SG: Nový věk v Pegase

[Aiwendill]

Myslím, že aj ja teba dám do nejakej mojej poviedky a umrieš tam veľmi nepekne...

I ty ukrutniku

No už je to dlouho co tu byl přidán poslední díl. Doufám, že si ho užijete.

26.díl: Bitva o Nox

Apofis se se svojí 1. flotilou čítající na třista Hataků chystal na pomoc Noxské Flotile, ta byla celá nucena ustoupit na Nox, kde se připravuje na uvítání masivní flotily ALAK. K této flotile se za Zemi připojuje i 4. flotila pod Telfordovým velením, jediné co ze čtvrté flotily na Zemi zůstává jsou transportní lodě. Nad planetou se sešla celá jejich flotila. Každá loď noxů měla rozkaz opustit bojiště jakmile ji štíty klesnou na dvacet procent.
Uběhly dva dny od příletu na Nox. Flotila byla zorganizovaná, ale na lodích 4. flotily začali docházet zásoby. S vodou se to vyřešilo jednoduše, s tím že se sebrala z povrchu planety, ale s jídlem to bylo horší, naštěstí posádky Hataků se rozdělily se svými příděly jídla a čtvrtá flotila ho měla dost na dalších dvacet dnů.
Naštěstí tak dlouho nemusela čekat, za dalších pět dní dorazila, ale nedorazila sama, v jejím středu se nalézalo několik wraithských úlů, avšak byli to spojenci ALAK. Od Jaffů dorazila celkem stovka Hataků, zbytek jaffské flotil měl různé potyčky s ostatními nepřátelskými loděmi a uskupeními.
Obranu Země nyní zajišťovala třetí flotila, a sedmá se k ní právě přidávala.
Na Noxu panovaly největší přípravy na bitvu obrovských rozsahů, doposud zatím vybojované bitvy nebyli ničím se srovnáním toho co mělo přijít, velení spojených flotil převzal Říšský Velkoadmirál Locastus. Byl Lombrovým příbuzným a proto Lombrovy svěřoval všechny podle něj velice důležité úkoly. Locastusuvi bylo již více jak pět tisíc let, byl mladým důstojníkem, když viděl záhubu Furlingů. Nyní se obával toho, že to budou oni kdo vymře. Na palubě jeho Staré bitevní lodě se sešlo na dvacet dalších admirálů, vymysleli plán, který by mohl fungovat.
Země sebou přivezla mnoho vesmírných min, které se dali na místa případného vstupu nepřátelských lodí. Zbývala minuta do výstupu ALAK z hyperprostoru a začátku bitvy. Všechny zbraně na Noxských lodích byly připraveny a stejně i na lodích Jaffů a lidí. Mitchell přecházel po můstku Apofise, byl nervózní, ale připravený bojovat. Část jeho flotily se skládala z dvacítky Hataků a Apofise byla přeřazena do předních linií. Tam měla zůstat do doby než štíty padnou na dvacet procent a vskočit do hyperprostoru, na tajné shromaždiště, které hlídala desítka Noxských městských lodí.
Přílet ALAK byl velkolepý, ale neměl dlouhé trvání, přiletěli sem nové lodě, které měly na délku kilometr, vybavené silnými štíty a zbraněmi. K nim se přidala pětistovka wraithských úlů, což hlavně pozemské velení vyděsilo, celkem z hyperprostoru vylétlo pět tisíc lodí.
Bohužel pro ALAK přišla hned při výstupu o dvěstě lodí díky minám a dalších pět set zničila Noxská flotila dálkovými zbraněmi na bitevních lodích. Z Hataků byla vypálená salva o počtu čtyř set raket, ty si to ve velké rychlosti namířili na všechny těžké lodě ALAK. Ty dokázali ustát výbuch raket, ale nárazy u deseti velkých lodí byly tak silné že lidé na nich přišli o kontrolu pohybu lodí. To mělo za následek velké nárazy do ostatních lodí. Motory, které táhly na plný tah, tomu jen pomohly.
ALAK tak přišla o sedm set lodí a dalších sto díky kolizím nemohlo být nasazeno, do toho se opět objevili Noxské těžké zbraně, které vyslali další salvu. K nim se přidal i Apofis, který jako jedniný z pozemských lodí měl dostřel na nepřátelské lodě. Tyto zbraně byly kombinací asgardské a goaldské techniky, nedosahovaly sice takového výsledku jak na lodích třídy Biliskner, ale rozhodně se vyplatili. Salvy všech lodí Noxů pálily jednu těžkou salv za druhou a vybírali si nelítostnou daň mezi loděmi ALAK, ty přesto postupovaly a do popředí se dostalo několik stovek šipek, které se vydaly proti Noxské flotile!
Mitchell: „Připravte railgany a palte!“
Telford: „Jakmile budou na dosah transportního paprsku transportujte ty nové bomby zvané prskavky!“
Mitchell: „Zahajte palbu ze všech zbraní!“
Lodě Alak se již začaly dostávat na dostřel asgardských paprsků, o chvíli později se dostali na dostřel na tyčové kanóny, což mělo za následek razantnější postup lodí ALAK. Bomby zvané Prskavky měly katastrofální účinek na wraithské šipky, a proto se mohlo Zemi oznámit, že je výhodné je vyrábět. Noxové bojovali jako jeden muž, ale to stejně nestačilo, ALAK sice přišla už o více jak tiscíc lodí, ale z hyperprostotu se vynořovaly další a další lodě. Mateřské úly se dostavily ještě ve větším počtu, ale palba Jaffské flotily byla tak ohromující, že mnohé lodě přicházeli o štíty, zatímco Jaffové svoje lodě přetěžovaly a mnohé jejich kanóny hrozili přehřátím. Pozemské Hataky měly štíty na sedmdesáti pěti procentech stavu a noxské lodě je měly na devadesáti osmi procentech. Bitva pokračovala a lodě začínali bojovat tělo na tělo. Railgany rozsévali smrt na nepřátelských lodí, ale aschenská hlavní síla ještě nevystoupila z hyperprostoru. Jaffským lodím začínali kolabovat štíty a proto se postupně stáhly z boje. Nahradila je 4. flotila spolu s dalšími sto osmdesáti pozemskými Hataky. Nakonec vystoupila z hyperprostoru na pomoc Aschenské flotile chlouba Luciánské aliance, tří kilometrový Hatak, který se vydal dopředu proti Apofisovy, pozemské Hataky vystřelily další salvu o počtu dvou tisíc raket, jediný Apofis ještě nestřílel, hodlal přijmout výzvu dvoukilometrového Apofise proti tříkilometrovému Hataku. Apofis byl vybaven Pozemskou, Goaldskou a v neposlední řadě také Asgardskou technologií. Hatak byl vybaven Luciánskou, Aschenskou a také trochu wraithskou technologií. Země sice nevěděla o dvou silných wraithských frakcí, ale jedna z těchto frakcí nyní bojovala bok po boku s ALAK, protože jejich frakce se od opuštění Pegasu razantně zmenšila nyní sloužily ALAK jako nájemní lovci, vojáci a v neposlední řadě také piráti.
Apofisovy štíty byly na osmdesáti procentech, a celou cestu mimo bojiště pálil už jen z railganů, Lombr si všiml že Mitchel chce bojovat s tou šílenou lodí a proto po ní vypálil ze všech těžkých zbraní, které měl ještě schopné střelby. Jeho Flotila se už z boje začala stahovat a pozemské lodě z první linie byly začleněny do druhé nebo opustili bojiště, dva Hataky Země se musely evakuovat a následně se na nich spustila autodestrukce, kterou na nich nešlo zastavit.
ALAK přišla o dva tisíce lodí, ale čtyři tisíce jim zůstávali k dispozici, protože z hyperprostru vystoupily poslední zbytky lodí určených k útoku na Noxy.
Nyní se však střetli obě dvě lodě, kolosy Země a Luciánské Aliance. Loď Luciánské aliance střílela modrofialové pulzy zatímco Mitchel vydal rozkaz aby se skloubené energetické zbraně rozdělily na asgardské a goaldské, to mělo za následek rychlejší palbu asgardských zbraní, a do toho se konečně odpálili všechny rakety, kterými Apofis k disponoval. Celkem odpálil sto dvacet raket, které srazily štítu Hataku na polovinu spolu s prvními salvami z děl. Railgany pokrývali každý možný zranitelný bod lodě těžkou palbou a tyčovým kanónům hrozilo přehřátí. Nakonec palba všech zbraní postupně snižovala sílu štítu o celá procenta. Asgardské zbraně zde brali jen po pěti procentech a loď se stále přibližovala k Apofisovi.
Apofis pálil ze všech zbraní, kterými mohl zasáhnout nepřátelskou loď. Mitchell nařídil otočit loď o sto osmdesát stupňů aby ulevil přehřívajícím se bateriím. Zbraně na druhé straně ledě nechal nabít záměrně více energií, aby srazili sílu štítu lodě ještě více. V tom okamžiku spadly štíty na Apofisovy na čtyřicet procent. Apofis se pomalu otočil a vystřelil postupně ze všech zbraní. Hatak Měl štíty na dvaceti procentech a chtěl se stáhnout z bitvy, V tom Locastus nařídil útok zbývajících pozemských lodí na levé křídlo a Jaffské flotile, která žádala o návrat na pravé. Apofis se mlátil na pravém křídle, a jeho štíty byly už na necelých třiceti procentech a síla štítu rychle padala dolů. Díky včasnému zásahu Locastuse a Jaffů byl Apofis na chvíli zachráněn. Ovšem to nestačilo. Lombr se spolu s padesáti poškozenými loděmi uchýlil na záložní souřadnice. Tam požádal jeho dalšího rodinného známého o pomoc, vypůjčil si všechny lodě, které mohly ještě chvíli bojovat a s jedním městem se vydaly zasáhnout na hroutící se pravé křídlo obrany. Pomoc přiletěla právě včas, Apofis vypálil padesátku dalších raket do obrovského Hataku, kterému zkolabovaly štíty, ale tento hatak byl kombinací lidské a wraithské technologie, proto měl na sobě wraithský pancíř. Mitchel tedy odpálil dalších sedmdesát raket což zapříčinilo opětovné dlouhé nabíjení. Díky Noxským posilám byl Apofis na chvíli zachráněn. Jaffové se objevili jen na okamžik, protože většina jejich lodí potřebovala delší opravu, a proto opět skočili do hyperprostoru. Lombr nechal odpálit po raketě z každé dorazivší lodě. Ty opět schválně pohlcovaly veš které energetické střely. Až byly rakety na maximu narážely do motorů a dalších možných zranitelných míst Hataku. Hatak to nemohl už déle unést, a začal v několika místech pukat. Apofis byl nucen skočit do hyperprostoru a stejně tak i 4. flotila, které držely lodě sotva pohromadě. Locastus znovu nařídil palbu z raket na levé křídlo a střed. Rakety ničivou silou rozsévaly smrt. Polovina lodí Noxů se již stáhla a Jaffská flotila spolu se sto padesáti loděmi Země potřebovala pomoct. Docházeli jim rakety ve skladech, sice vypálily jen dvě salvy všechny tyto lodě, ale také v jakém množství, našly se zde lodě, které vypálily všech šest salv, zatímco některé jen dvě či tři. Noxský planetární štít byl sice připraven, ale otázkou bylo, co by se stalo s loděmi, které by přistály na povrchu planety. Lombr po zásahu na záchranu Apofise nechal stáhnout poškozené lodě, včetně měst. Locastova mysl vymyslela jeden opravdu šílený plán. Plán, který by mohl fungovat. Telford spolu s Mitchellem žádaly Zemi o poslání třetí nebo sedmé flotily spolu se zbytkem čtvrté, na kterou by se měly dát zásoby hlavic a raket. Miny nyní byly k ničemu a jen by zabírali prostor. IOA o ničem takovém nechtělo ani slyšet, ale na cestu se již připravoval admirál Sergej Petrof se svojí sedmou flotilou. Ponechával však dvě lodě svojí flotily na ochranu Země. Byly to Richard Lví srdce a Napoleon. Sám se svojím Kutuzovem, a dalšími dvěmi loděmi připravoval odlet. Posádky zaplnily některé chodby a pokoje drony, případně zbývající staré hlavice určené k likvidaci. Mnohé postele byly přesunuty buď vyhozením z lodě ještě na Zemi, nebo přesunuty do jídelny. Pod zbývající postele v pokojích se dali buď bedny s municí a raketami do raketometů, nebo další drony. Stejná příprava byla prováděna na kanadskému Bellu, který byl součástí první flotily. Sun-Cu a měla podobnou přípravu. Do hangáru se daly stojany s raketami a lodě mohly vyrazit. O všem věděl nejdříve generál O´Neill. Chtěl převzít velení nad částí pozemské flotily. Podle poslední Mitchelovy zprávy přišla Země o padesát nasazených lodí na dobu pěti měsíců neschopných služby, a dalších pět lodí bylo zničeno. Posádky byly přerozděleny mezi ostatní lodě a osm hataků s Apofisem si vzaly za cíl výsadek na nepřátelském Hataku. Tento Hatak jim všem lezl na nervy a oni ho chtěli zničit. Po stažení zbytku pozemské flotily zbylo na bojišti kolem pěti tisíc lodí, v obou případech to bylo už vyrovnané, ale miska vah se stále přesouvala na stranu ALAK.

Shromaždiště
Mitchell s Telfordem se sešli na nejméně poškozeném Hataku, kde hodlali vyjednávat s Arokem jedním z jaffských velitelů. Vyjednávání nebylo vůbec dobré a Arok do toho všeho dostal rozkaz od Bra´taca svoje lodě stáhnout, a ponechat tam jen Ry´acovu flotilu, která bude dávat pozor na shromaždiště. Ry´ac řekl že lodě a ani žádné další Jaffy nehodlá ztrácet v boji v této obrovské bitvě. Řekl že pomůže ochránit stanoviště, ale už nebude dále útočit a vstupovat do bitvy u Noxu. Nebylo také divu, Arokova flotila sotva držela pohromadě a část Ry´acovi flotily se musela stáhnout s Arakovou, ani lodě, které zůstali na shromaždišti na tom nebyli zrovna nejlíp.
Mitchell informoval Lombra o plánovaném výsadku na Hatak a ten souhlasil. Dal pro jistotu vědět Locastovy a ten zahájil koordinovaný ústup noxské flotily blíže k planetě. Na dostřel orbitálních děl. Od začátku bitvy uběhlo už dvacet hodin, a ti co mohly spát spali, a ti co mohly ještě s něčím pomoci, tak pomáhali opravovat. Celkem se lodě zdržely na shromaždišti nějakých osm hodin. Mezi tím vystoupila sedmá Flotila pod velením Sergeje Petrofa z hyperprostoru, k nim se přidal i Bell. Dvě transportní lodě dovezly všechny zásoby raket, které lodě tak potřebovala. Naopak na lodě byli naloženi ranění a odesláni zpět na Zemi.
Sergej Petrof: „Plukovníci, jsem rád že vás vidím na živu. Telforde, většina tvých lodí nechtěla do toho jít s tím že to nepovolila IOA, proto se tě ptám jestli tě mají rádi? Navíc máme hromadu dronů, dokonce jsme naši základnu zaházeli nábytkem než jsme odletěli. Naše další dvě lodě jsou na tom stejně, my se postaráme s Bellem o ten Hatak, je Apofis připraven?“
Mitchell: „Plán byl nalodit se na něj, ale asi z něho sešlo. Podle senzorů tam mají více lodí, které jsou nejspíše tak silné jak ten Hatak, tak bychom se na nich mohly vylodit později. Apofis má štíty na osmdesáti procentech, a je provozuschopný, ale jestli vydrží tak dlouho jak před tím to opravdu nevím.“
Telford: „Bohužel na transportní lodě si IOA dosadilo posádky, ale asi jim nestačí že jsem plukovník, oni by asi chtěli admirála.“
Petrof: Má flotila odlétá okamžitě je na vás zda se přidáte. Petrof konec.“
V tom se Noxská flotila připravovala k odletu. Lombr nyní měl na starosti shromaždiště a opravování lodí, zatímco se jeho známý vrhne do boje.

Nox
Noxská flotila ustoupila až za planetu a tam se držela zatímco ALAK shromažďovala síly k útoku. Bylo to tisíc lodí na straně Noxů a dva a půl tisíce lodí ALAK. Byli zde úplně nové silné lodě, které Země hodlala obsadit, až na ten obrovský Hatak. Flotila pod velením admirála Lorianda se zamaskovaná přiblížila k nepříteli a vyčkávala. O půl hodiny později se vydala flotila ALAK do závěrečného útoku, blížila se velkou rychlostí k planetě, a už byla zaměřena orbitálními, ale Locastus stále čekal. Nad planetou už čekalo sto padesát tisíc bombardérů a stíhačů, dalších sedm set tisíc stíhaček noxů bylo na povrchu a čekalo s dalšími bombardéry na povel k útoku. Aschenská flotila sebou přivlekla svého nejlepšího admirála, který byl nyní na lodi, která dosahovala délky celých čtyř kilometrů. Byla to jejich nejlepší bitevní loď, jakou kdy postavili a stavba takto velké lodě jim zabrala dva roky.
Aschenský admirál byl pevně rozhodnut vyhrát tuto bitvu, jeho první flotila byla stále dostatečně silná. Locastus stále čekal na pohyb aschenské flotily. Ta se nakonec rozhoupala k útoku. Aschehnové se dostali do pomyslného obklíčení, a hvězdnou bránou na povrchu planety právě prošel generál O´Neill, s kopií zařízení, které měla Sif na své lodi. Dal by ho na loď Petrofa, ale ten ještě před tím odletěl.
O´Neill: „Admirále Locastusi, tady generál O´Neill ze Země, přinášíme jedno zařízení od asgardů, je to hyperprostorová rušička, můžete ji prosím použít na nepřátelskou flotilu, ať je úplně zlikvidujeme?“
Locastus: „Děkuji generále, mí lidé už budou vědět co dál.“
Aschenská flotila se blížila na dostřel svých zbraní, ale na Noxu zatím technici zapojili ono zařízení. Loriand byl už na cestě, a pozemské lodě nažhaveny na maximum. Jediná z velkých lodí, která nebyla v přední linii za ALAK byl ten obrovský Hatak. O něj se měla postarat pozemská flotila, a tak se i stalo. Sotva co celá zbylá spojenecká flotila vystoupila z hyperprostoru, Orbitální zbraně zahájily těžkou palbu. Pozemské lodě (konkrétně Apofis, Kutuzov a Bell) odpálili všechny sila. Dvě stě raket letěly vysokou rychlostí k Hataku, ten přišel okamžitě o štíty, ale stále to přežil, wraithský pancíř byl na této lodi tak silný, že byl tlustý celých padesát metrů, a rakety loď prožrali je na první chodby. Do těchto chodeb odpálily všechny lodě svoje asgardské paprsky.
Petrof: „Dejte mi okamžitě specifikaci té lodě!!“
Lukanov: „Pane, zdá se že loď napájí nejspíše dvě ZPM, nebo nějaké podobně výkonné generátory.“
Petrof: „Kontaktujte Hatak číslo pět, má tu první výsadek, transportujte tam tu rotu trestanců, ať si poradí, a ať se připraví postradatelní.“
Lukanov: Rozkaz, pane.“
Z Kutuzova se transportoval celá rota o čtyřiceti lidech, zkorumpovaných policistů a vojáků, ti se rychle probíjely lodí a přitom měly těžké ztráty, Celá rota pohromadě postřílela tři sta wraithů, a další stovku lidí. Na to že to byli lidé kolem padesátky až šedesátky si nevedly až tak zle, ale měly poloviční ztráty. Dostaly trest smrti, a každý z nich zabil několik lidí, buď při vraždě, nebo při loupeži. Tak se probojovali až k můstku, kde jich zbytek pomřel.
Za celou cestu se jim podařilo zabít celkem tisíc bytostí.
Anateo: „Tak to bychom měli.“
V ten samí okamžik zastřelil na zemi válejícího se muže. Anateo si na poslední chvíli všiml, že u jejich lodě zakotvil Hatak číslo pět. Z něj se vyvalilo kolem dvou set lidí, všem bylo jasné že jejich loď nejspíše bude prvním cílem nepřítele, který se začínal vzpamatovávat. Na palubě zůstávalo stále ještě sto lidí, když štíty začaly hlásit sílu čtyřiceti procent. Postradatelní, kteří byli transportování z Kutuzova, zajistili přechod, a poté se vydaly do čištění lodě. Anateo se právě procházel po chodbách a dorážel zbývající ještě dýchající vojáky Země.
Ona stovka lidí se rozběhla za ostatními v naději, že se ještě zachrání. Málem se mýlila. Hatak číslo pět přišel o tři minuty později o štíty, a Hatak číslo sedm je transportoval k sobě na palubu.
O chvilku později se oddělil od obra, a vybouchl. Naštěstí výsadek stačil zavřít přestupovou komoru včas a dal se do čištění lodě. Většina si to nasměřovala ke strojovnám kde v každé ze strojoven našli ZPM, naštěstí zde byli slabé vodiče a proto loď měla po vyjmutí všech ZPM velké problémy. Celkem se vzalo osm ZPM, nikdo nevěděl, kde je ALAK vzal, ale nyní měly sloužit jen a jenom Zemi. Petrof nechal všechny lidi transportovat na svoji loď, a obrovský Hatak potemněl. Po vyjmutí všech energetických modulů, se Hatak stal stojícím cílem.
Petrof: „Transportujte na tu loď, nejlépe na můstek jednu z těch velkých hlavic.“
Lukanov: „Dle rozkazu.“
Během následujících pěti vteřin konečně Hatak vybuchl. Krásná exploze se šířila lodí a pálila ji na uhel. Rozpadla se na tři části, které narážely do ostatních lodí ALAK. Země ztratila celkem třicet Hataků, a padesát dalších neschopných na nějakou dobu služby. To byly zatím všechny ztráty, které Země utržila. Krom toho zemřelo na její straně 160 vojáků a hlavně ona trestní rota.

Pokračování příště

Tak tohle bylo hustý taková obrovská flotila a stejně nakonec je poražena.
Jsem zvědav co bude dál.

Díky, toto byla asi nejdelší bitva a nejtvrdší v mé povídce. zbytek bitev v prvním dějství nebude až tak pro pozemskou flotilu alarmující, ale má megalomance se celkem rozjíždí

to určitě jo

26.díl

Petrof: „Dejte ty ZPM na lodě naší konstrukce, ať je zapojí, doufám že to dodá nějakou šťávu našim štítům.“
Posádka Kutuzova fungovala bezchybně, čekalo se jen na vypuštění Noxských bombardérů a stíhačů proti nepřátelské invazi. Celkem momentálně měly lodě ALAK kolem dvou tisíc lodí, z čehož několik kolosů, které nebyly skoro škrábnuty. Noxská flotila ztratila už sto torpédoborců, a další lodě byly neopravitelně poškozeny. Když se odmaskovaly noxské bombardéry, byl to v podstatě konec pro flotilu ALAK, všechny pozemské lodě se vzdalovali pro jistotu z bojiště, ale dále drželi lodě ALAK v pevném obklíčení.
Po odmaskování Noxského letectva nastalo pro tuto flotilu totální peklo, které jí bylo souzeno. Tisíce, možná miliony bomb zasáhly celou flotilu. Část se vypařila, na další části přežilo pár lodí, které se vzdali a byly najednou pod útokem vlastních lodí, celkem ALAKu zůstala dvacítka lodí schopných boje. Teď přišla konečně Země s finálním útokem. Na několik zbývajících lodí se nalodily výsadkové oddíly. Opět to byly trestné roty, Země si tak čistila vězení pro nebezpečné, šílené a sériové vrahy a zločince.
Palba těchto lidí, kteří smrt vítali s otevřenou náručí byla pro Asceheny zničující. Trestné roty používaly Aschenské či Luciánské zbraně, popřípadě staré pušky AK-47 (v tomto případě se hlavně jednalo o čínské kopie). Jednotky postupovali, a brali zajatce jak to jen šlo. Bohužel se stávalo, že když se nějaký Aschen vzdal, a přiblížil se k němu nějaký pozemšťan, hodil mu pod nohy granát. Po bitvě byla stažena data aschenů, a na některých lodích byla spuštěna autodestrukce. Lodě byly v dezolátním stavu a nevyplatilo by se je opravovat, jediné co se vyplatilo bylo vyjmutí databáze z lodí, a v podstatě i jejich sešrotování. Díly, které by se daly v budoucnu využít na opravu pozemských lodí aschenské konstrukce byly vyjmuty z lodí. Do řad Země se dostaly čtyři bitevní lodě aschenské konstrukce.
K Noxu se na několik let obával přiletět jakýkoliv kapitán lodě, který by nepatřil do Aliance čtyř ras, totéž se týkalo i Jaffů, tedy alespoň většiny z nich. Jaffové ztratily padesát aliančních a třicet svých Hataků, což pro ně byly strašné ztráty. Ztráty Země se vyšplhali na 553 padlých a 1230 různě zraněných lidí, z toho 485 byli vojáci trestných rot, zraněných 382. Do těchto zranění se počítaly zlomené ruky, nohy, vykloubené části těla, dá se říci že cokoliv, ale vážně zraněných moc nebylo.

O týden později
Po bitvě o Nox Země propůjčila Jaffům zbytek vojáků z trestních rot, a dvacet Hataků. Cílem nebylo nic jiného, než odvetné tažení Aliance Čtyř ras proti světům ALAKu. Celou operaci naplánovala Sif spolu s Filicusem, Loriandem, Lombrem, Locastusem, Mitchellem, Petrofem a
O´Neillem. Tažení mělo být nejprve rychlé, ale nakonec se svému účelu moc neposloužilo.
Toto tažení mělo ukončit všechnu válku Aliance proti ALAK. Jediné co se podařilo, byl nucený ústup ALAK do svého domovského úseku v Mléčné Dráze.
Tažení se účastnili za Zemi část 1. flotily, a poté sedmá flotila spolu s celou třetí a po dozbrojení a opravě a údržbě i 7. flotila pod Petrofovým velením. Z Pegasu byla převelena na obranu Země 5. flotila pod velením Generála Ellise. To přineslo Zemi velmi vítanou posilu. Tato flotila dostala za úkol dobít a udržet tři základny na cestě do Pegasu. Byly to strategické pozice, a Filicus spolu se Sif věřili že se o ně bude tvrdě bojovat. Sedmá flotila dostala za úkol dobít obsadit a udržet Volánu a její okolí a to včetně Aschenu. Noxové se měly postarat o zbývající planety pod nadvládou ALAK.
Třetí flotila se dala dohromady s částí první flotily a letěli podpořit sedmou flotilu. Z první flotily letělo jen dvacet Hataků. Mitchell nechal posádku Apofise opravovat všechna poškození, kterých nebylo málo.

O týden později
Nad Volánou letí Kutuzov, Petrof nechal všechny ostatní lodě zamaskovat, a vyčkával na nepřítele. Nepřítel byl podle senzorů ještě dvě hodiny daleko. Pozemské flotily byly na skokových souřadnicích případně zasáhnout do bitvy.
Petrof: „Připravte si čtvrt hodiny před příletem nepřítele rakety, nehodlám riskovat, vždyť půlka flotily byla vyřazena a další lodě vyřazené být nemohou.
Lukanov: „Dle rozkazu Admirále.“
Nervozita panovala na všech lodích a výjimkou nebyli ani ty, na kterých byly už několik let zkušené posádky. Po dvou hodinách dorazilo dvacet lodí, byli to dva Hataky, osm lehkých křižníků, tři Alkeše, dva Tělťaky, čtyři střední křižníky, tři těžké křižníky a jeden vylepšený bitevní křižník, který byl podle senzorů vyspělejší než ostatní dosud viděná plavidla Aschenské konstrukce.
Lodě se blížily ke Kutuzovi, který předstíral poškození a síla štítu byla uměle snížena na pouhých padesát procent, ZPM moduly byly vypojeny a čekalo se už jen na první krok nepřítele. Ten neočekávající zradu se odhodlal k prvnímu kroku.
Všemi loděmi chtěli obklíčit Pozemskou loď a obsadit ji, netušili že se blíží do obklíčení a ani ho to nenapadlo. Celá sedmá flotila byla připravena k boji. Kutuzov na sebe nalákal úplně všechny lodě. Až byly všechny lodě v bezprostřední blízkosti, vystoupila z hyperprostoru první flotila spolu se třetí, a obklíčili celou eskadru ALAK. Na každou loď byla vypálena malá salva z railganů, a odeslána zpráva o tom, že buď zemřou v boji nebo se vzdají.
Aschenové se rozhodli vstoupit do hyperprostoru, ale ten jim z nějakého záhadného důvodu nefungoval.
Petrof: „Spojte mě s velitelem ALAKu!“
Lukanov: „Chcete jim dát ještě šanci se vzdát pane?“
Petrof přikývl a Lukanov navázal spojení.
Petrof: „Tady admirál pozemské flotily Petrof, nabízím vám kapitulaci před jistým osudem! Opakuji zde admirál Petrof velitel Pozemské flotily, žádám vaši kapitulaci!“
Lukanov: „Zatím bez odezvy pane.“
Petrof: „Máte minutu do kapitulace, poté zaútočíme!“
Lukanov zrušil spojení a zapojil štíty lodě na sto procent, po zapojení ZPM by tato loď mohla samostatně zničit skoro celou flotilu. Celá flotila ALAKu se pokusila alespoň zničit Kutuzov. Ten ovšem nestál na jednom místě a zahájil palbu ze všech zbraní. Hataky pálili z velké vzdálenosti, a ničili lehčí lodě. Celá flotila ALAKu se vydala vstříc Kutuzovu, který toho využil a vypustil všechny své rakety. Rakety si to ve velké rychlosti nasměřovaly vstříc nepřátelské flotile. Po vypálení několika dalších zásazích z asgardských zbraní nezbylo skoro nic z oné flotily. Do toho se přidali také drony, které zničili pár zbývajících lodí.
Petrof: „Stav štítů?“
Lukanov: „Devadesát šest procent pane.“
Petrof: „To je dobrá zpráva, nějaká poškození?“
Lukanov: „Žádná pane!“
„To je dobrá zpráva, tři sta pětky vydrží opravdu dost, ještě že nás letělo dost.

O pět dní později

Pět dní bez jakékoliv energie způsobil evakuaci velké části planety skrz hvězdnou bránu. O pět dní později přiletělo vždy několik lodí transportních lodí a byly provedeny výsadky. Bylo nalezeno větší množství otroků, kteří si udělali spíše vlastní komunitu, a přidávali se do boje proti pozůstávajícím jednotkám z řad armád a Flotil ALAK. Tyto jednotky si udělali v této části galaxie vlastní sektor, a jejich populace čítala dvě stě osmdesát pět milionů bývalých otroků. Rozprostřeli se po desíti blízko se nalézajících planetách. Všechno to byli planety pod nadvládou ALAK. Svoje soustátí nazvali Folgorská Federace a též jindy užíváno Folgorské Impérium.
Folgora byla planeta nacházející se blízko Aschenu, a její populace byla zotročena před necelými dvěma roky. Tito lidé byli ovšem imuní vůči Aschenské vakcíně, ale tato vakcína jim prodloužila i přesto svůj věk. Nacházela se na jedné z bývalých zemědělských planet Antiků s Asgardů, byla to odnož a skloubení těchto dvou starých ras. Byli si vědomi svého původu, ale neměli zdaleka takové zdroje jak by se dalo čekat. Žili prostým životem a to jim stačilo až do nedávna. Jelikož jejich populace byla nejvyšší nazvali se podle hlavní planety tohoto nového soustátí. Hned na začátku své existence mohli využít různé typy lodí, které zůstali na povrchu planet k vytvoření malých a později i větších Aschenských a Luciánských lodí. Tímto započal rozkvět Folgory a pád ALAKu.

Díky za další super díl moc se těšim na další

Ahoj, všem všechno nejlepší do Nového roku. Tak tenhle komentář bude o tom, na co se můžete v průběhu několika dalších let těšit, jelikož nemám vyplněné roky mezi tím, tak hlavním bodem povídky bude Dlouhá válka o Zemi, podrobnosti ví Forďas z toho co jsme mu zatím poslal, aneb příběh frontového vojáka. Uvažuji, že to bude už samostatná povídka, navazující na tuto, ale zatím tomu tak není.
Po této povídce jsem začal tak trochu z "hecu" pracovat ještě na další povídce, kterou nemám pojmenovanou. zatím jsou jen takové dva díly, ale časem na ní budu zase pracovat. Myslím si, že letos bych mohl vydat jako prolog takzvanou zvrhlou taneční zábavu, tato zábava bude prozrazením o totožnosti frontového vojáka.

[Aiwendill]

Všetko najlepšie k narodeninám, Ondro!

[kasparova655365]

Také se přidávám Vše nejlepší k narozeninám

Všechno nejlepší hlavně hodně zdraví k narozeninám

[andoriel]

Taky přeju krásné narozky

vše nejlepší

Díky všem za přání

Zdravím, díl je konečně napsaný, za případné chyby se omlouvám, navíc pokud dobře vím nikdo ho nečetl

Přeji příjemnou zábavu

27. díl: Rychlí sled událostí

Folgoraské Impérium postupně vzkvétalo, až nakonec mělo dostačující flotilu pro udržení svých planet. ALAK se definitivně rozpadl. Luciánská aliance se stáhla do zapadlého sektoru Mléčné Dráhy, a zde se opevnila. Několik desítek lodí Aschenské konstrukce si později přivlastnila a upravila pro své vlastní účely.
Zároveň v této době se rozhodla Aliance Tří ras (Antikové, Asgardé a Noxové) o zkušební lhůtě pro Zemi, jakožto čtvrtou rasu. Asgardé se pomalu zabydleli spolu s Antiky na Magritě, a byla jim dána veš která technologie, kterou Země dostala od Asgardů. Lombr se definitivně stáhl z Pegasu, protože obnovovaná impéria byla nyní silná. Těmito Impérii byli Antické, Asgardské a pro Mléčnou Dráhu Folgorské Impérium.
V Pegasu se začali ve velkém stavět pozemské lodě. Doky na Spartě se dokázaly rychle poopravovat, a surovin se nacházelo kupodivu v okolí Sparty dost, hlavně ve vesmíru. Od Antiků byla zakoupena jedna těžební loď, která ovšem byla v havarijním stavu. Podle této lodě se postavilo dalších pět lodí pro Mléčnou dráhu, a dalších pět pro Pegas.
Na Magritě se také začalo s výstavbou dvou upravených lodí třídy Aurora, které byly ukořistěny při záchraně Asgardů a přivlastnila si je Země. Antikové nic nenamítali, ale jejich populace stále rychle rostla. Totéž se týkalo asgardů. Ti mezi prvními oživili Thóra a Kvasira. Mezi prvními věcmi co udělala Sif, bylo že se pohádala se svým manželem. Thór to bral s humorem, a čekal že to bude daleko horší.
Další informace co se týkali Země byli, že na Spartě se postupně začaly také stavět upravené tři sta čtyřky a tři sta pětky. Kolonie na Spartě dosahovala nyní již padesáti tisíc lidí ze Země. Lidé co zde dříve žili postupně odešli na Magritu, nebo k Genium. Na Isinu se dokončovali opravy, a měl odletět do Mléčné dráhy, na bývalou stanici Aschenské konfederace, a založit zde kolonii. Na tuto práci měla dohlížet spojená flotila pod velením Lombra, který znal Pozemšťany nejdéle. Dále velitel Aiwendil a nakonec za Asgardy Kvasir. Poslední důležitou informací bylo obnovení výprav v galaxii Pegas, alespoň na tři za týden. Cestovalo se ze starého a dávno prozrazeného stanoviště Alfa v Pegasu. Většinou se ovšem navštívili světy, které byly opuštěné.
V Mléčné dráze se dali věci také do pohybu, a na Alfě se nyní nacházela Eritotélia. Žilo na ní dvacet tisíc lidí, kteří stavěli a budovali osamocená a tichá města. Mezi městy se nacházeli doky a letiště pro vojenské účely. Samotná Alfa mohla už pojmout na půl milionu lidí. Tam, kde se nebudovali doky a jiné vojenské zázemí, tak bylo vybudováno mnoho zemědělských usedlostí. Z Alfy se také konečně začali vyvážet i zásoby, které byly odváženy na Zem. Brzy měla odletět Eritotélia na planetu kam směřoval Isin. Tato planeta se nazývala Adur. Všechna města na Alfě měla být propojena železnicí, která pomůže s převozem surovin. Nyní byly vybudované jen dvě dráhy železnice a díky správnému řízení se vlaky stali velmi důležitou pomocí v dopravě.
Beta a Delta neprocházeli tak razantním vývojem, a to nehledě na Gamu, která byla hlavně skladovací planetou, kde se nacházelo jen několik táborů pro výcvik posádek a týmů, a nakonec i skladováním nevyužívaných lodí a jejich úpravám.

Mléčná Dráha- Země

V nové budově, která se nachází v Sevila se konala porada velitelů programu stargate a dalších jeho odvětvích. Velení nad vojenským personálem v galaxii Pegas měla dostat nová osoba. Jelikož nyní již oficiálně povýšený Brigádní Generál John Sheppard neměl čas ani pravomoce k vedení takového velkého uskupení různých vojáků, vybíral se nový velitel. Volba nakonec padla na velitele stanoviště Alfa, Generál Majora Louise Feretiho. Místo něho měl přijít jako velitel stanoviště Alfa plukovník Reynolds.
Velitelem Gamy se stal rakouský plukovník Max Lange. Dalším bodem programu se stala debata o výbavě každého týmu. Jestli má být stejná pro jakoukoliv zemi, nebo může být různorodá. Nakonec se debatující shodli na tom, že může být různorodá, protože kdyby všechny týmy a jednotky zapojené v programu Stargate měli stejné zbraně a výbavu, tak by to snížilo možná i bojeschopnost armády.
Zástupce Brigádního generála Shepparda Tadaši Šimazu byl povýšen na kontraadmirála. V budoucnu měl převzít velení nad jednou z nově formovaných flotil. Dále bylo rozhodnuto, že každá země bude mít alespoň tři SG týmy, které mohou mít i jiné označení než SG. Cestovat se mělo ze stanoviště Beta.
Nakonec byl povýšen i plukovník Mitchell na generála, a ujal se velení nad SGC.

Neznámá soustava, poloha tři soustavy od Aduru

Nad jedinou obyvatelnou planetou se nacházela flotila, které měla pestrou směsici lodí. Pozůstalé lodě wraithů, které se dostali do Mléčné Dráhy, sto lodí Aschenské konstrukce a dvacet lodí třídy Hatak. Celkem flotila měla na dvě stě lodí, což by pro Alianční flotilu neměl být jediný problém. Wraithové měli v soustavě šedesát lodí, z čehož třicet lodí byli zásobovací, deset úlů a dvacet křižníků. Aschenové měli šedesát transportních lodí, jednu bitevní, devět křižníků a třicet torpédoborců a jinak lehce ozbrojených lodí.

O den později Adur
Ten den konečně nastal Generál Ellis na palubě Appola se připravoval na uvítání Eritotélii na nové planetě, zároveň tento den měl přiletět již opravený Isin, kterého pilotoval Aiwendill. Eritotélia, kterou měl pilotoval O´Neill vyskočila z hyperprostoru zároveň s Isinem.
Ellis: „To je ale krásný pohled.“ a usmál se na právě dorazivší města, na jejichž palubě se nacházelo čtyřicet tisíc lidí, a dalších šest tisíc vojáků. „Spusťte vysílání pro celou naši flotilu a právě dorazivší města.“
„Ano pane.“ ozvalo se od komunikační konzole a za chvíli začal Ellis mluvit.
Ellis: „Vítejte na Aduru dámy a pánové, je to krásná planeta, která je jen třikrát větší jak Země a započali jsme s výstavbou zdejšího SGC, vytěžený materiál skladujeme na jednom místě, bude se hodit při výstavbě obytné části základny. Měly jsme menší problém s Aschenskou flotilou, a jak to vypadá, tak Luciánská Aliance se odpojí od Aschenů. Mají své vnitřní spory a Aschenové mají nějaké těžce bráněné planety v jiné galaxii, kam se stahují. Dobyli bychom je jen za cenu těžkých ztrát.“
O´Neill: „Zdravím Ellisi, jsou naše přistávací dráhy připraveny?“
Ellis: „Ty souřadnice na vodu stále platí, je to jezero kousek od založené provizorní základny.“
O´Neill: „Rozumíme, sraz na vodě. Další informace se nejspíše dozvíme později že?“
Ellis: „Ano pane.“

Spojená flotila wraithů, a dalších zbývajících nepřátel aliance se zničeho nic objevila nad Adurem a začala bombardovat města vstupující do Atmosféry planety. Aiwendill odpověděl okamžitě drony, ale kvůli rušení byli méně přesné než se dalo čekat. Ellis a celé flotila zahájili palbu, a první za své vzali Aschenské válečné lodě. Tisíce dronů opustili skladiště na všech pozemských lodích a letěly co nejrychleji k wraitshkým lodím, kterým vyřazovali komunikaci a hypermotory. Railgany ničili tisíce šipek, a z měst startovaly F-302D2, s cílem zamezit zničení měst, která byla pod velkým tlakem. Po stíhačkách se připojili k útoku i jumpery, které se začali postupně nahrazovat a v těchto městech měly plný stav.
Flotila pálila co jí síly stačily, ale šipky si nacházeli stále nějakou tu skulinku kudy mohly proletět. Palba všech zbraní byla zničující. Hlavně srážka dvou úlů způsobila nepřátelské flotile těžké ztráty, které způsobila tlaková vlna. Všechny rakety už byly vypuštěny a všechny F-302 opouštěly hangáry i na lodích a z improvizovaného letiště na povrchu planety se do boje zapojila i záložní letka. Všechny lodě se zapojili do boje. Railguny z měst sem tam vystřelili nějakou tu dávku po nepříteli, ale moc se neozývali. Nakonec všechny drony zasáhly své cíle a bylo po boji. Celá bitva netrvala ani deset minut. Všechny útočící lodě byly zničeny. A další se už neozývaly. Na senzorech bylo čisto. Desítky stíhačů se pak bez munice a s poškozeními pokusilo přistát na polním letišti či na loukách, které se nacházely v okolí budoucí základny. Nikdo na straně Země nezemřel, ale vítězství bylo za strašlivou cenu. Při různých přistání se poškodilo na sto nových F-302D2 a třicet pilotů bylo zraněno z toho dva těžce.
Po přistání měst byli k tři sta dvojkám dopraveni technici a mechanici. některé stoje byli tak poškozené, že na místě byly odepsány a určeny na náhradní díly. Stroje, ke kterým chybělo jen palivo a mohli se dostat zpět na lodě byly hlídány jednotlivými bezpečnostními týmy.
Zedníci a další profesionální dělníci a technici začali s rychlými stavbami. Zásob byl dostatek, a bylo založeno hned několik statků, ve kterých měly sloužit i nové žací stroje, které byly poupraveny, z těch které se ukořistili na mnoha různých planetách. Bylo jen pět vytvořených strojů, které ovšem předčili i ty nejdivočejší nápady. Měly jen jediný problém, nedalo se s nimi orat a znovu zasít. Na Alfě dokázaly dva stroje pokrýt rozlohu dosud využívaných polí. Adur měl mít jeden kontinent, který bude sloužit časem jako vojenská základny. Většina lodí páté flotily přistávaly na molech Eritotélie a Isinu. Většina vojáků, kteří se nacházeli na lodích si vzala sekery motorové pily, lopaty krumpáče a rýče. A šla se postupně zbavovat nežádoucího lesního porostu. Dále měla přiletět část bývalé flotily, která sloužila zároveň jako transportní a dopravit bagry a nákladní automobily.
Lodě se postupně střídaly nad planetou a vojáci pomáhaly kopat základy pro všechna nová města a budovy. Mnoho hataků, které byly upraveny do transportních lodí s ponecháním zbraní a vylepšením štítu létalo mezi zemí a Adurem. Čtvrtá flotila nemohla disponovat takovou silou. Nakonec se během necelého měsíce podařilo postavit a vybavit SGC. Vytvořit neutroniovou elektrárnu a postavit město pro necelých deset tisíc lidí. Krom toho se postavili hangáry a další menší základny v horách. Rozhodlo se také, že započne s výstavbou dalších továren a doků. Stavby probíhaly rychle, s ohledem na životní prostředí se stavěly také značně upravené silnice. Ty měly více vydržet. Nic z toho co se vykopalo nešlo pryč z planety. Na stanovištích Země v obou galaxiích se nepoužívaly pesticidy a vytěžená hlína byla využita při zarovnání terénu a podobně.
IOA se na naléhání Wolseho konečně rozhoupalo. Do programu brány bylo za jeden rok zapojeno skoro dva miliony lidí. Vytvořené krycí firmy pomohly s rychlejší výstavbou dvou hlavních základen. Ale na Betu, Deltu a Gamu se také nezapomnělo, a to co se dělo na Alfě a Aduru, začalo se dít všude. V Pegasu také. Dokud bylo z čeho ždímat peníze na provoz všech zaměstnanců bylo to v pořádku. Hataky, které měly na chodbách hromady zlata byly stáhnuty ze služby a všechno zlato se z nich oddělávalo. To potom putovalo do sléváren na gamě, kde byly postupně tvarovány do zlatých cihel.
Surovin díky porážce aschenů bylo dost a Pozemská flotila se začala rychle rozšiřovat. Stavba BC-304 se zkrátila na pouhé tři měsíce a stavba BC-305 na pouhé čtyři. Některé Hataky létaly k Superbráně, kde braly trosky z lodí, které pak odvezly na Gamu. Základny Luciánské aliance v Mléčné Dráze padaly a to rychleji než kdokoliv čekal. Luciánská Aliance kapitulovala. Aschenové ne a odletěly do jedné sousední galaxie, kde měli necelých čtyřicet miliard obyvatel z toho třicet miliard byli otroci, kteří umírali.
Na Zemi se zároveň dokázalo vyrábět devět lodí třídy Daidalos a tři lodě třídy Témistokles. Do konce roku 2015 měla pozemská flotila čítat na dvě stě válečných lodí pozemského desingu. Protože se další lodě stavěly s vyjmkou Gamy a Aduru na všech stanovištích minimálně po třech (dva Daidali a jeden Témistokles). Staré lodě měly být určeny k modernizaci. Jaffové platily nemalé částky surovin za pronájem lodí. Nakonec ovšem byly všechny strany spokojeny. Na lodích se pracovalo dvacet čtyři hodin denně, byly zde návrhy o prodloužení na čtyři směny, které byly zamítnuty. Nové lodě se měly stavět také složitěji a byly odolnější. Nejdříve se poskládal trup a teprve pak se postavila kostra. Práce se prodloužili jen o trochu ale cíl byl správný.
Zároveň se začal navrhovat pozemský ekvivalent jumperu, F-302, Alkešům, a nové těžební a transportní lodě. Ze všech tělťaků byly vytvořeny malé těžební lodě, ale potřebovaly více nákladního prostoru. Proto se připravili další Hataky do transportních podob a měly doprovázet teltaky.
Místo toho, aby Země měla jen pět těžebních lodí v každé galaxii, tak jich měla během půl roku dvacet lodí dle antického předchůdce připravených pro práci a další ochotní lidé vstupovaly do Programu. V roce 2013 odletěla část Antiků o tři galaxie dál, kde se měla nacházet část ještě prosperující antické civilizace. To co objevili nikdo nečekal. Psal se prosinec roku 2014 a Země byla téměř připravena k obsazení patnácti planet v galaxii Pegas. Osud replikátorů byl vyřešen už dávno, ale jak to udělat netušil nikdo. Poslední velký spojenec Země měl brzy přijít na scénu.

Replikátoři stále budovali svoji flotilu, ve velkém stylu a nyní měly kolem tří stovek lodí v okolí Asury, na ostatních planetách jen po dvaceti až třiceti. Replikátoři celkem ovládají třicet planet, ale deset planet má připadnout spojencům.

[andoriel]

Opravdu žádný mrtvý na straně Země? Škoda
Ale neboj, já to doženu

Perfektní díl jsem moc co se bude dít dál předpokládám že Ascheni ještě nadělají pořádný bordel jakmile posbírají dostatek síly k návratu

Andoriel neboj, to už je naplánovaný, jenom něco kolem třetiny populace ale

Je to už dlouhá doba co jsem naposledy hodil něco z mého Příběhu. Chtěl jsem to hodit až časem, daleko později než teď, ale uvažoval jsem nad tím a rozhodl jsem se to hodit už teď. Andoriel tento díl četla kdysi dávno, takže asi nebude překvapená. Jinak mi schází celkem kolem deseti mezi dílů než se to konečně aspoň trochu rozjede.
Celkově jsem v této části příběhu na tom tak jak Aiwendill s Forlinem. jenom s tím rozdílem, že já těch dílů mám mnohonásobně méně a nemusím se nějak ohlížet na zpracování celého příběhu aby souhlasil s budoucím dějem.
Doufám že díl si užijete a nebudete mě kamenovat za to co jsme udělal

28. díl:Starý rod opět na scéně

Tým poručíka Šišáka procházel branou na jeden z dalších rutinních průzkumů na jednu z planet v galaxii Pegas. Ovšem jakmile prošli bránou, ocitli se na malé mýtince uprostřed hlubokého lesa. Tým se vydal na průzkum jedinou cestou, která se zde nacházela. Po dlouhé hodině vylezl Šišák jako první z lesa a za ním stál celý jeho tým.
Mladý seržant, který byl Šišákovi přidělen, hleděl dalekohledem před sebe.
Seržant: „Pane, tohle byste měl vidět!“
Šišák: „Co se děje, seržo?“
Seržant mu podal dalekohled a ukázal, kam se má podívat.
Všichni se dívali před sebe a nemohli uvěřit tomu, co právě viděli. Byli sice zvyklí na to, že na Spartě se různé typy Antických věží nacházejí zcela běžně, ale že naleznou další antické město, to si nemyslel nikdo z nich. Před nimi se v dálce na vysokém kopci nacházela jedna věž zahalená v mracích a byla vidět pouze dalekohledem.
Šišák: „Spojíme se s místními, a potom se vydáme zpět a podáme hlášení.“
Šišák vykročil klasicky jako první a po třech hodinách přišli do jedné vesnice. První, kterou viděli od brány. Ovšem čekalo je takové překvapení, které se jen tak nenajde.
Všichni až na Šišáka byli Amíci, jen on byl z České republiky. Když došli do vesnice a chtěli navázat komunikaci jako na ostatních planetách galaxie Pegas jazykem podobným angličtině, jeden vesničan řekl, že jim nerozumí. Jediný, kdo tomuhle rozuměl, byl Šišák.
Šišák: „Vy umíte česky!“
Vesničan: „Ano, mé jméno je Olbram a kdo jste vy?“
Celý tým hleděl na Šišáka a Olbrama, kteří mezi sebou započali konverzaci.
Šišák: „Pocházíme ze Země, ale jen vy z celé galaxie rozumíte našemu jazyku.“
Olbram: „Proč mi to říkáte?“
Šišák: „Chtěli bychom s vámi navázat obchod. Výměnu našeho zboží a tak dále, ale potřebujeme vědět, jak to tady jde a co se tu normálně děje. Struktura vlády a takové nudné věci.“
Olbram: „Vloni nám začal vládnout král Svatopluk IV., syn zemřelého císaře Přemysla III. Otakara z rodu Přemyslovců.“
Šišák: „Děkujeme, přijdeme zase zítra, pokud to nebude vadit?“
Olbram: „Ale vůbec ne, ale přineste prosím naši standartu na vaši planetu, rádi bychom uzavřeli výhodné smlouvy.“
Šišák: „Nebojte, urči, jsme zrovna u brány, když jsem k ní přicházeli, tak se vytvořila červí díra.“
Chuck: „Dobrá, zadejte adresu a vraťte se, generál a plukovníci čekají, s čím přijdete, a je tam taky doktor McKay.“
Šišák: „Dobrá, vypněte bránu, ať můžeme projít.“

Šišák se svým týmem prošel branou na Atlantidu a ihned zamířil do zasedačky, bez svého týmu, ten měl pro zbytek týdne volno. Šišák podával raport u generála O´Neilla a zároveň plukovníkům, kteří veleli složkám na Spartě.
O´Neill: „Poručíku, našli jste něco zajímavého?“
Šišák: „Záleží, co myslíte tím zajímavého. A ano, našli jsme hned několik věcí zajímavých, já se osobně musím vrátit na planetu, kvůli tomu že tam je něco opravdu zajímavého.“
O´Neill: „Tak mluvte, jestli tam chcete jít zítra.“
Šišák: „Generále, na té planetě žijí lidé, kteří mluví česky, a navíc tam vládne jeden rod, který vládl do určité doby i u nás. Krom toho jsem došel se svým týmem jen do první vesnice, ale v dáli byla v mracích vidět antická věž, ale nevím, zda to byla jediná věž, nebo jedna z věží.“tě dorazíme.“
Poté se Šišák přátelsky rozloučil s Olbramem a odešli zpátky do toho hustého nepěkného lesa. Došli po čtyřech hodinách po odchodu z vesnice. Zrovna se začala vytáčet brána na planetě, kde se nacházeli. V tom se ozval hlas Chucka, který je volal kvůli opožděnému hlášení.
Chuck: „Poručíku Šišáku hlaste se!“
Šišák: „Tady Šišák
O´Neill: „Dá se tam proletět jumperem?“
Šišák: „To asi těžko, pane, ale kdyby se vykácela část lesa, tak by mohlo proletět i dál, ovšem je tu ten problém, že když na tu planetu útočí Wraithové, nemohou použít šipky, protože znáte to, jak fungují.“
O´Neill: „Dobrá, vyšleme Indianapolis s cílem vysadit nějaké jumpery, zatímco vy se zítra půjdete se mnou a doktorem Zelenkou plus týmem českých a slovenských vojáků projít na tu planetu.“ Během konverzace Šišák vytáhl i standartu na které se nacházela Přemyslovská Orlice a na druhé se nacházel Český Lev. Na další části standarty se nacházela Orlice Moravská, poté i Slezská a ještě několik znaků dalších zemí, které už Šišák nedokázal rozpoznat. Bohužel to nezjistil ani doktor Zelenka. Na Spartě se nacházelo jen necelých sto českých vojáků.

Druhý den

Na planetu přichází generál O´Neill a několik vojáků co pocházeli z Česka a Slovenska. V čele jde Šišák, který tu už jednou byl. Doktor Zelenka pozvání neodmítl, a šel tam také. Během třech hodin rychlého pochodu přišli až k vesnici, kde si Šišák předchozí den vykládal s Olbramem.
Olbram je přivítal a také jim oznámil, že za dvě hodiny přiletí pro ně bránové lodě, které je převezou až do hlavního města planety. Olbram zároveň upozornil, že se mají chovat před králem Svatoplukem uctivě. Nakonec se Olbram dal do výkladu historie o tom, jak se dostali do Pegasu, a jak proběhlo roztržení obyvatelstva na několik částí v době, kdy Čechy byli ještě knížectvím.

Olbram: „Všechno tohle začalo v době, kdy se na stolec říšských knížat dostal k moci Fridrich Barbarosa. V té době u nás vládl Král Vladislav I. Otec pozdějších knížat a nakonec krále Přemysla I. Otakara. Jedním z jeho synů byl i Svatopluk. Dříve však jak Rudovous stačil zradit našeho krále, vymyslel Vladislav spolu se svými syny a jedním vnukem plán na částečnou záchranu českého a moravského lidu. K nim se přidali i lidé z Horních Uher. Během jednoho roku se podařilo nashromáždit více jak deset tisíc ozbrojených mužů a hned čtyři sta tisíc lidí plus rodiny šlechticů, kteří měli doprovázet Jeho Veličenstvo do Pegasu. Na tu dobu to bylo opravdu veliké množství lidu. Na území Moravského Markrabství se nacházelo hned několik základen po Anticích. Plán na únik z našeho domova byl takový, že se králův syn Svatopluk spolu se svým synem a svými družinami postará o to, že se dostanou v pořádku na tuto planetu v této galaxii. Ta loď, kterou jsme sem přiletěli, byla uložena do jednoho hangáru v našem hlavním městě. Poslední kontakt se svým domovem navázali naši předci naposledy roku 1275 s králem Přemyslem II. Otakarem. V té obě jsme byli vyspělejší, než si historikové myslí. Nyní na této planetě žije kolem jedné miliardy obyvatel, mnozí v průběhu historie odešli na planetu, kde je jedna těžce poškozená městská loď.
Během panování se tu toho mnoho změnilo a nyní máme demokratický režim v konstituční monarchii. Šlechta se hlavně skládá z potomků Přemyslovského rodu.
Tato vesnice slouží pouze jako divadélko pro náhodné návštěvníky, kteří by sem přišli branou. Naše vesnice je zde proto, abychom se ochránili před případným nepřítelem, který by sem chtěl projít. Dokonce i dnes používáme koně jako rychlou přepravu z místa na místo pokud nejsou k dispozici lodě.
To byla ve stručnosti naše historie,“ řekl Olbram.
Šišák: „Takže to znamená, že máte antický gen?“
Olbram: „Ano.“
Olbram se usmál a jeden z českých vojáků začal překládat do Angličtiny co se zde ve zkratce odehrálo. O´Neill se z toho posadil a začal přemýšlet, jak se lidi mohli uprostřed Středověku jen tak odletět pryč z planety.
Byl si jistý že to nebude zdaleka první překvapení, na které zde přijde.
O´Neill se zeptal jednoho vojáka, jak se jmenuje to město a odpověď přišla od Olbrama skoro hned.
Olbram: „Tohle město se nazývá Mikulčice.“
O´Neill: „Skvělé, ale nevíme jak jste se svou technologií pokročili daleko.“
Olbram: „Generále, u nás je zcela normální, že se člověk na konci života povznese mezi Antiky. Ovšem doba šla dál, a my se považujeme za Antiky a již ne za Čechy Moravany a lid z Horních Uher. Je tu i lid Slezský, ale to jest už minulost.“
O´Neill si povzdechl a rozhodl se zkrátit si čas spánkem. Nemohl se dočkat setkání se samotným králem Svatoplukem. Šišák s Radkem zatím vyzvídali od Olbrama, jestli náhodou neví, kde se nachází základny po Anticích na území České Republiky. Olbram jim ale řekl, že i kdyby věděl tak jim nic dalšího neřekne.

O hodinu později
Na obloze byli vidět krásné stříbrné jumpery, které doprovázelo několik desítek stíhaček, které se podobaly antickým jednomístným stíhačům. Uprostřed této formace letěl jeden klasický zelený jumper. Za několik minut přistály všechny jumpery na louce vedle vesnice. Z jumperů vyšlo několik vojáků v čele se svým králem. Král měl připnutou u pasu antickou osobní zbraň a vojáci, co vystoupili spolu s králem z jumperů, měli u sebe antické pušky. Bylo však vidět, že to nebyly úplně antické zbraně jak očekávali, ale byly o něco upravenější. Král Svatopluk přišel k nim a pozdravil je. Za Zemi v tomto ohledu mluvil generál O´Neill a poté dva Češi. Samozřejmě to nebyl nikdo jiný než Šimon Michal Šišák a Dr. Radek Zelenka.

Moc pěkný díl.
Ale tou českou civilizací na planetě v Pegasu jsi mi totálně vyrazil dech. Jsem zvědav co bude dál.

Mám jistý ďábelský plán, který se bud líbit Andoriel, ale musím si pohnout kostrou, zatím přepracovávám některé díly v daleké budouctnosti, protože Král Císař velitel Armády, flotily co já vím, má šílená mysl si to musí urovnat, a to jednání no, nad tím přemýšlím, nechce se mne skákat hned do Mléčné Dráhy, ale vyvrcholení se už blíží, pokud budu vydávat díly, což je meh

Edit: Ale proč to neudělat zajímavější

Toto je spoiler!!!:

Adur! Forever!

Tak to je tedy něco moc se těšim.

Moiky, myslím, že následující kapitola tě potěší, zítra ji ještě upravím, protože jsem jí teď dopsal, a už jede to co jsem si přál. ne vážně, doufám že se bude líbit opravdu všem. protože tohle podání je z těch všech asi nejlepší a z nachystaného epilogu asi můžu časem vytvořit další povídku.

Tak to je super jsem za to moc rád.