StarGate Genesis: S02E04 – Časy se mění

Super díl a mam dotaz teď už bude jen jeden díl a tím to ukončíš nebo plánuješ další sérii?

[kasparova655365]

Děkujíííí Jeden díl a končí první série. Na ni bude navazovat druhá Jen Ships už skončí, až dopíši díly

Takže Ships bude mít jen ty dvě série?
A co třeba úplně nový příběh? Já mam rozpracovanou třetí povídku sice jen 3 stránky protože jsem se poměrně zasek i když představu o pokračování mám těžší je to sepsat

[kasparova655365]

Ano, Ships bude mít jen 2 série. Možná ke konci napíšu krátké shrnutí, jak měla vypadat třetí.


Nový už mám taky rozmyšlený, ale ten bude, až skončí Genesis. Tam budou taky jen dvě série

Díky za vysvětlení jsem zvědav co do té nové povídky dáš.

[Aiwendill]

všetko najlepšie našej adminke martinke!

[andoriel]

Taky přeju. Krásné narozky!

[kasparova655365]

Děkuji mockrát

všechno nejlepší

Všechno nejlepší k narozeninám.

[kasparova655365]

Děkujíííííí

[kasparova655365]

Zdravíčko
jestli jste očekávali v brzké době nový díl, tak jste očekávali správně Oproti Shipse, Genesis ještě nekončí, jen krapet bude mít delší pauzu, než přesně vymyslím, o čem druhá série bude. Takže zde máte poslední díl první série a přeji krásné čtení

20. díl – Padlý hrdina/Fallen hero

Galaxie Kaliam
Oxim, 14:00
Minawara spolu s Karinou stále bojovaly na Oximu proti Engarům, kterých bylo stále více. Zjevně je Oxim druhá nejvíce obydlená planeta Engary. Sice Karina neměla žádné bojové schopnosti, ale oproti tomu uměla dobře bojová cvičení, která se naučila od svých rodičů, kteří se objevili spolu s Genesis poblíž nich. Karina si oddychla, když Engar, se kterým právě bojovala, byl odražen jejím tátou.
„Ahoj,“ řekla udýchaně Karina.
„Nechtěla bys nám něco říci?“ optal se nazpátek táta.
„Ani ne. Jenom Engarů stále přibývá.“
„Třeba tu mají Emmu.“
„Emma tu není. Když jsem sem dorazila, bylo tu už pár mrtvých Engarů, u kterých bylo několik i živých. Emma je někde jinde,“ odpověděla starostlivě Karina, která se zrovna podívala na Genesis. Ta spolu s Minawarou spojily své síly a vytvořily masivní vlnu dosahující kilometr. Všechny Engary to zabilo.
„Super, takže teď musíme najít nějakého živého a zjistit, kde moji dceru drží.“

Grimia, 19:00
Pomalu se blížila noc a Kevin už déle čekat nemohl. Za poslední hodinu si všiml, že Engarů venku přibývá čím dál více. Oblékl si tak SG blůzu, kterou měl uvázanou kolem pasu, a vydal se na cestu. Když slezl ze stromu dolů, musel projít celým lesem na původní místo, odkud vše sledoval. Když přiběhl ke srázu, kde se zděsil, když zahlédl shromažďující se armádu Engarů. Během chvilky tak použil teleportaci.

Kevin se objevil v paláci, ve kterém poněkud bylo menší rušno, než venku. Jenže se objevil na chodbě, takže musel co nejrychleji nalézt ukryt. Proto co nejrychleji vyběhl po schodech do posledního patra. Avšak nevěděl, že ho zahlédla Thea. Proto rychle zaběhla do svého pokoje a sedla ke stolu. Z šuplíku si vytáhla papír a položila ho na stůl. Perem na něj napsala vzkaz pro Kevina. Bylo na něm napsáno patro a místnost, kde se nachází Emma. Papír zmačkala, položila na pravou dlaň a transportovala ho k místu, kam běžel Kevin.

Kevin právě vyběhl do pátého patra, když se najednou před ním objevil zmuchlovaný papírek. Najednou se nad tím zarazil, jelikož mu bylo zcela jasný, že někdo o něm ví. Ale po přečtení vzkazu na papírku usoudil, že se mu někdo snaží pomoci, než ublížit. Vůbec nechápal, proč by mu nějaký Engar měl pomáhat s hledáním své dcery. Když zaslechl rachot vycházející se na patře, kde se nacházel, rozhodl se, že poběží tentokrát o patro níže. Čím více pobíhal po paláci, tím více zjišťoval, že se jim Engary začínají jenom hemžit, proto mu nezbývalo nic jiného, než se připravit na velmi tvrdý boj. Když chtěl odbočit do jedné z chodeb, zjistil, že až moc Engarů tama prochází. Zjevně nalezl patro, odkud se vše koordinuje.

Oxim, 15. února, 0:00
Jelikož už byla půlnoc a Engarové neradi večer bojují, boje tak ustály a obě strany se stáhly.

Karina nervózně seděla na trávníku opřená o strom a čekala, co se bude dít. Poblíž ní pochodovalo několik Antiků, kteří přišli branou na pomoc.
„Tohle já nevydržím,“ řekla Karina a vstala na nohy.
„Karino, nikam nechoď, sama nic nezmůžeš,“ řekl jí táta.
„Ale já musím najít svou dceru i manžela!“
„Najdeme je, to ti slibuji,“ řekla Genesis, která je zaslechla. Během několika vteřin obě dámy zpozorněly, jelikož něco ucítily.
„Někdo sem jde,“ oznámila Genesis a za pomocí svých schopností vytvořila nad nimi světlo, které odhalilo mířící k nim skupiny Engarů. I přesto, že neradi bojovali v noci, boje tímto byly opět obnoveny.

Grimia, 4:00
Čas rychle plynul a Kevin skoro celou noc strávil vzhůru schovaný v místnosti, kde se moc Engarové neobjevují. Když se najednou v paláci spustil poplach, Kevinovi nezbývalo nic jiného, než vylézt z úkrytu a teleportovat se do pokoje, kde drží Emmu.

Když se objevil v pokoji, kde drží Emmu, musel si to vyřídit se strážným, který se zrovna v pokoji nacházel. Jelikož byl beze zbraní, nezbývalo mu nic jiného, než strážnému zlomit vaz. Když viděl Emmu ležící v postýlce, přišel k ní a radostně si ji vzal do náručí. Jen netušil, že tím spustil poplach. Během několika vteřin se v pokoji objevil Wenis s Lewrenem, kteří měli na svědomí únos Emmy. Oba byli překvapeni, že Kevin v paláci delší dobu už byl. Tentokrát jim ale Kevin nedal šanci, a i s Emmou se rychle teleportoval pryč z paláce.

Oxim, 5:00
Po dlouhých hodinách bitvy se podařilo Genesis srazit jednoho vyššího člena Engarské skupiny k zemi a vlézt mu do mysli. Během několika setin vteřiny zjistila, kde se Emma nachází. Nebyl už pak důvod držet ho při životě. Opět vytvořila kolem sebe menší vlnu, která zabila všechny Engary poblíž nich.
„Okamžitě se vraťte na Domiaceu! Už vím, kde drží Emmu.“
„Půjdu s tebou,“ řekla okamžitě Karina.
„Ne, nikdo nepůjde. Už dříve jsem se o to měla postarat sama,“ jen co to dopověděla, aktivovala se brána, do které vstoupila. Ostatní mohli jen sledovat, jak se Genesis pouští do samotného boje.

Grimia, 5:30
Kevin i s Emmou, kterou si zapnul pod blůzu, aby nenachladla, běžel po louce, která vedla k bráně. Opět využil své maximum pro teleportaci, a tak musel běžet po svých. Avšak nevěděl, kam přesně běží. Věděl jen, že to bude, co nejdál od paláce. Tou dobou bylo na planetě ráno. Na Grimii je krátká noc oproti dni, který trvá téměř devatenáct hodin. Když přeběhl louku, doběhl k útesu, kde zůstal v pasti, jelikož hned za ním běželi Engaři spolu s Wenisem a Lewrenem.
„Vzdejte se, nemáte šanci!“ zakřičel Wenis, který už pomalým krokem mířil ke Kevinovi.
„Jen přes moji mrtvolu.“
„Mno jak chcete.“ Kevin se podíval lehce za sebe. Než aby dal dobrovolně Emmu Engarům, to radši skočí ze skály v naději, že se bude moci teleportovat.
„Quentano inferes,“ řekl Wenis s mávnutím ruky, když viděl, co chtěl Kevin udělat. Bohužel pro něj to bylo pozdě, jelikož padal ze skály dolů.

Tou dobou už na planetě byla i Genesis, která z dálky viděla, jak Kevin i s Emmou padají dolů. Rychle se k nim přesunula, a i s oběma použila teleport skrze bránu. Wenis zahlédl Genesis, která je přenesla pryč z planety. Ale i tak Engarové mohou na půl slavit, Quentano inferes je smrtící útok proti Povzneseným. Ale i na nepovznesené to má značný vliv na život.

Galaxie Pegasus
Engeria, Atlantis, 6:00
Když se na Atlantidě dozvěděli, co Replikátoři opět mají v plánu, rozhodli se, že musí jednat, a to co nejrychleji. Tentokrát na poradě nechyběla generál Carterová, která se svou lodí přiletěla hned, jakmile spolu s Apollem vyřídili několik lodí Replikátorů. Spolu s vyššími členy Atlantidy a týmem plukovníka Lornea seděli v zasedací místnosti, kde zvažovali všelijaké návrhy na opětovné zničení Replikátorů. Tentokrát jednou pro vždy.
„Opět uskutečnit prvotní plán nebude možné, už jen z důvodu, že vlastní jiné lodě, které jsou už roztroušené po celé galaxii. Potřebujeme je co nejrychleji zastavit. Návrhy?“ V zasedačce zavládlo ticho, než aby někdo něco navrhl.
„M5S-224,“ ozvala se po chvilce přemýšlení Elizabeth, která si vzpomněla na jednu krásnou událost na té planetě.
„Co je to za planetu?“ zajímalo Sam.
„Ta mlhovina,“ najednou řekl John, když si vzpomněl.
„Ta, která vás uvěznila do té doby, než jste ji slíbili, že nepoužijete bránu k vytočení Zemi?“
„Přesně tak,“ odpověděl John.
„A co s ní chcete dělat?“ optala se Sam.
„Když mlhovina zjistila naše záměry, vytvořila pro nás svět, který sice měl chyby, ale docela dlouho nás tam udrželi. Co kdybychom tam nalákali Replikátory? Byli by uvězněni a jelikož fungují jako kolektiv, mělo by je to všechny na nějakou dobu vyřadit. Pokud to teda funguje i na stroje. Museli bychom si opět s mlhovinou promluvit,“ navrhla Elizabeth.
„Jak je tam ale nalákáme?“ zajímalo plukovníka Ellise.
„Musíme jim podstrčit návnadu, která je zavede přímo do mlhoviny,“ odpověděl John.
„Něco, kde bude stát, že DHD na planetě si pamatuje adresu Země. Stačí se jen připojit a získají ji. S tím, že tam ve skutečnosti adresa Země zaznamenána není, jelikož nikdy jsme ji nezadali,“ řekla Sam.
„To by šlo. Víme, ale kde se nachází?“ zeptala se doposud mlčící Martina.
„Ne tak úplně. Ale víme, na které planety se určitě objeví. Létají systematicky, prozatím zkoumají planety poblíž nic,“ ozval se plukovník Lorne.
„Dobrá. Plukovníku Lorne, vy a váš tým vyrazíte na planetu M5S-224, kde promluvíte s mlhovinou. Jestli Replikátoři návnadu spolknou, budou tam během chvilky,“ rozhodla Sam a pak se obrátila na Abrahama se slovy, „A my dva vyrazíme dávat návnady na planety. Snad na některou z nich poletí. Pokud budeme uvažovat, tak jak předtím, budou létat na obydlené planety.“
„A co budu dělat já?“ zajímalo Johna.
„Vy a Ronon půjdete navštívit planety, které už Replikátoři vyhladili. Poohlédnout se, zda-li tam něco pro nás nezanechali,“ odpověděla Martina.
„Rozkaz,“ řekl na to John a vstal ze židle, jako ostatní důstojníci spolu s doktorkou, která zůstává na Atlantidě.

Galaxie Kaliam
Domiacea, 8:30
Genesis po zachránění Kevina a Emmy se rychle s nimi objevila v paláci v lékařských prostorách, kde se antičtí lékaři postarají o Kevina, zatímco Genesis se postará o malou Emmu, která tu celou hrůzu prospinkala.
„Madam,“ ozval se najednou antický lékař, který v rukách držel skenovací zařízení. Výsledky ukázal Genesis, která se zděšeně na ně podívala.
„Quentano inferes.“
„Bohužel,… ano. Kontroloval jsem to dvakrát.“
„I’wai, okamžitě běž pro ostatní,“ nařídila jí Genesis. I’wai byla manželkou Wurruriho Christophera, bratra Kirbyho a syn Minawary.

Bránou na Domiaceu zrovna procházeli antičtí bojovníci i spolu s Minawarou, Karinou, Samuelem a Cassidy. Kousek od nich se nacházeli Frodren s Vortensis, Martinem, Charleen a Kirbym. Všichni měli namířeno směrem k paláci, od kterého viděli přibíhat k nim I’wai, která okamžitě po doběhnutí oznámila: „Emma s Kevinem jsou zpátky, ale na Kevina použili Quentano inferes.“ Nechyběla ani vteřina a Minawara s Frodrenem se teleportovali přímo do paláce. Ostatní rychle po svých běželi do paláce.

Galaxie Pegasus
M5S-224, 9:00
Tým vedený plukovníkem Lorneem právě prošel bránou na planetu s mlhovinou. Když se brána deaktivovala, Evan se poohlédl kolem sebe a hlasitě řekl: „Vím, že nás znáte. Potřebujeme vaši pomoc.“ Nejdříve zavládlo ticho, ale pak se přede všemi objevila postava ztvárňující generála Jacka O’Neilla.
„Nechci být nezdvořilí, ale slíbili jste nám, že sem už nevkročíte. Chci znát vaše vysvětlení.“
„Rasa zvaná Replikátoři na všech obydlených planetách zabíjí vše, co je živé. Potřebujeme vaši pomoc. Přesněji prosíme vás, abyste nám pomohli zachránit milióny lidí v této i v naší galaxii.“

Prostor kolem O9P-101, Apollo
Apollo po krátkém letu narazil na Replikátory, kteří opět bombardovali obydlený svět. Plukovník Ellis sedící ve velitelském křesle vydal rozkaz majoru Cooperové, aby zahájila prvotní část plánu. Mezitím major Meyersová útočila na replikátorské lodě. Prvotní plán byl totiž takový, že Megan bude namátkově jako by někomu posílat souřadnice, kde se nachází Atlantida, na které, jak Replikátoři moc dobře vědí, je uložena adresa Země.
„Pane, zjevně nám na to skočili,“ oznámila Megan.
„Jste si jistá?“ chtěl si být Abraham jistý.
„Rozhodně. Potvrdil nám to Hammond. Replikátorské lodě vyrazily jejich planety a razí přímo k M5S-224.“
„Meyersová, rychle to tu ukončíme a letíme na místo určení,“ rozkázal Abraham.
„Ano, pane.“

Galaxie Kaliam
Domiacea, 11:30
Zatímco Kevin, stále ještě živý, ležel na posteli, Minawara s Genesis a Frodrenem čekali na ostatní, až přiběhnou za nimi. Když Martin vběhl do místnosti, hned se zajímal, co to je Quentano inferes a co to znamená pro bratra.
„Je to moc, kterou vymysleli Engarové. Už jsme se s ní setkali. Pro Povznesené je to okamžitá smrt. Pro Antiky zjevně to samé, jen pomaleji,“ odpověděla Minawara.
„Chcete říci, že…?“
„Bohužel ano. A lék na to neexistuje,“ odpověděla tentokrát Genesis, která ještě chovala malou Emmu v náručí. Martin si povšiml, že i když je Emma tak malá, moc dobře vnímá své okolí. Na chvíli se zapřemýšlel, než si uvědomil jednu věc. Emma je potomek všech tří rodin, co kdyby ona mohla být samotnou záchranou svého táty. Jen nevěděl, co se stane s Emmou, jestli předtucha bude správná. Jenže neměl dostatek času na to, a tak musel jednat, co nejdříve. Od Genesis si vzal do náručí Emmu a šel i s ní ke Kevinovi. Položil ji jemu na hrudník a mohl jen čekat, jestli se něco začne dít. Všichni kolem něj dříve nechápali, co dělá, až pak Charleen zakřičela: „Martine, nedělej to!“ Chtěla mu v tom zabránit, ale zabránil jí v tom vytvořený štít od Kariny, která dřepěla u postele.

Galaxie Pegasus
M5S-224, 11:45
Tým plukovníka Lornea stále přemlouval mlhovinu, aby jim pomohli. Stále si nebyli jistí, jestli jim Replikátoři ještě více ublíží.
„Mohu vám slíbit, že vám se nic nestane. Jen potřebujeme, abyste je udržel ve vytvořené pro nich realitě, abychom se jich mohli jednou pro vždy zbavit. Jsou to stroje, zabíjí nevinné lidi. Nemají soucit ani slitování, potřebujeme vás,“ jen co Lorne domluvil, najednou se na planetě objevili Replikátoři se zbraněmi v rukou namířené na všechny členy Lorneova týmu, včetně něho. Tým tak byl uvězněn bez možnosti útěku na planetě, jelikož obě pozemské lodi teprve mířili k planetě.

Galaxie Kaliam
Domiacea, 12:00
Martinova předtucha ohledně Emmy byla správná. Dokázala použít své schopnosti, i přesto, že byla tak malá. Nějakou chvíli to trvalo, ale všichni najednou zaslechli tichým hlasem říct: „Emmy…“ Ano, byl to Kevin, kdo promluvil. Jen stále neotvíral oči. Pravou rukou, kterou mohl alespoň částečně hýbat, se dotkl Emmininých ručiček, aby ho přestala léčit. Cítil, jak její síla slábna. Věděl, jaký by to mělo dopad na to, kdyby o sílu úplně přišla. Jenže najednou celá místnost zazářila. V místnosti se objevila Dalera, Fanrad, Andilek, Oden, Aimen, Wurruri, I’wai, Duru a mnoho dalších povznesených i nepovznesených Antiků. Karina osobní štít deaktivovala, aby všichni Antikové mohli spojit své síly a použít je k záchraně a předání jejich sil.

14. února, 15:00
Karina s Emmou a s Kevin stáli u brány, kde čekali na ostatní, aby se s nimi rozloučili. Všichni tři se vrací zpátky na Zemi, co nejdál od Engarů. Když přišel Martin ke Kevinovi, poplácali se na rozloučenou po zádech.
„Vážně tu chceš zůstat?“ optal se ho brácha.
„Pochybuji, že by tady Frodren pustil Vortensis na Zemi, takže tu zůstávám. A přece jen, na Zemi mohu jít kdykoliv.“
„Když se každý týden zastavíte, nebude nám to vadit. Všichni jste zváni. Což ještě znamená, že musíme předělat dům. Všichni se tam s takovou nevejdeme,“ řekla Karina a všichni se kolem zasmáli.
„Což mi připomíná…“ Minawara přišla nenápadně ke Kevinovi a strčila mu menší antický disk do kapsy s tichými slovy do ucha: „Menší vylepšení na Queenmary a k tobě do domu. A kdyby něco chtěli i na Atlantidě, stačí říci… Ua“ Genesis jí plácla po rameni.
„Ty toho vážně nenecháš.“ Všichni se zasmáli, a pak se podívali na bránu, která se aktivovala. Po vyslání kódu do SGC se pomalu vydali k bráně. Než do ní vkročili, otočili se na ně a zamávali.

Konec

Úžasný moc se těšim na další díl.

vynikající díl

[kasparova655365]

Děkuji mockrát mno na další si počkáte krapet ... mno krapet dost

[kasparova655365]

Krásný den přeji všem
Včerejším dnem započalo psaní druhé série Genesis, až budu mít napsaný tak dva díly, tak pomalu začnu se zveřejňováním

Jen co mohu dopředu prozradit je to, že se nová série odehrává o 10 let později Zároveň se ale chvilkama budeme vracet zpátky do doby, kdy započala bitva s Replikátory

Tak jsem si konečně našel čas a dočetl myslím těch pět kapitol.

Shrnutí, je to úplně něco jiného než bych čekal. popravdě jsem si myslel že Engarové byly vyhyhunli před tím milionem let při bojích na Zemi.
Děj je poutavý, musím přiznat, že to bude ještě z mého pohledu dost zajímavé. Posílat Atlantidu do háje se mi nelíbí, ale je otázka jak to celé bude ještě vypadat.
zatím pěkné

[kasparova655365]

Abych se přiznala, vůbec jsem netušila, že první díl budu psát tak dlouho. Mno, už jen ten počet stran jsem krapet přepískla Druhá série tak oficiálně započala. Přeji krásné čtení

StarGate Genesis: S02E01 – Vítejte na Zemi

Galaxie Kaliam
Genesis, 28.února 2025, 8:00
Je to už deset let a pár dní, co byla Emma zachráněna z rukou Engarů, kteří ji chtěli vychovat dle svého a použít ji proti Antikům. To se jim ale nepodařilo, a tak každým dnem se pokoušeli Emmu opět získat. Emmě už je deset let, a i tak Engarové nepřestali útočit. Jsou to dva týdny, kdy naposledy Engarové zaútočili a unesli Emmu. Naštěstí během deseti let ji Minawara naučila používat své schopnosti tak dobře, že se dokázala sama osvobodit. Jenže poznamenalo jí to na životě. Vrátila se zpátky s popálenou rukou, kterou měla zároveň i zlomenou. Dlouhé hodiny se Engarům podařilo ji mučit, než od tama utekla. Když se vrátila zpátky k rodičům, nechtěla nic říci. Celé dny proplakala rodičům na ramenou.

Emma se právě teď nacházela s tátou na Genesis, kde spolu šli k jezeru, který se nachází poblíž domu. Kevin si chtěl s Emmou promluvit o události s Engary, ale Emma nechtěla o tom vůbec mluvit. Už jen pomyšlení na to bylo pro ni hrozné. Proto si ji vzal do náruče a vyrazili zpátky do domu, kde Kevin řekl Minawaře: „Vracíme se na Zemi. Nemohu sledovat Emmu, jak se tu trápí.“ Minawara souhlasně kývla hlavou a šla je doprovodit k bráně.
„Dávejte na sebe pozor. A ozvěte se mi někdy.“
„Určitě. Vyřiď prosím tě Martinovi, že mě mrzí, že tu nezůstáváme déle.“
„Vyřídím.“ Emma, která se držela na tátových zádech, zamávala prababičce na rozloučenou, než vstoupili do brány.

Mléčná dráha
Země
Za deset let se toho na Zemi hodně změnilo. Jednotlivé země se opět vrátily na svá místa se svými obyvateli. Amerika už tak byla opět jenom Amerikou. Avšak někteří obyvatelé si stále nemohou zvyknout na novou technologii, která se používá už na celé planetě.

Colorado Springs, Stargate Command
Po dlouhých odpracovaných letech předala generálmajor Samantha Carterová velení SGC brigádnímu generálovi Cameronu Mitchellovi, který zrovna stál v řídící místnosti, když se aktivovala brána zvenčí.
„Kdo je to?“
„Z Kaliamu,“ odpověděl kapitán Graham Simmons sedící u počítače ovládající bránu a štít na ní, který byl v současné době deaktivovaný.
„Vždycky přijdou neohlášeni,“ po těchto slovech se Cameron vydal do místnosti s bránou, kde tou dobou už stál Kevin se svou dcerou, kterou postavil na nohy.
„Generále.“ Plukovník podle vojenských pravidel pozdravil nadřízeného, který odpověděl taktéž: „Plukovníku.“
„Omlouvám se, že jsme přišli neohlášeni. Bylo to rychlé rozhodnutí.“
„Neomlouvejte se. Právě naopak, dorazil jste v pravou chvíli. Zrovna jsme chtěli vyslat Queenmary na misi.“
„Co to je za misi?“ zeptal se rovnou.
„V Pegasu v soustavě, kam jsme poslali Atlantidu, se poněkud často objevují Wraithové. Generál Caldwell si vyžádal vaši pomoc při útoku na ně.“
„Rozumím.“
„Bližší informace vám řekne vaše žena, která už s tím byla seznámena. Jsou na orbitě. Máte povolení k odletu.“ Kevin kývnul hlavou a z kapsy vytáhl vysílačku, kterou celou dobu měl s sebou v Kaliamu.
„Queenmary, tady Marks. Přeneste mě a mnou dceru na palubu a hned poté vstupte do hyperprostoru.“
„Ano, pane,“ přišla z vysílačky rychlá odpověď. Plukovník i s dcerou byli přeneseni na palubu Queenmary oproti generálu Mitchellovi, který si to namířil do kanceláře, kde na něho čekala Camile Wrayová z Civilní bezpečnosti.
„Vás bych tu nečekal.“
„Otevřela jsem si. Doufám, že to nevadí?“
„Ne,…“ Cameron sedl do křesla a čekal, co po něm bude chtít.

Galaxie Pegasus
M5S-224, 15.února 2015, 11:50
Tým plukovníka Lornea byl v pasti, jelikož Replikátoři měli namířené zbraně přímo na ně.
„Ani hnout,“ promluvil Replikátor velící skupině, která byla přenesena na planetu. Evan spolu s členy svého týmu se rozhlédli kolem sebe. Byli obklíčeni ze všech stran. Od samého začátku věděli, že je tu šance, že tato mise bude jejich poslední. Za žádnou cenu nechtěli Replikátory dovést na Zemi, a tak rukou chňapli po pulzační zbrani, která dokáže rozložit Replikátory na malé kousky. Jenže po několika výstřelech z jejich strany, trvá zbrani několik vteřin, než se opět nabije. Tou dobou už ale Replikátoři nemilostně několikrát vystřelili po všech čtyřech pozemšťanech.

Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, Stargate Command, 28.února 2025, 12:00
Generál Carterová se procházela chodbami SGC, které vedly do místnosti s bránou, kde čekala rodina mířící zpátky na Atlantidu.
„Začnete zadávat,“ požádala Sam kapitána Simmonse. Ten kývnul hlavou a na panelu začal zadávat adresu. Rodina McKayových už se nemohla dočkat, až se vrátí zpátky na Atlantidu. Jejich devítiletá dcerka Christina se držela mámy za ruku. Bylo to poprvé, kdy viděla Hvězdnou bránu tak blízko.
„Nemusíš se bát. Jen tím projdeme a budeme na místě,“ utěšovala ji máma.
„Až tam dorazíte, vyřiďte Radkovi a Danielovi, aby dorazili zpátky na Zemi.“
„Jo,“ zaradoval se Rodney, „Takže opět budu vedoucím vědecké sekce.“
„Vlastně ne,“ Sam mu překazila radostnou novinku.
„Radek s Danielem dostanou nový úkol, na kterém budou v Pegasu pracovat. Jen podrobnosti bych jim chtěla sdělit zde. Vás Rodney zaměstná Martina, která už s vámi má své plány. A vás Jennifer očekává doktor Beckett na ošetřovně. Při posledním hlášení si stěžoval na nedostatek personálu, což nechápu, protože úrazů tam značně ubylo.“
„Sedmý symbol zadán,“ ozval se najednou Graham a brána se aktivovala.
„Šťastnou cestu, popřála jim Sam a vyrazila do místnosti s transportéry. Rodney s Jennifer a Christinou vzali do rukou brašny s věcmi a vyrazili k bráně, před kterou se všichni zastavili. Viděli, že se Christina bojí, a tak ji chytli oba za ruku a společně vkročili do aktivované červí díry.

Hyperprostor, Queenmary, 19:00
Plukovník Marks seděl ve velitelském křesle na můstku, kde sledoval svou posádku, která se za posledních několika měsíců změnila. Téměř všichni propůjčeni z Daedala se vrátili zpátky na nově postaveného Daedala, který čekal na jejich přílet v Pegasu. Major Alicia Washingtonová známá jako Wash seděla u pilotní konzole, na které měla zobrazené senzory zobrazující jejich aktuální polohu.
„Brzy překročíme hranici Mléčné dráhy.“
„Přibližná doba příletu k Daedalu?“
„Dvacet osm hodin a třicet minut,“ odpověděla Wash a otočila hlavu směrem k plukovníkovi.
„Můstek je váš, než dorazí noční směna,“ oznámil Kevin a vstal z křesla.

Když dorazil do své kajuty, viděl, jak Emma spí na posteli. Kousek od ní seděla u stolu Karina, která čekala na dobu, kdy jí začne noční směna. Přišel k ní a naklonil se se slovy: „Kdy usnula?“
„Asi tak před půl hodinou,“ odpověděla a po chvilce povzdychla: „Kevine, jsme rodiče. Jak jsme tomu mohli dopustit? Opět. Když nedokážeme ochránit naši dceru,…“
„Proto jsme se vrátili. Do Kaliamu budeme chodit, jen když to bude nutné. Emma zůstane tady na Zemi.“
„To jsme říkali i předtím, a jak to dopadlo?!“ málem by křičela, kdyby Emma nespala.
„Tak to mi nemusíš připomínat, málem mě taky kvůli tomu zabili,“ řekl jí na to Kevin a šel si sednou na gauč, který byl pár metrů od dveří. Karina povzdychla a vstala od stolu. Sedla si vedle Kevina, který si opíral hlavu o ruce.
„Omlouvám se. Nemyslela jsem to tak.“
„Ale myslela. Nechci se už o tom bavit. Půjdu se taky vyspat. Za poslední měsíc jsem toho totiž moc nenaspal,“ oznámil jí Kevin a vyrazil do koupelny. Karina si uvědomila, že to, co řekla, neměla vůbec z úst vypustit. Vzala do rukou tablet a vyrazila na můstek, kde jí brzy začne služba.

O hodinu později
Kevin seděl vedle postele v křesle a sledoval ležící Emmu. Chtěl za každou cenu zjistit, co se jeho dceři stalo. Něco ho napadlo, ale nevěděl, jak to dopadne. Vstal z křesla a sedl si opatrně na postel k Emmě. Podíval se na ni a pak se rukou dotkl její tváře. Po chvilkové námaze jí nahlédl do vzpomínek.

Galaxie Pegasus
Adolia, Atlantis, 20:00
Bylo pozdě večer a Rodney s Jennifer a Christinou se zabydleli do zrekonstruovaného pokoje, který jim byl přidělen. Z obývacího pokoje byl krásný výhled na oblohu, kterou teď sledovala Christina.
„Dva Měsíce?“
„Vlastně tři, jen ho právě teď nevidíš,“ odpověděl Rodney, který s tabletem v rukou přišel k ní.
„Měla bys už jít spát. Ráno nás čeká další vybalování.“ Christina souhlasila a na dobrou noc dala tátovi pusu.
„Dobrou noc, tati.“
„Dobrou noc, broučku.“ Jen co Christina zavřela za sebou do pokoje dveře, přišla za Rodneym Jennifer, která mu sebrala z rukou tablet a položila ho na stůl.
„Ty půjdeš taky.“ Vzala ho za ruku a zavedla ho do ložnice, kde si oba lehli do postele.

Hyperprostor, Queenmary, 16.února, 7:30
Brzy ráno se po krásném spánku probudila Emma, která si promnula oči dříve než si sedla. Když se porozhlédla kolem sebe, nikoho neviděla. Očekávala, že tam s ní bude někdo z rodičů. Když se ale posadila a podívala se na zem, viděla ležet tátu ve stejném stavu, jako byla ona, když ji zachránili z rukou Engarů. Slezla rychle z postele dolů a snažila se tátu probudit, ale nedařilo se jí to.
„Tati! Probuď se,“ vůbec nereagoval. Emma se o svého táty bála, a tak zakřičela co nejvíce mohla: „Pomoc!“ Když jí zaslechli kolemjdoucí důstojníci, hnedka dali vědět Karině.
„Podplukovníku Marksová, tady podplukovník Bishop. Z vaší kajuty jsem zaslechl křik vaší dcery.“
„Hned jsem tam.“ Stačila jen chvilka a vyděšená Karina přiběhla ke dveřím od kajuty, které svým kódem otevřela. Když vešla dovnitř viděla Emmu, jak dřepěla vedle postele. Rychle k ní přiběhla a viděla, jak tátu držela za ruku.
„Kevine… Kevine!“ Karina rychle hledala po kombinéze vysílačku. Hned jak ji vytáhla a zaktivovala řekla: „Lékařský tým do kajuty plukovníka Markse!“
„Proč jsi to udělal?“ zeptala se tiše dřepící Karina. Věděla, že se v tuto chvíli odpovědi nedočká. Kdysi dávno ho učila používat dostávání se do něčí mysli, jenže zjistila, že když to použije Kevin, určitá událost se přenese přímo na něj. V tomto případě se na něj přeneslo vše, co se stalo Emmě.
„Táta bude v pořádku, slibuji.“ Emma s tekoucími slzy po obličeji se opřela o mámu.

O hodinu a půl později
Karina i s Emmou seděly na ošetřovně vedle postele, na které ležel Kevin. Obě čekaly, až se probudí. Když ten čas nastal, Emma vylezla k němu na postel a přitulila se k tátovi.
„Emmy…“ tiše řekl a pravou rukou, kterou měl zlomenou a popálenou, ji pohladil po vlaskách.
„Mrzí mě to. Moc mě to mrzí, tati.“ Emma se rozplakala tátovi na hrudi. Kevin za pomocí levé ruky si posadil Emmu na klín a objal ji. Emma chytla tátu kolem krku a nechtěla ho pustit. Když se Kevin podíval na Karinu, věděl, že už o všem ví.
„Nikdy jim to nedaruji. NIKDY!“ pomyslel si. Byl ještě více naštvaný než kdy předtím.

Mléčná dráha
MK9-301, Odyssey, 11:30
Plukovníci Paul a Felipe Emersonovi létali s Odysseou na různé mise po celé Mléčné dráze. Po desíti letech by nikdo nepoznal, že Paul pochází z jiné reality než z této. Oba stáli na můstku, ze kterého pozorovali planetu, na které tým SG-5 prováděl průzkum.
„Vypadá krásně. Mohli bychom tu zřídit základnu,“ řekl Felipe.
„U nás byla tato planeta označena za nevhodnou. Už jen z toho důvodu, že v zimě je tam přes mínus padesát.“
„Dobře, právě jsi mi to rozmluvil,“ řekl na to Felipe a usmál se na tátu.
„Odysseo tady SG-5, slyšíte nás?“ ozvalo se z interkomu na můstku. Felipe přišel ke křeslu, na kterém stiskl komunikační tlačítko.
„Slyšíme. Našli jste něco zajímavého?“
„Vlastně… Ano, našli. A měli byste se na to podívat, jelikož nám nebudete věřit,“ odpověděl plukovník Young, velitel SG-5.
„Jak to? Co tam máte?“
„Zjevně jsme objevili planetu, kterou obývala neznámá rasa. A jak se tu tak procházíme, zjevně jsme s ní tu čest ještě neměli.“ Felipe pohlédl na Paula a on na něj.
„Hned tam budeme,“ odpověděl Felipe a přerušil komunikaci s týmem na planetě.
„Vážně tam nikdo nežil?“ optal se ještě jednou Felipe.
„U nás ne,“ odpověděl Felipe a předal můstek své manželce, majoru Sharon Emersonové, kterou si před dvěma roky vzal za právoplatnou manželku. Sharon vstala od pilotní konzole a sedla si do velícího křesla. Místo ní si sedl k řízení mladý poručík.

Hyperprostor, Columbia, 13:00
Plukovník Jack Olsson s Columbií stále létal na známá místa, která v jiné realitě navštěvoval. Některé se planety vůbec nelišily, některé ale byly úplně k nepoznání. Právě teď měli namířeno k planetě, kde Kliprité měli hlavní základnu. Cesta tam trvá poněkud déle, než by chtěli. Columbia už nevlastní jak replikátorské jádro, tak i asgardské. Replikátorské před deseti lety nechali odstřelit a asgardské bylo řetězovou reakci hned po tom zničeno taktéž. Ale generál Carterová jim slíbila, že jakmile to bude možné, tak jim dají zcela nové s veškerým odkazem Asgardů. Jack seděl ve svém velitelském křesle, ze kterého sledovou svou tvrdě pracující posádku.
„Pane, jsme téměř na místě,“ oznámil major Matthew Carl sedící u pilotní konzole.
„Vystupte z hyperprostoru, štíty na maximum.“

Prostor kolem Argie, Columbia
Jakmile Columbia vystoupila z hyperprostoru, tak se vydali na místo, kde Klipriti měli základnu. Během několika vteřin letu dorazili k obávanému místu. Naštěstí tam nic nenašli.
„Senzory nic neukazují. Žádné známky po tom, že by tu někdy Klipriti byli,“ oznámil major Carl.
„Když už jsme tady, tak proč ji pořádně neprozkoumat. Vyšlete oba týmy na povrch planety na tyto souřadnice,“ řekl plukovník Olsson a podal majorovi tablet, na kterém byly uvedeny dvoje souřadnice.
„Ano, pane.“ Jack chtěl mít obzvlášť u této planety jistotu, že se tam nikdo nenachází. Klipriti ji v jejich realitě osídlili hned jako druhou, kde si navíc krom toho vybudovali vlastní portál pro cestování mezi různými galaxiemi.

Galaxie Pegasus
Adolia, Atlantis, 2.března, 10:00
Doktor Rodney McKay měl zrovna namířeno do zasedací místnosti, kde na něj čekala brigádní generál Martina Kašparová spolu s brigádním generálem Johnem Sheppardem a s doktorem Radkem Zelenkou. Všichni tři seděli kolem stolu a čekali, až Rodney dorazí.
„Omlouvám se, že jdu pozdě, zdržela mě dcerka. Nechtělo se jí do školy,“ jen, co do místnosti přišel, zahlédl všechny tři, jak sedí u kávy, která po dobu jejich čekání byla téměř vypitá.
„Posaďte se, doktore,“ pobídla ho Martina, která Rodneymu chtěla něco oznámit. Když se podíval na jejich tváře, tak hned pomyslel na to, že může zapomenout na pozici vedoucího vědeckého týmu. Když se před ně posadil, čekal, co se bude dít.
„S Johnem jsme už o tom mluvili. A pokud budete souhlasit, můžete se vrátit k němu do týmu…“
„Ano,“ zaradoval se hned Rodney, aniž by Martinu nechal domluvit.
„Abych to další rozhodnutí ještě nezměnila,“ plácla z úst, čímž Rodneyho hned umlčela.
„Když jsem byla na Zemi, bylo mi řečeno, že musím vybrat někoho, kdo umí dobře s antickou technologií,“ Rodney se podíval na Martinu a doufal, že vybrali jeho, „Vybrala jsem doktora Zelenky. Vy se doktore vrátíte na své původní místo.“
„Moment, moment, moment… Co dostal za práci?“ Místo, aby se radoval z toho, že má opět post velícího vědecké sekce, zajímal se o to, jakou práci dostal Radek.
„Doktor Zelenka bude spolu s doktorem Jacksonem a doktorkou Weirovou komunikovat s Antiky. Byli jsme k nim pozváni, a tak jsme museli vybrat ty, kteří s nimi budou po celou dobu spolupracovat a komunikovat. Pokud se nemýlím doktore, byl jste to právě vy, kdo pořád mluvil o tom, že chce zpátky svou pozici. Z tohoto důvodu jsem právě vybrala doktora Zelenky. S antickou technologií to umí, tak jako vy. Navíc, generál Carterová s tím souhlasila.“ Radek očekával, že v tuto chvíli mu bude závidět více než předtím. Po oficiálním rozhodnutí vstal Radek od stolu a opustil místnost.
„Ronon s Teylou se vrátí během dneška. Athosiané si našli planetu, na které se trvale usadí. Jakmile dorazí Queenmary, tak za pomocí jádra vytvoříme obranné satelity. Wraithové by se jen tak neměli na planetu dostat. Navíc budou mít na bráně štít, tak jako tady,“ oznámil John.
„Měl byste už vyrazit do laboratoře. Váš tým vás už očekává,“ řekla Martina a spolu s Johnem vyrazili zpátky do operačního, aby sepsali hlášení pro SGC. Rodney krátce po nich opustil taktéž místnost a vydal se za svými novými kolegy.

Prostor, Daedalus, 13:00
V prázdném prostoru se Daedalus střetl s mateřským úlem a dvěma křižníky. Wraithové opět po dlouhé době dávají o sobě vědět.

Na můstku u zbraňových systému opět seděl major Kleinman, kterého si Caldwell hned po dostavění Daedala vzal zpátky pod své velení.
„Pane, štíty na osmdesáti procentech. Queenmary brzy opustí hyperprostor.“
„Výborně. Zaměřte se na nejbližší loď a palte,“ rozkázal Steven.
„Ano, pane.“ Po rychlém zaměření wraithského křižníku, vyslal na ně pár atomovek. Zbývalo jen pár vteřin do dopadu, jenže na obrazovce se mu ukázalo, že byly před dopadem zničeny vyslanými šipkami.
„Hlavice byly zničeny před dopadem. Asgardské zbraně budou opraveny do dvou minut.“
„Pane! Zaznamenávám otevírání hyperprostorového okna,“ oznámila major Meyersová sedící u pilotní konzole. Podívala se před sebe a viděla, jak z hyperprostoru vyletěla Queenmary, která hned na wraithské lodě spustila palbu.

Queenmary
Plukovník Marks seděl ve velitelském křesle, ze kterého sledoval wraithské lodě, jak se přeskupují.
„Plukovníku, wraithský úl míří přímo na nás,“ oznámila Wash.
„Zaměřte jejich hypermotory a palte,“ rozkázal. Podplukovník Bishop kývnul hlavou a za pomocí paprskometů vypálil přímo na úl.

Po několika přesných zásazích byl wraithský úl zničen. Wraithové tak věděli, že nemají proti oběma pozemským lodím šanci, a tak opustili bojiště, na kterém zůstaly pouze šipky.

„Pane?!“ Bishop se otočil na Markse, který sledoval, jak se šipky seskupily a namířily si to k oběma lodím.
„Aktivujte EMP,“ s těmito slovy vstal z křesla a šel pár kroků dopředu.
„EMP nabito,“ ozval se po chvilce Bishop.
„Palte!“

Z Queenmary se objevil vlna energie, která si to namířila na letící šipky mířící na ně. Jen co vlna dosáhla svých cílů, wraithské šipky začaly postupně explodovat. Na takovou energetickou zátěž nebyly konstruovány. Daedalus tuto technologii na palubě nemá, a tak je z Queenmary informovali, aby se stáhli z dosahu EMP, které opět nebyli a použili na další vlnu šipek. Jen co byla poslední šipka zničena, Queenmary přiletěla blíže k Daedalu.

Plukovník Marks stál u boční obrazovky, která se po skončení bitvy aktivovala.
„Generále.“
„Plukovníku, skvělé načasování.“
„Přiletěli jsme tak rychle, jak jen to šlo. Jaký je váš stav?“
„Jen pár škrábanců, nic hrozného, co bychom při letu nedokázali opravit. Na Atlantidě nás už budou očekávat.“
„Až po vás,“ jakmile to dopověděl, obrazovka se přepla na dálkové senzory, které ukazovaly, že obě wraithské lodě opouští soustavu.

Daedalus jako první otevřel hyperprostorové okno, do kterého vletěli. Věděli, že Queenmary je značně rychlejší, než lodě typu BC-304. Proto jim nechali náskok.

„Daedalus úspěšně skočil do hyperprostoru,“ oznámila Wash.
„Zadejte Atlantidu. Stejně tam budeme dříve než oni,“ řekl na to s úsměvem Kevin a stoupl si za ni.
„Docela se divím, že generál chtěl BC-304. Očekávala bych, že by chtěl modernější.“ Sledovala Kevina, co jí na to odpoví.
„Caldwell byl jako první, kdo velel postavené lodi typu BC-304. Ani se mu nedivím, že ji opět chtěl. Kdybych byl na jeho místě, tak bych chtěl taky tu samou loď, jen bych ji časem nechával vylepšovat,“ odpověděl na to s úsměvem a natáhl ruku na konzoli, na které zmáčkl pár tlačítek. Hned na to vletěli do hyperprostoru. Wash byla tak zamyšlená, že na skok do hyperprostoru úplně zapomněla.
„Omlouvám se.“ Kevin se usmál a poplácal ji po ramenou.
„Časem si na to zvyknete. Dejte vědět Zemi, že jsme na cestě k Atlantidě.“ Kevin si sedl zpátky do křesla a snažil se pohnout prsty na své pravé ruce. Ještě v nich neměl takový cit, aby s nimi pořádně hýbal.

Mléčná dráha
Q3R-911, 15:00
Tým SG-2 pod vedením kapitána Scotta Singera byl původně na průzkumné misi. Když ale objevili něco, co přesahuje jejich chápání, zavolali zpátky na Zemi, odkud vyslali za nimi Hammonda. Když generál Carterová spolu se svým týmem vědců v čele s majorem Jennifer Haileyovou dorazili na místo setkání, kapitán Singer je dovedl do jeskyně, která byla stíněná. Komunikace zevnitř tak není možná.
„Co jste nalezli?“ optala se Sam.
„Zařízení, které se po našem příchodu aktivovalo. Zjevně to má něco společného s Antiky. Ale jelikož nám o tom nic neřekli, tak to zjevně chtěli nechat před námi utajené,“ odpověděl Scott a podíval se na Sam, která se o to začala ještě více zajímat. Jen co vkročili do jeskyně, opět se všude rozsvítily světla, která je zavedla do velké místnosti, která byla plně vybavena několika počítači neznámého druhu.
„Majore, vy si vezměte druhou stranu. Já se podívám na tuto,“ rozhodla Sam, která si dříve, než promluvila, přečetla jeden nápis, který byl psán antickou nářečí. Jednalo se o experimentální laboratoř, kde antičtí vědci zkoumali svou genetiku i lidskou. Doufali, že zjistí, proč lidé žijí tak krátce než Antikové. Zároveň doufali v to, že zjistí, jak prodloužit lidem dlouhověkost, aby je nemuseli v případě svých zájmů oživovat. Zjevně to má něco společného s experimentem, o kterém se kdysi Antikové zmínili. Jen výsledek byl jiný, než očekávali. Sam si sedla k prvnímu panelu a vytáhla si veškeré potřebné věci k dostání se do jejich počítače, aby si mohla veškeré informace stáhnout a v klidu prozkoumat.

Země, Colorado Springs, dům Marksových, 17:00
Už se pomalu stmívalo a Martin s Vortensis, kteří se na pár dnů opět vrátili na Zemi, oznámili rodině radostnou zprávu. Po dlouhých letech čekání na Frodrenovo svolení si Martin vezme Vortensis za manželku.
„Konečně,“ zaradovala se Charleen a oba zároveň objala.
„Mami… Umačkáš nás,“ zasténal Martin.
„Oh, promiň.“ Charleen hned poodstoupila.
„Gratuluji. Jen tu teď chybí Kevin s Karinou i s Emmou,“ řekl Kirby.
„A kde vůbec jsou?“ optal se Martin.
„V Pegasu. Engary vystřídali za Wraithy. U nich alespoň nehrozí, že by Emmu unesli kvůli jejím schopnostem.“
„Mno, v několika dnech nehrozí, že by Engarové šli po ní. Jelikož Genesis s Minawarou vyrazily přímo na ně. Než jsme sem přicestovali, plánovaly útok přímo na ně. Menší odplata za to, co provedli Emmě,“ oznámil Martin.

Galaxie Kaliam
Oxim, 18:00
Pro Genesis i Minawaru to byla krásná doba na menší útok proti Engarům. Vybraly si tak druhou jejich nejvíce osídlenou planetu. Když se objevily hned u brány, obě máchly rukama a několik Engarů se krásně proletělo vzduchem.
„A to si říkají strážci brány.“ Minawara najednou zmizela a objevila se na bráně, na kterou si sedla. Měla tak krásný výhled. Genesis zavrtěla hlavou a přenesla se k ní.
„Divím se, že tu ještě nikdo není,“ řekla Genesis.
„Ehm… Krapet jsi to zakřikla.“ Minawara ukázala rukou před sebe, kde se najednou začaly objevovat skupiny Engarů.
„Mno vida. Tady jste,“ řekla na to Minawara a seskočila z brány dolů. Přitom použila svou nejoblíbenější schopnost. Jen co dopadla na zem na nohy, sepjala ruce a vytvořila opětovně tlakovou vlnu.
„Gen!“ zavolala na Genesis zkráceninou, „Příště půjdeme přímo na Grimii. Tady je nuda.“ Genesis zavrtěla hlavou a objevila se hned vedle ní.
„Až půjdeme na Grimii, tak bude téci krev,“ řekla jí na to Genesis a na všechny ležící Engary použila svou schopnost. Ta už ale nebyla omračující, ale přímo smrtící.
„Půjdeme?“
„Až po tobě,“ odpověděla Minawara.
„Pěkně první. Ještě bys tu přenocovala.“ Genesis aktivovala bránu a pěkně Minawaru pošťouchla, aby jako první prošla bránou. Jen co se brána po jejich odchodu deaktivovala, z lesa vyšla Thea, která už byla dospělou slečnou.
„Brzy se shledáme, … mami.“

Olymp
Minawara s Genesis se objevily na Olympu, kde na ně čekali Aimen a Oden Marksovi, kteří přivedli ze Země vzácnou návštěvu. Doktoři Weirová, Jackson a Zelenka byli prvními hosty ze Země, kteří nepatří k Antikům a cestovali tak do Kaliamu poprvé.
„Vítejte na Olympu,“ přivítala je Genesis.

vynikající díl

první serie parádní, tak ted zas musíme čekat na pokračování

[kasparova655365]

Zdravíčko, opět po delší době čekání na nový díl Přeji krásné čtení

StarGate Genesis: S02E02 – Nový začátek

Galaxie Pegasus
Adolia, Atlantis, 19:00
Daedalus s Queenmary přistáli na Atlantidě na stanovených molech. Jen co obě lodě otevřely přechodové dveře, oba velitelé si to namířili do řídící místnosti. V půli cesty se oba setkal, a tak si mohli popovídat, než dorazí k nejbližšímu transportéru.
„Generále.“
„Plukovníku. Jaká byla cesta?“
„Nechci vás nějak naštvat, ale rychlá,“ odpověděl Kevin a usmál se. Věděl, že Daedalus je krapet pomalejší než Queenmary.
„Někdy vás určitě předeženeme,“ řekl na to Steven a vstoupili do transportéru.

Jen co se objevili poblíž prostoru s bránou, namířili si to ke schodišti, které vedly do řídící místnosti.
„Co nás vůbec teď čeká?“
„Pomoci Athosianům postavit jejich domov.“
„A já myslel, že se jim u nás na Zemi líbí,“ divil se plukovník.
„To všichni. Ale stále zde v Pegasu mají více přátel než u nás. Bylo pochopitelné, že se jim pořád nebude chtít cestovat ze Země sem a pak zase tam.“
„Tak to už je pochopitelné.“
„Krásný dobrý večer,“ přivítala je Martina, která seděla na židli poblíž terminálu.
„Vy ještě nespíte?“ zeptal se generál.
„Na mě je to ještě brzy,“ Martina vstala ze židle a vyrazili do její kanceláře, „Většinou chodím spát až kolem desáté hodiny. Posaďte se.“ Všichni si sedli do křesel, které tam měla pořízené ze Země.
„Tak jaké jsou naše následující úkoly?“ zeptal se Steven.
„Vy poletíte na stanoviště Alfa. Ze Země nám poslali bedny semen a někde se zasadit musí. Pochybuji, že by na vodě něco vyrostlo. Navíc doktorka Brownová má v tom své záliby,“ odpověděla Martina a pak se podívala na Kevina.
„A já už asi vím, co čeká nás. Generál to při cestě nakousl.“
„Vaše jádro je z celé pozemské flotily nejlepší. Stavět budovy a vytvářet obranné satelity kolem planety by pro vás mělo být snadné.“
„To ano,“ na chvilku zavládlo ticho, než opět promluvil, „Mohl bych na chvilku s vámi mluvit o samotě?“
„Už mizím.“ Steven vstal z křesla a vydal se zpátky na Daedala.
„Má to spojitost s tím, co se vám stalo s rukou?“ Hned si všimla, že nějak s ní moc nehýbe.
„Tak trochu. S dcerou se musím vrátit zpátky na Zemi.“
„Bude v pořádku?“
„Doufám. Nebyl to moc dobrý nápad brát ji s sebou. Ale samotnou jsem ji zas nemohl nechat. Obzvlášť po tom, co se stalo.“
„Rozumím. Kdy chcete odejít?“ zeptala se.
„Hnedka. Jen informuji posádku o misi a hned vyrazím zpátky.“
„Dobře. Počkám na vás tady.“

Galaxie Kaliam
Genesis, 5. března, 10:00
Plukovník Marks se opět vrátil zpátky do Kaliamu, když se dozvěděl, že tam mají své lidi ze Země. Prvně chtěl jít sám, jenže Emma chtěla jít s ním. Po dlouhých protestech ji nakonec vzal s sebou. Jen, co se oba objevili na Genesis, Minawara se objevila u brány.
„Ahoj,“ ozval se jako první Kevin.
„Ahoj,“ odpověděla Minawara a následně máchla rukou. Kolem brány se aktivoval štít.
„Je to pro vaši ochranu. Celá planeta je zabezpečena. Niwarsa krouží kolem planety. Měli byste být v bezpečí. Všude vás bude někdo doprovázet a dohlížet na vás oba. Kdybyste cokoliv potřebovali, okamžitě mi dejte vědět. Budu u sebe v pokoji,“ oznámila jim.
„Děkuji.“ Všichni tři si to namířili k paláci. Při cestě Kevin zpozoroval několik desítek antických válečníků. Byli doslova obklíčeny vojáky.
„Kde vůbec jsou?“
„Myslíš všechny tři doktory?“
„Přesně tak.“
„Jsou v místní knihovně na Olympu. Jen, co jsme jim povolili přístup k naší historii, už s nimi moc velká řeč nebyla,“ odpověděla Minawara a usmála se. Když ale viděla Emmu, jak se táty drží za ruku, zastavila a dřepla si k ní.
„Prababička s pradědou by si chtěli s tebou na chvilku zahrát pár her, šla bys do toho?“ zeptala se své pravnučky.
„Chci být s tátou,“ odpověděla tak tiše, že ji málem nebylo rozumět.
„Neboj se, budu hned poblíž,“ řekl na to Kevin a ukázal rukou na Aimen a Odena, kteří stáli před palácem a čekali na ně. Emma nakonec souhlasně kývla hlavou a rozeběhla se za praprarodiči. Kevin pak pohlédl na Minawaru, která si s ním chtěla bez přítomnosti Emmy promluvit.
„Co se stalo?“ optala se a oba si sedli na lavičku, která byla poblíž cesty.
„Dostal jsem se Emmě do hlavy.“
„Tak to už vysvětluje všechno.“ Oba se podívali na Emmu, která si s Aimen i Odenem hráli poblíž jezera. V tuto chvíli si hráli na honěnou.
„Už se dále nemohu dívat, jak se nemůže bránit. Myslíš, že zvládne naučit se vytvořit energy kouli?“
„Uh,“ zarazila se na chvilku, „To ti nedokážu vůbec říci. Je ještě dítě, běžní Antikové se to učí až v dospělosti. A nakonec to stejně zvládnou jen někteří. Pro začátek by bylo nejlepší ji naučit, co učili vás všechny na vojně. Musí být vytrvalá, soustředivá. Nebát se ničeho… Kevine, já nevím. Vím, že to myslíš pro svou dceru dobře, ale na tohle je ještě příliš brzy. Zkusit to samozřejmě můžeš, ale nezaručuji ti výsledky.“ Kevin se opřel o ruce a sklonil hlavu.

Galaxie Pegasus
M5S-224, 15.února 2015, 12:15
Celý tým plukovníka Lornea ležel na zemi mrtvý. Když samotná mlhovina viděla, co se stalo, okamžitě bez jediného zaváhání zakročila. Celá planeta se najednou rozjasnila. Silný svit zaslepil Replikátory, že oni sami nevěděli, co se děje. Po utlumení světla byla planeta bez viditelné jakékoliv mlhoviny. Replikátoři ale neztráceli naději a na bráně zadali adresu Země. Hvězdná brána úspěšně navázala kontakt. Replikátoři věděli, že na bráně mají štít, a tak skrze červí díru poslali virus. Když jim bylo potvrzeno, že brána na Zemi je průchodná, vyrazili na cestu.

Z velmi velké dálky je sledovala samotná mlhovina, která se brzy opět objevila na planetě. Jen, co se tam objevila, Replikátoři nehybně stáli na planetě. Mlhovina se zformovala opět do podoby generála O’Neilla. Smutně sledoval čtyři mrtvé pozemšťany, u kterých se brzy objevil plukovník Abraham Ellis se svým frontovým týmem. Když viděl, co se stalo, podíval se na mlhovinu, která jim nedokázala pomoci se zabráněním jejich smrti. Místo toho dokázala uvěznit všechny Replikátory ve vytvořené realitě. Jelikož byli všichni propojeni, zmrzli tak do jednoho.

Vytvořená realita
Replikátoři postupně procházeli ve velkém bránou na Zemi, kterou úspěšně eliminovali a získali do svých rukou. Vůbec neměli tušení, že je to jen vytvořená fantazie mlhoviny.

Galaxie Kaliam
Genesis, 4. března 2025, 15:30
Jen co si s Emmou praprarodiče dohráli, vzal si ji na menší procházku tatínek. Zrovna šli kolem velkého rybníka táhnoucí několik kilometrů. Antičtí válečníci je vůbec nespouštěli z očí. Na každém místě, kam se hnuli, vždycky byl někdo ze strážců. Emma se držela táty za ruku a čekala na to, co si pro ni připravil. V jednu chvíli se oba zastavili a Kevin si jako první sedl na trávník. Jen co si sedla i Emma, promluvil: „Chtěla by ses naučit bojovat?“ Emma se překvapivě podívala na táty. Místo, aby něco řekla, radostně táty objala kolem pasu. To ale ještě nevěděla, co ji čeká. Než ji Kevin naučí používat schopnosti, musí se naučit to, co se několik let učil sám ve vojenské škole na Zemi pod vedením několika skvělých vojáků, kteří už bohužel po útoku Luciánské aliance nežijí.

Olymp, 16:45
Jen co Queenmary dokončila svůj úkol, vyrazila zpátky na Zemi, kde Karina hned použila bránu a vyrazila na Olymp podívat se, jak se daří všem třem návštěvníkům ze Země.

Daniel, Elizabeth i Radek seděli v místnosti v hlavní budově Antiků, kam Karina dorazila i se svými rodiči.
„Doufám, že vám nic nechybí,“ řekla Karina, jen co prošla dveřmi.
„Vše potřebné máme v pokojích,“ odpověděla za všechny Elizabeth a posadili se kolem stolu.
„Karina nám pověděla, že máte několik otázek, na které byste chtěli znát odpověděli,“ začala Cassidy.
„To určitě,“ Daniel hned vytáhl bloček, ve kterém nalistoval připravené otázky, „Kde jste se zrodili? Četl jsem o tom různé teorie, ale pochybuji, že nějaká z nich je pravdivá.“
„My dva jsme se narodili zde v Kaliamu, takže to, co vám řekneme, bude to, co jsme se sami dozvěděli od našich rodičů,“ dopředu je upozornila Cassidy.
„Možná vám to bude znít trochu srandovně, ale Galaxie Světla, poději Galaxie Temnoty,“ začal Samuel, „se stala prvním domovem Antiků. Celou galaxii obývali slušní lidé, kteří si navzájem pomáhali. Časem se dostali do bodu, kdy se dokázali povznést. Z počátku, kdy všichni zjišťovali, co jako povznesení mohou dělat, byli všichni k sobě přátelští. Ale po několika měsících přátelství skončilo. Musely se zavést pravidla, a to se několika Antikům nelíbilo.“
„Chcete říci, že…?“ Daniel už tušil celou pravdu.
„Ano. Engarové jsou bývalí členové Povznesených,“ odpověděla Cassidy.
„Utvořily se dvě skupiny. Antikové a Engarové. Dříve než Genesis velel všem Antikům její otec. Toho ale zabil Wenis, když mu částečně sebral schopnosti. Genesis to viděla na vlastní oči. Jen co její otec stihl před smrtí Wenisovi sebrat částečně schopnosti, Genesis to udělal ve větším,“ pověděl Samuel.
„Všichni Engarové částečně přišli o své schopnosti a byli sesunuti do nižší sféry bytí. Problém byl v tom, že jich bylo více. Začala válka a z Galaxie Světla se stala Galaxie Temnoty. Na mapách ji hledat nemusíte. Celá galaxie byla zničena. Opustili jsme ji a vydali jsme se hledat nový domov. Někteří se usídlili v Pegasu, další v Mléčné dráze nebo Alteránu, a někteří zde v Kaliamu. Zde nás teď naleznete všechny. I Engary, kterých už naštěstí není tolik, jak předtím. Když se objevili na Zemi, tak je za pomocí Atlantidy vyhubili. Ti, co přežili na orbitě, utekli. Bylo to naše první vítězství.“
„Po dlouhé době,“ doplnil její manžel. Všichni tři vědátoři se tak dozvěděli, že antická historie není tak růžová, jak by každý předpokládat.

Genesis, 18:00
Kevin se rozhodl, že jako první naučí Emmu energy kouli. Věděl, že s pouhým pěstním bojem by proti Engarům neuspěla. Oba seděli na trávě a Emma tátu pečlivě poslouchala a sledovala. Když ale chtěl na ukázku energy kouli vytvořit, koule samotná ho poranila.
„Sakra.“ Několikrát bolestí máchl rukou.
„Tati?!“ vyděsila se kvůli tomu. Jak se dalo očekávat, hned se u nich někdo objevil.
„Jste v pořádku?“ zeptal se Frodren, který byl poblíž.
„Jen jsem netušil, že mi ortéza zabrání vytvořit energy kouli,“ odpověděl Kevin opatrně si ji sundal z ruky. Avšak se nad jeho zraněnou rukou na chvilku zarazil, nakonec mu ji ošetřil.
„Mohu s vámi mluvit?“ optal se opatrně Frodren.
„Pokud myslíte tu ruku, tak je to v pořádku,“ ujistil ho Kevin a očima nenápadně poukazoval na Emmu. Frodren to hned pochopil. Jakmile byl s ošetřením hotov, Kevin si nasadil zpátky ortézu.
„Kdybyste něco potřebovali, stačí říci,“ jen co to dopověděl, zmizel.
„Bolí tě to?“
„To bude dobrý,“ odpověděl jí táta a Emma se o něj opřela. Kevina ale po chvilce napadlo, jak by to mohl napravit. A tak s Emmou vstali a vyrazili do domu s nadějí, že tam nalezne nůžky nebo nůž, čímž by si udělal menší díru v ortéze. Jen co přišli ke schodům, vyhlásil Kevin soutěž: „Kdo první nalezne nůžky nebo nůž?“ Emma se rychle rozeběhla oproti Kevinovi, který věděl, že jen tak takové věci tady nenajde. Proto si to namířil přímo do kanceláře, kde v tu chvíli seděla Minawara. Zaklepal a vstoupil dovnitř.
„Mohu?“
„Samozřejmě,“ odpověděla a vstala od stolu.
„Máš tu někde nůžky nebo nůž?“ zeptal se Kevin a Minawara jen nevěřícně na něj koukala.
„Děláš si srandu, že jo?“
„Ne.“ Minawara otevřela šuplík a vytáhla z něj nůž, které mu podala.
„Ale opatrně s ním. Nerada bych ho viděla v někom zabodnutý.“
„Slibuji a děkuji.“ Kevin hnedka odešel z kanceláře a vydal se zpátky za Emmou. Minawara stoupla k oknu a podívala se ven, kde opět viděla svého vnuka s pravnučkou. Zajímalo jí, co s tím nožem budou dělat. Kevin i Emma si opět sedli na trávník a oba si z rukou sundali ortézu. Kevin do obou na místě dlaní udělal dostatečně velkou díru, aby ortéza nezamezovala jejich schopnosti. Pak si je oba nasadili zpátky na ruce. Kevin několikrát po sobě hodil do vzduchu nožem, který najednou zmizel a objevil se u Minawary na stole. Když se podívala na stůl a zahlédla zpátky nůž, podívala se pak zpátky na oba dva. Kevin ji zamával jako vděk za půjčení. Když viděla, co pak Kevin udělal, hned to pochopila, k čemu ho potřeboval.

Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, dům Olssonových, 6. března, 9:00
Syn Jacka a Kate Olssonových, Tyler běhal po zahradě, kde ho oba rodiče sledovali.
„Takže přece jen se mi to nezdálo,“ řekla Kate, která seděla u stolu.
„Bohužel. Tyler podědil po mně schopnosti,“ řekl na to Jack, který stál u zábradlí terasy.
„Víš, že ho je budeš muset naučit ovládat.“
„Já vím.“ Jack se podíval na syna, který nevědomě vytvořil kolem sebe ochranný štít. Po jeho zmizení se vydal za ním.
„Tati, viděl jsi to?“ Jack si dřepnul, aby se synovi mohl dívat do očí.
„Ano, synu, viděl. A proto si teď o tom musíme promluvit.“ Tyler sedl na zem, stejně jako jeho táta.
„Tati? Udělal jsem něco špatného?“
„Nic jsi špatného neudělal. Jen ti musím povědět něco o mé minulosti. Souvisí to s tím, cos před chvílí udělal.“

Země, Colorado Springs, Stargate Command, 11:00
Kapitán Graham Simmons zadával na bráně adresu planety, na kterou vyráží tým složený téměř ze starších lidí. U brány na zbytek týmu čekali generál Carterová a Mitchell. Hned chvíli na to se k nim připojil Teal’c i Vala. Daniel bohužel nebyl k dispozici, jelikož stále se nacházel v Kaliamu.
„Tak tohle mi chybělo,“ přiznal se přede všemi Mitchell.
„Moc bych se neradovala. Žádná akční mise nás nečeká,“ Vala mu zkazila celou radost. Vražedným pohledem se na ni podíval. Vala ho ale zazdila tím, že se na něj usmála a svá slova potvrdila několikrát kývnutím hlavou.
„Sedmý symbol zadán,“ oznámil kapitán a brána se aktivovala.
„Můžeme?“ optala se Sam.
„Dámy první,“ odpověděl Cameron a jen co Vala se Sam vyrazily, hned za nimi šli Teal’c i Cameron. Vedle kapitána Simmonse stál brigádní generál Brad Robbins, který v nepřítomnosti Mitchella a Carterové velel SGC.
„Kdy se má ozvat SG-2?“ optal se.
„Za hodinu by měli podat hlášení,“ odpověděl kapitán.
„Dejte mi pak vědět. Budu v konferenční místnosti a jednat s Civilní bezpečností. Bůhví, co si opět vymysleli. Ani se nedivím, že ti dva raději utekli na Gammu. Kdybych o tom vědět, šel bych hned s nimi,“ řekl generál Robbins před svým odchodem.
„Hodně štěstí, pane,“ popřál mu Graham.
„Děkuji. Kdybyste cokoliv potřeboval, a tím myslím cokoliv, hned volejte. Uvítám každou pomoc proti bývalé IOA.“
„Budu na vás myslet,“ řekl na to kapitán a generál s ne moc nadšenou náladou vyrazil na konferenci.

Stanoviště Gama
Jen, co SG-1 vystoupila z brány, hned na ně čekal uvítací výbor. S překvapením pro všechny tam stála Emma Marksová, o které si všichni mysleli, že je v Kaliamu.
„Vítejte na Gamě,“ přivítala je všechny.
„Děkujeme,“ odpověděla Sam, „A kde jsou ostatní?“ Emma se začervenala a podívala se směrem ke dveřím, které po celou dobu už byly otevřené. Hned se k nim rozeběhla a skočila tátovi do náručí. On i brigádní generál Jean Greyová přišli blíže k týmu.
„Ahoj Kevine,“ pozdravila ho Sam a Emmu pohladila po tvářičkách.
„Když si vzpomenu, jak jsi byla malá, když ses narodila. A teď je z tebe velká slečna.“
„Ahoj Sam. Slyšel jsem, že vy dva byste měli být někde jinde.“
„To měli, jen jsme to přehodili na Brada,“ přiznal se Cameron.
„Na Brada Robbinsna?“ Sam kývla souhlasně hlavou.
„Soucítím s ním,“ řekla na to Jean.
„Slabé slovo. Po posledním takovém jednáním jsem ho našel ve dvacítce. Než jsem ho dostal domů, byly tři hodiny ráno. Karina mě pak za to málem zabila.“
„Dvacítka?“ Nikdo z přítomných nechápal, co to vůbec je nebo znamená.
„Oblíbený lokál.“ Všichni najednou pomysleli na to, že Brad pije ve velkým alkohol.
„Jen se tam nepije alkohol, ale střílí paintballovými zbraněmi. Takže Emmy, dneska se ještě vrátíme na Zemi. Navštívíme Olssonovi a já mezitím najdu Brada.“
„Ajaj,“ vyšlo ze Sam. Spolu s Cameronem si uvědomili, že neudělali moc dobrou věc.
„A jak jde výcvik studentů?“ optal se Teal’c. Byl to totiž důvod, proč zrovna zamířili na stanoviště Gama. Právě zde se trénují noví kandidáti do SG týmů.
„Pojďte za mnou a sami uvidíte,“ odpověděla Jean a všichni ji následovali.

Jen co všichni vyšli ven ze základny, viděli před sebou velkou výcvikovou arénu, ve které se nacházela stovka studentů.
„Páni. Stále nemohu uvěřit tomu, že se jich tolik přihlásilo,“ nevěřila tomu Vala.
„A musím dodat, že všichni, co se přihlásili, jsou stále tady. Nikdo neodešel,“ doplnila Jean.
„Obytné části byly dokončeny dneska ráno, když sem dorazila i Queenmary. Studenti tak budou moci zde zůstávat, pokud budou chtít. Vyučovací hodiny jsou od pondělí do pátku. Nebudou se tak muset pořád přesunovat,“ oznámili Kevin a po dlouhém nošení postavil Emmu na nohy.
„Alespoň budeme mít konečně možnost provádět noční přepadovky. Členové SG týmů by měli být připraveni na všechno,“ řekla na to Jean. Když se všichni porozhlédli kolem sebe, připadali si, že jsou na Zemi. Vše jim tam připadalo jako domov za starých dob.
„Pokud vám to nevadí, ráda bych vás vzala do tělocvičny. Někdo se nám nabídl, že řádně proškolí studenty.“ Jean se jen podívala na Kevina, který zavrtěl hlavou.

Prostor kolem Země, Ares
Poté, co Luciánská aliance zaútočila na Zemi, se všichni shodli na tom, že by kolem Země měla obíhat vesmírná stanice, nazvali ji Ares. Její velitel se stal plukovník Ian Davidson, který už původně na vesmírné stanici nějakou dobu sloužil. Konstrukce stanice se velice podobala vnitřku pozemských lodí. Gravitace zcela fungovala jak na všech lodích, nikdo tak neměl problémy s chozením.
„Plukovníku, ze Země nám přišla zpráva,“ oznámil seržant David Thomson.
„Dekódujte ji a přepošlete mi ji.“ Plukovník Davidson seděl poblíž něho u počítače, na kterém sledoval dění na Zemi.
„Hotovo.“ Ian si na ploše zobrazil zprávu odeslanou přímo od generála Robbinsna. Ve zprávě stálo: „Plukovníku, přesuňte sledovací satelit nad budovu Civilní bezpečnosti. Kdyby se tam cokoliv neobvyklého dělo, dejte mi hned vědět. Schůze s nimi trvala poněkud krátce, než jsem očekával. Byl bych nerad, když tu není doktorka Weirová, kdyby něco vyvedli a my o tom nevěděli.“
„Hmm. Na Zemi se dějí čím dál zajímavější věci,“ řekl si pro sebe, než se otočil na seržanta, „Seržante, přesuňte satelit dvě nad Civilní bezpečnost a vše nahrávejte.“
„Rozkaz.“

Prostor kolem Země, Odyssey, 7. března, 8:00
Následující den ráno se Odyssea vydala na menší výlet do Pegasu, odkud před několika dny vyrazil Daedalus zpátky domů. Tentokrát měl na můstku velení plukovník Paul Emerson, který seděl vedle své snachy.
„Ze Země máme povolení. Můžeme vyrazit,“ oznámila Sharon sedící u pilotní konzole.
„Zadejte kurz do Pegasu. Moc spěchat nemusíme. Než se Felipe vyspí, tak bychom už byli v půli cesty.“
„Jak si přejete. Kurz nastaven, rychlost jedna. Pravidelný přílet na Atlantidu, sedm dní a dvanáct hodin. Je to správná doba?“
„Lepší už být nemohla. Vstupte do hyperprostoru.“

Galaxie Kaliam
Apollinar, 13:00
Thea byla dospělá dvacetiletá dívka, která si získala na tolik důvěru Engarů, že jí dovolili chodit samostatně na výzvědné mise k Antikům. Právě teď se nacházela jen pár metrů od Antiků, kteří spolu diskutovali o svých rodinách. Ani jeden si nevšiml, že se poblíž nich nachází jeden Antik navíc, o kterém nikdo neví. Wenis chtěl získat nějaké informace, které by mohl později použít proti nim. Jen netušil, že to zadal nesprávné osobě. Thea chtěla pomoci svým vlastencům než nepřátelům. Proto se rozhodla, že Engarům dá falešnou zprávu a Antikům tu správnou. Jen nevěděla, jak to má udělat. Chvíli si házela u stolu míčkem, pak si natáhla nohy na další židli. Chovala se jako typický pozemšťan a ani o tom nevěděla. Příležitost na předání vzkazu dostala v ten moment, kdy se poblíž Antiků objevila Genesis, která všechny muže sedící u stolu zná osobně. Sedla si k nim a všichni se najednou začali bavit o Engarech. V ten moment dostala Thea takovou šanci na předání vzkazu, že dopis, který měla předem napsaný, teleportovala Genesis k nohám. Nemohla jí ho teleportovat přímo na stůl, hned by se prozradila. Když tak dopis byl úspěšně ne na přímo předán, vstala od stolu a vydala se zpátky na průzkum.

Neznámé místo
Na neznámém místě v neznámé galaxii se objevila v prostoru velká záře. Po jejím zmizení se na stejném místě nacházelo několik neznámých lodí. Jen co se objevily, tak zase zmizely. Tentokrát se vydaly na průzkumnou cestu pomocí FTL motorů.

vynikající díl

[kasparova655365]

Děkujííí

paráda, velmi povedený díl.

[kasparova655365]

Tobě taky děkuji