Star Gate Atlantida - Epizoda 33.

Koukam že už jsem nikdo nechodí má vůbec cenu ještě psát?

[Aiwendill]

jop, ešte sem chodia ľudia... nedaj sa odradiť tým, že nekomentujú. To je choroba všetkých, čo chodia na toto fórum. Smelo píš a publikuj a nestaraj sa o komentáre, lebo mnohí, čo čítajú, ti to aj tak nikdy neokomentujú... pozri sa na moje poviedky. komentuje ich skupina asi siedmich ľudí a to majú nejakých 200000 zhliadnutí...

Díky za povzbuzení snažim se psát ale momentálně jsem ustrnul u obou příběhů na mrtvým bodě a to jsem rozpracoval ještě kousek ke třetí povídce.
Naštěstí mám rezervu kapitol akorát hold teď budou jen jednou za měsíc ale myslím že je lepší aspoň něco než nic.

Jen piš směle dál. K anketě nahoře - přidávej co měsíc to kapitola do obou povídek

Píšu ale zasek jsem v příběhu ale každej měsíc bude zatim kapitola tady a na první povídku taky příde řada

Neboj se, lidi to čtou

28. Září tu budete mít další díl a další pak bude zase 28 října.

Tak tady máte další díl a prosím o komenty tenhle díl se značně liší

Epizoda 12.
O několik dní později prostor mezi galaxiemi Pegas a Mléčná dráha, přestupní stanice
Po dlouhých měsících byla dokončena základní kostra pro přestupní bod mezi dvěma systémy Hvězdných bran.
Pozemská loď Daedalos se u této stanice právě nacházela, aby mohl Rodney McKay dohlídnout na první ostrý test stanice.
Brána ze systému Pegas se aktivovala, a z horizontu událostí vystoupil Jumper pilotovaný Sheppardem.
„Podplukovníku cesta proběhla v pořádku?"
„Ano pane, zdá se, že jsem dorazil celý," odpověděl Sheppard.
„Dobrá máte zelenou, pokračujte v cestě na velitelství."
Sheppard zadal adresu Země a vstoupil do horizontu událostí.
Na můstku Daedala Rodney mezitím kontroloval údaje, když senzory zaznamenali zvláštní anomálii.
„Zajímavé senzory zachytily jakousi anomálii, která cestuje rychlostí 0,9999 světla směrem do Mléčné dráhy," řekl Rodney.
„Jak je tohle možné?" zeptal se ho plukovník.
„No teoreticky by to mohli být Antikové," řekl svoji teorii Rodney.
„Ale ti už přeci nežijí víc jak 10 000 let," řekl velmi zjevnou věc Caldwell.
„Zapomínáte na Einsteinovu teorii relativity, pokud cestují takto, uběhlo jim jen pár let a loď třídy Aurora má stázové komory."
O okamžik později dorazil z velitelství Sheppard.
„Daedale tady, Sheppard žádám o povolení pokračovat na Atlantidu, vezu pizzu pro celé osazenstvo."
„Zamítá se, máme tu menší problém," odpověděl Sheppardovi Caldwell.
O chvíli později Sheppard přišel do konferenční místnosti, kde Rodney začal vysvětlovat.
„Díky senzorům jsme zjistily, že se jedná o loď, a je možné, že se na ní nachází Antikové, problémem je, jak je můžeme kontaktovat."
„Přiblížíme se, co nejblíže zatroubíme na ně, a řekneme jim, aby si stáhli okénko," řekl svůj návrh Sheppard.
„Chytré ale stejně nemáme jinou možnost, takže to budeme muset zkusit."
******
O několik minut později se Daedalos přiblížil na maximum svých podsvětelných motorů, k možné Antické lodi.
Takto setrvávali v závěsu několik minut, když zničehonic loď začala zpomalovat.
„Co se to děje?" zeptal se plukovník.
„Zdá se, že nás zpozorovali a zpomalily," řekl Rodney.
Když se ale podíval pořádně, na údaje ze senzorů řekl.
„Oni nejen že zpomalily, oni přímo dupli na brzdy."
O okamžik později se na můstku objevil hologram neznámé ženy.
„Neznámé plavidlo, jsem Helia kapitánka Antické lodi Tria, naše loď je poškozená, pomocí senzorů jsme prozkoumali vaši loď a zjistily, že je schopna letu hyperprostorem, poskytnete nám odvoz?"
Po několik okamžiků byly přítomní lidé na můstku ohromení, než se Rodney odhodlal promluvit.
„Ano bude nám ctí poskytnout vám naši loď, pro přepravu vašich lidí."
Kapitánka se jen usmála a hologram se vypnul.
„Potrvá zhruba hodinu, než zpomalí na dosah transportního paprsku," informoval osazenstvo kapitán Kleinman.
******
O hodinu později Antická loď zpomalila natolik, že bylo možné Antiky transportovat, předtím ještě zaparkovali loď poblíž přestupní stanice, aby ji později mohli opravit.
Následně se Antikové začali přesouvat pomocí Jumperů a raketoplánů na pozemskou loď, zbytek musel být transportován Asgardským paprskem.
Celkem bylo zachráněno 329 Antiků.
******
O 10 hodin později se Daedalos vynořil nad planetou s Atlantidou.
John, Rodney, a členové Antické delegace, kterých bylo osm, se nechali přenést přímo do operačního, kde už čekala Elizabeth, Teyla, Ronon a plukovník Everett.
„Doktorko, plukovníku, Ronone, Teylo toto je Helia kapitánka Antické lodi Tria," představil John jako první velitelku zbylých Antiků.
„Moc ráda vás poznávám," s těmito slovy se Helia obrátila k Elizabeth.
„Děkuji vám, už jsem byla informována o tom, že jste se postarali o naše město."
„Dělali jsme, co se dalo," odpověděla Elizabeth.
„Mohla bych prosím mluvit se zástupcem vašich lidí?" zeptala se kapitánka.
„Já jsem vedoucí této expedice," ohradila se Elizabeth.
„Nechápete mě, doktorko, chtěla bych mluvit se zástupcem celé vaší planety."
„To mohu zařídit," řekla Elizabeth.
Helia už nic dalšího neřekla, pouze na moment zavřela oči a zničehonic ze země před ní vystoupil panel, na který položila ruku a v ten moment všechny obrazovky v operačním zhasly a počítače se vypnuly.
„Co se to děje?" zeptala se zmatená Elizabeth.
„Město je nyní zcela pod mou kontrolou, vašeho opatrovnictví již není déle zapotřebí," odpověděla Helia Elizabeth.
Ochranka ihned na Antiky zamířila zbraně, ale Elizabeth jim dala pokynutím znamení, že mají zbraně zase sklonit.
******
O pár hodin později se dostavil Richard Woolsey a generál O´Neill.
Helia jim začala vysvětlovat, proč jejich loď nemohla použít hyperpohon.
„Bojovali jsme s Wraithskými loděmi během bitvy nám přišla zpráva o evakuaci Atlantidy, proto jsme se vydali směrem na Terru. Když nám zničehonic selhal hyperpohon, bez náhradních součástek a surovin jsme ho nemohli opravit, a proto jsem vydala příkaz pokračovat dál rychlostí co nejblíže světlu."
„A tam jsme vás zachránily my," přidal svojí poznámku Woolsey, když se trochu vzpamatoval.
„Víte o tom, že jsme při obraně tohoto města nasazovali své životy, a prolily mnoho naší krve?" zeptal se kapitánky.
„Dlužíme vašim lidem za to, že jste se starali o naše město. Ale právě jsme se vrátily domů, a vůbec jsme už nedoufali, že toto místo ještě někdy spatříme. Proto potřebujeme čas, navíc vy přiznáváte, že jste Wraithy probudily."
„Pravda," pouze řekl Jack.
„Vy jste ale ovšem zodpovědní za stvoření Wraithů jako druhu, v podstatě nebýt nás nebyla by Atlantida," pronesl už naštvaný Richard.
„Přijde den, kdy tu budou vaši lidé zase vítáni, ale ne teď."
Woolsey s Jackem se ještě pokusily kapitánku přesvědčit, ale ta byla neoblomná.
******
O pár minut později ze zasedací místnosti vyšly Jack a Woolsey ven, kde už čekala Elizabeth, s Johnem a plukovníkem Everettem.
„Tak jak to dopadlo?" zeptal se nedočkavý John.
„Špatně nechtějí nás tu," řekl skleslým hlasem Jack.
„To nás takhle vyrazí, po všem co jsme tu udělali?" zeptala se velmi rozzlobená Elizabeth generála.
„Bohužel ano, podle nich je to vlastně velmi velkorysé, v době kdy opouštěli Atlantidu, byla naše rasa na úrovni lovců," pronesl Woolsey.
„Také nám řekli, že máme 48 hodin na vyklizení města. Podplukovníku Shepparde, vy a plukovník Everett na to dohlédněte."
„Jistě pane," odpověděl Sheppard.
******
O 48 hodin později byly všechny věci sbalené a naložené na Daedalovi a Orionovi.
Členové s osobními věcmi odešli na Zemi bránou díky dalšímu ZPM od Antiků.
John se velmi nerad loučil s Teylou a Rononem, kteří zůstanou v Pegasu.
Woolsey a generál O´Neill zůstali jako vyslanci, kvůli dalšímu jednání mezi Zemí a Antiky.
******
O čtyři týdny později se v SGC aktivovala brána.
Generál Landry společně se Sheppardem čekali na pravidelné spojení s hlášením.
„Generále."
„Generále. Vedle vás stojí Sheppard?" zeptal se Jack Landryho.
„Ano pane," odpověděl Jackovi Sheppard.
„Jednání zatím ustali na mrtvém bodě. Je tu, ale jiný problém místní Replikátoři míří k Atlantidě."
„A ono je to neznepokojuje?"
„Právě že ne, ale oni jsou Antikové, jejich stvořitelé, a tito Replikátoři mají ve svém programu příkaz, aby jim nemohli ublížit," řekl Jack.
„Můžete vyřídit McKayovi, že kdybychom nezachránily Antiky…" nedokončil Woolsey.
„Je mi to jasné o město bychom stejně přišli," dopověděl s povzdechem Sheppard.
S tímto bylo spojení ukončeno.
******
O hodinu později, Atlantida, operační
„Jste si jistá, že dva Jumpery budou na odražení lodi třídy Aurora stačit?" zeptal se, Helie Jack.
„Oni nám nemohou ublížit."
O chvíli později se ozval kopilot jednoho z Jumperů.
„Navázali jsme spojení veliteli."
Helia stiskla jeden z panelů a začala mluvit.
„Tady velitel Helia, město je opět pod kontrolou Antiků. Okamžitě otočte loď, a vraťte se na svou planetu."
Místo odpovědi se ozval jeden z Antiků, který obsluhoval senzory.
„Začínají střílet."
„Okamžitě zapněte štít," vydala velitelka rozkaz.
Než se, ale stihl štít rozprostřít, po celém městě, tak město dostalo zásah, hned několika střelami.
Replikátoři zásahy poškodily výpusť dronů, díky tomu mohla Replikátorská Aurora přistát a z jejích útrob se začali hrnout ven Replikátoři.
Několik Antiků, kteří hlídkovali poblíž přistávacího mola, po nich začali střílet, byli ale velice rychle zabiti.
Replikátoři se postupně rozlévali městem jako voda, a zabíjeli každého, na koho narazily.
******
Mezitím v operačním se Antikové přeskupovali k poslední linii obrany, a Jack se snažil poslat zprávu, aby informoval SGC o situaci.
„Na Atlantidu zaútočily Replikátoři, Antiky to velmi překvapilo, a už ztratily většinu města," než ovšem stihl generál něco dodat, promluvil Woolsey.
„Pozor dostávají se sem," více toho už nestihli, a museli se před Replikátory schovat v nepoužívané části města, kde je Replikátoři nemohli najít pomocí senzorů.
******
Mezitím na Zemi si generál Landry zavolal McKaye, Shepparda, a Elizabeth k podání vysvětlení.
„Jak je možné, že se tohle stalo?"
„No je tu jistá vzdálená možnost, že když jsme upravily jejich nastavení, mohlo se jim povést, přepsat jejich základní kód," pokusil se generálovi vysvětlit Rodney.
„To je vaše práce?" zeptal se naštvaný generál.
„Promiňte, generále, v té době jsme neměli jinou možnost jak zachránit Atlantidu," snažila se to generálovi vysvětlit Elizabeth.
„Je zbytečné se nyní hádat důležitější je, co uděláme?" položil důležitou otázku Sheppard.
„Od doby co o Replikátorech víme, pracujeme na satelitu, který funguje na principu ARG, v jediném okamžiku je schopný zničit Replikátory na celé planetě. Naneštěstí se nám nedaří dosáhnout podobného úspěchu, jako se to povedlo Asgardům."
„A v čem je Rodney konkrétně problém?" zeptal se John
„Problémů je hned několik, například puls, který je schopnej satelit vyslat není dostatečně silný."
„Doktore, máte 120 hodin přijít na to jak to předělat, abychom to poslali bránou a zničily Replikátory jediným úderem. Dostanete k dispozici cokoliv nebo kohokoliv budete potřebovat. Jinak Daedalos město zničí," rozhodl nakonec Landry.
******
O pár minut později v jedné z laboratoří v Oblasti 51 se Rodney společně se Sam, Radkem, doktorem Lee a týmem vědců a inženýrů se snažily o úpravu přístroje na likvidaci Replikátorů.
******
Jen pár minut před uplynutím generálova ultimáta se vědeckému týmu povedlo přístroj dokončit.
Nyní už bylo potřeba jen bombu poslat na Atlantidu což, jak se ukázalo, mělo být jednoduché. Díky Rodneyho prozíravosti měl štít na bráně na Atlantidě zadní vrátka, s jejichž pomocí se povede bombu dostat do města.
Jakmile bylo vše nachystáno, začal seržant Walter zadávat adresu Atlantidy. Rodney byl připraven vyslat při vytvoření červí díry kód na deaktivaci štítu na bráně.
„… Symbol osm start," řekl po zadání posledního symbolu Walter.
„Posílám kód. Silere buďte připravený vyslat na můj pokyn ARG bombu," řekl Rodney.
Během okamžiku Rodneymu přišlo potvrzení.
„Štít je vypnutý pošlete ji hned!" přikázal Rodney.
Siler aktivoval terénní vozidlo F.R.E.D., které vjelo do brány.
O pár vteřin později se bomba objevila v operačním na Atlantidě, kde se Replikátoři snažily zavřít bránu, což se jim ale nedařilo, a už to ani nestihly, protože sotva F.R.E.D. projel bránou celý, vyrazil z bomby na něm silný pulz, který narušil spojení mezi nanity, a ze všech Replikátorů ve městě téměř nic nezbylo.
O minutu později z brány vyjela sonda, která měla zkontrolovat město, když se ukázalo, že je vše v pořádku. Byly vyslány týmy SGA-1 a SGA-2 společně s jednotkami SF a původním vojenským personálem. Celou průzkumnou skupinu vedl plukovník Everett.
Po výstupu z horizontu událostí zabezpečili nejdříve operační, kde se Rodney ihned napojil do systému.
„To je neuvěřitelné, Replikátoři dodali dvě plně nabitá ZPM a navíc opravily téměř všechna poškození. Generál O´Neill s Woolseym jsou naštěstí zavření ve vězení, nejspíš je našli až po opravách."
O chvíli později generál a Woolsey dorazili do operačního, když zničehonic zapípali senzory, které zaznamenali zvláštní anomálii.
„Sakra co se to děje?" zeptal se Rodney jen tak do éteru.
Rodney se podíval na údaje ze senzorů a zbledl.
„Možná se pletu a v to doufám, ale vypadá to na umělé zhroucení planety, a to znamená jediné Oriové si tvoří novou Superbránu," vydechl.
„To bychom měli okamžitě prozkoumat," shodli se nečekaně Jack i Woolsey.
„McKayi spojte nás s Daedalem!" vydal generál rozkaz.
Rodney tak udělal a o okamžik později se na jedné z obrazovek objevil velitel lodi Daedalos.
„Generále je vše v pořádku?"
„Ano je, mám pro vás nový úkol, je potřeba prozkoumat, co se děje na těchto souřadnicích, které vám posíláme," po těchto slovech kývnul Jack na McKaye, který poslal souřadnice místa na Daedalos.
„Rozkaz, generále ozveme se, jakmile budeme mít první informace, Caldwell konec."
Když plukovník domluvil, vydal pokyn kapitánu Kleinmanovi, aby loď navedl na nové souřadnice.
******
Cesta trvala zhruba čtyři hodiny, těsně předtím než měl Daedalos vystoupit z hyperprostoru, zaznamenali senzory celkem šest kontaktů a podle signatur se jednalo o Oriské lodě.
Což se o okamžik později po výstupu z hyperprostoru potvrdilo, že se jedná o šest Oriských lodí.
„Atlantido tady Caldwell, ta neznámá anomálie byla Superbrána, a teď se u ní nachází šest Oriských lodí."
„Tady O´Neill nechte je zatím být, proti šesti lodím jste v nevýhodě, stáhněte se ihned k Atlantidě!"
„Ano generále."
Po tomto rozhovoru vydal plukovník rozkaz k návratu na Atlantidu.
******
O čtyři hodiny později se Daedalos vynořil nad planetou s Atlantidou a zamířil rovnou na přistávací molo, kde ho kapitán Kleinman zaparkoval vedle bývalé Replikátorské Aurory.
Jakmile loď bezpečně zaparkoval, dal plukovník většině posádky volno, a sám se vydal do operačního, kde už čekal tým SGA-1, spolu s Elizabeth, plukovníkem Everettem a Jackem.
„Doktorko, rád vás opět vidím ve městě," pozdravil plukovník Elizabeth.
„Já vás také ráda vidím plukovníku, tak co se vám podařilo zjistit?" zeptala se Elizabeth.
„Bohužel není to dobré ta anomálie, kterou zachytily senzory, byla Superbrána, a když jsme k ní dorazily, už se tam nacházelo šest Oriských lodí," podal Caldwell hlášení ohledně mise.
„Ty Rodney kolik máme teď Antických lodí?" zeptal se Rodneyho Sheppard.
„Momentálně k dispozici máme jen Replikátorskou Auroru," než stihl Rodney pokračovat, ozval se John.
„Tak jí říkat nebudeme. Co takhle Revenant?"
„Jak myslíš, Johne. Dále máme Oriona a Triu, ale tyto lodě zatím nejsou v moc bojeschopném stavu. Na Orionu je práce ještě minimálně na dva měsíce a u Trii si netroufám odhadnout, tu ovšem musíme nejdříve dostat do doku, abychom věděli, co je na ní v nepořádku."
„Co takhle Revenant poslat na Orie dokud jsou v této galaxii?" zeptal se generál.
„Máte pravdu, generále, musíme je zastavit, dokud jsou v dosahu," rozhodla Elizabeth.
„Podplukovníku Shepparde, máte prozatimní velení nad Revenantem a celou operací."
„Ano pane," odpověděl John generálovi.
Po tomto rozhovoru se John vydal shromáždit posádku.

Píšeš dobře, líbí se mi to. Jen bych snesl častější přidávání kapitol

Díky za chválu bohužel mam omezený počet kapitol tak se snažím aby povídka nespadla do mrtvolek proto taky přidávam aspoň pravidelně 1x měsíčně

[Aiwendill]

poviedky medzi mŕtve presúvam najčastejšie ja (a asi len ja... ) a to podľa pravidiel, ktoré sú jasne definované.

Dragon píše:

Zde končí povídky, jenž jsou považovány za mrtvé.

Za mrtvou je povídka považována, pokud nastane minimálně jedna z následujících okolností:

1. Povídku jako mrtvou označil autor
2. Povídka je nedokončená a autor v ní nereagoval ohledně příběhu více jak rok
3. Povídka je umístěna mimo toto fórum a přiložený odkaz nefunguje

Povídku lze přesunout mezi nedokončené/rozepsané povídky:

1. Na přání autora, jenž hodlá vydávat
2. Na žádost čtenářů/autora po vydání dalšího dílu

Pokud autor považuje povídku za dokončenou bude povídka přesunuta mezi dokončené.

garantujem ti, že tvoja poviedka minimálne rok nespadne medzi mrtvolky...

Děkuju za vysvětlení budu se snažit aby to neskončilo ani jeden z příběhů na vánoce vydám po kapitole k oběma povídkám.

Pěkné, ale proč se to vyvíjelo na celou planetu? když v té chvíli to stačilo pouze na město, poté by se to mohlo dokončit na celou planetu

Protože tohle nefungovalo na principu antické zbraně na Dakaře tady byl ten účinek snížen takže to obsáhlo především město a nejbližší okolí.

Tak máte tu další díl

Epizoda 13.
O hodinu později, můstek lodi Revenant
„Je loď provozuschopná Rodney?" zeptal se Rodneyho Sheppard.
„Vše je v naprostém pořádku, a navíc máme v systémech zapojené ZPM."
„To je super. Dobrá tak tu krásku zvedneme," pronesl nadšeně Sheppard, usedl do pilotního křesla a navedl loď na orbitu.
Z operačního jim poslali souřadnice planety, kde se Oriové zastavily.
Sheppard tedy aktivoval hyperprostorové motory a navedl loď na souřadnice.
******
Během cesty hyperprostorem se John radil s Rodneym.
„Kolik máme v zásobníku dronů, Rodney?"
„Zhruba šest tisíc, mělo by to na ně víc než stačit," odpověděl Sheppardovi na dotaz Rodney.
„Dobrá a máme ještě něco, co na ně můžeme použít?" zeptal se Rodneyho John.
„Nic co by stálo za řeč, pouze tu je 16 pulzních energetických zbraní. Buď Replikátoři používají starší verze Antické technologie anebo Antici spoléhali jen na jeden typ zbraně sice účinné ale, když dojdou drony je to dost problém."
******
O dvě hodiny později vystoupila loď Revenant v zákrytu měsíce u planety, kde se na orbitě nacházelo šest Oriských lodí.
„Jdeme na ně tedy," po těchto slovech se John zamyslel, křeslo se zaktivovalo, loď pomalu vystoupila ze zákrytu měsíce a na přídi se otevřeli tubusy, ze kterých začali vylétat zlatavé chobotničky, které byly nasměrovány na Oriské lodě.
Během pár okamžiků se chobotničky zakously do Oriských štítů, které začali pomalu, ale jistě klesat.
Štíty se ovšem ukázali jako velmi odolné a na jejich proražení bylo potřeba hodně dronů, naštěstí tu byly ještě sekundární zbraně, které se ukázali jako hodně efektivní proti samotnému trupu. Přesto se nakonec povedlo zničit jen tři Oriské lodě a u čtvrté se povedlo způsobit poškození především na hlavní zbrani, což mělo za následek její přetížení a vyřazení hlavní zbraně.
Lodě co zbyli, se chtěli pomstít, a proto zaměřily veškerou palbu přímo na Revenant, který se dost silně otřásl pod dvěma Oriskými paprsky.
Sheppard se pokusil aktivovat hyperprostorové motory ty byly, ale vlivem přetížení energetických uzlů poškozené.
„Rodney dělej něco!" přikázal Rodneymu Sheppard. McKay se snažil, co mohl, ale poškození bylo po dalším zásahu už moc rozsáhlé.
„Nemůžu dělat nic, leda bychom zkusily autodestrukci, nastavily autopilota, aby loď vletěla přímo k Oriským lodím a možná je to zničí."
„Dobrá tedy, všem členům posádky vydávám rozkaz k evakuaci, všichni ihned do Jumperů!"
Po těchto slovech se všichni členové posádky vydali do Jumperů. Členové posádky, kteří hlídali strojovnu, a energetické zdroje vzali předtím, než odešli do Jumperu ZPM. Sheppard ještě aktivoval pomocí křesla autopilota, zatímco Rodney nastavil autodestrukci. Jakmile měli hotovo, vydali se také do Jumperu.
Než Jumpery z lodi vyletěli, tak se těsně před tím zamaskovali, a jakmile byli venku, odletěli co nejdál.
Mezitím když Jumpery letěli směrem k planetě se Revenant vlivem poškození nejdříve rozpůlil a následně explodoval.
Po zničení Pozemské lodě Oriové aktivovali hyperprostorové motory a odletěli pryč.
Sheppardův Jumper spolu s ostatními zamířily na planetu, kde zadali adresu Atlantidy, vyslali svůj IDC a proletěli skrz.
Po zaparkování se vydal Sheppardův tým do zasedačky, aby informovali velení.
„Máme špatnou zprávu Oriové nám zničily loď, za to my jsme jim zničily tři lodě a další ještě poškodily, kromě našich lidí jsme z lodi ještě zachránily ZPM co tam zůstalo po Replikátorech," začal mluvit jako první Sheppard.
„Můžeme říct, že tohle není dobrá ani špatná zpráva, jelikož v sobě má dobré i špatné části," vysvětlil svůj náhled na věc Jack.
„Tady toho už více neuděláme, proto vracím vojenské velení nad Atlantidou, vám plukovníku Everette. A já se vrátím zpět na Zemi, kde zařídím, aby vám sem poslali původní personál i vybavení, doktorko Weirová," po těchto slovech se O´Neill vydal do operačního, kde nechal zadat adresu Země.
******
O týden později, Země, SGC, pracovna Daniela Jacksona
Daniel se již několik dní snažil zjistit, kde může být umístěna Merlinova zbraň proti povzneseným bytostem.
Na obrazovce před sebou měl adresy Castiany, Sahalu, Kamelotu a Vagonbreye, které podle simulace polohy tvoří pyramidu.
Zrovna když se chystal vydat spát, zvláštní vítr mu shodil papíry ze stolu, když se zvedl od země, tak na obrazovce svítila adresa, a po pozorném prozkoumání zjistil, že se skládá z adres Castiany, Sahalu a Vagonbreye.
S tímto velmi potěšujícím zjištěním se vydal za generálem, aby ho informoval.
******
Druhý den časně ráno vyrazila SG-1 na planetu.
Pár kilometrů daleko od brány se nacházela vesnice, která úrovní vyspělosti odpovídala planetě, na které se nacházel Kamelot.
Jakmile vstoupily do vesnice, místní lidé poznali, že nejsou místní.
„Zdravíme vás, hledáme takovou zvláštní rudou kouli," než Mitchell stačil říct něco dalšího, promluvil Daniel.
„Jmenuje se to Sangreál."
„My víme, co myslíte po staletí ho, zde různé výpravy hledají, teď už jste, ale druhá výprava za jeden týden," promluvil jeden z vesničanů.
„Víte, kdo to byl?" zeptal se vesničana Daniel.
„Byl to muž, který už od pohledu budil respekt."
„To byl Ba´al," řekl Teal´c.
„A ke všemu má před námi několik dní náskok," navázal na Teal´cova slova Daniel.
„Měli byste vědět, že při pátrání po Merlinově pokladu vyhaslo již mnoho životů."
„Děkujeme za varování, ale my nemáme na vybranou, musíme ho najít," odpověděl Mitchell.
„Pokud to myslíte vážně, měli byste v knihovně prostudovat pergamen ctností," řekl vesničan, a ukázal směr, kde se knihovna nachází.
O chvíli později vešel tým do knihovny, pár minut se rozhlížely, když se otevřely dveře, a do místnosti vešel postarší pán.
„Zdravim vás, jmenuju se Osrik jsem správce zdejšího archivu, a předpokládám, že vy jste další poutníci, co se chystají hledat Sangreál."
„Ano máte pravdu," odpověděl mu Daniel.
„Co o něm víte?" zeptal se Osrika Daniel.
„Podle legendy je ukryt v hoře, za lesem, cesta k němu je ovšem protkána pastmi a nebezpečím, také se říká, že Morgana na tuto oblast seslala kletbu."
„No my máme pro strach uděláno," řekl Mitchell odhodlaně.
„Dobrá v tom případě byste měli prostudovat pergamen ctností, a mapu," po těchto slovech sáhnul po dobře ukryté krabičce.
„Mapu a pergamen zde zanechala prý samotná Morgana, aby posloužily jako průvodce pouze těm, kteří jsou nejctnostnější, a pouze ti prý mohou Sangreál získat," řekl Osrik a nejdříve jim podal pergamen, který byl popsaný antickým textem, který Daniel začal číst.
„Jen ctnostní mohou získat skrytou odměnu, nehodní na ni nedosáhnou. Sangreál připadne tomu, kdo vysloví strážcovo jméno," tady se Daniel zarazil a Osrik přidal vysvětlení.
„Říká se, že Sangreál střeží nejmocnější stvůra všech dob, obrovský a strašlivý drak."
„Drak?" pronesl pochybovačně Daniel.
„Pochybujete snad?" zeptal se Osrik.
„No Sangreál jistě něco chrání, ale opravdový drak to nebude," pronesla s přesvědčením Sam.
Po tomto Daniel přečetl zbývající pasáž pergamenu, kde byly napsány požadované ctnosti.
„Rozvážnost, velkorysost, moudrost, laskavost a víra, ať tě provází na cestě."
„To je vše?"
„Ano je."
„A co ta mapa?"
„Ukážu vám ji, ale pouze vám," řekl Osrik a ukázal na Sam a Daniela.
Dotyční byly překvapení, ale vydali se za Osrikem do vedlejší místnosti, kde Osrik na stůl rozložil mapu.
Oba ji pozorně prostudovali, a při Osrikově nepozornosti, udělala Sam její kopii do tabletu.
******
O půl hodiny později seděl celý tým u stolu v místní krčmě a podrobně studovali mapu. Když se z venku ozval křik obyvatel.
„Co se tam děje?" zeptal se Mitchell a celý tým se vydal k oknu.
Na návsi uviděly vojáky Oriů, které vedl Převor, a hnali před sebou vesničany.
„Co jsou zač?" zeptala se jich krčmářka.
„Jsou to následovníci Oriů, a zdá se, že hledají totéž co mi, je jim jasné, že je to to jediné, co je dokáže porazit," odpověděla Sam krčmářce.
„Sangreál," řekla krčmářka.
„Můžete nás nenápadně dostat z vesnice, abychom měli před nimi náskok?" zeptal se Mitchell.
„Jistě, pojďte," odpověděla krčmářka, a pokynula jim, aby šli za ní.
Přistoupila k jedné ze stěn, zatáhla za páku, kterou odhalila chodbu.
******
O několik minut později dorazily podle mapy k oblasti, ve které je Sangreál schován.
Zůstali pouze překvapeně stát, protože před nimi se nacházelo několik lidí v různých vzdálenostech od sebe, kteří vypadali, jako kdyby zamrzli.
„To je divné co to může být?" zeptala se Vala.
Sam, která používala svůj skener, odpověděla.
„Podle těchto údajů to vypadá na časovou fluktuaci, čas uvnitř je extrémně zpomalený."
„Dobrá co dál? Oriové nás tu nejspíš brzy najdou," řekl Mitchell.
Sam mezitím zkoumala dál pole časové fluktuace, kde objevila něco, co by se dalo považovat za cestu.
„Asi jsem našla cestu skrz, skrz pole vede klikatý koridor."
„Něco jako labyrint?" zeptal se Sam Mitchell.
„Ano. Držte se za mnou, jděte přesně v mých stopách!"
Po těchto slovech se celý tým zařadil do řady za sebe a Sam šla jako první.
Ušli asi 30 metrů, když skener, který Sam držela, z ničeho nic zhasnul.
„A sakra," zaklela Sam.
„Co se děje? Zapomněla jste vypnout sporák?" zeptal se jí Mitchell.
„Skener nevydržel, kvůli tomu poli se zhroutila elektronika."
„Nezapomněla jste jen vyměnit baterie, než jsme odjeli z SGC?" položil věcnou otázku Mitchell.
„Ne baterie byla v pořádku."
„Myslím, že řešení jak se odtud dostat je jednoduché, přecijen Morgana musela předpokládat, že se k Sangreálu někdo dostane a Artuš se svými rytíři určitě neměli takovou techniku k dispozici," pronesla Vala.
„To je pravda. Tahle pojistka měla odradit především ty nehodné, takže to musí jít nějak jednoduše, jen musíme použít fantasii a zjistit jak," přidal svůj názor Daniel.
Sam se na chvíli zamyslela, pak sebrala ze země kámen a hodila ho do jedné strany.
Kámen letěl několik metrů, než se zachytil do časového pole. Takto to zopakovala ještě třikrát, než se dostali ven.
„Hotovo jsme z toho venku, musíme si pospíšit Ba´al má před námi náskok a Oriové nás nejspíš brzy doženou."
******
Lesem šli už asi dvacet minut, když uslyšeli někoho řvát hodně nahlas.
Jakmile se dostali blíž, poznali, že to není nikdo jiný než Ba´al. Ten zaslechl šustot, tak se otočil a stihl pouze říct.
„Stůjte."
SG-1 naneštěstí vstoupila do nenápadného kruhu, a v tu chvíli se vztyčilo silové pole.
„Co to má být?" zeptal se Ba´ala Mitchell.
Ba´al si jen povzdechl a řekl.
„No zdá se, že tu strávíme dost času."
Daniel a Vala mezitím zkoumali truhlu.
„Zkoumáte to zbytečně je prázdná," řekl na jejich snahu Ba´al.
„V tom je právě ten vtip. Podle pergamenu nám při hledání Sangreálu pomůže pět vlastností," řekl Daniel.
„Takže podle tebe by se pergamen měl vykládat doslova?" zeptala se Daniela Vala.
„A proč ne? Z toho časového pole jsme se dostaly trpělivým zkoumáním a rozvahou. Jinými slovy prokázali jsme rozvážnost. Položme si otázku, čeho využívá tahle past?"
„Zvědavosti," řekl Ba´al.
„Ne, jde tu o chamtivost, a proto musíme použít opačnou vlastnost. Čili velkorysost, dáme do truhly každý nějakou věc a uvidíme," řekl Daniel.
Každý prohledal své kapsy i batohy a dal do truhly nějakou věc až na Ba´ala. Mitchell s Teal´cem se proto na něj vyzývavě otočily.
„Já u sebe nic nemám."
Mitchell s Teal´cem se k němu přiblížily a Teal´c Ba´ala zezadu podržel a Mitchell ho kompletně prošacoval, až našel v botě schovanou malou dýku s úzkou čepelí.
„Ta věc má pro mě obrovskou citovou hodnotu," řekl Ba´al.
„To tu chcete trčet dalších X dní? Jaffové vám už nepomůžou, vykašlali se na vás," odpověděl mu Mitchell.
Na tohle neměl Ba´al argument tak pouze kývnul hlavou.
Mitchell tedy podal dýku Danielovi, ten ji dal do truhly, kterou následně zavřel.
Okamžik se nic nedělo, když se náhle silové pole zhroutilo.
„Tak to bychom měli," řekl Ba´al nadšeně sotva vystoupily z kruhu pasti.
Všichni z týmu na něj ovšem namířily zbraně, a Mitchell pronesl.
„Vy s námi nejdete!"
„Byla by hloupost, mě teď zabít mohu vám být užitečný, mám několik informací ohledně strážce Sangreálu."
Celý tým se na sebe překvapeně podíval a Ba´al dokončil myšlenku.
„Toho draka."
„Dobrá, ale sebemenší podraz a máte kulku v hlavě, je to jasné?" řekl Mitchell.
Po této rozmluvě se podívali raději do mapy, aby nezabloudily a pokračovali v cestě dál.
******
Cesta trvala hodinu, než došli na konec lesa a uviděli obrovskou horu, kde museli najít jeskyni, kterou se dostanou dovnitř.
Trvalo to několik minut, než našli vchod do jeskyně.
Když vstoupily do jeskyně, na zdi uprostřed rozcestí narazily na tabulku, kde bylo Anticky napsané.
„Vyber si cestu spravedlnosti a pravdy," přeložil nápis Daniel.
„Co to může znamenat?" zeptal se Teal´c.
Než se mohli nad tím více zamyslet, ozval se z levé strany pláč, který zněl jako od malého dítěte.
„Co to může být?" zeptal se Mitchell.
„Zní to jako dítě," odpověděl Daniel.
„Dítě a tady?" pronesla Vala pochybovačně.
„Může to být nějaká past," řekl Mitchell.
„Anebo je to další zkouška," řekl Daniel a vydal se za pláčem.
Ostatní se vydali za ním.
Ušli sotva pár metrů když uviděli malého chlapce, který plakal.
„Hej chlapče, počkej," křikl na něj Mitchell.
Chlapec ale utíkal hlouběji do jeskyně a než ho doběhli, slyšeli zvláštní zvuk, jakoby se dolů sunula padací mříž.
Když k ní přišli, uviděli, že je chlapec za ní uvězněný.
„Vydrž synku, pomůžeme ti," snažil se ho Mitchell uklidnit.
Mitchell spolu s Teal´cem se snažily mříž zvednout to se, ale nedařilo, tak se k nim přidala Vala spolu s Danielem a Sam, Ba´al stál opodál.
To Mitchella naštvalo a řekl.
„Pomůžete nám sakra! Nebo budete jenom stát a koukat."
„Je malý ať se protáhne skrz," řekl Ba´al svůj názor.
To už Teal´ca hodně naštvalo, tak se na něj otočil s výhružným výrazem v obličeji.
„Pomozte nám nebo protáhnu mříží já vás!"
Víc pobídek Ba´al nepotřeboval, chytil mříž, a všichni zabrali, v tu chvíli se mříž začala sama zvedat, chlapec zmizel stejně jako jedna ze stěn v chodbě, která skrývala další část chodby.
„No vida, kdo by to byl řek, zdá se, že jdeme rozhodně správně," pronesl Mitchell nadšeně.
Ušli několik metrů chodby, která končila další stěnou, na které se nacházel další Antický text.
„Je to další hádanka," pronesl Daniel.
„To je bezva," řekla nadšeně Vala.
„Razili mě, a řezali, tvarovali, a chladily, a pak na kruh poutali, abych vyjevil, co ukryli," přeložil hádanku Daniel.
Jakmile to dořekl, začala se jeskyně silně otřásat.
„Pospěšte si," řekl Mitchell s naléháním v hlase.
„Moment, musíme to promyslet. Co se razí a řeže tvaruje a chladí a pak poutá na kruh?"
Všichni se na moment zamysleli, než odpověděl Mitchell.
„Klíč. Odpověď je klíč."
„Clavia," vykřikl Daniel.
Sotva to slovo dořekl tak zeď zmizela, a odhalila další část chodby.
Rychle se vydali dál a po několika metrech narazily na další zeď s hádankou.
„Zatřesu zemí, s duněním hromu pobořím domy, les zbavím stromů, převrhnu lodě, rozvrátím říše, proletím kolem a nespatříš mě," pronesl Daniel.
„Co to může být?" zeptala se Vala, „nějaká neviditelná síla."
„Je to vítr," řekl Teal´c.
„Vencio," vykřikl Daniel.
Zeď zmizela, a odhalila další část chodby, a díky tomu se přestala jeskyně otřásat.
Ušli několik metrů, když Mitchell zničehonic řekl.
„Zdá se mi to nebo se tu oteplilo?"
„No je tu trochu teplo," řekla Vala.
Sotva to Vala dořekla, chodba se zatočila doleva a všichni zůstali překvapeně stát. Před nimi se nacházela ohnivá stěna.
„Dobrá a co teď? Někdo nějaký nápad?" zeptal se Mitchell.
******
Několik minut prozkoumávali tuto část jeskyně, zkusily se i vrátit, ale cesta zpátky se uzavřela.
Daniel se chvíli rozmýšlel, než řekl.
„Zbývá nám poslední ctnost. Rozvážnost jsme prokázali při průchodu bludištěm, velkorysost když jsme se dostali ze silového pole, laskavost když jsme pomohli tomu dítěti, a moudrost při řešení hádanek, a poslední je víra."
Po těchto slovech se vydal k ohnivé stěně, okamžik před ní stál, než se vydal skrz.
Vala pouze stihla říct, „Danieli ne!"
A Mitchell řekl pouze, „Jacksone."
O okamžik později oheň zmizel a odkryla se další část chodby, ve které stál Daniel.
Ušli možná dalších 50 metrů, když došli do obrovské jeskyně, kde se nacházel úzký kamenný most, na jehož konci se nacházel podstavec se sytě červenou kuličkou, a za ním se tyčil velký kamenný obelisk se světle modrým krystalem uprostřed.
Mitchell se podíval opatrně přes okraj srázu, a hodil dolů kámen, jehož dopad nebyl vůbec slyšet a řekl.
„Pane jo to je teda pořádná hloubka."
Daniel se opatrně vydal k Sangreálu, když na něj sáhl tak mu ruka prošla skrz.
Zmateně se rozhlédl, když uslyšel obrovský řev. Z propasti se pomalu vynořil obrovský drak. Zároveň se uzavřel jediný východ z jeskyně.
„Teď je čas použít to jméno," obrátil se Mitchell na Ba´ala.
„Přiznávám, že vím pouze to, že strážce je nějaká povznesená Antička."
„No jasně Morgana," vykřikla nadšeně Vala a obrátila se směrem na draka.
„Hej ty Morgan le Fay," zakřičela na něj, ale nic se nestalo.
Kdežto Daniel si uvědomil, že to je správné jméno jen ve špatném jazyce.
„Ganos Lal," sotva to dořekl, drak se rozprskl, a Daniel se otočil na Valu.
„To je Morganino jméno v jazyce Antiků."
„Aha," řekla Vala pouze.
„Tak teď už by se nám mělo povést Sangreál vzít," řekl Daniel.
Všichni se tedy opatrně vydali po můstku k podstavci. Když ovšem Daniel šáhnul rukou po Sangreálu tak se opět ukázalo, že je stále hologram, místo toho byly transportováni do jiné části jeskyně.
„Co se to stalo?" zeptal se Mitchell.
„Asi nás to transportovalo do jiné místnosti," vysvětlila svůj názor Carterová.
Všichni se rozhlédly okolo sebe ale nic co by připomínalo Sangreál tu nebylo.
„Zase další slepá ulička nic co by se podobalo Sangreálu tu není," povzdechl si Mitchell.
„Otázkou tedy je co to tu Morgana tak chrání?" zeptal se Mitchell.
Sam mezitím přišla k jedné ze stěn, která se rozsvítila.
„Myslím, že to vím," řekla Sam.
Všichni se tedy podívali, co Sam objevila a málem jim spadla brada až k zemi jak byli překvapení.
„Doufám, že tenhle je pravej, a ne pouze hologram," řekl Mitchell.
„Tenhle je rozhodně pravý, protože je tu napsáno. Zde odpočívá Myrddin arcimág velkého kruhu," řekl Daniel.
„Jak dlouho tu může být?" zeptal se Mitchell.
„Zhruba tisíc let," odpověděl mu Daniel.
„S technologií stáze už jsme se setkali generál O´Neill byl v podobné komoře uložen v základně Antiků na Zemi v Antarktidě," řekl svůj názor Teal´c.
„Zbývá tedy otázka jak ho dostat ven," pronesla Vala, a během mluvení se rozhlížela po jeskyni.
Když se přiblížila k jednomu ze sloupů, zničehonic se z něj vysunulo zařízení na přehrání všech vědomostí Antiků. Daniel zařízení poznal a naštěstí Valu varoval.
„Valo pozor!"
Sotva to dořekl stáze se deaktivovala, a Merlin z ní vypadl, a složil se bezvládně na podlahu.
Daniel s Teal´cem ho chytily v podpaždí, a položily ho na jeden ze stolů, odkud mezitím Sam s Valou odstranily předměty.
Merlin na okamžik otevřel oči, a chtěl něco říct, z úst mu, ale vyšlo pouze pár slov a upadl do bezvědomí.
„Ne snad nám neumře?" strachovala se Vala.
Sam mu přiložila prsty na krční tepnu a nahmatala puls.
„Je to dobré, jen bude chvíli trvat, než přijde k sobě," řekla Carterová.
„Dobrá Jacksone, Valo, vy pohlídejte Merlina a Ba´ala my ostatní prozkoumáme zbytek jeskyně," vydal Mitchell rozkaz.
******
O dvacet minut později se vrátily a Merlin se začal pomalu probouzet.
Chvíli se jen zmateně rozhlížel, podíval se na Sam a řekl.
„Vaše tvář je mi povědomá, Ginevro tak rád tě vidím," s těmito slovy ji objal.
Jakmile ji pustil, rozhlédl se po ostatních a oslovil Mitchella.
„Percivale," podíval se na Daniela a řekl, „Galahade, udatní rytíři rád vás opět vidím."
Ba´al se tomu jen uchechtl a řekl.
„Koukám, že Merlinův padací most už nepřeklene vodní příkop, jestli víte jak to myslím."
„Kdo to je?" s těmito slovy se Merlin otočil směrem k Ba´alovi a řekl.
„No jo Mordred to jsem si mohl myslet."
Ba´al se ještě snažil Merlina urážet, ale Merlin tomu udělal přítrž, když pomocí svých schopností zablokoval jeho hlasivky.
Daniel chtěl vše uvést na pravou míru, a proto Merlina oslovil.
„Merline? Myrddine, my nejsme rytíři, ve stázi jste totiž strávil tisíc let, objevily jsme Atlantidu a narazily i na Orie."
„Pověz mi víc," poprosil Daniela Merlin.
„Dobrá zkusím vám vysvětlit vše podstatné, zabere to ale nějakou chvíli," odpověděl mu Daniel.
Mitchell s Carterovou a Ba´alem se vydali za Teal´cem, který hlídal bránu.
******
O půl hodiny později Daniel skončil s vyprávěním. Když se ho Merlin zeptal, jak se vyzná v myšlení povznesených, vysvětlil mu, že byl také povznesený.
„Lidská rasa ale nemohla dojít tak daleko za tisíc let," pronesl Merlin pochybovačně.
„Ne to ne trochu mi pomohla jedna z vás jménem Oma Desala," odpověděl Daniel.
„No samozřejmě překvapuje mě, že se ještě nepoučila, i přesto v tobě musela něco vidět," po těchto slovech se postavil, založil ruce a zavřel oči.
Několik minut takto setrval. Mezitím byla jeskyně přesunuta pomocí obelisku na další planetu.
Když otevřel oči, řekl.
„Než se k vám rozhodnu přidat, musím vědět, že jste ochotni udělat cokoliv, abyste to dotáhli do zdárného konce."
„Jistě že jsme, už jsme toho kvůli tomu vytrpěli hodně," řekla Vala.
„To co jste zatím zažily, není nic ve srovnání s tím, co vás ještě čeká," vyvedl Merlin Valu z omylu.
„I přesto uděláme vše, co bude v našich silách abychom Orie porazily," pronesl Daniel odhodlaně.
„Dobrá tedy, máme před sebou hodně práce," řekl Merlin a vydal se k přístroji na přehrání všech vědomostí Antiků. Přiložil ruce a hlavu na příslušná místa.
Přístroj se rozsvítil a zároveň se nad podstavcem objevil hologram s jednotlivými molekulami, které se začali pomalu skládat do větších celků.
******
Trvalo několik hodin, než se Merlin od přístroje odpojil, a kdyby ho Daniel s Valou nezachytily, zhroutil by se na podlahu.
Několik minut byl Merlin mimo, než se vzpamatoval.
Mezitím byla jeskyně přesunuta na další planetu. Teal´c, který hlídal bránu, to oznámil ostatním vysílačkou.
„Dohlídněte na Merlina, my jdeme zkontrolovat bránu," řekl Danielovi Mitchell a spolu s Carterovou a Ba´alem se vydali k bráně.
Merlin se mezitím celkem vzpamatoval a řekl.
„Je to těžké, spal jsem příliš dlouho a mé tělo mě zrazuje, proto pro vás udělám poslední věc a pak si odpočinu," s těmito slovy se vrátil k přístroji, který se na několik vteřin aktivoval.
Následně se zablesklo a Merlin spadl bezvládně na podlahu.
Vala k němu přistoupila, a zjistila, že je mrtvý.
Daniel šáhl po vysílačce a informoval ostatní.
„Merlin je mrtvý."
Mitchell, který to slyšel, řekl Carterové, Teal´covi a Ba´alovi, aby pokračovali v přeprogramovávání ovládacího panelu. A sám se vydal dovnitř.
O chvíli později došel do centrální místnosti a řekl.
„Tak jsme nejspíš v háji ne?"
„Třeba ne," řekl Daniel a vydal se k přístroji.
Mitchell s Valou sotva stačily vykřiknout. „Ne!" ale už bylo pozdě, Daniel přiložil ruce, a hlavu na příslušná místa.
Několik vteřin takto Daniel setrval, když se objevil záblesk, a on spadl na podlahu.
Vala k němu ihned přiskočila, a oddechla si, když zjistila, že žije.
Trvalo několik minut, než se Daniel vzpamatoval.
Když se podíval na Valu, promluvil.
„Tebe znám."
„Jistě že mě znáš hlupáčku, jsem Vala přece."
„Spal jsem hodně dlouho."
„Cože? Danieli jsi to ty?" zeptala se ho Vala vyděšeně.
„Promiň mít v hlavě dvoje vzpomínky je matoucí," odpověděl Daniel.
„Ty máš v hlavě Merlinovi vzpomínky?" zeptal se Mitchell.
„Ano některé na Atlantidu, na Zemi a na práci v téhle laboratoři," s tím se Daniel začal přesouvat k přístroji.
„Takže dokážete sestavit další Sangreál?" zeptal se Daniela Mitchell.
„Myslím, že jo," s tím přistoupil k přístroji a nad podstavcem se opět objevily molekuli, které se začali spojovat.
„Už ho vidím, dokážu to."
Mitchell si vzal Valu stranou, a začal jí vysvětlovat, co už vše zažily s tímto přístrojem.
„Podobné zařízení už dvakrát málem zabilo generála O´Neilla, v obou případech mu museli pomoci Asgardé."
„Podle Daniela je tohle zařízení jiné, přehrává do mozku pouze omezené množství dat."
„No uvidíme," pronesl s obavami Mitchell.
******
O hodinu později se Daniel odpoutal od přístroje, a bylo na něm vidět, že mu není nejlépe.
„Danieli jsi v pohodě?" zeptala se ho Vala.
„Jo dobrý jen trochu vody prosím," s tím natáhl ruku a než mu Vala stihla podat polní láhev, tak se vznesla do vzduchu a přistála mu v ruce.
„Zajímavé Jack měl léčivé schopnosti, já zase schopnosti telekineze. Dost to vysvětluje legendu o Merlinových magických schopnostech."
„Danieli tohle je špatný nápad," řekla Vala.
„Merlin věděl, co dělá a já mam jen několik týdnů, než ze mě jeho vědomí zmizí a do té doby musím tu zbraň sestavit, navíc máme jen jeden pokus, protože pokud by se to nepovedlo, už by se nám nemuselo povést bez Merlina sestavit další zbraň," vyvrátil Valiny pochybnosti Daniel.
Zničehonic se z vysílačky ozval hlas Carterové.
„Pozor nejspíš nás někdo našel, aktivovala se brána," na okamžik se odmlčela, než pokračovala, „přicházejí vojáci Oriů."
Více se nedozvěděli, slyšeli pouze zvuky střelby.
Daniel zavřel oči a začal se soustředit.
V tu samou chvíli se u brány zatáhla obloha sytě černými mraky, ze kterých začali dopadat na Oriské vojáky blesky.
Během několika okamžiků byli všichni Oriští vojáci mrtví a brána se uzavřela.
O chvíli později se u ústí jeskyně objevil přístroj společně s podstavcem bez opory se vznášející.
Sam, s Teal´cem pár okamžiků jen překvapeně koukali.
Carterová se vzpamatovala nejdřív, a proto urychleně zadala adresu domů.
O chvíli později se už celý tým nacházel v bezpečí základny SGC, a vydal se po velmi náročném dni si odpočinout do svých pokojů.
******
Mezitím na Oriské základně v Mléčné dráze
Do cely, kde se nacházel Ba´al vešel jeden z Převorů.
Sotva si ho Ba´al všimnul, oslovil ho.
„Mohu vám být užitečný Zemi znám velice dobře včetně jejich možnosti obrany, kterou je základna Antiků, Vašich nepřátel."
„Pouze Oriové mohou soudit, zda jim můžete být užitečný."

[Aiwendill]

tak toto vyzerá zaujímavo... ako keby som pozeral istú určitú epizódu SG1

ale ináč skvelo napísaná kapitola...

Je to téměř totožné ale vynechal podstatný fakt kterým byla Adria která je mrtvá a ne povznesená ale doslova mrtvá a pak je tam pár menších rozdílů

Pěkný. Poslední dva díly. Zvláště 12. Oriové v Pegasu. Tam bude ještě horko. zvláště mezi Wraithy Replikátory a Ori už se na to těším.

Tak máte tu sice v předstihu nový díl.

Epizoda 14.
Před dvěma dny planeta Replikátorů
Oberoth se naštvaně procházel po operačním a nadával skrz propojení mezi ostatními replikátory.
„Jak se jim mohlo povést v jednu chvíli zničit tolik našich bratří?"
Neočekával odpověď a přešlapoval po místnosti dál.
„Povedlo se alespoň zjistit nějaké informace o Atlantidě?" zeptal se opět pomocí propojení Oberoth.
„Moc toho není, výrobna dronů byla poškozená," odpověděl jeden z techniků.
„Dobrá začněte se stavbou dalších linek pro výrobu dronů a ZPM," vydal Oberoth rozkaz.
******
Mezitím na jedné opuštěné planete v galaxii Pegas se Wraithovi jménem Michael povedlo nabourat do základního kódu Replikátorů. Díky tomu mohl aktivovat příkaz pro okamžité napadení Wraithů, protože moc dobře věděl, že když si Replikátoři s Wraithy půjdou navzájem po krku, budou obě strany postupně slábnout a on toho bude moci využít ve svůj prospěch, aby pomocí svých hybridů získal vládu nad galaxií.
******
O týden později se vracel Jumper, ve kterém se nacházel Sheppard, Ronon, a Radek Zelenka.
Probírali zrovna, co se povedlo zjistit o planetě, na které se nachází Atlantida, když Radek zničehonic poplašeně pronesl.
„Zatraceně, kde je Atlantida?" pár okamžiků se snažil kontrolovat údaje z palubního počítače, než pokračoval.
„Měla by být přímo před námi."
„Proč tady teda není?" zeptal se Radka Sheppard.
„Já nevím."
„Je maskovaná?" navrhl vysvětlení Sheppard.
„To určitě ne dali by nám vědět," odpověděl Radek.
Chvíli se ještě snažil získat informace z počítače, než pronesl.
„Asi to mam stoč to o 40° na jih."
******
O pár minut později už bezpečně parkovali v hangáru.
******
O pár hodin později, Stanoviště Alpha v Pegasu
Toto stanoviště se stalo, během posledního roku, domovem pro mnoho uprchlíků z různých koutů galaxie, mezi nimi se nacházela i skupina 12 běžců, kterým pozemské týmy pomohli odstraněním subprostorových vysílačů, a požádali je o pomoc v boji proti Wraithům.
Za poslední rok se bývalí běžci velmi zdokonalily ve svých dovednostech, které si vypěstovali během let útěků před Wraithy.
Země poskytla několik lidí od SFG, kteří začali trénovat bývalé běžce a uprchlíky z různých světů.
Uprchlíci se do Anti-Wraithské skupiny přidali především proto, aby se pomstily Wraithům za své zničené domovy a zabité příbuzné.
Skupina se chystala zaútočit na jedno z větších Wraithských zařízení.
******
Mezitím na Atlantidě se Rodney kochal pohledem na zdejší obdobu pozemské Velryby.
O chvíli později za ním dorazil Sheppard.
„Tak co tu máš zajímavého Rodney?"
„Podívej se támhle," ukázal na místo, kde se chvíli před tím objevila Velryba.
„Pane jo, co to je Rodney?"
„To je kámoš co mě minulý rok zachránil."
„To jsem byl já s Radkem," opravil Rodneyho Sheppard.
„Ano já vím, ale pomohl vám mě najít ne?"
„To je pravda," řekl Sheppard a pokračoval, „chceš se na něj podívat zblízka?" jakmile to dořekl, podíval se na něj Rodney s výrazem dítěte u vánočního stromečku.
******
O chvíli později vešli do Jumperu, kde Zelenka zkoumal, co mohlo způsobit poruchu navigace.
„Někam se chystáte?" zeptal se jich Radek.
„Jo chceme se kouknout na velryby," odpověděl Sheppard.
„Radši si vezměte jiný Jumper nevím, jestli se mi povedlo tu navigaci opravit," informoval je a doporučil jim Radek.
„Díky, Radku, pohlídáte nás z operačního že?"
„Co? Ale jo už jdu," odpověděl Radek a vydal se do operačního.
John s Rodneym se vydali do jiného Jumperu, kterým vyletěli z hangáru, a zamířily k místu, kde se podle senzorů nachází velryba, klesali jen pár okamžiků a už narazily na prvního. Jen tak tak se Johnovi povedlo se mu vyhnout.
„To bylo těsné," řekl Rodney.
„Dávejte pozor je tam další a mnohem větší kus," varoval je skrz vysílačku Radek.
„Jo vidíme ji, asi mamka," odpověděl Rodney.
„Je velká jak fotbalový hřiště," řekl John.
„Kanadské fotbalové hřiště," opravil Johna Rodney.
O chvíli později se ozval Radek znova.
„Začínají se tam u vás objevovat další."
„Kolik přesně?" zeptal se John.
„Jsou všude a jsou jich stovky," jakmile Radek domluvil. John si všimnul, že Rodney vlivem echolokace velryb omdlel a ještě mu začala téct krev z uší, sám rovněž zaregistroval, že mu také začla téct krev z uší.
„Rodney omdlel, musím to vzít kolmo vzhůru, jinak se odtud nedá dostat, zavolej nám do hangáru prosím lékařský tým, Radku," odpověděl John.
„Už běžím," odpověděl Zelenka.
Jakmile domluvil, stočil ovládání směrem ke hladině.
O pár minut později přistával John s Jumperem v hangáru, kde už čekal lékařský tým s Beckettem v čele, který je oba položil na nosítka a společně s dalšími ošetřovateli je odvezl na ošetřovnu.
******
O pár hodin později za nimi na ošetřovnu přišla Elizabeth.
„Tak jak vám je?" zeptala se jich Elizabeth.
„Celkem to jde," odpověděl Sheppard.
Elizabeth pokývala hlavou, a zase odešla.
Sheppard se s Rodneym pokoušel mluvit, ale buď ho Rodney schválně ignoroval, nebo ještě neměl zahojený sluch.
O několik minut později se ozval Rodney, který procházel Antickou databázi ohledně informací o velrybách.
„Hele povedlo se mi najít něco o těch zdejších velrybách, Antikové tu měli laboratoř, kde studovali zvířata této planety. Třeba tam najdeme více informací."
Sheppard kývnul hlavou a vydali se do operačního informovat Elizabeth o nálezu.
„Nemáte vy dva být náhodou ještě v posteli?" zeptala se jich Elizabeth.
„Jdeme prozkoumat laboratoř, kde Antici zkoumali zdejší živočichy," nereagoval na Elizabethinu otázku Rodney a Sheppard na jeho slova navázal.
„Je to v jedné původně zatopené části, kterou nám Replikátoři opravily."
Elizabeth pouze kývla hlavou a řekla.
„Dobrá běžte, a zjistěte co se to děje než nám odpadne veškerý personál!"
******
O několik minut později se Rodney a John nacházeli v chodbě, kde se laboratoř měla nacházet.
Sheppard se pokoušel s Rodneym mluvit, ale ten se koukal jen do svého tabletu. Když se zničehonic zastavil a řekl.
„Je to tady," a ukázal na klasické Antické dveře, které se otevřeli po přejetí rukou přes panel vedle nich.
Vstoupily do laboratoře, která vypadala jako každá druhá ve městě. Rodney se okamžitě vrhl k počítači, na kterém lítali zvláštní měřící křivky jako šílené.
******
Téměř hodinu se Rodney snažil přijít na to, co to znamená, až se mu to nakonec povedlo.
Ukázalo se, že počítač sloužil jako přijímač velrybího jazyka do Antického. Naneštěstí tyto velryby byly už x-tá generace, a schopnost dorozumět se, se stala velmi malou.
Dokázaly rozluštit jen pár slov. Elizabeth se je pokusila přeložit.
„Moc tomu nerozumím, pouze něco že bylo přepadeno nebo zabráno a slovo Adaris nevím co to je."
******
O necelou hodinu později když se John, Rodney a Elizabeth nacházeli zpět v operačním. Podařilo se Rodneymu najít v databázi záznam o lodi Adaris.
„Tak už vím co to je Adaris, byla to Antická průzkumná loď, a před dvaceti tisíci lety ji zdejší slunce zasáhlo vlnou smrtelné radiace, která vystřelila z korony slunce. Přežil pouze jeden člen posádky a to pilot ten s lodí skočil do hyperprostoru a informoval vedení Antiků a ti stihly zapnout štít a roztáhnout ho okolo celé planety. Sice byl jen jako tenká bublina, ale dokázal to smrtící záření odstínit."
„Dobrá kdy to k nám dorazí?" zeptala se Rodneyho Elizabeth.
„To je ten problém, tento typ radiace je velmi nepředvídatelný a až do okamžiku, kdy se zhroutí výběžek a korona vystřelí radiaci do vesmíru, do té doby se to nedá odhadnout ani předpovědět," vysvětlil Elizabeth Rodney, a v ten okamžik se Elizabeth zhroutila, a nebýt Johna spadla by na podlahu, a jak si John i Rodney všimli, také jí z uší tekla krev.
John ji okamžitě odnesl rovnou na ošetřovnu, kde si Elizabeth převzal Carson, zároveň si taky John všiml, že v jednom z rohů místnosti právě přikrývají jednu z prvních obětí.
Carson si všimnul, kam John kouká a řekl.
„Seržant Bale první oběť."
John pouze kývl hlavou, a odešel, vrátil se zpět do operačního, kde oslovil Rodneyho.
„Co budeme dělat Rodney? Máme sice tři ZPM, ale říkal jsi, že i se třemi ZPM by štít byl velmi slabý že?"
„Ano to je pravda," odpověděl Rodney.
„A nešel by nějak posílit? Třeba propojit rozvody města, s rozvody energie na Daedalu?" zeptal se John.
„Možná by to i šlo, ale není na to dostatek času, než bychom něco propojily, tak nás vlna zasáhne," odpověděl Rodney.
„Měl bych jiné řešení. Zjistil jsem, že stejně jako v křesle na pozemské základně Antiků je slot pro ZPM, tak v tom, které máme je také a díky tomu můžeme pustit další energii do štítu," vysvětlil svůj nápad Rodney.
John kývnul hlavou, a společně s Rodneym se vydal rovnou ke křeslu, cestou kontaktoval plukovníka Caldwella.
„Plukovníku můžete nám prosím poslat vaše ZPM do místnosti s křeslem, abychom posílily náš městský štít?"
„Jistě podplukovníku během pár minut ho tam budete mít," odpověděl Johnovi plukovník Caldwell.
******
O pár minut později vešli John a Rodney do místnosti s křeslem, a v tu chvíli se tam objevil v záblesku Asgardského paprsku jeden ze členů posádky Daedala z bezpečnostním kufříkem, ve kterém se nacházelo ZPM.
Rodney opatrně převzal kufřík a začal hledat slot pro ZPM, ten se mu povedlo najít během okamžiku, sundal ochranný kryt a zasunul do něj další ZPM.
V tu chvíli se ve vysílačce ozval Radek.
„Rodney, výběžek se začíná hroutit."
„Rozumím, zapni štít, a roztáhni ho okolo celé planety, za chvilku jsem tam," odpověděl Radkovi Rodney.
O pár minut později se Rodney vrátil do operačního, kde si sedl k počítači, který hlídal hladinu štítu.
„Energie je dost a štít drží," oznámil Rodney osazenstvu v operačním.
O okamžik později se do štítu opřela radiace.
„Jak dlouho to může trvat Rodney?" zeptal se ho John.
„Těžko říct několik vteřin až několik hodin," řekl Rodney.
„Cože? Několik hodin? Vydrží to ten štít vůbec?"
„Měl by," odpověděl Rodney.
O několik desítek vteřin později radiace zmizela.
Rodney i všichni v operačním si oddechli úlevou.
******
O několik hodin později Rodney pozoroval z balkonu u operačního svého velrybího kamaráda, kterého pojmenoval Sam.
Zrovna když odplouval pryč, přišel za Rodneym Sheppard, a odvedl ho nejdříve do operačního, kde díky senzorům zjistily, že už všechny velryby odpluly.
Následně se vydali do místnosti s křeslem, kde Rodney vyndal ZPM, a uložil ho do kufříku. Potom pomocí vysílačky zavolal na Daedala a nechal se přenést na loď, předal kufřík a byl transportován zpět do města.

Ten poslední díl se mi líbil více jak ten s Revenantem

Tohle byl takový hodně podobný díl mě ovšem nic nenapadlo jak to více upravit a pak taky když měli dostatek ZPM tak mi přišlo blbé tam dát stejnou situaci jako v seriálu.

Tak máte tu další díl tak doufam ve více komentářů.

Epizoda 15.
Před 8 hodinami stanoviště Alpha-Pegas
Členové Anti-Wraithské skupiny nastupovali do připravených Jumperů, které pilotovali pozemští piloti.
Jakmile se 30 členná skupina usadila ve třech Jumperech, vyrazily antické lodě za svým úkolem.
V Jumperu 1 se nacházel bývalý běžec Kiryk, kterého Země od Wraithů osvobodila jako druhého po Rononovi, nezachránily díky tomu jen jeho, ale i malou holčičku, které se velmi ochotně Teyla ujala.
Velitel skupiny Stephen Dewberry zadal v Jumperu 1 adresu jejich cíle.
O okamžik později proletěli zamaskovaní bránou, která se nacházela ve vesmíru.
Na orbitě se nenacházela žádná Wraithská loď, zato na planetě rostl jeden úl pro jednu větší frakci, která potřebovala vykompenzovat ztráty z občanské války.
Jumpery zamířily ke dvěma budovám, které podle senzorových signatur produkovali energii, a nejspíše sloužily, jako geotermální elektrárny, díky kterým mohla loď růst.
Jumpery přistály asi 100 metrů od budov a z lodí vystoupily kromě pilotů a kopilotů všichni, následně se rozdělily na tři skupiny. V každé skupině se nacházely dva čtyřčlenné týmy.
Kirykův tým se společně s týmem 1, kterému velel major Stephen Dewberry vydaly k první budově.
Než k ní došli, provedli nejdříve průzkum, a zjistily, že před budovou stojí na hlídce dva Wraithi.
Díky odstřelovačským puškám se je povedlo zlikvidovat téměř bez hluku a proniknout do budovy, ve které toho moc nebylo. Jen jedna kruhová místnost a několik konzolí. Týmy na nic nečekali a umístily po místnosti několik tašek naplněných C4.
Jakmile byl úkol splněn, vydali se zpět do Jumperu, o chvíli později se vrátila i druhá skupina, a o několik minut později se vrátila i třetí skupina.
Jumpery zamířily zpět na orbitu, proletěli na základnu a mezitím na Wraithské planetě doběhl časovač na narafičených bombách C4, a explodovali.
******
O den později Země, základna SGC, skladiště na 28. patře
Daniel již téměř dokončil Merlinovu zbraň, zbývalo několik posledních součástek, které musí být do zbraně umístěny až těsně před aktivací.
Daniel se tedy vydal za generálem, aby ho informoval o tom, že zbraň je téměř připravená.
******
O pár minut později SGC konferenční místnost
V místnosti se nacházel generál Jack O´Neill, generál Landry a SG-1.
„Vážení jak mě doktor Jackson před chvílí informoval tak Merlinova zbraň je připravena pro transport do Oriské galaxie. Vaše příští mise tedy bude odletět na Odyssee do galaxie Pegas tam naložit zbraň na nákladní loď, kterou Vala pro nás získala před několika týdny a poslat ji do Oriské galaxie," informoval přítomné o plánu mise generál Landry.
Všichni souhlasně kývnuli hlavou a vydali se nachystat věci, protože je čekala třítýdenní cesta do Pegasu.
******
O tři týdny později…
Z hyperprostoru nad Lanteou se vynořila Odyssea a započala svůj pozvolný sestup na jedno z mol Atlantidy.
Nejdříve museli vyložit zásoby, a chvíli si odpočinout.
Než měli vyrazit tak se Rodney a Daniel pokusily pohnout s hádankou, kterou Danielovi nechala v počítači Morgana.
Nyní když v sobě měl Merlinovi znalosti, stačil mu jediný pohled na obrazovku, a dokázal celou hádanku rozluštit.
V hádance byly zašifrované souřadnice a heslo k neznámé planetě v Mléčné dráze.
Daniel ale věděl, že nejdříve musí dokončit současnou misi, a pak můžou prozkoumat nový cíl.
******
O hodinu později Rodney, se Sam a Radkem kontrolovali pomocí senzorů oblast okolo Superbrány.
Z brány se v té době vynořily celkem čtyři signatury.
Jakmile zmizeli v hyperprostoru, nechali se SG-1 transportovat na palubu a Daniel se vydal rovnou do skladiště, kde byla Merlinova zbraň a dal se do jejího dokončení.
******
O čtyři hodiny později se Odyssea vynořila poblíž Superbrány.
SG-1 společně s několika členy posádky přepravila Merlinovu zbraň do nákladní lodě, kterou navedli k Superbráně, a Daniel pomocí mysli ji aktivoval, a předtím než loď vletěla do červí díry, nechala se SG-1 přenést zpět na Odysseu.
******
O čtyři hodiny později se Odyssea vynořila opět nad Atlantidou, kde vysadila SG-1, která zde na pár dní zůstala a Odyssea pak pokračovala zpět k Zemi.
******
O dva dny později Radek s Rodneym a skupinou vědců procházeli jednou s chodeb, která byla díky replikátorům jako nová.
Rodney s Radkem se jako vždy špičkovali mezi sebou ohledně toho, kdo z nich měl horší dětství, když narazily na konec chodby, kde se nacházely dveře.
Díky opravám se přes ně dalo v pořádku dostat.
Uvnitř se nacházela laboratoř s podstavcem, na kterém se nacházel panel, a na zdi byla vypnutá obrazovka.
Rodney se postavil na podstavec a aktivoval konzoly.
Na obrazovce se aktivoval jakýsi deník pokusů z této laboratoře.
Rodney stiskl několik kláves a zničehonic ze stropu sestoupil, bílí provazec energie, který Rodneyho několikrát obkroužil, a následně zmizel opět ve stropě.
Rodney se otočil na Radka a ostatní a řekl.
„Tohle jsem podělal," a složil se bezvládně na podlahu.
******
O půl hodiny později když Beckett dokončil všechna vyšetření, přišel k Rodneyho posteli, u níž stál Ronon spolu se Sheppardem, Teylou a Elizabeth.
„Dokončil jsem všechny testy a můžu říct, že si naprosto v pořádku Rodney," promluvil Beckett na Rodneyho.
Ten se okamžitě ohradil.
„Mám to opakovat po stopadesáté? Neznámá energie mě zasáhla, a ty říkáš, že jsem v pořádku? Udělej ty testy znova!"
„Rodney si naprosto v pořádku," odpověděl Rodneymu Beckett.
Než mohl Rodney spustit další tirádu, z městského interkomu se ozvalo.
„Podplukovník Sheppard, doktorka Weirová a plukovník Everret do operačního!"
John a Elizabeth na nic nečekali a společně s Rodneym, Teylou a Rononem se vydali do operačního, kde se už nacházel i plukovník.
Tam jim Chuck přehrál zprávu od majora Lornea.
„Tady major Lorne, byli jsme napadeni a žádáme o okamžité posily…" více už se ze zprávy nedozvěděli, protože se spojení přerušilo.
Plukovník Everret se obrátil na Johna a jeho tým a řekl.
„Jdeme jim na pomoc a vezmeme sebou marine raidery, kterým budu velet sám."
John i ostatní jen kývli hlavou a vydali se připravit se na misi.
******
O dvě hodiny později z brány vyletěly záchranné Jumpery, které vezly zachráněný tým.
Do hangáru přišel se svým týmem i Carson a zeptal se.
„Je někdo zraněný?"
„Ne všichni jsme v pořádku, díky tady Rodneymu," odpověděl Carsonovi John.
„Řítila se na nás horda nepřátel, a já si pomyslel, že by bylo velice fajn, kdyby se jim naráz zasekli zbraně," vysvětlil Rodney.
„Ukážu vám, jak jsem to udělal," řekl Rodney a otočil se ke Carsonovi, namířil na něj ruku, začal se soustředit a Beckett se vznesl několik metrů do vzduchu.
„Rodney co to děláš? Sundej mě prosím dolů!"
„Jak to děláš Rodney?" zeptala se Elizabeth, která se dostavila do hangáru.
„To nevím," odpověděl Elizabeth Rodney.
******
O hodinu později se Rodney rozvaloval na nemocniční posteli, a čekal, až Carson dokončí všechny testy.
„Podle testu máš zvýšenou aktivitu mozku, než je tomu u ostatních lidí," přinesl tuto zvláštní zprávu Carson.
„A podle toho co jsme s Radkem, a doktorem Jacksonem zjistily, byla to laboratoř, kde zkoumali možnost manipulace s DNA, díky čemuž lze dosáhnout povznesení," vysvětlila to, co se jim povedlo zjistit v laboratoři Elizabeth.
„To vysvětluje to, proč mě napadají takové věci, které by mě normálně, ani nenapadly," řekl s nadšením Rodney.
******
O pár hodin později byl Rodney propuštěn z ošetřovny a vydal se spolu s Rononem do místnosti s křeslem, aby optimalizoval výkon ZPM, díky čemuž získají větší množství energie v případě napadení.
Nebylo to jednouché, a několik lidí především Radek za ním přišli, a vynadali mu, že nemohou pořádně pracovat, protože svým zásahem do vedení energie způsobuje výpadky energie.
******
Rodney pracoval asi hodinu, když za ním přišli Daniel, John a Elizabeth než, ale stihly něco říct, promluvil Rodney.
„Vydržte chvíli, během dvou minut obnovím opět energii. Cože ten přístroj u mě provedl mutace, které nastartovali genetické změny, a díky kterým se budu moci povznést, ale to není povinné je to otázka výběru," na chvíli se odmlčel, než zachytil další myšlenky.
„Jakže ten přístroj nepracuje, tak jak má?"
„Bože můj jsem mrtvola," řekl Rodney.
Než stihl pokračovat, ozval se technik, který kontroloval energetické vedení.
„Dochází k nárůstu energie, vypínací protokoly nefungují."
„Zatraceně, jdu na to," řekl Rodney, posadil se do křesla, a pokusil se to vypnout.
Naneštěstí se mu to nepovedlo, a obrovský energetický výboj zranil Radka, který šel jednou z chodeb.
Naštěstí ho našli včas a dopravily na ošetřovnu, kam dorazil i Rodney spolu s Johnem a Elizabeth.
Rodney k Radkovi rovnou přistoupil, položil mu na zranění ruce a začal se soustředit.
Během okamžiku se Radkova zranění zahojila.
******
O pár dní později Rodney pracoval na několika nápadech současně. Jedním z nich bylo sepsání všech poškození, která už Replikátoři nestihly opravit.
Vymyslel rovněž zefektivnění štítů na Daedalovi. Prostudoval rovněž Antickou databázi a nalezl Antický iontový kanon použitelný na lodě i pro umístění na planety, oba tyto plány nechal poslat na Zemi, aby se pokusily v Oblasti 51 sestavit první prototypy. Rovněž našel výrobní postup pro výrobu ZPM.
To se ale ukázalo jako velmi obtížné, potřebný postup, ale rovněž nechal poslat na Zemi.
Výrazně pomohl také s opravou Orionu, který díky tomu už byl téměř opravený, zbývalo doladit posledních pár systémů. Triu naproti tomu nebylo možné opravit, a proto byly alespoň využity součástky z ní na dokončení opravy Orionu.
******
Rodney se téměř smířil s tím, že zemře a proto pracoval, co nejrychleji to šlo.
Ostatní to ovšem nechtěli nechat jen tak a pokoušeli se ho přinutit, aby meditoval a pokusil se o povznesení.
Radek se mezitím snažil zprovoznit přístroj, aby mohli změny v Rodneyho DNA opět změnit, ale to se ukázalo jako obtížné.
Elizabeth, Teal´c, a Daniel spolu s Johnem učily Rodneyho meditace, a další postupy pročištění mysli.
Ukázalo se ale, že Rodney postrádá nutnou sebekázeň a proto se začal s ostatními postupně loučit.
Omluvil se Radkovi, vyléčil ošklivé jizvy, které Ronon měl na zádech, a jinde po těle.
******
Těsně předtím než se mělo rozhodnout, zda se Rodneymu povede povznést. Tak Rodney zašeptal Carsonovi, jak by se to možná dalo zvrátit.
Musela se do přístroje nahrát původní verze Rodneyho DNA, což nebylo nic jednoduchého, proto s tím Radkovi pomohla Carterová.
Na konec se Rodneyho povedlo zachránit.
Jakmile se Rodney uzdravil, tak se SG-1 mohla vrátit zpět na Zemi Jumperem pomocí mezigalaktického mostu.

Hezké. Líbí se mi tenhle styl, jak ty dané epizody vezmeš a velmi jednoduše převedeš v mnohem zajímavější děj A logičtější, v SG-1 i SGA bylo hodně vidět omezení dané financemi tvůrců, že si nemohli dovolit se více rozmáchnout a pořád to tloukli jak se dalo...

Děkuju za chválu.
V tom je krása psaní ačkoliv mám rád seriál jako takový věřim že se určité situace mohli odehrát jinak.

Tak je tady další díl je trochu krátký ale snad potěší pozitivní změna kterou to přineslo

Epizoda 16.
O dva týdny později zajal Mitchella a Valu lovec Wentrell, protože Luciánská aliance vypsala odměnu za zlikvidování SG-1.
Jiný lovec, který šel po Danielovi tak byl sražen autobusem.
Dalšího se povedlo Carterové zlikvidovat na prezentaci nových vynálezů pomocí plasmového děla.
Teal´c byl rovněž napaden na Jaffské planetě lovcem, který se vydával za Jaffu.
Nyní se Daniel, Sam, a Teal´c sešli v SGC, odkud se nechali transportovat na Odysseu, kde pomocí senzorů začali hledat nákladní loď, kterou na Zemi přiletěl lovec, co zajal Mitchella a Valu.
SG-1 se nacházela na můstku a Sam pomáhala majoru Marksovi hledat anomálii, která signalizuje zamaskovanou nákladní loď.
Trvalo to několik minut, než zamaskovanou loď našli.
Plukovník na ni nechal poslat průzkumný tým, a nyní se zaměřily na lovce, který držel Mitchellovi bývalé spolužáky jako rukojmí.
Jakmile ho zaměřily, transportovali ho do cely, kde už čekali strážní, kteří ho omráčily pomocí zatu, dřív než stačil mrknout, následně mu odebrali zbraně, a další věci, a navlékli ho do vězeňské uniformy.
******
Později ho přesunuli do Oblasti 51, kam za Wentrellem přišla SG-1 v čele s Mitchellem.
„To je pohled jste nečekal, že takhle skončíte, že?"
Wentrell se uchechtl a řekl.
„Já možná selhal, a nepolepším si, ale někdo jiný třeba ano."
„Třeba bychom se mohli dohodnout, sám jste řekl, že děláte pro toho, kdo dá víc," odpověděl Mitchell.
„Za celý váš tým bych dostal 15 kg zbraňového naquadahu."
„Jsme ochotni vám zaplatit 25 kg, když pro nás zlikvidujete Netana," přednesl Wentrellovi nabídku Mitchell.
Ten si to chvíli rozmýšlel, než odpověděl.
„Dobrá tedy, platí."
******
O dva dny později se SG-1, SG-3, a SG-4 vydali na planetu, jejíž adresa byla zašifrovaná do hádanky, kterou Danielovi ukryla Morgana v počítači.
Jako vždy při průzkumu neznámé planety poslaly nejdříve sondu, a díky tomu zjistily, že na bráně je nejspíš štít, protože po průchodu bránou ztratily signál ze sondy.
Carterová chvíli přemýšlela, čím to může být. Nakonec zkusila odvysílat heslo, které v hádance bylo zašifrováno, a díky tomu se sonda mohla dostat skrz štít, a poskytnout záběry operačního centra podobného tomu na Atlantidě.
Daniel, který záběry sledoval, překvapeně pronesl.
„To je neuvěřitelné ta místnost připomíná operační na Atlantidě."
„A to jsme si mysleli že Antikové měli jen Atlantidu," řekl svoji myšlenku nahlas Mitchell.
„Ale vzhledem k tomu že Antikové žily nejen na Zemi tak to takové překvapení zase není," řekl Daniel.
„Tohle je důležitý nález a proto vám dávám k misi zelenou," řekl generál Landry.
******
O několik minut později prošli SG-1, SG-3 a SG-4 bránou na Antickou základnu.
„Dobrá, Reynoldsi váš tým zůstane hlídat bránu a my ostatní se vydáme to tu prozkoumat," vydal Mitchell rozkazy sotva prošli bránou.
Sam s Valou a Kate Jordanovou se začali zajímat o Antické počítačové konzole, ze kterých se snažily získat informace o této Antické základně.
Teal´c zůstal v místnosti jako stráž a ostatní členové týmů se rozdělily a vydali se základnu prozkoumat.
Mitchell společně s majorem Connorem procházeli jednou z mnoha chodeb, když narazily na rozvodnu, kde se nacházel stejný podstavec, jako byl v rozvodně na Atlantidě, a v něm se nacházelo jedno ZPM, které za uběhlá tisíciletí bylo téměř vybité. Naštěstí se ve skříni v místnosti, nacházeli další dvě rezervní ZPM.
O chvíli později našli i obranné křeslo a následně i skladiště dronů, kterých byly plné sklady.
******
Mezitím v operačním se Sam s Valou a Jordanovou snažily dostat do zdejší databáze.
Zatím se jim povedlo získat jen několik informací, mezi kterými byl výzkum štítů, výroba a vylepšování dronů a výzkum nového druhu reaktoru.
******
O pár hodin později se SG-1 a SG-4 vrátily zpět do SGC.
Generál nechal poslat na novou základnu výzkumný a vojenský tým, vzhledem k velkému významu se jednalo celkem o 20 lidí. Během několika dnů se počítalo s navýšením průzkumného týmu této základny.
******
Mezitím na Atlantidě si její osazenstvo užívalo volnou neděli, to si všichni alespoň mysleli, dokud dva mladí vědci neobjevili záhadný Antický přístroj, který ony vědce ozářil a začal v nich tvořit ze všech prvků přítomných v těle výbušné nádory.
Jeden již explodoval v doktorce Hewstonové a při výbuchu byla zraněna Teyla, dalším zraněným byl doktor Watson, kterému se Beckett snažil dotyčný nádor vyoperovat.
O několik minut později se ho Beckettovi povedlo vyndat a uložit do kufříku pro přepravu orgánů, jakmile se tak stalo, aktivoval Carson vysílačku.
„Daedale, je to venku můžete to přenést pryč."
„Rozumím, doktore," po těchto slovech pokynul plukovník navigačnímu důstojníkovi Kleinmanovi, který pomocí asgardského transportního paprsku přenesl krabičku do volného vesmíru daleko od planety i od pozemské lodě.
O okamžik později nádor ve volném vesmíru explodoval, a život ve městě, se mohl vrátit ke svému všednímu já.