“ odpověděl jeden z mužů na můstku.
„Takže budeme muset bojovat, nabít zbraně, opravte štíty, zkuste je udržet co nejdéle, a začněte se připravovat na další nalodění,“ začal vydávat rozkazy, a během toho si bral další munici do hrudní části TALOSu, který z vnější strany byl jako normální taktická vesta, byli na něm sumky, kapsy atd.
Bohužel na Destiny měli jen 24 obleků, takže většina vojáků se musela spoléhat na standardní vybavení, které mělo jen minimální šance ochránit je před střelami emzáků.
„Pane, nabíjejí zbraně.“
„Připravte se na náraz, hned jak začnou střílet tak do nich palte vším, co máme!“
Ihned jak z nepřátelských lodí začali vylétat pulzy, Destiny jim to začala oplácet vším, co bylo schopné palby. Z lodí ihned začaly vylétat útočné čluny, které se začali velkou rychlostí přibližovat k Destiny, a útočit na ní všemi zbraněmi.
„A je to tu zas,“ jen řekl mjr. Price. „Dobře sestřelte jich, kolik jen budete moc, a připravte se na další nalodění,“ řekl naštvaný velitel Destiny.
„Dobře, Scotte vezměte si minimálně patnáct dalších lidí, máte na starost řídící místnost a bránu, Akile opevněte jídelnu, a pokud to bude nutné, stáhneme se tam, Greere vy a dalších pět lidí zabezpečte ošetřovnu, snažte se nepřekážet, Dále chci šest lidí na můstek, a doneste sem nějaké zbraně a opravdu hodně munice, zbytek se rozmístěte okolo našich nejdůležitějších sekcí,“ vydal všem rozkazy Price a vzal si kofeinovou pilulku, aby se udržel ve střehu.
Destiny sestřelovala jeden člun za druhým, a povedlo se jim zničit i jednu z velkých lodí, ale místo toho aby to nepřátele odradilo tak spíše ještě zintenzivnili útok, a bylo jen otázkou času, než ztratí štíty nad jednou sekcí. Po dvou zásazích z hlavních zbraní a pár kanonech ze člunů štíty nad touto sekcí byli jen pomyslné přání posádky.
„Pane, naše FTL motory jsou příliš poškozené, v tomto stavu nikam neskočíme,“ informoval Rush velitele lodi o situaci.
„Tenhle den je lepší a lepší, no musíme se od nich zkusit dostat aspoň podsvětelnou rychlostí a pak opravit FTL.“
„Pane, do lodi se dostávají desítky a desítky nepřátel a je jich čím dál tím víc. Další sekce je bez štítu! Už jsou u ní útočné lodě a do lodi se dostávají další útočné týmy.“
„Můžete vysát vzduch z těch sekcí?“ Zeptal se Price.
„Pane jen z některých, loď utrpěla vážné škody,“ odpověděl jeden z mužů na můstku.
„Do háje, vypusťte těm potvorám vzduch, kde to jde, s ostatními si poradíme!"
Čekali dlouhých pět minut, než se objevili první Modráskové. Na stanovišti majora Price jich šlo nejvíce, protože se nacházel před řídící místností.
„Nakrmte jim střeva olovem!"
Po těchto slovech začala palba ze zbraní, které Modrásky přímo zmasakrovali.
Na lodi Modráskové byli zlikvidováni, ale ve vesmíru se stále nacházeli jejich lodě.
Destiny se stále snažila střílet ze všech funkčních baterií, které jí zbývali, na většině sekcí jí již začali selhávat štíty, situace pro ni začala vypadat beznadějně, další masivní útok už by se nemuselo podařit posádce odrazit.
Na každé straně nepřátelské formace vystoupila z hyperprostoru dvojice BC-304, přímo za Destiny přiletěla BB-305 která se postavila přímo před Destiny a kryla jí tedy vlastními štíty a trupem. BB-305 na které se leskl nápis USS Merlin, střílela ze všech zbraní, které měla k dispozici. Každá dvojice 304 během jedné minuty skoncovala s první lodí, která byla na krajích nepřátelské formace, která byla v půlkruhu. USS Merlin mezitím zničila jednu loď. Útočné lodě se krátce na to začali vracet ke svým mateřským lodím. Ale jedna dvojice se ještě vzdálila od nepřátelské formace a začala se vysokou rychlostí znovu blížit, každá z dvojice lodí začala střílet railguny a iontové pulzy, a brzy se přidaly i dva paprsky od každé lodi. Takto velice rychle zničili další loď útočníků. Kteří se po tomto perfektně provedeném útoku rozhodli stáhnout.
Než se ale stáhla poslední loď, nabrala výsadkový člun, který vzal doktora Rushe jako rukojmí a zdroj informací.
Po boji nechal major Price navázat spojení s lodí BB-305 Merlin, které velel plukovník John Black.
„Děkuji vám plukovníku, chybělo hodně málo a nepřežili bychom."
„Není zač, majore, později poděkujte generálu O´Neillovi, jemu se podařilo přesvědčit vedení, aby poslalo pomoc.
Nyní vám pomůžeme dát dohromady motory a štíty a pak zamíříme k superbráně a skrz ni domů na Zemi."
O okamžik později majorovi přinesl nepříjemnou zprávu poručík Scott.
„Pane, máme problém jedna z emzáckých transportních lodí unesla při ústupu doktora Rushe."
„To je zlé budeme ho muset zachránit, nejdříve ale musíme co nejdříve opravit loď, a také se musíme poradit ohledně záchranné akce."
Po těchto slovech se na Destiny přesunula většina personálu všech pěti lodí, aby opravily Destiny, která po dvou velkých bitvách na tom nebyla moc dobře.
Také se sešlo úzké vedení všech šesti lodí, aby prodiskutovali plán na záchranu doktora Rushe.
******
Oprava trvala dva dny, naštěstí se lodě Modrásků už neukázali.
Po dokončení oprav zamířila Destiny zpět k planetě Novus, kde se nacházela superbrána, přes kterou se měla vrátit zpět do Mléčné dráhy.