StarGate Genesis: S02E01 – Vítejte na Zemi
Galaxie Kaliam
Genesis, 28.února 2025, 8:00Je to už deset let a pár dní, co byla Emma zachráněna z rukou Engarů, kteří ji chtěli vychovat dle svého a použít ji proti Antikům. To se jim ale nepodařilo, a tak každým dnem se pokoušeli Emmu opět získat. Emmě už je deset let, a i tak Engarové nepřestali útočit. Jsou to dva týdny, kdy naposledy Engarové zaútočili a unesli Emmu. Naštěstí během deseti let ji Minawara naučila používat své schopnosti tak dobře, že se dokázala sama osvobodit. Jenže poznamenalo jí to na životě. Vrátila se zpátky s popálenou rukou, kterou měla zároveň i zlomenou. Dlouhé hodiny se Engarům podařilo ji mučit, než od tama utekla. Když se vrátila zpátky k rodičům, nechtěla nic říci. Celé dny proplakala rodičům na ramenou.
Emma se právě teď nacházela s tátou na Genesis, kde spolu šli k jezeru, který se nachází poblíž domu. Kevin si chtěl s Emmou promluvit o události s Engary, ale Emma nechtěla o tom vůbec mluvit. Už jen pomyšlení na to bylo pro ni hrozné. Proto si ji vzal do náruče a vyrazili zpátky do domu, kde Kevin řekl Minawaře: „Vracíme se na Zemi. Nemohu sledovat Emmu, jak se tu trápí.“ Minawara souhlasně kývla hlavou a šla je doprovodit k bráně.
„Dávejte na sebe pozor. A ozvěte se mi někdy.“
„Určitě. Vyřiď prosím tě Martinovi, že mě mrzí, že tu nezůstáváme déle.“
„Vyřídím.“ Emma, která se držela na tátových zádech, zamávala prababičce na rozloučenou, než vstoupili do brány.
Mléčná dráha
Země Za deset let se toho na Zemi hodně změnilo. Jednotlivé země se opět vrátily na svá místa se svými obyvateli. Amerika už tak byla opět jenom Amerikou. Avšak někteří obyvatelé si stále nemohou zvyknout na novou technologii, která se používá už na celé planetě.
Colorado Springs, Stargate CommandPo dlouhých odpracovaných letech předala generálmajor Samantha Carterová velení SGC brigádnímu generálovi Cameronu Mitchellovi, který zrovna stál v řídící místnosti, když se aktivovala brána zvenčí.
„Kdo je to?“
„Z Kaliamu,“ odpověděl kapitán Graham Simmons sedící u počítače ovládající bránu a štít na ní, který byl v současné době deaktivovaný.
„Vždycky přijdou neohlášeni,“ po těchto slovech se Cameron vydal do místnosti s bránou, kde tou dobou už stál Kevin se svou dcerou, kterou postavil na nohy.
„Generále.“ Plukovník podle vojenských pravidel pozdravil nadřízeného, který odpověděl taktéž: „Plukovníku.“
„Omlouvám se, že jsme přišli neohlášeni. Bylo to rychlé rozhodnutí.“
„Neomlouvejte se. Právě naopak, dorazil jste v pravou chvíli. Zrovna jsme chtěli vyslat Queenmary na misi.“
„Co to je za misi?“ zeptal se rovnou.
„V Pegasu v soustavě, kam jsme poslali Atlantidu, se poněkud často objevují Wraithové. Generál Caldwell si vyžádal vaši pomoc při útoku na ně.“
„Rozumím.“
„Bližší informace vám řekne vaše žena, která už s tím byla seznámena. Jsou na orbitě. Máte povolení k odletu.“ Kevin kývnul hlavou a z kapsy vytáhl vysílačku, kterou celou dobu měl s sebou v Kaliamu.
„Queenmary, tady Marks. Přeneste mě a mnou dceru na palubu a hned poté vstupte do hyperprostoru.“
„Ano, pane,“ přišla z vysílačky rychlá odpověď. Plukovník i s dcerou byli přeneseni na palubu Queenmary oproti generálu Mitchellovi, který si to namířil do kanceláře, kde na něho čekala Camile Wrayová z Civilní bezpečnosti.
„Vás bych tu nečekal.“
„Otevřela jsem si. Doufám, že to nevadí?“
„Ne,…“ Cameron sedl do křesla a čekal, co po něm bude chtít.
Galaxie Pegasus
M5S-224, 15.února 2015, 11:50Tým plukovníka Lornea byl v pasti, jelikož Replikátoři měli namířené zbraně přímo na ně.
„Ani hnout,“ promluvil Replikátor velící skupině, která byla přenesena na planetu. Evan spolu s členy svého týmu se rozhlédli kolem sebe. Byli obklíčeni ze všech stran. Od samého začátku věděli, že je tu šance, že tato mise bude jejich poslední. Za žádnou cenu nechtěli Replikátory dovést na Zemi, a tak rukou chňapli po pulzační zbrani, která dokáže rozložit Replikátory na malé kousky. Jenže po několika výstřelech z jejich strany, trvá zbrani několik vteřin, než se opět nabije. Tou dobou už ale Replikátoři nemilostně několikrát vystřelili po všech čtyřech pozemšťanech.
Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, Stargate Command, 28.února 2025, 12:00Generál Carterová se procházela chodbami SGC, které vedly do místnosti s bránou, kde čekala rodina mířící zpátky na Atlantidu.
„Začnete zadávat,“ požádala Sam kapitána Simmonse. Ten kývnul hlavou a na panelu začal zadávat adresu. Rodina McKayových už se nemohla dočkat, až se vrátí zpátky na Atlantidu. Jejich devítiletá dcerka Christina se držela mámy za ruku. Bylo to poprvé, kdy viděla Hvězdnou bránu tak blízko.
„Nemusíš se bát. Jen tím projdeme a budeme na místě,“ utěšovala ji máma.
„Až tam dorazíte, vyřiďte Radkovi a Danielovi, aby dorazili zpátky na Zemi.“
„Jo,“ zaradoval se Rodney, „Takže opět budu vedoucím vědecké sekce.“
„Vlastně ne,“ Sam mu překazila radostnou novinku.
„Radek s Danielem dostanou nový úkol, na kterém budou v Pegasu pracovat. Jen podrobnosti bych jim chtěla sdělit zde. Vás Rodney zaměstná Martina, která už s vámi má své plány. A vás Jennifer očekává doktor Beckett na ošetřovně. Při posledním hlášení si stěžoval na nedostatek personálu, což nechápu, protože úrazů tam značně ubylo.“
„Sedmý symbol zadán,“ ozval se najednou Graham a brána se aktivovala.
„Šťastnou cestu, popřála jim Sam a vyrazila do místnosti s transportéry. Rodney s Jennifer a Christinou vzali do rukou brašny s věcmi a vyrazili k bráně, před kterou se všichni zastavili. Viděli, že se Christina bojí, a tak ji chytli oba za ruku a společně vkročili do aktivované červí díry.
Hyperprostor, Queenmary, 19:00Plukovník Marks seděl ve velitelském křesle na můstku, kde sledoval svou posádku, která se za posledních několika měsíců změnila. Téměř všichni propůjčeni z Daedala se vrátili zpátky na nově postaveného Daedala, který čekal na jejich přílet v Pegasu. Major Alicia Washingtonová známá jako Wash seděla u pilotní konzole, na které měla zobrazené senzory zobrazující jejich aktuální polohu.
„Brzy překročíme hranici Mléčné dráhy.“
„Přibližná doba příletu k Daedalu?“
„Dvacet osm hodin a třicet minut,“ odpověděla Wash a otočila hlavu směrem k plukovníkovi.
„Můstek je váš, než dorazí noční směna,“ oznámil Kevin a vstal z křesla.
Když dorazil do své kajuty, viděl, jak Emma spí na posteli. Kousek od ní seděla u stolu Karina, která čekala na dobu, kdy jí začne noční směna. Přišel k ní a naklonil se se slovy: „Kdy usnula?“
„Asi tak před půl hodinou,“ odpověděla a po chvilce povzdychla: „Kevine, jsme rodiče. Jak jsme tomu mohli dopustit? Opět. Když nedokážeme ochránit naši dceru,…“
„Proto jsme se vrátili. Do Kaliamu budeme chodit, jen když to bude nutné. Emma zůstane tady na Zemi.“
„To jsme říkali i předtím, a jak to dopadlo?!“ málem by křičela, kdyby Emma nespala.
„Tak to mi nemusíš připomínat, málem mě taky kvůli tomu zabili,“ řekl jí na to Kevin a šel si sednou na gauč, který byl pár metrů od dveří. Karina povzdychla a vstala od stolu. Sedla si vedle Kevina, který si opíral hlavu o ruce.
„Omlouvám se. Nemyslela jsem to tak.“
„Ale myslela. Nechci se už o tom bavit. Půjdu se taky vyspat. Za poslední měsíc jsem toho totiž moc nenaspal,“ oznámil jí Kevin a vyrazil do koupelny. Karina si uvědomila, že to, co řekla, neměla vůbec z úst vypustit. Vzala do rukou tablet a vyrazila na můstek, kde jí brzy začne služba.
O hodinu pozdějiKevin seděl vedle postele v křesle a sledoval ležící Emmu. Chtěl za každou cenu zjistit, co se jeho dceři stalo. Něco ho napadlo, ale nevěděl, jak to dopadne. Vstal z křesla a sedl si opatrně na postel k Emmě. Podíval se na ni a pak se rukou dotkl její tváře. Po chvilkové námaze jí nahlédl do vzpomínek.
Galaxie Pegasus
Adolia, Atlantis, 20:00Bylo pozdě večer a Rodney s Jennifer a Christinou se zabydleli do zrekonstruovaného pokoje, který jim byl přidělen. Z obývacího pokoje byl krásný výhled na oblohu, kterou teď sledovala Christina.
„Dva Měsíce?“
„Vlastně tři, jen ho právě teď nevidíš,“ odpověděl Rodney, který s tabletem v rukou přišel k ní.
„Měla bys už jít spát. Ráno nás čeká další vybalování.“ Christina souhlasila a na dobrou noc dala tátovi pusu.
„Dobrou noc, tati.“
„Dobrou noc, broučku.“ Jen co Christina zavřela za sebou do pokoje dveře, přišla za Rodneym Jennifer, která mu sebrala z rukou tablet a položila ho na stůl.
„Ty půjdeš taky.“ Vzala ho za ruku a zavedla ho do ložnice, kde si oba lehli do postele.
Hyperprostor, Queenmary, 16.února, 7:30Brzy ráno se po krásném spánku probudila Emma, která si promnula oči dříve než si sedla. Když se porozhlédla kolem sebe, nikoho neviděla. Očekávala, že tam s ní bude někdo z rodičů. Když se ale posadila a podívala se na zem, viděla ležet tátu ve stejném stavu, jako byla ona, když ji zachránili z rukou Engarů. Slezla rychle z postele dolů a snažila se tátu probudit, ale nedařilo se jí to.
„Tati! Probuď se,“ vůbec nereagoval. Emma se o svého táty bála, a tak zakřičela co nejvíce mohla: „Pomoc!“ Když jí zaslechli kolemjdoucí důstojníci, hnedka dali vědět Karině.
„Podplukovníku Marksová, tady podplukovník Bishop. Z vaší kajuty jsem zaslechl křik vaší dcery.“
„Hned jsem tam.“ Stačila jen chvilka a vyděšená Karina přiběhla ke dveřím od kajuty, které svým kódem otevřela. Když vešla dovnitř viděla Emmu, jak dřepěla vedle postele. Rychle k ní přiběhla a viděla, jak tátu držela za ruku.
„Kevine… Kevine!“ Karina rychle hledala po kombinéze vysílačku. Hned jak ji vytáhla a zaktivovala řekla: „Lékařský tým do kajuty plukovníka Markse!“
„Proč jsi to udělal?“ zeptala se tiše dřepící Karina. Věděla, že se v tuto chvíli odpovědi nedočká. Kdysi dávno ho učila používat dostávání se do něčí mysli, jenže zjistila, že když to použije Kevin, určitá událost se přenese přímo na něj. V tomto případě se na něj přeneslo vše, co se stalo Emmě.
„Táta bude v pořádku, slibuji.“ Emma s tekoucími slzy po obličeji se opřela o mámu.
O hodinu a půl pozdějiKarina i s Emmou seděly na ošetřovně vedle postele, na které ležel Kevin. Obě čekaly, až se probudí. Když ten čas nastal, Emma vylezla k němu na postel a přitulila se k tátovi.
„Emmy…“ tiše řekl a pravou rukou, kterou měl zlomenou a popálenou, ji pohladil po vlaskách.
„Mrzí mě to. Moc mě to mrzí, tati.“ Emma se rozplakala tátovi na hrudi. Kevin za pomocí levé ruky si posadil Emmu na klín a objal ji. Emma chytla tátu kolem krku a nechtěla ho pustit. Když se Kevin podíval na Karinu, věděl, že už o všem ví.
„Nikdy jim to nedaruji. NIKDY!“ pomyslel si. Byl ještě více naštvaný než kdy předtím.
Mléčná dráha
MK9-301, Odyssey, 11:30Plukovníci Paul a Felipe Emersonovi létali s Odysseou na různé mise po celé Mléčné dráze. Po desíti letech by nikdo nepoznal, že Paul pochází z jiné reality než z této. Oba stáli na můstku, ze kterého pozorovali planetu, na které tým SG-5 prováděl průzkum.
„Vypadá krásně. Mohli bychom tu zřídit základnu,“ řekl Felipe.
„U nás byla tato planeta označena za nevhodnou. Už jen z toho důvodu, že v zimě je tam přes mínus padesát.“
„Dobře, právě jsi mi to rozmluvil,“ řekl na to Felipe a usmál se na tátu.
„Odysseo tady SG-5, slyšíte nás?“ ozvalo se z interkomu na můstku. Felipe přišel ke křeslu, na kterém stiskl komunikační tlačítko.
„Slyšíme. Našli jste něco zajímavého?“
„Vlastně… Ano, našli. A měli byste se na to podívat, jelikož nám nebudete věřit,“ odpověděl plukovník Young, velitel SG-5.
„Jak to? Co tam máte?“
„Zjevně jsme objevili planetu, kterou obývala neznámá rasa. A jak se tu tak procházíme, zjevně jsme s ní tu čest ještě neměli.“ Felipe pohlédl na Paula a on na něj.
„Hned tam budeme,“ odpověděl Felipe a přerušil komunikaci s týmem na planetě.
„Vážně tam nikdo nežil?“ optal se ještě jednou Felipe.
„U nás ne,“ odpověděl Felipe a předal můstek své manželce, majoru Sharon Emersonové, kterou si před dvěma roky vzal za právoplatnou manželku. Sharon vstala od pilotní konzole a sedla si do velícího křesla. Místo ní si sedl k řízení mladý poručík.
Hyperprostor, Columbia, 13:00Plukovník Jack Olsson s Columbií stále létal na známá místa, která v jiné realitě navštěvoval. Některé se planety vůbec nelišily, některé ale byly úplně k nepoznání. Právě teď měli namířeno k planetě, kde Kliprité měli hlavní základnu. Cesta tam trvá poněkud déle, než by chtěli. Columbia už nevlastní jak replikátorské jádro, tak i asgardské. Replikátorské před deseti lety nechali odstřelit a asgardské bylo řetězovou reakci hned po tom zničeno taktéž. Ale generál Carterová jim slíbila, že jakmile to bude možné, tak jim dají zcela nové s veškerým odkazem Asgardů. Jack seděl ve svém velitelském křesle, ze kterého sledovou svou tvrdě pracující posádku.
„Pane, jsme téměř na místě,“ oznámil major Matthew Carl sedící u pilotní konzole.
„Vystupte z hyperprostoru, štíty na maximum.“
Prostor kolem Argie, ColumbiaJakmile Columbia vystoupila z hyperprostoru, tak se vydali na místo, kde Klipriti měli základnu. Během několika vteřin letu dorazili k obávanému místu. Naštěstí tam nic nenašli.
„Senzory nic neukazují. Žádné známky po tom, že by tu někdy Klipriti byli,“ oznámil major Carl.
„Když už jsme tady, tak proč ji pořádně neprozkoumat. Vyšlete oba týmy na povrch planety na tyto souřadnice,“ řekl plukovník Olsson a podal majorovi tablet, na kterém byly uvedeny dvoje souřadnice.
„Ano, pane.“ Jack chtěl mít obzvlášť u této planety jistotu, že se tam nikdo nenachází. Klipriti ji v jejich realitě osídlili hned jako druhou, kde si navíc krom toho vybudovali vlastní portál pro cestování mezi různými galaxiemi.
Galaxie Pegasus
Adolia, Atlantis, 2.března, 10:00Doktor Rodney McKay měl zrovna namířeno do zasedací místnosti, kde na něj čekala brigádní generál Martina Kašparová spolu s brigádním generálem Johnem Sheppardem a s doktorem Radkem Zelenkou. Všichni tři seděli kolem stolu a čekali, až Rodney dorazí.
„Omlouvám se, že jdu pozdě, zdržela mě dcerka. Nechtělo se jí do školy,“ jen, co do místnosti přišel, zahlédl všechny tři, jak sedí u kávy, která po dobu jejich čekání byla téměř vypitá.
„Posaďte se, doktore,“ pobídla ho Martina, která Rodneymu chtěla něco oznámit. Když se podíval na jejich tváře, tak hned pomyslel na to, že může zapomenout na pozici vedoucího vědeckého týmu. Když se před ně posadil, čekal, co se bude dít.
„S Johnem jsme už o tom mluvili. A pokud budete souhlasit, můžete se vrátit k němu do týmu…“
„Ano,“ zaradoval se hned Rodney, aniž by Martinu nechal domluvit.
„Abych to další rozhodnutí ještě nezměnila,“ plácla z úst, čímž Rodneyho hned umlčela.
„Když jsem byla na Zemi, bylo mi řečeno, že musím vybrat někoho, kdo umí dobře s antickou technologií,“ Rodney se podíval na Martinu a doufal, že vybrali jeho, „Vybrala jsem doktora Zelenky. Vy se doktore vrátíte na své původní místo.“
„Moment, moment, moment… Co dostal za práci?“ Místo, aby se radoval z toho, že má opět post velícího vědecké sekce, zajímal se o to, jakou práci dostal Radek.
„Doktor Zelenka bude spolu s doktorem Jacksonem a doktorkou Weirovou komunikovat s Antiky. Byli jsme k nim pozváni, a tak jsme museli vybrat ty, kteří s nimi budou po celou dobu spolupracovat a komunikovat. Pokud se nemýlím doktore, byl jste to právě vy, kdo pořád mluvil o tom, že chce zpátky svou pozici. Z tohoto důvodu jsem právě vybrala doktora Zelenky. S antickou technologií to umí, tak jako vy. Navíc, generál Carterová s tím souhlasila.“ Radek očekával, že v tuto chvíli mu bude závidět více než předtím. Po oficiálním rozhodnutí vstal Radek od stolu a opustil místnost.
„Ronon s Teylou se vrátí během dneška. Athosiané si našli planetu, na které se trvale usadí. Jakmile dorazí Queenmary, tak za pomocí jádra vytvoříme obranné satelity. Wraithové by se jen tak neměli na planetu dostat. Navíc budou mít na bráně štít, tak jako tady,“ oznámil John.
„Měl byste už vyrazit do laboratoře. Váš tým vás už očekává,“ řekla Martina a spolu s Johnem vyrazili zpátky do operačního, aby sepsali hlášení pro SGC. Rodney krátce po nich opustil taktéž místnost a vydal se za svými novými kolegy.
Prostor, Daedalus, 13:00V prázdném prostoru se Daedalus střetl s mateřským úlem a dvěma křižníky. Wraithové opět po dlouhé době dávají o sobě vědět.
Na můstku u zbraňových systému opět seděl major Kleinman, kterého si Caldwell hned po dostavění Daedala vzal zpátky pod své velení.
„Pane, štíty na osmdesáti procentech. Queenmary brzy opustí hyperprostor.“
„Výborně. Zaměřte se na nejbližší loď a palte,“ rozkázal Steven.
„Ano, pane.“ Po rychlém zaměření wraithského křižníku, vyslal na ně pár atomovek. Zbývalo jen pár vteřin do dopadu, jenže na obrazovce se mu ukázalo, že byly před dopadem zničeny vyslanými šipkami.
„Hlavice byly zničeny před dopadem. Asgardské zbraně budou opraveny do dvou minut.“
„Pane! Zaznamenávám otevírání hyperprostorového okna,“ oznámila major Meyersová sedící u pilotní konzole. Podívala se před sebe a viděla, jak z hyperprostoru vyletěla Queenmary, která hned na wraithské lodě spustila palbu.
QueenmaryPlukovník Marks seděl ve velitelském křesle, ze kterého sledoval wraithské lodě, jak se přeskupují.
„Plukovníku, wraithský úl míří přímo na nás,“ oznámila Wash.
„Zaměřte jejich hypermotory a palte,“ rozkázal. Podplukovník Bishop kývnul hlavou a za pomocí paprskometů vypálil přímo na úl.
Po několika přesných zásazích byl wraithský úl zničen. Wraithové tak věděli, že nemají proti oběma pozemským lodím šanci, a tak opustili bojiště, na kterém zůstaly pouze šipky.
„Pane?!“ Bishop se otočil na Markse, který sledoval, jak se šipky seskupily a namířily si to k oběma lodím.
„Aktivujte EMP,“ s těmito slovy vstal z křesla a šel pár kroků dopředu.
„EMP nabito,“ ozval se po chvilce Bishop.
„Palte!“
Z Queenmary se objevil vlna energie, která si to namířila na letící šipky mířící na ně. Jen co vlna dosáhla svých cílů, wraithské šipky začaly postupně explodovat. Na takovou energetickou zátěž nebyly konstruovány. Daedalus tuto technologii na palubě nemá, a tak je z Queenmary informovali, aby se stáhli z dosahu EMP, které opět nebyli a použili na další vlnu šipek. Jen co byla poslední šipka zničena, Queenmary přiletěla blíže k Daedalu.
Plukovník Marks stál u boční obrazovky, která se po skončení bitvy aktivovala.
„Generále.“
„Plukovníku, skvělé načasování.“
„Přiletěli jsme tak rychle, jak jen to šlo. Jaký je váš stav?“
„Jen pár škrábanců, nic hrozného, co bychom při letu nedokázali opravit. Na Atlantidě nás už budou očekávat.“
„Až po vás,“ jakmile to dopověděl, obrazovka se přepla na dálkové senzory, které ukazovaly, že obě wraithské lodě opouští soustavu.
Daedalus jako první otevřel hyperprostorové okno, do kterého vletěli. Věděli, že Queenmary je značně rychlejší, než lodě typu BC-304. Proto jim nechali náskok.
„Daedalus úspěšně skočil do hyperprostoru,“ oznámila Wash.
„Zadejte Atlantidu. Stejně tam budeme dříve než oni,“ řekl na to s úsměvem Kevin a stoupl si za ni.
„Docela se divím, že generál chtěl BC-304. Očekávala bych, že by chtěl modernější.“ Sledovala Kevina, co jí na to odpoví.
„Caldwell byl jako první, kdo velel postavené lodi typu BC-304. Ani se mu nedivím, že ji opět chtěl. Kdybych byl na jeho místě, tak bych chtěl taky tu samou loď, jen bych ji časem nechával vylepšovat,“ odpověděl na to s úsměvem a natáhl ruku na konzoli, na které zmáčkl pár tlačítek. Hned na to vletěli do hyperprostoru. Wash byla tak zamyšlená, že na skok do hyperprostoru úplně zapomněla.
„Omlouvám se.“ Kevin se usmál a poplácal ji po ramenou.
„Časem si na to zvyknete. Dejte vědět Zemi, že jsme na cestě k Atlantidě.“ Kevin si sedl zpátky do křesla a snažil se pohnout prsty na své pravé ruce. Ještě v nich neměl takový cit, aby s nimi pořádně hýbal.
Mléčná dráha
Q3R-911, 15:00Tým SG-2 pod vedením kapitána Scotta Singera byl původně na průzkumné misi. Když ale objevili něco, co přesahuje jejich chápání, zavolali zpátky na Zemi, odkud vyslali za nimi Hammonda. Když generál Carterová spolu se svým týmem vědců v čele s majorem Jennifer Haileyovou dorazili na místo setkání, kapitán Singer je dovedl do jeskyně, která byla stíněná. Komunikace zevnitř tak není možná.
„Co jste nalezli?“ optala se Sam.
„Zařízení, které se po našem příchodu aktivovalo. Zjevně to má něco společného s Antiky. Ale jelikož nám o tom nic neřekli, tak to zjevně chtěli nechat před námi utajené,“ odpověděl Scott a podíval se na Sam, která se o to začala ještě více zajímat. Jen co vkročili do jeskyně, opět se všude rozsvítily světla, která je zavedla do velké místnosti, která byla plně vybavena několika počítači neznámého druhu.
„Majore, vy si vezměte druhou stranu. Já se podívám na tuto,“ rozhodla Sam, která si dříve, než promluvila, přečetla jeden nápis, který byl psán antickou nářečí. Jednalo se o experimentální laboratoř, kde antičtí vědci zkoumali svou genetiku i lidskou. Doufali, že zjistí, proč lidé žijí tak krátce než Antikové. Zároveň doufali v to, že zjistí, jak prodloužit lidem dlouhověkost, aby je nemuseli v případě svých zájmů oživovat. Zjevně to má něco společného s experimentem, o kterém se kdysi Antikové zmínili. Jen výsledek byl jiný, než očekávali. Sam si sedla k prvnímu panelu a vytáhla si veškeré potřebné věci k dostání se do jejich počítače, aby si mohla veškeré informace stáhnout a v klidu prozkoumat.
Země, Colorado Springs, dům Marksových, 17:00Už se pomalu stmívalo a Martin s Vortensis, kteří se na pár dnů opět vrátili na Zemi, oznámili rodině radostnou zprávu. Po dlouhých letech čekání na Frodrenovo svolení si Martin vezme Vortensis za manželku.
„Konečně,“ zaradovala se Charleen a oba zároveň objala.
„Mami… Umačkáš nás,“ zasténal Martin.
„Oh, promiň.“ Charleen hned poodstoupila.
„Gratuluji. Jen tu teď chybí Kevin s Karinou i s Emmou,“ řekl Kirby.
„A kde vůbec jsou?“ optal se Martin.
„V Pegasu. Engary vystřídali za Wraithy. U nich alespoň nehrozí, že by Emmu unesli kvůli jejím schopnostem.“
„Mno, v několika dnech nehrozí, že by Engarové šli po ní. Jelikož Genesis s Minawarou vyrazily přímo na ně. Než jsme sem přicestovali, plánovaly útok přímo na ně. Menší odplata za to, co provedli Emmě,“ oznámil Martin.
Galaxie Kaliam
Oxim, 18:00Pro Genesis i Minawaru to byla krásná doba na menší útok proti Engarům. Vybraly si tak druhou jejich nejvíce osídlenou planetu. Když se objevily hned u brány, obě máchly rukama a několik Engarů se krásně proletělo vzduchem.
„A to si říkají strážci brány.“ Minawara najednou zmizela a objevila se na bráně, na kterou si sedla. Měla tak krásný výhled. Genesis zavrtěla hlavou a přenesla se k ní.
„Divím se, že tu ještě nikdo není,“ řekla Genesis.
„Ehm… Krapet jsi to zakřikla.“ Minawara ukázala rukou před sebe, kde se najednou začaly objevovat skupiny Engarů.
„Mno vida. Tady jste,“ řekla na to Minawara a seskočila z brány dolů. Přitom použila svou nejoblíbenější schopnost. Jen co dopadla na zem na nohy, sepjala ruce a vytvořila opětovně tlakovou vlnu.
„Gen!“ zavolala na Genesis zkráceninou, „Příště půjdeme přímo na Grimii. Tady je nuda.“ Genesis zavrtěla hlavou a objevila se hned vedle ní.
„Až půjdeme na Grimii, tak bude téci krev,“ řekla jí na to Genesis a na všechny ležící Engary použila svou schopnost. Ta už ale nebyla omračující, ale přímo smrtící.
„Půjdeme?“
„Až po tobě,“ odpověděla Minawara.
„Pěkně první. Ještě bys tu přenocovala.“ Genesis aktivovala bránu a pěkně Minawaru pošťouchla, aby jako první prošla bránou. Jen co se brána po jejich odchodu deaktivovala, z lesa vyšla Thea, která už byla dospělou slečnou.
„Brzy se shledáme, … mami.“
OlympMinawara s Genesis se objevily na Olympu, kde na ně čekali Aimen a Oden Marksovi, kteří přivedli ze Země vzácnou návštěvu. Doktoři Weirová, Jackson a Zelenka byli prvními hosty ze Země, kteří nepatří k Antikům a cestovali tak do Kaliamu poprvé.
„Vítejte na Olympu,“ přivítala je Genesis.