Zdravím, už se pomalu chýlíme ke konci první série, i když je to po dlouhé době, za což se omlouvám, jelikož se pomalu připravuji na maturitu. Takže první část posledního dílu už máte tady, takže přeji krásné čtení
doufám, že poslední část stihnu napsat během dvou týdnů ne-li do týdne. Rozhodně bude delší, než tenhle partík
Epizoda 20 : Samota, část 1, part 1
Země, SGC
Po tom, co byli zranění převzetí na ošetřovně v SGC, tak se to tam začalo pěkně hýbat. Každý tam chtěl vědět, co se vlastně stalo. Generála Landryho teď nejvíce zajímalo, zda-li jeho podřízení budou v pořádku. Seržant Ondráček a Holba byli po několika vyšetřeních propuštěny, když všechny testy ukázaly, že jsou v pořádku. Kdo na tom zůstával nejhůře, byla doktorka Kašparová spolu s kapitánem Vrátným, kteří nadále byli v umělém spánku.
Neznámá soustava, Peuta, základna
Vědečtí důstojníci Pinů zkoumali přístroj, který úspěšně získali z planety, kde byla SG-1 s Carterovou a Kašparovou. Nikdo přesně nevěděl, k čemu přístroj slouží. Původně byl postaven Antiky, kteří jej používali jako databázi. Momentálně se snažili propojit přístroj s jedním s antických panelů, který byl na základně. Alec Pin chtěl být u toho, až ho zprovozní. Spolu s Kerrem, z Druhé aliance, stáli v řídící místnosti, kde vše probíhalo. Jeden z vědeckých důstojníků právě teď držel v rukou kabel, který byl připojen k přístroji. Šel s ním až k panelu, na který ho připojil. Na panelu se najednou objevilo několik řádků čistého textu v jazyce Antiků.
„Zapojte překladač, nejdříve to musíme přeložit, než budeme dále pokračovat. Ale už jsme blízko.“
„Za jak dlouho?“ zajímalo Aleca.
„Za hodinu,“ odpověděl vědec.
„Dobrá, za hodinu ať už to máte hotové,“ s těmito slovy odešel Alec s Kerrem.
Země, SGC, zadržovací cela
Potom, co Kevin střelil Leafa do nohy, se Leaf v mluvení značně zlepšil. Pokaždé, když chtěli zjistit nějakou informaci, tak jim ji řekl. Nevěděli, jestli mluví pravdu nebo lež, ale to se vždy poznalo, když se u dveří objevil Kevin se zbraní v rukou. Zrovna teď seděl Leaf se zavázanou nohou na pryčně a přemýšlel o útěku z vězení, ale po chvilce si uvědomil, že to je téměř nemožný, když před jeho celou seděli hlídači.
„Dáte mi něco k pití? Mám žízeň.“ Vojín, který právě seděl na židli a četl časopis, ho vůbec nevnímal, měl to totiž za úkol.
„Hej! Něco jsem říkal, mám žízeň!“ zakřičel Leaf a přikulhal k mřížím. Vojín se zasmál a položil časopis na stůl. Zrovna, když vstal z židle, vešel dovnitř generál Landry s doprovodem.
„Pane.“ Vojín zasalutoval oběma vyšším vojákům.
„Pohov. Nechte nás o samotě,“ řekl Landry. Jakmile důstojník opustil místnost, Landry i s Marksem stoupli před klec, u které Leaf stál na jedné noze.
„Pořád bolí?“ zeptal se ho Marks a Leaf se k nim otočil zády a přikulhal zpátky k pryčně, na kterou sedl.
„Zřejmě ano,“ odpověděl si sám.
„Co chcete?“
„Informace. Co dělal pozemský počítač na té planetě? Koho u nás máte?“ zeptal se dost hlasitě Landry.
„Kdysi dávno jste tu měli NID, kteří byli pod nadvládou Goa’uldů. Luciánská aliance se sem taktéž už mnohokrát dostala a Luciánská aliance s Druhou aliancí už pracovala mnohokrát. Jednou pronikli i na vaší základku, kde sebrali počítač. Doufali, že v něm naleznou informace o Charleen Simové,“ odpověděl Leaf.
„Chcete ji kvůli tomu, co má na zádech?“ zeptal se Kevin, jelikož on o Charleen ví skoro téměř vše.
„Přesně tak. Víte o tom?“
„To vás nemusí zajímat. Vím, že bez jedné věci nejde spustit, kde ji máte?“ Leaf tuhle informaci nechtěl prozradit a tak mlčel.
„Kde ji máte?!“
„Nevím, kde se nachází ta planeta, ale vím jen to, že je na ní základna, základna vytvořena Antiky,“ odpověděl Leaf. Landry pohlédl na Markse a on na něj.
„Informuji doktora Jacksona, ať projde antickou databázi. Určitě tam o ní bude zmínka,“ řekl Landry.
„A teď chci vědět, kde držíte unesené Simi?“
„Na P3P-635. Tak je označena ve vaší databázi. Ale nikdy se k nim nedostanete, nad planetou hlídkují lodě s vylepšenými štíty, než měly předešlé lodě. Také mají lepší zbraně. Vše, co získali z té základny, tak to integrovali na své lodě.“
„Marksi, zvládnete to s Odysseou?“ zajímalo Landryho.
„Ano, pane.“
„Jakmile budete moci a budete připraveni, máte zelenou.“
„Děkuji, pane.“
„Když jsem vám teď řekl to, co jste chtěli, dáte mi napít?“
„Klidně i najíst,“ odpověděl Landry a pokynul rukou směrem ke kameře. Do místnosti najednou přišli dva důstojnici, jeden z nich držel v rukou pití, druhý jídlo.
„Jestli budete takhle spolupracovat i nadále, budete dostávat jídlo i pití pravidelně,“ řekl mu Landry. Jak on, tak i Marks odešli ze zdržovací místnosti a vydali se směrem k řídící místnosti.
„Odyssey, tady Marks.“
„Tady Evans.“
„Ať se celá posádka připraví, asi tak za dvě hodiny vyrazíme na P3P-635.“
„Rozumím. Odyssea konec.“
„Víte něco o HB-1?“ zajímalo Markse.
„Nejhůře je na tom kapitán Vrátný, major se už probral z narkózy a komunikuje se zbytkem týmu. Kapitána Vrátnýho i doktorku Kašparovou ještě stále udržují v umělém spánku. Carolyn...“
„Generál Landry a podplukovník Marks na ošetřovnu,“ zaznělo najednou interkomem. Oba rychle nabrali tempo, a co nejrychleji tam šli.
Země, SGC, ošetřovna
Doktorka Carolyn Lamová čekala na oba dva u dveří, které vedly na ošetřovnu. Oba rychle k ní přispěchali a čekali, co z ní vypadne. Když trochu poodstoupila, tak oba shlédli Sam, jak seděla na lůžku.
„Sam,“ řekl radostně Kevin a chtěl se vydat k ní, jenže jej zabrzdila.
„Co se děje?“ nechápal, proč ho nenechala jít za ní. Sam se rozhlížela nechápavě po celé ošetřovně, chvíli se zadívala i na něj.
„Ten incident nechal na podplukovníkovi následky.“
„Jaké následky?“
„Má ztrátu paměti. Nepamatuje si vás, ani vaši sestru. Nepamatuje si na nic, co se stalo v posledních tří let,“ odpověděla mu Carolyn. Jen, co to dopověděla, Kevin se zhrozil a nevěděl, jak má zareagovat.
„Jaká byla její první slova, když se probudila?“ zeptal se.
„Ptala, co se jí stalo… A ještě se ptala na generála O’Neilla.“ Kevin sklonil hlavu a namířil si to k Sam.
„Jsou ty následky trvalé?“ zeptal se Landry své dcery.
„Nevím, to zjistíme během tohoto týdne, zda-li si na něco vzpomene, nebo ne,“ odpověděla Carolyn a oba pohlédli na dvojici, která už spolu několik měsíců žije. Sam zahlédla, jak k ní někdo jde, ale vůbec ho nepoznávala.
Neznámá soustava, Peuta, základna
Přesně po uběhnuté hodině se Alec Pin s Kerrem objevili v řídící místnosti, kde na něj čekal vědecký důstojník.
„Jste hotov?“
„Ano, před pěti minuty jsme vše rozluštili. Jak jsme předpokládali, jsou to pokyny, jak zapojit přístroj k jednomu určitému panelu, který je v další místnosti. Přístroj jsme už tam přesunuli a připojili. Na jeho spuštění jsme čekali na vás,“ odpověděl vědec a oba zavedl do vedlejší místnosti, která uprostřed měla kulatou platformu.
„Neříkal jste kdysi, že ta platforma slouží k hologramu?“ zeptal se Kerro.
„Ano, slouží.“ Kerro nechápavě pokynul rameny a raději nechal slovo na vědeckém důstojníkovi, který přišel k panelu, který přístroj spustí.
„Spusťte to,“ řekl Alec. Vědec zmáčkl na pár tlačítek na panelu a během chvilky se na přístroji začaly rozsvěcovat světýlka, která znázorňovala načítání dat. Jakmile všechna světýlka svítila, aktivoval se hologram. Zobrazil se řetězec DNA, který patří určitému druhu. Byl to skoro podobný přístroj, jako kdysi použila Nirrti na změnění DNA několika lidí v soustavě.
„Pane, myslím, že to je to, co potřebujeme ke spuštění všech zbylých přístrojů.“
„Co to je?“ zajímalo oba dva.
„Řetězec jedné určité DNA.“
„Antiků?“ odhadoval Kerron.
„Přesně. I když už dávno nežijí, existují někteří, kteří mají v krvi jejich DNA,“ odpověděl vědec.
„Tau’ri.“ Kerro i Alec radostně pohlédli na vědce, který tušil, že ti dva něco zamýšlí.
„Chci znát pohyby všech jejich lodí a informace o posádkách,“ řekl Kerro a nechápavý vědec řekl: „Pane?“
„Vsadím se, že na jejích lodích mají určitě někoho z DNA Antiků. Přes jejich štíty se v pohodě dostaneme k nim na palubu. Teď potřebuji jen zjistit, kde a v kolik budou, a kdo přesně má tu DNA. To je teď hlavním úkolem. A potřebuji, aby se na lodích zprovoznili transportéry. Musíme se tam nějak nepozorovaně dostat. Kdyby zjistili, že něco chystáme, začali by se hned bránit,“ řekl při odchodu z místnosti Kerro. Alec tak zůstal, jelikož ještě si něco potřeboval vyřídit.
Země, SGC
Potom, co se generál O’Neill dozvěděl o stavu Carterové, tak co nejrychleji přijel do SGC, kde na něj u vchodu čekal Landry.
„Ahoj Jacku.“
„Ahoj Hanku. Jak jí je?“ Oba šli chodbou směrem k výtahu.
„Ztráta paměti je to nejmenší, co může mít. Oproti tomu, co právě před chvílí udělala,“ odpověděl mu Hank a nastoupili do výtahu.
„Co udělala?“
„No, krom toho, že si Markse vůbec nepamatuje, tak ho ještě naštvala tím, že mu řekla, že smrt všech předchozích velitelů zavinil on.“
„A sakra…“ řekl na to Jack.
„Jo, takže žádost o ruku, co měl v plánu, se ruší na neurčito. Marks je natolik naštvaný, že raději zmizel.“
„Kolik toho zapomněla?“
„Víš, jak jsi mi jednou povídal, že jste spolu chodili?“ Jack kývnul hlavou a Hank dopověděl: „Tak posud. Ještě stále si myslí, že jste spolu.“ Jack si zakryl tvář, když zrovna výtah zastavil v patře, kde přestoupí na další, kterým dorazí až do patra, kde má Landry kancelář.
Jane Marksová se taktéž dostavila na SGC a právě teď byla u Sam, která neví, co si o všem má myslet. Obě seděly na posteli a povídali si o tom, co se stalo v průběhu tří let.
„Ty jsi tamtoho sestra?“
„Ano, tamten je můj bratr a plánoval, že tě požádá o ruku. Měl už vše přichystaný, jen čekal na ten správný okamžik. Bydlíte spolu už hodně dlouho, dokonce jsi kvůli němu šla i na Odyssey, než bys pak šla na Hammonda. To je tvá loď. Nevím, jestli to stále platí, ale čeká tě povýšení na plukovníka. Bylo domluveno, že Hammond i Odyssey budou operovat zároveň.“
„Jenže já miluji…“ zarazila se na chvilku Sam, jelikož si nebyla jistá, zda-li o tom ví.
„Já vím, že si stále myslíš, že chodíš s generálem O’Neillem, sama jsi mi řekla, že jsi s ním měla pletky, ale to už je dávno.“
„Jenže pro mě je to jakoby teď,“ řekla zoufale Sam, která nevěděla téměř o ničem. Jane ji poplácala po zádech a řekla jí: „Musím si jít něco vyřídit, kdyžtak se tu za hodinu zastavím. Jen, co za sebe najdu náhradu na chvíli na Odyssee. Mají v plánu letět přímo do území Druhé aliance.“
„Druhá aliance?“ nechápala Sam.
„Až se vrátím, tak ti to vysvětlím,“ odpověděla jí Jane a nechala se přenést na Odysseu, která hlídkovala na orbitě.
Pár minut po tom, co se Jane nechala transportovat na Odysseu, objevil se tam generál O’Neill, jenže Sam už tam nebyla. Divil se, kde je, když měla být na ošetřovně. Když krátce zahlédl doktorku Lamovou, tak si to namířil rovnou k ní, která mu vysvětlila, že ji nechala jít do své ubikace, zda-li jí to pomůže vzpomenout si. Poté, co jí poděkoval, tak odešel z ošetřovny a šel přímo k ubikaci Carterové, která si mezitím to tam všude rozhlížela. Když slyšela zaklepání na dveře, šla hned k nim a otevřela. Jakmile spatřila za nimi Jacka, okamžitě se mu vrhla do náručí. Jack nevěděl jak zareagovat, jelikož hned ho chtěla líbit, tak jako kdysi. Jenže, když ho políbila, Jack zahlédl na konci chodby, že je někdo viděl. Jack okamžitě zaostřil oči a podíval se, kdo to tam stojí. Když zjistil, že ten někdo je Marks, okamžitě se chtěl za ním vydat a říci mu, že to tak není, jak to vypadá, ale na to bylo už pozdě, než stihl na něj zavolat, tak se nechal přenést na loď.
„Sakra,“ řekl Jack a pohlédl krátce na Sam, které jej nechápala.
To be continued